Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentář

Přejít na komentáře

Feudal Alloy

  • PC 75
Mimo Creaks jsem původně neplánoval, že bych si někdy zahrál ještě další titul, který vyšel v rámci Xzone edice. Podařilo se mi však sehnat všechny, co zatím vyšly a listování artbooky mě na jednotlivé hry navnadilo natolik, že se snad nakonec pustím i do těch, o něž bych se jinak vůbec nezajímal.

Je to dva roky, co jsem dohrál svůj první dungeon a nyní svou první metroidvanii, tedy žánry, které jdou úplně mimo mě. Ujal jsem se robota jménem Attu a vrhl se vstříc obnovujícím se nepřátelům, kteří ukradli zásoby mnou vlastnoručně vyrobeného slunečnicového oleje, což od nich nebylo vůbec hezké. Mlátil jsem je tak jednoho po druhém hlava nehlava, získával zkušenosti sběrem šrotu a postupně jsem se blížil svému cíli, vzít si ukradený olej zpět.

Zpočátku jsem zkoušel hrát na klávesnici, ale plošinovky se prostě hrají lépe s gamepadem, a tohle není výjimka. Ostatně vývojáři to i sami doporučují. Posbíral jsem vše, co se dalo, ale občas to byla opravdu fuška. Co bych však neudělal pro achievemnty. V každé lokaci je jedna část mapy, jedna aréna, jeden medailon a jedno vylepšení. To je stále stejné. Počet truhel s pokladem, vybavením či přístupovými klíči se však liší. Jako první jsem se vždy snažil najít právě mapu, protože bez ní jsem byl trochu ztracený.

Hodně se mi líbila kreslená grafika, ale i hudba, měnící se s každou novou lokací nebo zvuk pístů při skákání a zajímavým prvkem je i přehřívání. To mi hlavně ze začátku dělalo problémy při soubojích, ale později jsem jej pociťoval už jen v horkých místnostech. A podobné to bylo i s arénami, kdy ty počáteční byly těžší, než ty ke konci. V tom hraje svou roli nejen můj postupně vyvíjející se um, ale i přibývající moduly, nové schopnostmi a lepší vybavení.

Řekl bych, že délka hry je nastavena tak akorát. Občas se sice dostavil stereotyp, ale ještě to bylo v únosné míře. Kdyby však hra byla delší, asi bych jí dohrával už jen pro můj dobrý pocit. Jednu věc jsem přímo nesnášel, a to jsou neporazitelní nepřátelé. Celou dobu jsem čekal, že získám modul, díky němuž je konečně zničím, ale bohužel mi nezbylo nic jiného, než před nimi utíkat. Attu Games se každopádně předvedli v dobrém světle a už teď se těším na Scarlet Deer Inn.

Pro: robot Attu, získávání zkušeností sběrem šrotu, hudba a zvuky, moduly, schopnosti

Proti: občas stereotypní, neporazitelní nepřátelé

+22