Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Jumas

Jumas

 

Komentář

Přejít na komentáře

Call of Cthulhu: Dark Corners of the Earth

  • PC 85
Minulý rok jsem se po dohrání Cryostasis rozhodl zkusit další hororové hry. Do oka mi padly dvě, a to Condemned: Criminal Origins a Call of Cthulhu: Dark Corners of the Earth. S dílem H. P. Lovecrafta jsem se doposud nesetkal, a to jak v knižní, tak ani ve filmové či herní podobě, a tak padla volba na Temná zákoutí země. Jednou z mála věcí, co jsem o hře věděl, byla údajná vysoká obtížnost, a protože jsem se nechtěl příliš trápit, zvolil jsem tu nejnižší s názvem Skaut a asi to bylo dobře.

Musím se přiznat, že jsem čekal temnější atmosféru a překvapilo mě, že jsem se bál méně, než u zmíněného Cryostasis, ale to neznamená, že by Call of Cthulhu žádnou atmosféru nemělo. Kolikrát jsem měl při zdolávání určitých úseků mrazení v zádech. Věčně naštvaní obyvatelé městečka Innsmouth trpící zvláštní nemocí, která způsobuje šupinatost kůže, mě svou šišlavou mluvou nepřivítali zrovna červeným kobercem a fanfárami, ale to by hře ani neprospělo. Nejvíce mě dostala asi událost ze začátku hry (Smrt Ramony), která mi byla neustále připomínána, abych na ni náhodou nezapomněl, jako kdyby to snad šlo.

Značně jsem se vyděsil, když jsem zjistil, že jde ukládat jen na určitých místech, protože se bez možnosti uložení svého postupu kdykoli během hraní cítím trochu nesvůj, ale až na některé úseky jsem s tím neměl nějaký větší problém. Vždy jsem si nejdříve prošel danou lokaci a snažil se najít ukládací bod, následně jsem se k němu pokusil co nejrychleji dostat, a pak už jsem po postupném zabíjení nepřátel neustále ukládal. Proto jsem se ani nedivil, že se podle statistik počet uložení téměř rovnal počtu zabitých nepřátel. Nejspíše to mělo spolu s odehraným časem 8:20 (nahráno mám ale minimálně dvakrát více) vliv na mé celkové déčkové hodnocení, a prospěl jsem tak jen s odřenýma ušima.

Ke zbraním jsem se dostal až po třech odehraných hodinách a hra najednou byla úplně jiná. Předtím jsem hrál v podstatě stealth adventuru a pořád před něčím utíkal, ale po nalezení páčidla a vzápětí i pistole a brokovnice jsem se cítil přeci jen trochu bezpečněji. Jelikož ale munice není mnoho, Jackovi se při dlouhém míření rozklepe ruka a na některých místech se objevují stále noví nepřátelé, není ten pocit bezpečí až tak komfortní.

Bohužel jsem narazil na takzvaný Devil's Reef Bug, který způsobuje na novějších systémech, než je Windows XP, neviditelnost čarodějů, které je potřeba zastřelit lodním dělem. Má několik řešení, ale já nechtěl ani uloženou pozici za tímto místem ani neoficiální patch, a tak jsem zvolil nejspíše tu nejtěžší cestu a našel si souřadnice zmíněných mágů. Asi po hodině se mi to konečně podařilo, ale přesně zaměřit neviditelné body bylo opravdu těžké a řešit tento problém bych nepřál nikomu.

Poslední herní pasáž byla honička, ale po několika pokusech jsem ji zdolal a jak jsem posléze zjistil, je na to jednoduchý recept, který opravdu funguje (na zemi u druhých mříží je neviditelné tlačítko, které spouští padající kameny a stačí jej pouze přeskočit). Když nepočítám komiksy, tak je pro mě Call of Cthulhu: Dark Corners of the Earth prozatím nejlepší hra podle knihy a nic na tom nemění ani příšerná Yithianská energetická zbraň, kterou jsem získal na konci. Znovu už to hrát nejspíše nebudu, ale začínám pokukovat po Lovecraftových knihách, z nichž autoři čerpali inspiraci pro příběh.

Pro: Atmosféra, Innsmouth, Ramona, stealth pasáže, adventurní prvky

Proti: respawn nepřátel, Devil's Reef Bug, Yithianská energetická zbraň

+30