Po dohrání Dungeon Siege jsem měl chuť na něco podobného, na nějakou pořádnou rubačku u které se odreaguji od strastí života. Zkusil jsem druhý díl, ale nějak mě ty změny oproti prvnímu dílu odradily a tak jsem si sehnal Titan Quest, hru kterou jsem nikdy nehrál. A Titan Quest je parádní diablovka. Je to nejblíže k Diablo 1+2 ze všech podobných her co jsem kdy zkoušel (např. Sacred, Divine Divinity).

Nejdříve k technické stránce - grafika je líbezná, většina mytologických lokací vypadá přesně podle mých představ, některé věci jsou vskutku monumentální (Údolí smrti a pyramidy) jiné překrásné (visuté zahrady) a další děsivé (v podstatě celé podsvětí). Moc jsem se ale nekochal, odzoomoval jsem hned na začátku na maximum, abych měl přehled o bojišti a tak jsem to nechal většinu hry. Nic Vám ale nebrání si zazoomovat na max a prohlídnout si potvory či lokace pěkně zblízka.

A teď ke hře. Nemůžu říct, že vím co všechno hra nabízí, to ani zdaleka ne, protože jsem odehrál jen jednu postavu a to na jednu obtížnost. Je tu devět škol, většinou kouzelnických, každá škola má strom dovedností, který funguje jak v Diablo 2 (abyste mohli aktivovat jednu dovednost, musíte dát aspoň jeden bod do té pod ní). Skill body získáváte při přechodu na vyšší úroveň, moc jich není a ač jsem zabil hordy nepřátel (dle statistik na konci normal difficulty přes 18 tisíc), dostal jsem se jen na 40. level (a našetřil asi 20 milionů zlaťáků). Kromě toho s přechodem na vyšší úroveň rozdělujete body dle typu postavy (síla/obratnost/inteligence).

Já to hrál možná trošku primitivně - válečník, co se specializuje na umění útoku (které jsem si vylepšil na maximum) a obrany (taky na maximum) a pak jsem v podstatě moc nevěděl do čeho ty skill body dávat. Na sebe samozřejmě věšíte tuny předmětů - brnění, helmy, štíty, prstýnky, amulety, zbraně... prostě klasika. Tady jsem se snažil vytvořit živého tanka, kterého jen tak něco nezaskočí. Takže body do síly, předměty hlavně s vysokým obranným číslem a ideálně nějakými resisty k tomu (tady jich je mnohem víc než v Diablu) a zbraně takové, které mají nejen vysoké útočné číslo, ale i rychlý útok a tím i vysoké poškození za sekundu. I s tím vším, obrovskou zásobou lektvarů, mnohokrát obrovským štěstím se mi nakonec podařilo asi desetkrát zařvat.

Jinak Titan Quest jako takový je parádní hra. Tři akty + jeden bonusový v datadisku (hrál jsem Anniversary Ediiton). Každý akt nabízí spoustu obrovitánských map (dohromady asi přes 50 + kolem 30 v datadisku). A každá mapa je po okraj naplněná potvorami všech druhů, tvarů, velikostí včetně různých hrdinských variant, úkolových bossů či bossů celých kapitol. Zabíjení je zábava od začátku do konce, pokud si pěstujete postavu správně, většina bojů je mírně napínavých ale zvládnutelných. Samozřejmě že přijdou okamžiky, kdy na něco evidentně nemáte a pak spamujete tlačítko na léčení, kličkujete, utíkáte a modlíte se :)

I přes zábavnost toho všeho, je to prostě nonstop klikačka a časem to začne být únavné až úmorné. Autoři proti nudě bojují jak můžou. Mění se prostředí, reálie, venkovní prostory doplňují tu menší, tu obrovské hrobky či jeskyně, občas přijde spřátelené město či naopak město na vyčištění od potvor. Ve městech jsou prodavači, kterým nikdy nedojdou lektvary ani peníze (ovšem málokdy něco mají), je tu studánka od které začíná při restartu, nebo úmrtí. Nechybí tu portály, které si postupně otevíráte po celé kapitole, trhla na uskladnění předmětů i pár specialistů. Town portal je snadný (a nemusíte ho kupovat), lahvičky používáte jedním tlačítkem (a nemusíte je složitě překládat do opasku).

A především obrovským plusem je mytologie a celé pozadí. Jako bezejmenný hrdina čelíte v Řecku invazi monster a postupně se propracováváte k původu všeho. Projdete si i starý Egypt a Orient/Čínu a v datadisku se vydáte do řeckého podsvětí. A ač příběh je velice jednoduchý, je parádně podaný. Na každém kroku na Vás někdo chrlí kus mytologie/historie, potkáváte staré známé z různých bájí, zejména v tom Řecku/podsvětí jsem byl naprosto nadšený, protože řeckou mytologii miluji. Funguje to i herně - je tu spousta NPC, na každém kroku nějaký subquest, který většinou splníte tím, když poctivě čistíte mapy včetně všech zákoutí a jeskyní.

Díky tomuhle všemu i přes ten občas úmorný klikfest funguje a táhlo mě dál a dál. Ne všechno se ale povedlo.

Je tu skládání run z částí, které poté můžete použít na vylepšení zbraně. Většinou ty vylepšení ale nejsou nic extra a hlavně spoustu run prostě nenajdete dost dílků na zkompletování. Z run můžete skládat i artefakty, což je už úplně marné - za celou Normal jsem složil dva (a jeden z nich byl i použitelný).

Cooldown léčení nepotěší a je naprosto zbytečný. V bitevní vřavě absolutně nechápu jaký má smysl čekat než se nabije lahvička léčení, kterou stejně v tom inventáři máte.

Největším průserem se mi zdál mizerný loot. Je hezký, že máte tlačítka, kterým si skryjete rozbité, nebo obyčejné věci. Je hezké, že je tu několik kategorií zbraní. Bohužel 99,9% lootu co mi vypadlo bylo k ničemu - buď obyčejný, nebo slabý a hlavně z obrovské části pro jinou postavu. Jako válečník jsem neustále tahal do města truhly plné oblečků pro kouzelníky, staffek a luků. Občas jsem i nějaký kus zbroje našel, to ovšem neplatí pro zbraně. Tam jsem našel ultimátní palici někde v první třetině druhé kapitoly a do konce datadisku ji nedal z ruky, protože prostě nic lepšího nepadlo.

Poslední kosmetická vada - žádné outro! V podstatě po konci standartní hry mě to hodilo do datadisku a po konci datadisku do menu. Po Dungeon Siege tedy druhá hra, která se na to vykašlala, přitom třeba v Diablo 2 byly ty filmečky "za odměnu" luxusní.

Já to chápu, hrát to na vyšší obtížnost znovu, byl by i lepší loot a všechno, ale zkusil jsem to a už mě to prostě podruhé nebavilo. I přes výše zmíněné výtky byl Titan Quest asi nejlepší diablovkou co jsem hrál, jen k Diablo 2 ji ještě něco chybělo.