Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Josef

Josef

Invalidní publicista / talentovaný paznechtář / Brno (ČR - kraj Jihomoravský)

Komentář

Přejít na komentáře

Primordia

  • PC 85
Zdejším ostříleným drakům, zdá se, tato adventura moc nesedla. Já, prostý adventurní slimejš, si z ní ovšem odnáším zážitek dost odlišný, který tu zkusím donkichotsky postavit v opozici:-)

Ke hře jsem, i kvůli zdejšímu hodnocení, neměl velkou důvěru. Přesto mě příslib zajímavé stylizace a spoluúčast Wadjetů nalákaly ke zkoušce. Opatrné oťukávání brzy přerostlo v naprosté pohlcení a Primordii jsem dojel na jeden výživný zátah. Ne, že by byla tak lehká či krátká (byť u obého má do extrému daleko), byla prostě tak chytlavá.

Melancholická post-apo stylizace někde mezi H. R. Gigerem a Machinariem není jen působivým pozlátkem. Naopak se za ní skrývá chytře vymyšlený svět, který objevovat skrze bohatě rozeseté indicie mě nesmírně bavilo, ba fascinovalo. Kromě postupného odhalování tajemství kolem historie lidstva, robotstva i samotného hrdiny Horatia nabízí scénář skoro s každou novou postavou navíc i chytrý myšlenkový experiment, zkoumající prostor mezi logikou a filosofií. Třebas existence a osud sester Clarity a Charity, jisté bolavé otazníky v Horatiově/Horově minulosti, nebo samotný záporák(?) MetroMind. I když gameplay na hráče vrhá jednu hádanku za druhou a Primordia se tak může zdát pomalá, je tomu naopak. Každá nová lokace a vlastně i pitomý kus kovového odpadu, který Horatio někde sebere, přidává něco podstatně nového a překvapivého k universu hry. Nezažil jsem chvíli, kdy bych nebyl dějem tažen - i když to často spíše než vpřed bylo do hloubky. Primordia tak podle mě suverénně překračuje hranice všech příběhových klišé, na kterých očividně staví: od apokalypsy přes tajemnou minulost hrdiny až po teologické podobenství.

Retro grafika je v některých ohledech výrazně slabší než u Wadjetovských brášků - hlavně animace postav jsou dost primitivní. Hra stojí hlavně na designu prostředí, který je ohromující a má atmosféru, která by se dala krájet plazmovou letlampou. I když se celá hra odehrává v melancholických odstínech hnědé, neupadla ani na chvíli do stereotypu. Dabing je kvalitní, nicméně ty hlasy už začínám mít přes jejich kvalitu také trochu ohrané.

Největší otazník mi tak visí nad hádankami, jejichž kvalita a nápaditost je dost nevyrovnaná. Na jednu stranu mě žádná vyloženě nenaštvala a nikde jsem se moc nezasekl. Jejich technicistní ladění také dobře odráží ducha a logiku světa Primordie. Na stranu druhou byly ale některé zbytečné či nepříliš intuitivní. Dojem mi tak zachránila šikovně zapracovaná nápověda, kdy mě v tápavých chvílích sidekick Crispin popostrčil správným směrem. Faktem také je, že mnohé (a hlavně ty těžší) hádanky jsou nepovinné a umožňují hráči obvykle "jen" odhalit další zákulisní detaily příběhu (které ovšem patří mezi emocionální vrcholy děje). Dokonce i ta zde zatracovaná "textovka" není k dohrání vůbec nutná, protože kód od Věže během půl minuty hravě sestavíte i z ostatích indicií (můj případ:-). Plynulost hry mi tedy i před určitou náročnost gamedesign nijak nekazil.

Možností průchodu hrou je vícero a záleží na hráči, jak plně se chce do světa Primordie ponořit. Já radím: čím houšť, tím líp!

Pro: příběh, hutný svět Primordie, design a atmosféra prostředí

Proti: animace, nevyronanost puzzlů

+19