Tony Pírko pro prkýnko 2... Naprosto nádherná záležitost a bez nadsázky, tedy doslova, úžasná etapa mého života. Tahle hra ovlivnila můj život snad nejvíc ze všech. Začal jsem díky ní chovat obdiv ke skateboardingu jako ke sportu a jakémusi umění, začal jsem díky ní poslouchat punkovou hudbu a především, začal jsem svoje propařený hodiny počítat na desítky hodin v kuse... Bylo jedno kolikrát jsem dojel kariéru, vždycky jsem chtěl udělat tohle nebo tamto kolo lépe a to si myslím udělalo ze hry takovou legendu. Jen málokdo se od ní může jenom tak odtrhnout a když už se to fyzicky povede, už přemýšlíte, jak ten zatracenej gap udělat, nebo tak podobně. Je jasné, že z dnešního pohledu má THPS2 poněkud hranatou grafiku a leckterý mladší hráč by nad ní jen mávl rukou, že třeba "takovej hnus hrát nebude", ale jen my, ti věkem praví lidé, kteří jsme okusili tu řemeslně dokonalou hratelnost, nekonečnou životnost a hodiny a hodiny zábavy a otlačených prstů, můžeme s klidným svědomím říci, že dělají obrovskou chybu. Jsem naprosto vděčný pánům z Activision, že jsem mohl okusit dokonalost jedné hry. Když si vezmeme singleplayer. Koho v jiných hrách dlouho baví freerun, freeplay, sandbox atp.? Nikoho moc dlouho ne, páč je to bez cíle, ale freerun v THPS2, to člověk paří a říká si, že i tenhle zatracenej mód je kurňa cool! Kariéra, to je epický zážitek sám o sobě a kdo ji nehrál, jako by zkrátka vůbec nikdy nežil... Multiplayer je také super skvělá věc. HORSE, TAG a podobné kalbičky dělají z THPS2 totálně skvělého společníka, když přijdou kámoši na pivko a kalbu. Hrál jsem samozřejmě i pozdější díly Tonyho Hawka, poslední verzí co jsem hrál byl Tony Hawk Project 8, ale žádná (kromě jedničky, ta je taktéž epická) verze nebyla tak super, jako dvojka. Jasně bavily mě i oba díly undergroundu, ale jen proto, že nabízely lepší grafiku a nové možnosti (Underground jedna byl ale o kus lepší právě kvůli remakeovanému kolu školy ze dvojky), ale všem prostě něco nepopsatelného chybělo... Za mě jasných 100 nepřekonatelných %