Arkane Studios si mě v roce 2012 omotalo kolem prstu svým nově vydaným titulem Dishonored. Hru jsem několikrát s obdivem prošel a čekal na dvojku. Ta přišla o pár let později léta páně 2016 a opět jsem tomu naprosto propadl, bylo to sice maličko slabší ale pořád neskutečná pecka. Psal se rok 2017 a přišlo Prey jež mě do sebe vtáhlo téměř instantně a dal jsem mu tři průchody. Potom byl nějaký čas klid po pěšině a objevil se první trailer na Deathloop, moje reakce však byla smutná. Absolutně mě nenadchlo nic z toho co jsem viděl a další představování mi situaci vůbec nezlepšovalo. Nakonec hra v roce 2021 vyšla a já si ji hned první den pořídil protože v Arkane mám prostě důvěru. Nakonec jsem byl sice spokojen ale musel jsem se někdy doslova nutit do toho abych titul vůbec hrál. A jindy mě zase hra neskutečně bavila. Takovou nevyváženost jsem u předchozích titulů nezažil.

Příběh se motá kolem dvou postav jménem Julianna a Colt kteří po sobě nemilosrdně jdou. Proč? Protože na ostrově kde se oba nachází, se opakuje stále dokola jeden a ten samý den. Colta už to nebaví a chce to zastavit a Julianna mu v tom chce zabránit. Jednoho dne se tak v kůži Colta probudíte na pláži se ztrátou paměti, začnete věcem přicházet na kloub a pomalu objevovat možnosti, jak celou smyčku zastavit. Dostanete k tomu čtyři části města, čtyři denní doby a nekonečno pokusů. Co však nedostanete, je možnost ukládat si hru - je to součást herní mechaniky a velice rychle pochopíte, že to jde i bez toho.

Nejspíše je tedy čas podívat se na herní hřiště. Vývojáři vsadili na jistotu a zkombinovali Dishonored s Prey a pokusili se namíchat ten nejchutnější koktejl co kdy servírovali. A skoro se to povedlo. Ostrov je snůškou nekonečných možností, tajemství, různých cest k cíli a perfektního level designu. Jak už je u těchto vývojářů zvykem, jakým směrem se vydáte je jen na vás a jak moc se budete rozhlížet po okolí také. Je zde možnost vzít mačetu a prosekat si cestu kamkoliv bude potřeba nebo se efektně všem vyhnout a efektivně splnit zadání mise.

Jak to celé funguje? Inu, všechno je o tom dělat v určitý den a hodinu různé věci na čtyřech různých částech ostrova. Pakliže se někam nemůžete odpoledne dostat, třeba to půjde večer nebo ráno. Čím více objevujete informací, tím je pro vás snazší orientace v prostředí a plnění misí jež předem pečlivě naplánujete a následně provedete. Po každé časti dne se objevíte v plánovacím menu, kde se vybavíte zbraněmi či speciálními "magickými" zlepšováky a vyrazíte vstříc dobrodružství. Problém je, že jakmile skončí noc tak se smyčka uzavře a vy se opět ráno probudíte s holou prdelí na pláží a jediné vybavení jež budete vlastnit budou nově získané informace. No a jedete znova. Naplánovat den, sesbírat zbraně a pokusit se co nejefektivněji splnit co nejvíc půjde. Jakmile se dostanete ve hře dál, přijde možnost svoji výbavu neztratit a celé to dostane jiné grády, nicméně o tom bych se raději více pro vaše dobro nerozepisoval.

Do vínku dostanete kromě mačety, třeba jednoruční samopal, brokovnici, různé druhy pistolí, sniperku či například hřebíkomet ideální pro tichý postup hrou. Zbraně se dělí na šedivé, zelené, fialové a zlaté podle toho jak jsou raritní a je možno je opatřit až třemi vylepšeními které jim dodají o trochu větší grády. Za zmínku stojí i takzvaní magičtí pomocníci jež si nasazujete na ruku. Jeden z nich je defaultní, máte ho od začátku a pomáhá vám se po vašem úmrtí vrátit zpět do hry nedaleko vašeho skonu. Další získáte časem a může se jednat například o neviditelnost, štít nebo blink jež dobře znáte ze série Dishonored - ten vás teleportuje na byť nedaleké ale vámi zvolené místo. Nosit u sebe můžete však maximálně dva a je potřeba dobře promyslet jaké si do které mise vezmete.

Za zmínku rozhodně stojí i online část. Ta funguje tak, že máte možnost si vypnout privátní hraní a pustit hráče do své seance nebo z ní odejít a jít škodit ostatním. Cílem protihráče v kůži Julianny je vám zabránit ve vašem konání a ideálně se tak těšit z vašeho skonání. Hru to perfektně dokáže okořenit a když už vás průchody s tupou umělou inteligencí přestanou bavit a chcete zkusit trošku jiný šálek kávy máte možnost. Jako Julianna plníte kromě zabíjení Colta i různé miniúkoly díky nimž si potom můžete odemykat nový vzhled postavy. Musím uznat, že online funkce rozhodně hře přidává to pravé ořechové a definitivně prodlužuje hratelnost.

Se hrou jsem měl problém především prvních několik hodin kdy mě nedokázala jakkoliv zaháčkovat a jediné, co tomu trochu pomáhalo bylo zasazení, parádní dabing hlavních postav, super vtipné dialogy (i ty jež vede Colt sám se sebou), nařáchlá hudba a slušná grafika. Titul vyšel v září a já ho dokončil v únoru protože jsem se musel nutit do toho, vracet se do světa který mi nedával valný smyl a dělat v něm věci jimž jsem nerozuměl. Zhruba v polovině hraní jsem se však dostal do herního flow a jel jsem misi za misí kdy mi najednou všechno začalo dávat větší smysl, pochopil jsem co se po mě chce a jak toho dosáhnout. Jelikož jsem byl zvyklej na předchozí tituly kde byla jasná pravidla a Deathloop přišel s novejma chtělo to čas. Pamatuji na mise které mě naprosto vytáčeli ale taky na ty, jež mě jednoduše bavili a rád jsem je plnil. Svět jsem probádal jak to jen šlo a u toho si přečetl a poslechl kupu materiálů abych pak na konci hry přišel na to, že to celé mělo vlastně smysl. Jako vždy Arkane Studios přineslo překvapení, zvraty a dlouhé chvilky přemýšlení. Nicméně to z mého osobního pohledu řadím k té nejslabší pecce co tito vývojáři stvořili - holt si vytvořili silnou konkurenci. Nebyla to špatná hra, ale na prdel jsem se z ní taky neposadil. Možná je to tím, že mi to tak trošku připadalo jako DLC pro Prey, Mooncrash, ve verzi 2.0 a taky je to možná tím že jsem už ledacos viděl a zažil. Nevím. Vzato kolem a kolem je to rozhodně slušných 80% - každopádně si moc přeji, aby tento šikovný tým příště sáhl na jistotu a přinesl přinejlepším Dishonored 3.