Herní výzva 2022 - 10. Vzhůru do oblak
Už od dob prvního Gothicu jsem velkým fanouškem studia Piranha Bytes a jejich nový počin jsem tak vyhlížel ostřížím zrakem. První ELEX trochu vyměnil kulisy a poprvé mohl hráč bojovat kromě klasických chladných zbraní i různými puškami a laserovými udělátky a herní svět planety Magalan tyto dvě protichůdné oblasti celkem nenásilně spojil. Dvojka jde v úplně stejných šlépějích a odehrává se na stejných místech pouhých šest let po událostech z prvního dílu.
Komandér Jax žije samotářský život v malé chatce, ale "příchod" nové rasy Skynadů z nebe ho z idylky vytrhne, je navíc jednou novou potvorou zraněn a do těla se mu dostane nová substance, tzv. Dark Elex. Tím jsou zapomenuty všechny schopnosti a máme tu opět hrdinu na levelu 1 se silou hraboše polního. Klasické piraně.
Hraní ELEX II mě sice bavilo a hru jsem si víceméně užil. Mohlo to být ale daleko lepší. Příběh stojí minimálně ve své druhé polovině za starou bačkoru. Spousta questů spočívá v pouhém pokosení několika desítek zmetků, následně si dojdete pro nějaké to držhubné za odměnu a vyfasujete další podobný úkol. Ze hry se ke konci stane nudná a bezduchá mlátička a je vidět, že autorům zkrátka došly nápady a snažili se herní dobu zoufale ještě aspoň trochu natáhnout. Naštěstí Jaxovi zůstal jetpack, který byl představen už v prvním díle. Jeho používání je jednou z nejzábavnějších věcí ve hře a až ho trochu poštelujete pár upgrady, přesuny po mapě se podstatně zrychlí.
Dost časté jsou bohužel i chyby technického rázu. Když pominu padání hry, tak je to hlavně problikávání a mizení textur i celých modelů ve městech, ale to snad vyřeší nějaký patch.
Audiovizuál je povedený a i když se nejedná o úplnou špičku, v tomto ohledu jsem byl spokojený. I ta hratelnost tam pořád je (kromě té poslední cca pětiny). Ten drive za získáváním lepší výbavy a silnější postavou je pořád něco, díky čemuž budete plnit úkol o 106 a děkovat za každý bodík do statů. Bohužel většina questů je po straně designu tisíckrát viděné dojdi, najdi, zabij, přines, odnes, ... Vždyť to znáte.
Hru jsem sice dost strhal, ale i tak musím říct, že jsem si její hraní užil. Je plná technických chyb, za některé questy bych designéry nakopal, ke konci jí rovněž dojde dech, ale pořád je to hra od Piranha Bytes, kteří mají rukopis stále stejný a pokud vás bavily jejich předchozí hry, pravděpodobně vás bude bavit i tahle.
Už od dob prvního Gothicu jsem velkým fanouškem studia Piranha Bytes a jejich nový počin jsem tak vyhlížel ostřížím zrakem. První ELEX trochu vyměnil kulisy a poprvé mohl hráč bojovat kromě klasických chladných zbraní i různými puškami a laserovými udělátky a herní svět planety Magalan tyto dvě protichůdné oblasti celkem nenásilně spojil. Dvojka jde v úplně stejných šlépějích a odehrává se na stejných místech pouhých šest let po událostech z prvního dílu.
Komandér Jax žije samotářský život v malé chatce, ale "příchod" nové rasy Skynadů z nebe ho z idylky vytrhne, je navíc jednou novou potvorou zraněn a do těla se mu dostane nová substance, tzv. Dark Elex. Tím jsou zapomenuty všechny schopnosti a máme tu opět hrdinu na levelu 1 se silou hraboše polního. Klasické piraně.
Hraní ELEX II mě sice bavilo a hru jsem si víceméně užil. Mohlo to být ale daleko lepší. Příběh stojí minimálně ve své druhé polovině za starou bačkoru. Spousta questů spočívá v pouhém pokosení několika desítek zmetků, následně si dojdete pro nějaké to držhubné za odměnu a vyfasujete další podobný úkol. Ze hry se ke konci stane nudná a bezduchá mlátička a je vidět, že autorům zkrátka došly nápady a snažili se herní dobu zoufale ještě aspoň trochu natáhnout. Naštěstí Jaxovi zůstal jetpack, který byl představen už v prvním díle. Jeho používání je jednou z nejzábavnějších věcí ve hře a až ho trochu poštelujete pár upgrady, přesuny po mapě se podstatně zrychlí.
Dost časté jsou bohužel i chyby technického rázu. Když pominu padání hry, tak je to hlavně problikávání a mizení textur i celých modelů ve městech, ale to snad vyřeší nějaký patch.
Audiovizuál je povedený a i když se nejedná o úplnou špičku, v tomto ohledu jsem byl spokojený. I ta hratelnost tam pořád je (kromě té poslední cca pětiny). Ten drive za získáváním lepší výbavy a silnější postavou je pořád něco, díky čemuž budete plnit úkol o 106 a děkovat za každý bodík do statů. Bohužel většina questů je po straně designu tisíckrát viděné dojdi, najdi, zabij, přines, odnes, ... Vždyť to znáte.
Hru jsem sice dost strhal, ale i tak musím říct, že jsem si její hraní užil. Je plná technických chyb, za některé questy bych designéry nakopal, ke konci jí rovněž dojde dech, ale pořád je to hra od Piranha Bytes, kteří mají rukopis stále stejný a pokud vás bavily jejich předchozí hry, pravděpodobně vás bude bavit i tahle.
Pro: Návyková hratelnost; příjemný audiovizuál; jetpack.
Proti: Příběh; poslední cca pětina hry; design některých questů; chyby technického rázu.