Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Jan Hergesel • 24 let • student Technické univerzity v Liberci • ČR - kraj Liberecký

Komentář

Přejít na komentáře

Wolfenstein: Youngblood

  • PC 50
Wolfenstein: Youngblood je mezi fanoušky neblaze proslulý tím, že se opravdu nejedná o dobrou hru. I proto jsem se mu dlouhou dobu vyhýbal. Jak jsem byl ale po dohrání dvojky na vlně kosení nácků, řekl jsem si, že tomu dám šanci. Zprvu jsem byl možná až příjemně překvapen. Pak jsem ale dostal pořádnou facku, a to několikrát!

Mým největším strašákem byla upřímně číslíčka, jinak řečeno levely nepřátel. Ve výsledku mi ale tento systém v základu ani nevadil. Pokud chtěl člověk projít celou hru a jel jednotlivé mise podle doporučených levelů, nebyly tam samotné úrovně ani cítit. Znatelné to bylo jen u stealthu, který působil, jako když je ve hře jen proto, že byl i v předchozích dílech. Úrovně pro něj nejsou příliš stavěné a dokud si pořádně nevylepšíte útočnou pušku s tlumičem v kombinaci s hromadou skillů, je v zásadě nepoužitelný. 

Co se skillů týče, měl jsem z toho takový Assassin's Creed Unity pocit. Musíte si ze začátku odemknout tunu věcí, které byly dříve dostupné hned od začátku, přesto to vše ale dává smysl, protože vaše postavy jsou přeci jen celkem ořezávátka. Jak se navíc dostanete přes tuto pasáž, máte možnost odemknout si i několik dost zajímavých dovedností, které dokáží při nejmenším hratelnost zpestřit.

I další nové herní mechaniky vnímám vcelku pozitivně. Samotný koncept střílet nácky s kamarádem, v mém případě s přítelkyní, kde se každý může trochu jinak specializovat, je prostě fajn. V kombinaci s vertikalitou a double jumpem se tak dá získat výrazná taktická výhoda, díky které můžete většinu nepřátelské skupiny doslova zdecimovat během prvních několika sekund přestřelky. Pozitivně beru i vylepšování zbraní za peníze, které jde ruku v ruce se snahou o RPG zážitek, stejně tak i systém slabin a dva rozdílné typy zbraní, kde každý platí na konkrétní nepřátele.

Asi se divíte, kde se ve výsledku bere mé hodnocení, když jsem doposud hratelnost vcelku chválil, a ptáte se, kde je zakopaný onen pes? No, právě jsme se k němu dostali. Herní obsah včetně příběhu je totiž asi tím nejhorším, co jsem viděl v moderním gamingu.

Celý příběh by se dal shrnout tak, že máte krátký úvod, který vás poměrně vtáhne. A pak přijde ta první rána – musíte "zesílit", nebo tak nějak je vám to řečeno. To v překladu znamená, že musíte plnit vedlejší mise, dokud nedosáhnete požadovaného levelu, abyste šli na tři příběhová mise a pak na finální. A tam končí hlavní příběh. Tolik mě štvalo grindění síly inkvizice v Dragon Age: Inquisition, kde ta výplň byla zkrátka otravná. Tam to bylo ale alespoň průběžně prokládáno kvalitními příběhovými sekvencemi. Tohle je nová úroveň. Chybí tu navíc vše, čím si mě získaly předchozí dva hlavní díly, kvalitní postavy a cutscény, které byly jak vystřižené z filmu. Když je tu pokus o nějaký humor, blíží se k vrcholu trapnosti. K nikomu tu nic necítíte a ani ze samotného závěru nemáte uspokojivý pocit, a to je tam fucking B.J. Blzakowicz. Jak někdo dokáže udělat scénu, kde je B.J., nudnou?

Obsah vedlejších misí a jejich struktura je také katastrofa. Neustále se vracíte do stejných lokací, kde se spawnují ti samí nepřátelé (a to i náhodně několikrát během mise). Je to škoda, protože jednotlivé části města opravdu mají svůj charakter. Po desáté návštěvě Malého Berlína či Bratra 2, to ale opravdu už nehraje roli a cítíte se spíše vyčerpaní. Zajímalo by mě také, kdo vymýšlel pořadí, v jakém vám budou mise zadávány. Třeba mise, kde máte v průběhu hry ničit Hitlerovy bysty, je vám například zadána v poslední třetině hry. Přitom se jedná přesně o ten typ úkolu, který by jinak šel splnit vcelku příjemně během hraní. Pokud je to ale jediný úkol, který v danou chvíli můžete plnit, a musíte hlavy zkrátka cíleně hledat, aby se vám odemkly další mise, nenazval bych to zábavou. Ještě větší vtip ale je, když se vám na konci hry odemkne možnost hledat poklady. Vážně si tvůrci mysleli, že někdo bude chtít v lokacích, které má křížem krážem prolezlé tolikrát, že by to na prstech obou rukou nespočítal, trávit více času? 

Wolfenstein: Youngblood je v zásadě fajn myšlenka, která má v základu povedené mechaniky, je ale tak nehorázně pohřbena svým obsahem, že při jejím odinstalováním budete cítit obrovskou úlevu. Lituji, že jsem zkrátka neprošel jen příběh a nutné zlo v podobě farmení, protože takhle bylo posledních několik hodin zkrátka peklo.

Pro: kooperace, hratelnost, vertikalita úrovní, slabiny nepřátel, poměrně příjemný strom dovedností

Proti: příběh, nezajímavé postavy, nezáživné vedlejší úkoly a jejich posloupnost, grindění, vracení se do stejných lokací, nedoladěný stealth

+14