Dystopické scifi, to není zrovna můj šálek. Vzhledem k tomu, že jde hru od tvůrců Kathy Rain, jsem jí přesto dal šanci. Jsem rád, že jsem to udělal. Whispers of a Machine je taková jednohubka, která skončí dřív, než by vás mohla začít nudit. Nevýhodou je, že nejde v ničem moc do hloubky.

Ve hře narazíte na různé organizace, které mají podle náznaků docela bohatou historii, v ničem se ale nezajde příliš do hloubky. Takhle ten svět působí spíš jen jako kulisa obyčejnému whodunit námětu.

Autoři se hru pokusili zpestřit pomocí speciálních schopností postavy, které získáváte na základě vašeho chování a interakcí se světem. Na první pohled to vypadá jako zajímavé ozvláštnění, ale ve výsledku jde vlastně jen o permanentní předměty v inventáři. Dabing je v pohodě, grafika standardní pixelart. Autosave je fajn. Umírá se jen symbolicky, bez následků.

Předpokládám ale, že na hru rychle zapomenu. Když jsem se v půlce hry rozhodl hledat návod, tak jsem si uvědomil, že ani nevím jak se jmenuje.

Za plnou palbu to nestojí, ale ve slevě bych neváhal.