Po delší době jsem se pustil do plošinovky ve dvou hráčích a ve výběru jsem chybu určitě neudělal. Hrál jsem za modrého Ploma, ale ve výsledku je jedno, kterou postavu ovládáte, protože obě mají stejné schopnosti.

Nápad s přesouváním hmoty má něco do sebe, i když často dochází k nedorozumění, protože měnit velikost mohou oba hráči. Počet smrtí byl tak podobný, jako v plošinovce LIMBO a možná i o něco větší. Mimo občasné frustrace, jíž nahrávaly i bugy, však vznikla řada komických situací, které by v jednom nejspíše nenastaly.

Ze základních levelů mi nejtěžší přišly ty ve druhém světě, kde především získávání speciálních mincí nebylo vůbec jednoduché. Čtyři bonusová kola nám také dala zabrat, ale to, které jsme si nechali na konec, protože se zdálo nesplnitelné, se nám nakonec podařilo dokončit nejrychleji, protože už jsme byli sehraní.

Je vidět, že je hra dělaná primárně pro dva hráče. Když jsem totiž zkoušel single kvůli jednomu achievementu, moc mě to neustálé přepínání mezi postavami nebavilo a připadalo mi to zbytečně složité. Plnění dalších achievementů pro jednoho hráče jsem tak vzdal.