Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Kwoky

Kwoky

Jan Němec / 33 let / IT support a tester / Brno (ČR - kraj Jihomoravský)

Komentář

Přejít na komentáře

Mafia: The City of Lost Heaven

  • PC 90
Občas nakouknu na své staré komentáře či hodnocení a říkám si, jak moc by se dnes můj zážitek lišil. Nedá se to vůbec odhadnout. Když si zkusím zahrát znovu starší hru, někdy je to pořád pecka a jindy už to prostě nefunguje a nebaví mě to. Jako po špičkách jsem chodil kolem Mafie, kterou jsem kdysi prohlásil za nejlepší hru všech dob. Co když mě to při dalším hraní už nebude bavit? Toho jsem se bál a kvůli tomu Mafii znovu nehrál. Až přišla Herní výzva 2020 s kategorií Základní kameny. Měl jsem jasno, jdu do toho a risknu, že si tu krásnou vzpomínku zkazím...

Nedokážu vám ani vyjevit, jak moc se mi ulevilo, když mě ta hra začla někde kolem sedmé mise bavit jako tehdy. Je "to" tam pořád, Mafia je pořád super. Celkem mě i překvapilo, jak moc detailů si ze hry pamatuju. A taky kolik důležitých věcí jsem zapomněl :)

Příběh je v Mafii opravdu dobře strukturovaný a hlavně dialogy hezky vysvětlují motivace jednotlivých účastníků. Cítil jsem se jako v ráji, když jsem jen tupě neplnil zadání mise, ale taky jsem přesně věděl, proč to dělám a jaké to bude mít následky. Myslím, že hry obecně tohle moc neobsahují a spíš se soustředí na herní mechaniky a zábavu. Jenže právě to pozadí, důvody a vnitřní morální kompas jednotlivých postav tam často chybí a působí to tupě nebo prázdně. V Mafii jsem se cítil přesně opačně, naplněný emocemi. Měl jsem dost informací, abych si mohl představovat sebe v podobné situaci. Tahle probuzená fantazie je myslím důvodem, proč je Mafia obecně tak oblíbená. Nebo minimálně já to tak mám.

Pravda, nějaké chyby či problémy jsem taky objevil. Asi nejvíc mi překážela jistá náhodnost střeleckých soubojů. Nepřátelé se prostě můžou trefit perfektně napoprvé. V kombinaci s velmi rychlými reflexy z toho může být snadno instakill. A když se člověk protlouká náročnou misí (s minimem checkpointů), šetří náboje, drží životy na vysokých číslech a pak najednou vyběhne zpoza rohu týpek s brokovnicí a je konec, tak je to na pěst. Sam a Paulie taky moc inteligence nepobrali, takže občas naběhnou mezi nepřátele a nechají se popravit. Obecně nepočítejte s tím, že dáte misi napoprvé. Třeba "čistku" hejsků, co otravovali Sáru, jsem opakoval asi patnáctkrát.

Když si ale tohle odmyslím a odpustím hře i další drobnosti (některé textury jsou vážně otřes), je stále o co stát. Ten příběh a proces proměny "hodných mafiánů" na "válku gangů" až k "zabíjíme se mezi sebou" je silný a povedený. Také díky skvělým dabérům bude žít v mém srdci dál. I když už ne s absolutním hodnocením.
+42