Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Tomáš Kozina • 30 let • Správce systémů IT • Velké Meziříčí (ČR - kraj Vysočina)

Komentáře

TOEM

  • PS5 80
Herní výzva 2024 #7: Ve stínu pixelů

TOEM mi přiskočil na PS5 v rámci předplatného PS Plus a když jsem viděl téma černobílých her v letošní výzvě, hned jsem si na tuhle věc vzpomněl.

Velmi originální adventurka, která kombinuje top-side pohled na svět s FPS pohledem skrz optiku fotoaparátu. Díky dvěma různým perspektivám pak vznikají velmi nápadité logické hádanky, kdy některé cíle jsou vidět pouze v jedné z těchto perspektiv, a tak je nutné využívat obě. Svět je různorodý a každá z, jestli si pamatuju dobře, šesti lokací je dost odlišná a nachází se v ní různé úkoly.

Ozvláštnění do hry potom přidává i takový drobný RPG prvek, kdy různé kusy oblečení, které v rámci prozkoumávání světa a plnění úkolů hráč získává, a které mají efekty, které opět můžou být klíčem k rozlousknutí jiných úkolů. Nejde všechny úkoly splnit hned, ale vždy lze získat dostatečný počet razítek (které slouží jako cestovací lístek pro cestování do další lokace), aniž by se hráč musel vracet do předchozí. Může si tak vybrat jestli se chce k úkolům, které musel přeskočit vracet hned jak v některé z následujících lokací získá předmět nutný k dokončení daného úkolu, nebo zda dojde až na konec hry a lokace bude zpětně prozkoumávat poté.

Grafika je jednoduchá, ale pěkná a plní účel, vše je ve hře přehledné a díky dynamicky měnícím lokacím určitě ne nudná. Hudební doprovod je pak spjatý s každou lokací a jednotlivé skladby se ukládají do kazeťáku co sebou hlavní hrdina nosí, dají se tedy zpětně pouštět, pokud tam hráč najde svou oblíbenou.

Celkově jde o velmi zajímavý kousek, který nezabere moc času, a je to taková příjemná oddechovka s logickými hádankami na pár kratších herních večerů.

Pro: nápadité herní lokace, zajímavá, originální využití dvou perspektiv pro řešení úkolů

+10

Silent Hill: The Short Message

  • PS5 75
Herní výzva 2024 #4: Tenkrát v Hollywoodu

V hodnocení půjdu trošku proti proudu, ale hned vysvětlím proč. Nehraju hororové hry. Nehraju je proto, protože to napětí příliš nezvládám, takže tuhle hru možná hodnotím z trochu jiného úhlu pohledu, než nadšenci hororových her. Nevadí mi, že hra není příliš strašidelná - což jsem četl v recenzích, ale bylo to tak akorát, aby pro mě hra byla ještě hratelná. Hra zkrátka vyšla zdarma, a proto jsem se rozhodl jí dát šanci.

Zřejmě i proto, že nemám s hororovými hrami úplně moc zkušeností, to pro mě ale byl poměrně nevšední a zajímavý zážitek. V určitých chvílích mi hra připomínala také hru, nebo spíše demo, které bylo kdysi na PS4 také zdarma a to P.T. díky opakovanému navštěvování různých lokací a hru s dveřmi, které pokaždé vedou jinam. Líbil se mi námět, který řeší v současnosti je problémem ve společnosti, šikana, deprese, sebevraždy. Příběh je dobře postupně odkrýván a držel mě v napětí tak, že to začalo zajímat i přítelkyni, která hry nehraje a co se bude dít dál sledovala se mnou až do konce.

Jediné lehce frustrující pasáže mi přišlo utíkání před monstrem, nicméně i tyto pasáže byly na pohled zpracované velmi detailně, jelikož jsem měl možnost si je prohlédnout dostatečně mnohokrát, díky mnohým opakováním a mojí neschopnosti se dostat ven.

I když odhlédnu od faktu, že je hra zdarma, hodnotil bych ji stejně, kdyby se prodávala za nějakou nižší sumu. Byl jsem překvapen tím, jak mě to chytlo, protože při spuštění jsem očekával, že hru budu do 20 minut vypínat, jak jsem to měl u spousty jiných hororových her, které jsem v minulosti zkoušel. Pro mě to tedy byl velmi zajímavý zážitek a možná tenhle komentář pomůže někomu jinému, kdo se hororovým hrám vyhýbá, aby jí dal šanci.

Pro: hra je zdarma, grafické a hudební zpracování, napínavý příběh, tak akorát děsivé pro nefanouška hororu :)

Proti: frustrující části v labyrintu

+9

Jurassic World Evolution 2

  • PS5 75
Herní výzva 2024 #8: Cesta do Pravěku

Hned na úvod musím říct, že strategie nehraji příliš často a už vůbec ne na konzolích, jelikož mi ta kombinace tohohle žánru s gamepadem nikdy moc neseděla, nicméně hra byla zdarma v rámci PS Plus a jakožto velký fanoušek Jurassic Park: Operation Genesis jsem se rozhodl dát tomu šanci. Byl jsem příjemně překvapen.

Celá hlavní kampaň je taková dá se říct na rozjezd, jsou to poměrně krátké scénáře s jednoduchými úkoly, které ale připraví hráče na Chaos theory, což je 6 výrazně delších kampaní, každá inspirovaná jedním filmem z obou trilogií Jurassic Park a Jurassic World. Ty jsou mnohem zajímavější a mně přišly daleko zajímavější, už jen protože jsou tam využity modely dinosaurů inspirované konkrétními filmy, a tak T-Rex v první kampani vypadá stejně, jako T-Rex z původního filmu z r. 1993. V pozdějších fázích každé kampaně se trochu začne projevovat nevýhoda ovládání hry na gamepadu. Až je park rozšířen prakticky přes celou dostupnou mapu, orientovat a pohybovat se po celém parku a managovat veškerou agendu je zkrátka na dlouho a trochu krkolomné. Asi to nešlo o moc lépe vyřešit a neberu to úplně jako výtku hry, ale zkrátka s takovým omezením se musí při hraní podobné hry na konzoli počítat. Je to díky tomu pak místy frustrující a musel jsem hru častěji pauzovat, abych byl schopen všechny kroky provést. Může to být ale částečně i mojí nezkušeností a neschopností hrát podobnou hru na konzoli.

Graficky vypadá hra velice dobře, jednotlivé filmové trilogie jsou od sebe pěkně rozlišeny odlišnými modely budov i vzhledem parku. Modely dinosaurů jsou detailní a logicky je vidět obří skok od původního Operation Genesis, který jsem zmiňoval na začátku komentáře a vyvolávalo to spoustu nostalgických momentů při vypuštění velociraptorů, či t-rexe do výběhu. Nostalgicky výborně funguje i hudba, která je taktéž inspirovaná původními notoricky známými melodiemi a všechno dohromady působí velmi věrně a příjemně. Licenci hra ždímá co to jde, ale herce na nadabování nesehnali, takže sice mluvící postavy mají tváře, odpovídající hercům z filmů, mluví je už ale jen dabéři, kteří se je snaží napodobovat. Bez toho bych se asi klidně obešel a mohli použít rovnou jiné herce, ale jelikož to není úplně podstatná část hry, není to nijak zásadně rušivé.

Kdyby vyšlo pokračování raději bych se ho ujmul na PC namísto konzole, ale když odhlédnu od diskomfortu, který mi tenhle způsob hraní Jurassic World způsobil jedná se o velmi příjemnou záležitost, která ve mně vzbudila větší zájem o strategie a zřejmě to nebude jediná, ke které se tenhle rok dostanu.

Pro: grafické zpracování světa a dinosaurů, perfektní hudební doprovod, skvělé Chaos Theory kampaně

Proti: použití herců z filmové předlohy ovšem s dabéry, které původní herce jen připomínají

+4

Stray

  • PS5 85
Herní výzva 2024 #1: Nemova říše

Velmi příjemný odstartování letošní herní výzvy ve formě Stray. Tak trochu casual adventura, kde se hráč ujme role zrzavé kočky a snaží se rozluštit záhadu, do které se dostane zatímco naráží na různé postavy, které řeší zase svoje problémy.

Ze screenshotů nebo traileru by hra mohla působit jako zaměřená spíš na mladší publikum, ale poměrně rychle se atmosféra i děj stane poměrně temným a tento pocit se v průběhu příběhu ještě prohlubuje. Vyhnu se nějakým větším spoilerům, ale rozhodně mě překvapila zápletka tohoto v podstatě post apokalyptického technického světa, kde kočka potkává robotické postavy, které kdysi zřejmě byli pomocníci lidské populace.

Hra má krásnou estetiku, prostředí působí zajímavě a v průběhu hry se hezky dynamicky mění z přírodních lokací až do futuristického urbexu. Zajímavé jsou behind the scenes záběry vytváření animací hlavního hrdiny (k dohledání na youtube) kde tentokrát motion capture museli provádět čtyřnozí chlupatí herci. Na výsledku je to znát a animace působí opravdu pěkně a moji kočku při hraní taky kolikrát zmátlo, že ta kočka na obrazovce je jen jako :D

Hratelnost je jednoduchá, je vidět, že je to uzpůsobeno tomu, aby si hru mohlo zahrát co nejširší publikum, je tam jedna obtížnost, hádanky jsou fajn, ale nejsou nijak zvlášť složité, soupeři nejsou úplně nároční k poražení, ale všechno pěkně funguje a nejsou tam žádné hluché či frustrující pasáže. Herní doba není příliš dlouhá (já tam strávil cca 7-8h, ale hodně jsem se kochal prostředím) nicméně tomu podle mě odpovídá cenovka (ve slevě okolo 450kč na PS5) a zbytečně natahovat by to asi nemělo význam, ten příběh je pěkně ucelenej a je to příjemná hra na 2-3 večery.

Stray je velmi originální, krásně zpracovaná adventura, která se velmi dobře hraje a hezky se na ni kouká.

Pro: originalita, prostředí, estetika, zajímavá zápletka, příběh

Proti: pro někoho může být krátká délka příběhu, já to jako negativum neberu

+24

BioShock Infinite

  • PC 85
BioShock je série, která se mi z nepochopitelných důvodů tak nějak od svého vzniku vyhýbala a dostávám se k ní 10 let od vydání posledního dílu a začínám rovnou dílem třetím :) jak jsem pochopil úplně tam není nutná znalost předchozích dílů ačkoliv na konci jsem poznal svět prvního BioShocku :) a jelikož mi tahle věc ležela na Steam účtě, po pořízení Steam Decku to byla jednoduchá volba čím hraní na tomhle handheld PC začít.

BioShock je ten typ hry co hráče vtáhne a do konce nepustí. Celou dobu má hra spád a dobře se prokládá akce s vyprávěním příběhu. Střílečky jsou nápadité, je potřeba tam využívat šikovně prostředí, Elizabeth i zbraně a schopnosti. Schopností je tu na výběr v průběhu hry celá řada, ale jelikož se přepíná jen mezi dvěma, dopadlo to tak, že jsem si vybral dvě co jsem používal nejvíc a v podstatě už je neměnil až do konce hry. Navíc se dají vylepšovat a peníze se to sbírají poměrně pomalu, takže to podle mě ani nešlo udělat jinak, než se soustředit na některé konkrétní schopnosti (a zároveň i zbraně), které jsem v průběhu hry rozvíjel.

Co se příběhu týče tak je BioShock jednou z nejlépe vyprávěných her co jsem měl možnost letos hrát. Opravdu je to poutavé a jak u napínavého thrilleru jen hráč očekává co se stane dál s Elizabeth a DeWittem. Během příběhu se odehraje i několik zvratů, z nichž jeden mě překvapil opravdu výrazně. Hra v několika momentech před hráče staví rozhodnutí, které ale aspoň dle mého pocitu z hraní nemají žádný významnější vliv na vývoj děje, nevím jestli to byl záměr pouze vyvolat nějakou emoci v momentu rozhodnutí, nebo měl být v některé fázi vývoje debatován rozvětvenější vývoj příběhu, ale asi mi to tam přišlo až zbytečné. Příběh je velmi důležitá část hry, proto se konkrétním věcem záměrně v komentáři vyhýbám.

Atmosféru dotváří skvěle dobová hudba fiktivních desátých let 20. století a z perfektních zvukových efektů občas až mrazí. Dabing postav je také na vysoké úrovni a žádný dialog jsem v průběhu hry nepřeskočil, naopak jsem hltal i veškeré "voxphone" s nahrávkami ostatních postav, které jsou rozeseté po světě.

Jedná se o výjimečný počin a až mě mrzí, že mi trvalo tak dlouho, než jsem se k tomu dostal. Před 10 lety by i ta grafika dýchla na člověka úplně jinak, každopádně pořád je na co se koukat a zvlášť na malém displeji SteamDecku bych ani netipl, že se jedná o dekádu starou hru.

Pro: skvělá atmosféra a vyprávění příběhu, hudební kulisa, grafické zpracování

Proti: "důležité" rozhodnutí v rámci příběhu, které ale na vývoj příběhu nemají zásadní vliv

+12

Star Wars: Republic Commando

  • PC 70
Přemýšlím čím tenhle komentář začít, mám z toho zážitku hrozně rozporuplný pocity. Hru jsem hrál v době kdy vyšla, samozřejmě na to mám dnes už velmi zkreslené vzpomínky a bohužel v mých očích, jak to tak bývá, ta vzpomínka funguje mnohem líp než ta samotná hra. Zestárlo to mnohem víc, než bych očekával. Jasně už to má svý roky, i proto je zrovna tahle volba u mě ve výzvě v kategorii "Před naším letopočtem". Ale až moc často jsem si říkal jak moc jsou některé mechaniky a možnosti ve hře omezené.

Je to klasická koridorová FPS, kde se nemusí moc přemýšlet, je to velmi na styl Call of Duty, jdeš dopředu, zabiješ nepřátele, pokračuješ dál. Vlastně to nějak funguje, jen ne tak hladce, jak si to člověk pamatuje :) je zkrátka vidět, že v některých věcech jdou hry pořád dopředu a třeba variabilita nepřátel byla tehdy dostačující, z dnešního pohledu je to opravdu jen pár několik nepřátel, kteří se tam ve vlnách stále opakují. Fajn věc je dirigování svojí jednotky, pokud se zrovna AI nerozhodne sebevražedně vrhnout pod nohy silnějšímu nepříteli a jen čeká až bude po boji, aby ho někdo přišel zachránit.

Délka je rozhodně dostačující, nedokážu si představit hrát hru tohohle typu třeba 20 hodin, to by tam musel být některý z prvků výraznější, ať už by to byla nějaká variabilita misí, nepřátel nebo zajímavější příběh. Ten tam taky tak nějak existuje, ale vlastně není nijak důležitý. Příjemná je závěrečná sekvence, kde k jednotce mluví sám Yoda.

U Republic Commando jsem se nenudil, ač mám ke hře dost výhrad, které chtě nechtě souvisí s tím, že je to hra co už se tu pohybuje pár let, ale kouká se na to stále relativně hezky a vlastně je to jedna z mála možností jak zažít Star Wars z pohledu řadového klona, když nepočítám multiplayerové Battlefront. Už bych to ale určitě, jako dřív, neoznačil za nejlepší Star Wars hru.

Pro: fajn koridorová FPS, stále poměrně pěkné grafické zpracování, délka hry odpovídající množství obsahu

Proti: lehce repetetivní, koridorová akce, malá variabilita nepřátel

+11

The Witcher 3: Wild Hunt

  • PC 100
  • PS5 100
Dlouhá léta jsem odkládal hraní třetího Zaklínače kvůli tomu, kolik času hře musí člověk věnovat. A teď jsem mu věnoval druhých 150 hodin za poslední dva roky. Je to vážně klenot, hra nabitá neskutečným množstvím obsahu, který se mi ani po těch 150 hodinách nepovedlo vyčerpat. Rád bych se v komentáři věnoval především porovnání těchto dvou až překvapivě odlišných zážitků co jsem se Zaklínačem měl.

Hrál jsem Zaklínače poprvé na PC předloni v době covidu, období lockdownu bylo na hru tohohle rozsahu ideální, letos po vydání next-gen updatu jsem ho rozjel znovu na PS5 a říkal jsem si, jestli mě bude bavit stejně jako při prvním průchodu. Ukázalo se, že odpověď je - bude mě bavit ještě víc. Objevil jsem spoustu obsahu, co mi při prvním průchodu uniknul, většinu rozhodnutí z minula jsem zapomněl, takže jsem měl opět spoustu dilemat jak se rozhodnout a některé zápletky a osudy postav mi dopadly úplně jinak než v prvním průchodu. V rámci letošní výzvy a kategorie Karbaník jsem se navíc plně věnoval i Gwentu, který jsem do té doby úplně ignoroval a konečně trochu pochopil, proč jen u téhle části stráví spousta hráčů dlouhé hodiny.

Grafický upgrade je značný. První průchod jsem měl na starší PC sestavě ve fullHD a středních detailech. Next-gen verzi pak na PS5 v performance modu 60FPS, kde může trochu trpět rozlišení a občas to ze 4K padat na nižší, při hraní jsem si toho ale vůbec nevšiml a hra běžela drtivou většinu času krásně plynule a bez nějakých grafických artefaktů. Netrávím ve hrách většinou velký čas v photo modu, spíš ho často ani nezapnu, ale tady jsem se v některých lokacích kochal nádhernými výhledy a nasvětlením scény.

Co do hratelnosti mám asi jedinou drobnou výhradu k ovládání Klepny, které bylo jak v původní, tak vylepšené verzi lehce krkolomné, ale dá se na to zvyknout, není to úplně dokonalý dopravní prostředek :) ale na krátké vzdálenosti je kolikrát lepší jít pěšky, na delší kromě objevování nových lokací jsem většinou používal fast travel. Soubojový systém je i na ovladači velmi dobře zvládnutý - jedna z věcí ze kterých jsem měl největší strach po přechodu z PC a klávesnice, kde jsem Zaklínače dohrál poprvé. Zvyknout se na to dá velmi rychle a je to intuitivní.

Kromě hlavní hry se určitě nesmí opomíjet ani obě DLC, které jsou taky perfektně zpracované a když je rozsahem porovnám se spoustou standalone titulů, s přehledem by obě DLC mohly vyjít i jako samostatné hry. Ostatně to platí u DLC od CD Projekt RED obecně, nové DLC Cyberpunk 2077: Phantom Liberty je toho dalším důkazem.

V Zaklínačovi se dá strávit 100 hodin, ale klidně i dvojnásobek toho. Pokud by tam chtěl člověk vyzobat každičkou drobnost co hra nabízí, možná i trojnásobek toho. Narozdíl od spousty jiných RPG jsou zde vedlejší questy vždy něčím zajímavé, rozhodně nejsou jen nějakou povinnou výplní co by natahovaly čas a nemusíte se nutit do toho je plnit kvůli trofeji, nebo nějakému splnění procent hry. Snad všechny jsem hrál s chutí a těšil se na co díky řešení různých problémů narazím. Tak nějak si myslím, že s třetím Zaklínačem jsem se neviděl naposledy.

Pro: epický příběh, v roce 2023 stále aktuální hratelnost i grafika díky next-gen update, rozsah, propracovanost všeho co hra nabízí

Proti: není mnoho tak dokonalých her :)

+21

Horizon Forbidden West: Burning Shores

  • PS5 100
Sérii Horizon hltám už od začátku a rozšíření mi zase připomnělo proč. Zkrátka Aloy a její příběh sleduju velmi rád. U Burning Shores dostanete všechno, co se dá očekávat po dohrání Forbidden West - taktické sundávání nepřátel, graficky jeden z nejhezčích a nejlíp vypadajících světů, co ve hrách je a navíc poměrně velkou část světa navíc, odpovídající příběhové rozšíření základní hry, zajímavé nové postavy.

Přibyly ve hře také nové stroje, jako tomu bylo i u rozšíření Frozen Wilds. Tentokrát mi ale někteří přišli až nepoměrově silnější, než většina strojů v základní hře. Ani nevím, jestli to bylo tím, jakou jsem měl od launche pauzu a jestli jsem "zrezl" v soubojovým systému, ale porážet Bileguty bylo fakt docela náročný.

Nechápu jaká kritika se snesla na závěr DLC, ve 21. století se pozastavovat nad tím že dvě holky se můžou zamilovat do sebe, s tím, že navíc i tak má hráč naprostou svobodu s rozhodnutím, mi přijde fakt bizarní. a přijde mi, že se tím zbytečně dává bokem, že to příběhový rozšíření je fakt dobrý, přináší spoustu nových postav a zbytečně řeší jen poslední scénu.

Pro: grafické zpracování, příběh, charakter nových postav

+10

God of War

  • PS2 80
U hraní God of War jsem zjistil dvě věci. Že jsem u hraní her dost zpohodlněl a preferuju spíš pohodlný vyprávění s lehčí hratelností, než výzvu, a taky druhou, že před 15 lety, když jsem to hrál poprvé, jsem měl mnohem větší trpělivost.

Hra jako taková zestárla moc hezky, byl jsem až zaskočenej, že ty epický scenérie, na které jsme zvyklí z nových dílů God of War, jsou tady taky a vypadají pořád stejně dobře, jako si je pamatuju z prvního přehrání. Graficky to na to, že se jedná o 18 let starou hru, vypadá fakt skvěle. Modely jsou detailní, jak to tehdejší technologie dovolovala a v průběhu narazíte na rozmanité lokace, každá unikátní. Hudební kulisa je taky výborná a dotváří už tak velmi intenzivní atmosféru.

Ale je to fakt těžký :D mám v paměti pasáže, co mi daly zabrat i tehdy, kdy jsem procházel God of War poprvé, ale teď jsem byl několikrát fakt frustrovanej a některý pasáže opakoval mnohokrát dokola, než se přes ně dostal. A na to jsem si teda odvykl u her, co hraju teď a příjemný mi to úplně nebylo. Na druhou stranu ta radost, kdy se konečně nějaká pasáž zvládne přejít, je samozřejmě o to větší.

Příběhově je God of War skvělej, to vyprávění umí od tohohle prvního dílu až doteď a každá z her v týhle serii je pro mě nezapomenutelnej zážitek. Bylo krásný se k tomu, kde to všechno začalo znovu vrátit a doporučuju to všem, i třeba v lehce remastrovaný verzi na PS3. Zvlášť těm, kteří se dostali k sérii až v rámci nových dílů se díky prvnímu dílu dá mnohem lépe pochopit jak se v budoucnu vyvinula Kratosova osobnost a jeho motivace k opuštění Řecka a jeho minulosti.

Pro: nestárnoucí grafika, panoramata, hudba, souboje

Proti: některé frustrující pasáže

+5

Mad Max

  • PS4 75
Tahle hra se nonstop pohybuje na pomezí jestli je to fakt hodně dobrá hra, nebo jen docela dobrá hra.

Graficky to vypadá nádherně i když už to pár let má, post apo svět vypadá krásně, lokace jsou zajímavý, ale sráží to za mě optimalizace na PS4, kde se hra chová neustále jakoby tam byl nějaký input lag, až sem si říkal, že mám něco špatně nastavený na televizi. Dá se na to zvyknout, ale nesmí člověk přeskakovat mezitím k jiným hrám, kde se to chová líp, je to pak hrozně patrný a otravný. Nehrál jsem to na PC, takže nedokážu posoudit, jestli se to tam chová stejně.

Příběh je takový béčko, což by člověk ale u tohohle typu hry čekal, jsou tam šílený momenty, docela zajímavý postavy, ale vyvrcholení příběhu a občasný motivace hlavního hrdiny mi přijdou ale naprosto debilní, že sem nad tím akorát kroutil hlavou.

Dobrý je, že Mad Max poměrně dobře dávkuje nový herní mechaniky, jinak by to dost rychle mohlo spadnout do stereotypu - někam jedeš, po cestě čistíš kempy, bouráš strašáky a je to vlastně v základu pořád dokola. Díky vylepšením Maxe i auta se ale k různým úkolům dá přistupovat postupně stále jinými způsoby. I tak už jsem se ale posledních pár hodin docela trápil a už jsem čekal na konec, objevování po té cca 20. odehrané hodině přestalo být motivací.

Jednou za čas se mi i stal nějaký bug, kvůli kterýmu jsem musel loadovat předchozí uloženou pozici. Bylo to jen párkrát za celou dobu hraní, ale i tak mi to zůstalo dost dobře v paměti, bývalo to zrovna v dost frustujícím místě. Celkově se občas najde nějaká technická nedokonalost, ale v rámci velikosti světa jsem to dokázal odpustit.

Max Max mě bavil a určitě nelituju času strávenýho jeho hraním, je to poměrně solidní záležitost, ale určitě má svý chyby, který člověk musí při hraní překonat.

Pro: grafické zpracování, post apo svět, charaktery postav

Proti: hloupé fáze příběhu, občasný stereotyp

+16

Bugsnax

  • PS5 80
Líbí se mi, když díky herní výzvě narazím na hru, ke který bych se asi normálně nedostal. V tomhle případě v rámci kategorie "Pero, mocnější meče," protože se zde ujmete práce novinářky, která přijde na podivuhodný ostrov vyšetřovat zmizení cestovatelky, která ji původně na ostrov pozvala.

Jedná se o adventuru z pohledu první osoby, která na první pohled graficky působí, že je spíše pro děti, ale podle toho, co jsem dohledal se ze hry stala poměrně kultovní záležitost i mezi starším osazenstvem. Bugsnax, stvoření, podle kterých se hra jmenuje, jsou příšerky nenápadně připomínají v některých věcech pokemony - stvoření inspirovaný skutečnými věcmi, v tomto případě hlavně pokrmy a nápoji, pobíhající po světě a stále dokola opakující své jméno. Je jich tam velký počet, nevím kolik přesně, ale jedna z trofejí vyžaduje chycení 100 druhů bugsnaxů.

Během hry navštívíte rozmanité lokace, od hor až po pláž u moře. Hra má i poměrně poutavý příběh a velké množství vedlejších questů, v rámci kterých se dočkáte i "boss fights" s gigantickými bugsnaxi. Ty mi občas přišly trochu frustrující, ale připisuju to spíš vlastní neschopnosti, na videích ze hry na youtube to zas složitě nevypadá :) na každého bosse se musí trochu jinak, a stejně tak i chytání běžných bugsnax je vázáno na využití prostředí a nástrojů, které v průběhu hrou získáváte. Některé bugsnax, které potkáváte už v začátcích můžete tedy chytit až v pokročilejší fázi hry, až disponujete takovou pomůckou.

Postavy jsou tu zajímavé, potkáte jich velké množství a každá z nich má svůj vlastní výrazný charakter. Kromě vyšetřování zmizení jejich oblíbené cestovatelky musíte řešit i problémy jednotlivých postav a jejich rozepře mezi nimi, během kterého je blíže poznáte.

Jedná se kvalitně zpracovanou adventuru s akčními prvky, u které jsem se ani chvilku nenudil.

Pro: příjemný příběh, zajímavý koncept, originalita

+12

Sherlock Holmes: The Devil's Daughter

  • PS4 75
Moje první setkání s herním Sherlockem Sherlock Holmes: Crimes & Punishments proběhlo loni v rámci herní výzvy a vyšetřování mě bavilo, celkově mě překvapilo o jak kvalitní titul šlo.

Tenhle díl pokračuje v těch dobrých věcech, co byly v prvním díle, ale bohužel si sebou nese i ty negativní věci, kterých tu pro jistotu ještě přibylo. Ty akční scény... Minihry v rámci akčních pasáží hry jsou neskutečně debilní a frustrující, nepřeskočil jsem je jen z důvodu trofeje a že mi přijde hloupé pasáže hry přeskakovat, ale je to podle mě hrozně zbytečný a nijak to tu hru neobohacuje.

Případy jsou, řekl bych, příběhově o něco slabší, než v předchozím díle, přesto je ale vyšetřování a hledání důkazů zábavné a to jádro hry je stejné a hru jsem si užil. Je to i jedna z mála her, co hraji s přítelkyní, která hry normálně nehraje, ale jelikož je na aktuální vlně true crime dokumentů, některé souvislosti jí do sebe zapadaly lépe, než mně, což je zřejmě pozitivní známka pro vývojáře za autenticitu :D

Celkově to byla příjemná hra na takových 10 hodin herního času a pro majitele PS4 a PS5 snadná platinová trofej. Určitě si na základě tohohle zážitku plánuji zahrát i další hry z této série v řadě.

Pro: zábavné vyšetřování, zajímavé případy

Proti: frustrující akční sekvence

+8

Hogwarts Legacy

  • PS5 85
Hned zkraje komentáře bych chtěl dodat, že hodnocení ovlivňuje výrazně to, že jsem fanouškem Harryho Pottera. Kdyby ta hra nenesla tu licenci a nevyužívala ji tak, jak využívá, hodnotil bych výrazně níž. Mnoho prvků je v ní totiž spíše průměrných a na tom, jaký ze hry bude mít člověk zážitek v tomhle případě bude dost záležet na tom, jestli na něj ty povedený věci ze světa Harryho Pottera zapůsobí, či nikoliv.

Hra se tváří jako open world RPG. RPG to úplně není. Je to taková akční adventura. Nějaký level systém to má a můžete tam míchat lektvary, ale v podstatě vám tam jen autoři předkládají jednu verzi příběhu, kde nemá vliv na to, jak na vás pohlíží ostatní postavy jak s nimi mluvíte, do jaké jste zařazeni koleje a vlastně ani to, jestli použijete neodpustitelné kletby, které můžete bez obav do všech nepřátel chrlit hlava nehlava a kromě občasných poznámek profesorů jsou zjevně docela v pohodě odpustitelné.

Jsou zde fakt krásně zpracované Bradavice. Tak, jak jsme je ve virtuálním světě neměli možnost vidět nikdy. A pak velmi rozsáhlé okolí Bradavic, které je až zbytečně velké. Pár lokalit je opravdu pěkných (mlýn, zapovězený les - i když i ten si mohl zasloužit větší péči). Ale ten svět je poloprázdný, nic moc se v něm neděje, poloprázdné vesničky vypadají, že na nich autoři chtěli ještě nějaký ten měsíc pracovat. Celkově to vypadá, že si naložilo studio větší kus práce, než co byli schopní v daném čase dodělat. Kdyby se rozloha mapy trochu zmenšila, ještě se třeba víc práce investovalo do samotných Bradavic, mohlo to dopadnout lépe. Každý se teď snaží dělat co největší open-world mapy, ale tady je to zbytečné. Ačkoliv létání na koštěti je tu fakt super, po čase už stejně raději všude používám quick travel, abych nemusel přelítávat kilometry mapy.

Příběh je průměrný, neurazí, nenadchne. Až tak průměrný, že je tam jedna vedlejší dějová linka, která je mnohem zajímavější :) vedlejší mise s drakem je pak asi nejsilnější moment celé hry, to se fakt povedlo.
Strašně mě iritoval způsob, jakým byly napsané dialogy. Dalo se na každý dialog do jisté míry reagovat dvěma způsoby - pozitivní, negativní - ale bez jakéhokoliv dopadu, kromě toho, jak postava odpoví v následující větě. Hlavní postava bohužel nemá skoro žádnou osobnost, chápu, že to bylo asi zamýšleno tak, aby se s ní mohl každý sžít, ale vůbec se to nepovedlo. Radši bych, aby nějaký charakter od vývojářů postava měla, nejsou tam totiž žádné prvky, co by hráči umožnily vybudovat jí charakter vlastní.
Že tam není famrfpál chápu, vůbec mi to nevadí, a jsem snad i rád, že tam není. Udělat to tak, aby to za něco stálo - sportovní simulátor uvnitř hry, by znamenalo, že by se vývojáři museli vykašlat na spoustu dalších věcí. Je to asi jako být naštvanej na vývojáře GTA za to, že se tam nedá hrát na stadionu americkej fotbal. Nicméně pasivně, jako divák tam famfrpál udělat mohli. Udělat to čistě jako výplň v podobě cut scén. Ani bych nečekal, že postava, co je první rok v Bradavicích by automaticky měla být ve famfrpálovém týmu, když po pár hodinách hry teprvé poprvé sedí na koštěti.

Graficky hra vypadá moc pěkně. Zpracování Bradavic a vlastně i modely postav mi přijdou pěkné, co ale grafické zpracování shazuje je lip sync a výrazy postav. Asi nebyl budget a čas na motion-capture, ale tohle je opravdu technologicky daleko za skoro deset let starým třetím Zaklínačem. Když jsem si po tomhle pustil nové DLC Horizon, přišel mi ten rozdíl úsměvný. Rozhovory jsou tím pádem poměrně nudné, už jsem si zkrátka odvykl na to tupé civění postav, které reagují úplně stejně na to, že se někomu zaběhlo zvíře a úplně stejně na to, že někomu někdo umřel.

Soundtrack je jediný prvek hry co je naprosto bez chyby. Citlivě udělaný skladby, které do jisté míry připomínají filmové melodie, dotváří každé roční období, které v Bradavicích nastane a perfektně utváří atmosféru kouzelnického světa.

Na začátku hraní jsem si myslel, že to bude jedna z mála her, co na PS5 dojedu na platinu. Po 60 hodinách to ale vzdávám, ty vedlejší aktivity bohužel příliš zajímavé nejsou.

Tak jakto, že dávám 85%, když většinu komentáře hru vlastně jen kritizuju? Protože i přes ty všechny chyby jsem se 60 hodin náramně bavil. Hltal jsem každou drobnost a zajímavost z filmů a knížek, na který jsem tam narazil. Hra skvěle využívá licenci. Ten svět je autentickej, prostředí je autentický a fakt člověk cítí ten svět, ve kterým se nachází (možná dokonce i blíž tomu, jak je popisován v knihách, než ve filmu). Lítal jsem na koštěti tam a zpátky a procházel Bradavice skrz na skrz plus některý questy byly napsaný fakt dobře (na rozdíl od toho hlavního). A je to především velkej příslib do budoucna. Ta hra má silný prvky, kterých se autoři musí držet a pak spoustu dalších, který musí posunout mnohem dál. Pro fanouška toho světa to zážitek bude - do jaký míry pozitivní, to už bude dost individuální. Pro člověka, kterému Harry Potter nic neříká, to ale bude velmi průměrná záležitost.

Pro: soundtrack, grafické zpracování prostředí, využití licence, lítání na koštěti, jedna vedlejší dějová linka

Proti: lip sync postav, nedůležitost výběru dialogů, chudší okolní svět hradu, slabší hlavní dějová linka

+14

Touch My Katamari

  • Vita 70
Hru ze série Katamari jsem hrál naposledy na PS2 a bavilo mě to moc, nutno dodat, že tehdy jsem byl ještě na základce :) je to originální počin a i o nějakých 15 let později umí zabavit. Základ je úplně stejnej jako u ostatních her v rámci série, na malou kuličku se nabaluje víc a víc věcí čímž se zvětšuje a je možno na sebe nabalit čím dál větší věci z herního světa.
Příběh neurazí, nenadchne, některý filmečky jsou docela vtipný, je to tam jako taková výplň pro přechody mezi jednotlivými prostředími. Hra se snaží jednotlivé režimy od sebe oddělit hratelností, v některých jde o to nabalit na sebe co nejvíc věcí, co spolu mají něco společného (královské věci, kancelářské potřeby, děti...) v jiných se musí naopak člověk vyhýbat nějakým konkrétním typům předmětů. Na konci hry je ještě jedna minihra využívající gyroskop v PS Vita a říkal jsem si, že je vlastně škoda, že to vývojáři využili až k závěrečným titulkům. 
Grafické zpracování je slušné, drží se stylizací původnímu dílu, je tam opravdu velké množství různých předmětů, jen občas poměrně značně zakolísá framerate, když se toho na obrazovce děje více. Jelikož je to nativní PS Vita hra a nejedná se o žádný port, čekal bych, že si tohle vývojář pohlídá líp. V rámci určité kritiky bych zmínil i podle mě občas trochu nepovedené "definice" velikosti předmětů. Narazil jsem na situace kdy předměty, které byly výrazně menší než moje současné "katamari" nešly nabalit a předměty, které byly znatelně větší, než ty, které před chvíli nešly, jsem nabalil bez problému.
Pro zpestření hry tam je obchod pro kupování nových postav a oblečení pro "Krále všech kosmů", který je tuším otcem hlavní postavy (Prince). Použil jsem v rámci komentáře hodně uvozovek, ale jedná se prostě o japonskou hru, kde je spousta ne úplně standardních věcí co se dají jednoduše popsat :D Je to dobrá odreagovačka na pár hodin, kterou akorát trochu sráží horší technické zpracování a trochu zmenšený rozsah, který se nemůže rovnat svojí verzi z velkých konzolí.

Pro: originální námět, grafika

Proti: technické nedokonalosti, délka hry

+10

The Last of Us Part I

  • PS5 95
Ač je The Last of Us přesně typ her, co mám poslední roky nejradši (příběhový akční adventury), z nějakýho důvodu mi tahle hra na PS4 unikla a zahrál jsem si ji až teď po oznámení seriálu. V podstatě jsem ji hrál s tím, jak šel seriál a držel jsem si před ním vždycky cca epizodu náskok, porovnání jednotlivých zpracování jsem měl tím pádem velmi zajímavý ještě díky tomu, že jsem oba typy médií konzumoval poprvé.

Nechci tu hodnotit seriál, jen jednou větou řeknu, že ten příběh zpracovává velmi věrně a citlivě, byl jsem tím příjemně překvapenej.

Jsem docela rád, že jsem se ke hře dostal až na aktuální generaci, protože to vypadá fakt nádherně. Krásně se na to kouká a na některých místech jsem se zastavil a lokace si chvíli prohlížel, hrál si s fotorežimem, což je taky funkce, kterou ve hrách využívám minimálně. Navíc jsou v průběhu hry rozmanitý, asi není úplně spoiler, radši ale teda zakryju že se ve hře podíváme do všech ročních období, a tím pádem se tam prostřídají úplně jinak vypadající místa.

Celkově hra působí hodně filmovým dojmem a příběh tam plyne příjemně, žádná část se netáhne zbytečně dlouho a přesto herní doba není nijak krátká. Postavy tu mají charakter, zajímají vás jejich příběhy, nejsou to, jako v mnoha jiných hrách prostě bezduchý modely, na který v průběhu putování hrou narazíte. Atmosféru pak dotváří výborný soundtrack, ale nejvíc tam na předání nějakých emocí dělá perfektní motion capture a výkony herců. Je vidět, že na to padlo spousta času a prostředků a dělá to fakt hodně. Ty výrazy v obličeji jsou uvěřitelné jak málokde.

Součástí této verze je i DLC Left Behind, který doplňuje příběh o události před hlavním dějem z pohledu Ellie, solidní epilog a zároveň i rozšíření hlavního děje hry, zpracované opět stejně kvalitně jako zbytek hry.

Asi jediná věc, díky který jsem nedal plných 100% je do jisté míry recyklace některých mechanismů ze série Uncharted. Jelikož z té série jsem hrál úplně všechny díly, nemohl jsem si nevšimnout jistých podobností. Jako jasně, je to stejný studio, funguje to, ale občas mi to přišlo až moc podobný, stejně tak dabér Joela mi v některých momentech až moc připomínal Nathana z Uncharted až jsem si musel hledat, jestli je nedaboval stejný herec (fun fact, díky tomu jsem zjistil, že dabér Joela v Uncharted 4 hrál/daboval Sama Drakea).

Pokud někdo stejně jako já doteď The Last of Us nehrál, a třeba i díky seriálu má chuť si ho zahrát, určitě bych v každým případě šel po týhle verzi, i když je ta cenovka úplně jinde, než se dá sehnat původní PS4 verze. Za ten zážitek to stojí.

Pro: grafické zpracování, strhující příběh, soundtrack, zpracování kulis, zajímavé postavy

Proti: nic, co bych nazval vyloženě záporem, jsem nenašel

+13

Death Stranding

  • PS5 90
Hry Hidea Kojimy mě vždycky zajímaly a fascinovaly, ale nikdy jsem neměl pocit, že by to bylo něco, co by mě bavilo. Metal Gear Solid jsem pár hodin zkusil, ale neovládalo se mi to dobře, VR demo P.T. bylo zas dost specifická věc, spíš zážitek než hra, zkrátka od jeho her jsem se vždycky držel dál, ač jsem si byl vědom, že zřejmě jde o unikátní kusy, nikdy jsem si k nim nenašel cestu. Stejně tak, jsem se dlouho vyhýbal tomu, zahrát si Death Stranding. Až letošní herní výzva v kombinaci se slevou v jednom z českých kamenných obchodů mě přemluvila k tomu to konečně zkusit.

A hodnotit to, co jsem za tu dlouhou herní dobu zažil, nebude o nic snazší než se vyznat ve všech dějových zvratech Kojimy. Jedna z prvních věcí co sem si uvědomil po dohrání hry byla - vážně sem teď strávil téměř 50 hodin ve walking simulatoru? Považuju se za dost netrpělivýho člověka, takže před rozehráním Death Stranding bych nevěřil, že je něco takovýho vůbec možný. Tady byl ale především jeden silnej hnací motor a to příběh. Kterej je celou dobu mystriozní, napínavej (těžkej nevyspoilerovat, proto jsou všechny recenze tak tajemný a občas i nicneříkající), že to prostě žene člověka od zásilky k zásilce.

Navíc s tím, jak jde příběh dál se mění i dynamika toho samotnýho donášení zásilek a způsobů jak sebe a náklad dopravit z bodu A do bodu B, než to začne být stereotypní, hra přidá nové mechaniky, takže z těch cca 50 hodin, co jsem ve hře strávil, si pamatuju že jen asi ve dvou hodinách byla určitá pasáž, kdy jsem si říkal "mohlo by to odsejpat trochu ryhleji". Což mi přijde v poměru s tou herní dobou vlastně skvělý.

Grafika, hudba, výprava, herecký výkony to se dá vlastně hodnotit dohromady, protože to mi všechno přijde postavený ještě nad tou veškerou hratelností - a odnést si z toho člověk může co chce. Cutscény působí prostě světově, je to jako sledovat film, ano, jsou často dlouhé, a pokud člověk nemá rád hodně pasivního vyprávění v rámci her, tak se tady bude nudit poměrně dlouho, ale mít nacastovanej takovejhle tým herců a nevytřískat z toho v rámci motion capture co nejvíc, a nechat ty herce hrát, by byla velká škoda. Hudba je atmosférická, skvěle dotváří krásná panoramata, která tam po cestě hráč sleduje a některý ty výhledy jsou fakt epický. Už chápu i ty Kojimovy rozhovory, že nemá cenu 1ku1 tvořit film podle hry. Pokud už člověk ten příběh jednou zažil, nebude to mít takový efekt v hrané podobě, takže jedině dobře, že chce v tom světě vyprávět v rámci filmu něco jiného.

Ani se mi to moc nechce hodnotit jako ostatní hry, je to fakt zážitek, něco jedinečnýho, co rozhodně není pro každýho, ale ti, co se do hry ponoří si odnesou velkej zážitek.

Na konec dodám ještě k příběhu závěr, resp. to zakončení příběhu roztáhlý přes 4 kapitoly mi chvílemi už přišlo trošku natažený, a vlastně to tak ani působit nemuselo, kdybych v rámci těch několika zakončení nemusel sledovat 3x ty úplně stejný credits, jen jinak graficky podaný. Když jsem těch posledních 5 hodin hrál naráz, působilo to fakt zvlátšně, koukat se pořád dokola na jména všech, co na hře pracovali a nemuselo to asi působit až tak nataženě, kdyby tam ty závěrečný titulky nechali jen jedny :D


Jsem rád, že jsem konečně okusil Hideovu tvorbu, až díky tomu zvažuju, jestli nedát ještě jednu šanci i Metal Gearu :)

Pro: grafické zpracování, hudba, herecké výkony, příběh, originalita

Proti: asi největší výtka je ve spoileru, můžu ji napsat jen těm, co už hru dohráli, pro ostatní - není to nic zásadního :D

+14

Sherlock Holmes: Crimes & Punishments

  • PS4 85
Upřímně jsem se k Sherlockovi dostal úplnou náhodou. Věděl jsem o existenci nového Sherlock Holmes Chapter One a až díky tomu, když jsem teď na konci prosince hledal poslední hru do letošní Herní výzvy, objevil jsem tuto sérii, kterou mají na svědomí vývojáři z Ukrajinského studia Frogwares. Pro PS4 pak byl tento díl, plus pokračování ve velké slevě a tak jsem se do hry pustil.

Na mojí největší výtce se možná podepisuje pouze PS4 verze, kterou jsem hrál na PS5. Těžko říct, jestli je to portem, nebo tím hra trpí obecně, ale - přišlo mi, že většinu času hra běží sotva ve 30 snímcích za sekundu a občas i méně, hratelnostně mi pak optimalizace na ovladač nepřišla úplně nejšťastnější, věřím, že s myší a klávesnicí se hra ovládá na PC lépe.

To je ale z výtek asi všechno, a jinak mě hra velmi překvapila. Je to první hra po dlouhé době, co jsem jistým způsobem hrál s přítelkyní. Ta, jak je to dnes obvyklé, hltá true crime podcasty a tak ji bavilo mi celou dobu hledat indicie k případům a spojování těchto indícií. Případy jsou různorodé, jen párkrát jsem se na chvíli zasekli, kdy mi nebylo úplně jasné kam pokračovat, ale většinou se dalo logicky dojít ke správným závěrům, v jednom nebo ve dvou případech pak i s nalezením všech indícií musel člověk hodně zapřemýšlet nad souvislostmi daného případu, aby obvinil správného pachatele.

Graficky už hra taky lehce pokulhává, i díky možná ne úplně povedenému konzolovému portu, s přihlédnutím ale k faktu, že je z roku 2014, nevypadá tak špatně, stylizovaná je dobře a pěkně ukazuje Londýn a okolí na konci 19. století.

Bavil jsem se při jejím hraní ale moc, a určitě si plánuju zahrát i další pokračování této série.

Pro: zajímavý příběh, ne každé rozhodnutí je správné, příjemné dialogy, poměrně velké množství lokací, rozmanitost případů

Proti: už trochu zastaralé grafické zpracování, hratelnost PS4 verze na PS5 mi subjektivně přišla trochu horší

+16

Marvel's Spider-Man: Miles Morales

  • PS5 85
Tak dlouho jsem odkládal koupi prvního Spider-Mana na PS4/PS5, až vyšel Miles Morales, kterýho jsem tak dlouho odkládal, až byl v takový slevě, že jsem si ho v rámci herní výzvy 2022 rozhodl pořídit a konečně zahrát. Vůbec jsem netušil, že se navíc hra odehrává v období Vánoc, tak to dokonce teď na konci roku bylo hezky tématický. V minulosti jsem pár Spider-Man her hrál (PS2, PC), a současnej Spider-Man je taková jejich evoluce. Pohyb po městě je fakt skvělej, Zhoupávání se pavučinama mezi mrakodrapama je pocitově fakt skvělý, plynulý a dobře se to ovládá, kromě toho se na to i moc dobře kouká.

Graficky na PS5 vypadá hra velmi dobře, a jak už jsem četl v jednom z místních komentářů - hybridní režim, který umožňuje zapnutí ray-traying + pořád zachová 60fps funguje a vypadá skvěle. Na 60fps jsem si už u současný generace konzolí zvyknul, a ne úplně příjemně se mi hry hrají ve 30, u většiny her ovšem znamená zvýšení snímkové frekvence automaticky vypnutí všech moderních grafických technologií. Spider-Man v tomto hybridním režimu šikovně pracuje s rozlišením, a při hraní na 4k monitoru jsem si žádného zasekávání nebo výrazné grafické degradace nevšiml. Zasněžené město má skvělou atmosféru a celkově hra působí vážně dobrým dojmem.

Příběh je taková klasická superhrdinská zápletka, do níž asi nemá cenu nějak hlouběji zacházet, celý vyprávění příběhu a cutscény jsou hodně filmovým hollywoodským rukopisem, je to dobře napsaná akční adventura. Délkou je to spíš takový datadisk k první Spider-Man hře současné generace, ale za cenovku 499Kč, kolik mě hra stála, mi to přijde stále dostatek zábavy. Vedlejší mise jsou navíc taky zábavné, navíc se příjemně dávkují mezi ty příběhové - většinou je čas na 1-2 vedlejší mise, než se ve světě stane nějaká událost, která posune dál vývoj děje a hráč tak nemusí (i když samozřejmě může, pokud chce) procházet všechny vedlejší mise naráz, ať už na začátku, nebo po konci hlavní dějové linky.

Soubojový systém mě taky bavil, je tam více způsobů k řešení různých typů událostí, do kterých se hrdina dostane, ať už postupně všechny nepřátelé nepozorovaně jednoho po druhém likvidovat, nebo do nich prostě skočit a pomocí všech komb a gadgetů je zlikvidovat naráz.

Trošku mě mrzí, že jsem si na začátku pustil rekapitualci prvního Spider-Mana, kterého jsem ještě nehrál, asi to úplně nebylo nutné k ději tohohle dílu, proto pokud by někdo hrál tak jako já nejprve tenhle díl, doporučuju rekapitulaci přeskočit.

Pro: krásná grafika, atmosféra, dávkování příběhu

Proti: možná kratší herní doba

+11

The Inpatient

  • PS4 65
Hororovky příliš nehraju, ale Until Dawn mě moc bavilo a v rámci rozšíření znalosti světa Until Dawn jsem šáhl po této VR věci, která mi leží v šuplíku už asi 3 roky, ale až díky letošní výzvě jsem se k ní odhodlal. První a druhá polovina hry mi přijdou jako úplně odlišný tituly. Po první hodině hry jsem to chtěl vypnout. Spousta lekaček, který neměly vůbec žádný opodstatnění z příběhovýho hlediska, v podstatě to tam asi bylo jen pro vyděšení v rámci hraní. Nikam se to neposouvalo, bylo to vážně zvláštní. Druhá polovina hry už mi ale přišla zajímavější, a hráč se dozví něco víc k událostem, které vedly k ději Until Dawn. Graficky je to asi takový průměr, na dnešní dobu už starší PSVR ten zážitek neposkytuje příliš věrný, všechny hrany jsou dost kostičkovaný. Zdaleka nejlépe graficky a i pocitově působí úplně poslední scéna hry možná proto, protože je v ní hráč sám a je to malý prostor, škoda že podobným dojmem nepůsobila celá hra.

První polovinu bych hodnotil 4/10, druhou 8/10, to už jsem se vážně bavil, první polovina byla spíše utrpení, takže jsem to zhruba zprůměroval.

Pro: jedna z lepších PSVR her, rozšíření příběhu Until Dawn

Proti: první polovina hry příšerně nudná, zbytečné lekačky

+7

F1 22

  • PS5 80
Sérii F1 jsem dříve hrál poměrně důkladně, ale jednalo se o díly F1 2011, 2012... Posledních pár let jsem F1 hry nehrál, ani nesledoval dění okolo F1, až Netflix dokument Drive to Survive u mě opět zažehl zájem o tenhle šampionát.

Po dlouhé době jsem tedy hrál F1 21 od Codemasters a následně aktuální F1 22 od Codemasters, jde o první F1 hru od akvizice tohoto studia vydavatelem EA Sports. A EA tam v pár negativních bodech zasahuje, naštěstí ne v těch zásadních.

Základ hry zůstal v podstatě velmi podobný jako u předchozího dílu. Vylepšila se grafika, změnilo se poměrně značně chování formulí, což i odpovídá tomu, že se výrazně změnila pravidla u reálných formulí a prostě se chovají jinak. Auta jsou těžší, každý hráč předchozího ročníku musí upravit svůj jezdecký styl novým formulím.

F1 22 je první ročník u kterého jsem se i aktivně začal zapojovat do kompetitivního multiplayeru, který je i v Česku poměrně silně zastoupený. Jezdí se tu mnoho amatérských i poloprofesionálních lig, v době koronavirové izolace se i v TV vysílaly závody ve virtuální F1 místo reálných formulí.
A multiplayer sebou stále nese vše dobré i špatné, jako předchozí ročník. Bohužel hra nefunguje úplně dobře pokud všichni účastníci lobby nemají opravdu kvalitní a bezproblémové připojení. Což do jisté míry dává smysl, ale s jakýmkoliv problémem si hra neumí úplně dobře poradit a objevuje se pak více různých bugů (nekončící safety car, nesmyslné penalizace,...). Naštěstí z mojí zkušenosti se tyto bugy neprojevují příliš často, znám ale hráče, kteří mají více negativních zkušeností.

K věcem, které určitě má na starosti marketing EA se vyjádřím jen krátce - jsou to placené značkové virtuální oblečení pro vašeho avatara a nová kategorie "Supercars" která mi přijde odfláknutá a do hry přidaná na sílu. Neovládají se dobře, dají se řídit jen v určitých challenge závodech při kariéře anebo skoro až ve skrytém Time trialu o kterém ani spousta hráčů neví. Přijde mi to v takové hře úplně zbytečná věc, která tam je jen z nějakého sběratelského hlediska. Naštěstí to člověk může úplně ignorovat a hra ho nenutí tuto část využívat. Je škoda, že se ale tato snaha nevrhla třeba do historických formulí, které v minulosti tato série taky obsahovala.

Hru ale celkově hodnotím pozitivně. Trávím v ní mnoho hodin času a jen málokdy je frustrace způsobena něčím jiným, než mojí neschopností.

Pro: kvalitní formulový simulátor, pěkné grafické zpracování

Proti: content navíc, který nahradil příběhový režim je zbytečný a nekvalitní (supercars, "F1 life"), stále stejné problémy v multiplayeru táhnoucí se z předchozího ročníku

+14

Trust Me, I Got This!

  • Browser 70
Hra vyrobená za 48h, to je potřeba vědět předtím, než se to spustí, je to vtipný, klasická parafráze na Pat a Mat, po pravdě jsem ji využil jen k doplnění kategorie v herní výzvě, ale přesně k tomu ta výzva je, člověk se dostane ke hrám, které by normálně úplně přehlídnul. :)

Pro: zábavná point click hra na hodinového manžela

+9 +10 −1

Until Dawn

  • PS4 85
Skvělá atmosferická hororovka založená na Bčkovej americkejch hororech a funguje úplně stejně dobře. Postavy jsou dostatečně debilní, pokud vás někdo štve, jednoduše ho/ji necháte zemřít krutou smrtí. Hru jsem hrál po několika letech a pořád funguje stejně dobře. Lekačky nejsou tak hrozný, abych to zvládl i já - kdo normálně hororovým hrám vůbec neholduje. Grafika už lehce zestárla, ale v době kdy hra vznikla patřila k tomu nejlepšímu, takže se na ní zub času pořád tolik nepodepsal. Dostal jsem z toho chuť si zahrát i novější počiny studia, jestli si pořád drží stejnou kvalitu, ne-li lepší.

Pro: stále velmi pěkné grafické zpracování, schopnost vyprávět plynule příběh

Proti: pokud člověk nemá rád americký béčkový horory, tohle si neužije

+5 +6 −1

Mafia: Definitive Edition

  • PS4 80
Nostalgie je silná věc. Kdyby ta hra vyšla jako nový dílo, hodnotilo by se to obecně asi jinak. Ale vidět Mafii v novým kabátku, i když to některým úplně nesedlo.. Mně srdce zaplesalo. Jo much to má spoustu, především v ovládání, ale stejně sem se královsky bavil a užíval si Mafii celou dobu. Dabing je fajn - i když na ten původní samozřejmě nemá, to snad ani nejde, všichni zestárli a tady naopak ta nostalgie body strhává, ale celkově mně osobně to velice překvapilo, i když jsem k tomu byl velmi skeptickej a určitě si tohle někdy rád zopakuju.

Pro: důstojný upgrade původní hry, fajn vylepšení některých konceptů

Proti: jako nová značka by hodnocení bylo určitě nižší, zážitku tenhle fakt ale neubírá

+4 +6 −2

Horizon Forbidden West

  • PS5 95
Rok 2022 je výbornej a silnej ročník co se týče akčních adventur/RPG. Na pokračování Horizonu jsem se hrozně těšil potom, co jsem si v rámci příprav zahrál graficky vylepšený první díl na PS5 a rozhodně nejsem zklamanej. Vývojáři ponechali co bylo funkční a pozvedli to výš. Je to jedna z mála her, kde sem nepřeskakoval žádný vyprávění vedlejších postav, protože u všech si dali autoři velmi záležet. Nejsou to strohé rozhovory kde postavy stojí na místě a jen se jim otevírají ústa. Je to první hra, kde jsem si toho všiml, kdy všechny postavy vyjadřují emoce nejen dabingem, ale svým chováním, mimikou opravdu detailně a věrně (samozřejmě to není první hra, kde se něco podobného objevilo, ale většinou se toto týká jen hlavních postav). Graficky nádherná hra, občas neskutečná prostředí, na která se člověk v rámci průchodu hrou dostává nepřestávají překvapovat. Hru jsem po pravdě hrál na lehčí obtížnost, takže úplně nedokážu zhodnotit jaká challenge to je co se týče soubojů, já se držel toho, co mi bylo pohodlnější - zpravidla boj z dálky. Celkově musím říct, že to je druhá letošní hra, kde nedokážu vypíchnout nic negativního, co by mě vyloženě štvalo, a 95% jsem dal jen proto, abych Horizon Forbidden West nějak odlišil od God of War Ragnarok, který ve mě nechal ještě o chlup silnější zážitek.

Pro: krásné grafické zpracování, poutavý příběh, hromada vedlejšího contentu - a především jeho zpracování, které není o nic chudší než hlavní dějová linka, v každém ohledu

Proti: opravdu nedokážu říct, někomu nesedlo až příliš kontrastní prostředí, já si ho užíval

+4 +5 −1

God of War Ragnarök

  • PS5 100
Paradoxně těžko se mi píšou komentáře k hrám, u kterých mám fakt minimum výtek. God of War je série, se kterou rostu a napříč generacemi mě baví pořád stejně, ne-li pokaždý víc. A tohle je zatím vážně ultimátní God of War zážitek. Skvělý vyprávění a dávkování obsahu, výborný výkony dabérů potažmo herců na motion capture, místy už to fakt ničí hranice mezi filmem a hrou, ale není to o tom, že by člověk jen koukal na dlouhé cutscenes, ta herní část a ovladatelnost je taky výborná. Během krátké doby jsem ve hře nahrál přes 30 hodin a pořád tam je co zkoumat a pořád je to stejná zábava. Určitě je to hra, kterou si za čas rád projedu znovu v rámci New Game +, což moc často nedělám. Vypíchnul bych několik věcí, ale ty by se neobešly bez spoilerů, takže ty nechám skrytý pro potencionální hráče, co se na God of War teprve chystají a nebudu jim kazit zážitek. Každopádně jen těžko hledám na novým God of War něco, co by mi tam chybělo, nebo mě štvalo. Je to pro mě rozhodně nejintenzivnější herní zážitek roku 2022.

Pro: výborné grafické zpracování, skvělý příběh a jeho dávkování, zajímavý obsah mimo hlavní dějovou linku

Proti: další God of War pravděpodobně bude až za pár let :)

+5 +6 −1

Call of Duty: WWII

  • PC 70
  • PS4 70
Předem upozorňuji, že hodnotím jen kampaň, multiplayer jsem vůbec nezkoušel. Hru jsem dohrál 2x, jednou na PC a jednou PS4 verzi na PS5 s tím, že když jsem to hrál na PS5 potom, co byla hra zadarmo v PS Plus jsem si až někde v půlce hry uvědomil, že už jsem ji jednou dohrál. A to dost naznačuje, jaké mám z té hry pocity. Je to bohužel takovej zapomenutelnej zážitek. Když si vzpomenu na nejvíc ikonickou pro mě hru z 2. světové války - Call of Duty 2, spoustu momentů z kampaně si pamatuju i teď, víc než 15 let od vydání. Kampaň WWII jsem ale v hlavě neudržel ani dva roky. Je to po vzoru Call of Duty z posledních let asi trochu přehnaný. Ultimátní akce, tak trochu bezduchá, která v ten moment asi není úplně tak blbá, když člověk ví co čeká a je s tím spokojenej, je to všechno hroznej přehrot, ale občas se na to dobře kouká. Délka je odpovídající, protože to extrémní množství kulek a výbuchů by asi delší dobu bylo až zbytečný a tady ta dejme tomu lehce nadprůměrná známka, kterou to má tomu odpovídá. Solidní hra, ale nic výjimečnýho.

Pro: je to klasický Call of Duty - krátká a intenzivní single playerová kampaň, pěkná grafická prezentace

Proti: je to klasický Call of Duty - ve stylu hollywoodu přehnanej nesmrtelnej hrdina, to samé v jiném prostředí

+3

Horizon Zero Dawn

  • PS4 90
  • PS5 90
Jedna z mála her co mě přišpendlila k PS4 dokud jsem ji nedohrál. A podruhé znovu k PS5 v rámci příprav na pokračování. Pro mě osobně jeden z největších klenotů na minulé generaci konzolí, který si drží pořád stejně vysokou hodnotu i na nové generaci. Teď už si ji navíc můžou zahrát i hráči na PC. Krásné lokace, bavil mě i příběh a zajímavý vedlejší postavy a vedlejší úkoly. V podstatě jediný minus, co bych jmenoval a co dokázalo být místy frustrující je bojový systém nablízko, komba vždy nefungovala tak jak by si člověk představoval i při správném navázání sekvence. Preferoval jsem tedy boj z dálky. Celkově jde ale každopádně o věc, kterou by se žádný majitel Playstation konzolí neměl ochudit.

Pro: krásné lokace, grafika, zajímavý příběh a postavy

Proti: slabší bojový systém na blízko

+11 +13 −2

Another World

  • PS5 80
Herní výzva 2022 - Ticho jako v hrobě

Využil jsem této kategorie v letošní herní výzvě, abych si zahrál tenhle klenot o kterým jsem samozřejmě mockrát slyšel, ale doteď si ho nikdy nezahrál. Pravděpodobně to splňuje i hardcore verzi výzvy, ale já jedu standardní kategorie.
Sáhnul jsem po 20th Anniversary verzi s vylepšeným zvukem a uhlazenou grafikou a hrál jsem na PS5. Na to o jak starou záležitost se jedná, drží si to standard a musím říct, že to vypadá moc hezky a i to vyprávění příběhu, v podstatě téměř bez zvuku je moc fajn. Nedá se snad zahrát jinak, než najednou, protože vtáhne do děje a od začátku do konce je to prostě tak akční a rychlý, že není čas vydechnout.

Pro: nadčasovost, vizuál

Proti: možná už na někoho bude zastaralá mechanika ovládání

+10