Formula One Grand Prix je jedním ze dvou dílů série, který jsem hrál a vůbec první závodní hrou s formulemi, s níž jsem měl co do činění. Když jsem se k ní dostal, bylo mi asi deset, takže i když umožňuje rozsáhlé nastavení vozu či tratě, moc jsem se v tom nehrabal, protože jsem tomu vůbec nerozuměl.

Nikdy jsem neobsazoval nejvyšší příčky, ale i tak jsem se nehorázně bavil. Základním pravidlem bylo, že jsem se po najetí na trávu musel co nejdříve dostat zpět na trať, jinak hrozilo odtažení mého vozu a konec závodu. Zvuky jsou super a osloví mě i dnes a i model poškození je na svou dobu celkem nevídaný.

Hra postrádá oficiální licenci, takže tu místo Ferrari, McLarenu nebo Jordanu byly týmy Bellini, McPherson či Gordon a také jezdci nesli vymyšlená jména. Jediné okruhy odpovídaly skutečnosti. Závodní hry v poslední době příliš nevyhledávám, ale na Formula One Grand Prix jen tak nezapomenu.