Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentář

Přejít na komentáře

Flashback: The Quest for Identity

  • PC --
ačkoli jsem hráč a pamětních mnoha dnes už old-schoolových pařeb, tahle vychytávka mě za celá ta léta minula a já jí dohrál až teprve minulou noc. vím, že jsou 2 verze hry, první disketová, více kreslená, s titulky ve videoprostřizích a cd verze, kterou jsem hrál já, s propracovanějšími sekvencemi, dabovaná a bez titulků. prve před zahráním jsem věděl, že flashback je víceméně arkáda, kde se střílí, běhá, chodí, skáče apod. a zneškodnují se pravděpodobně nějaká monstra a procházejí se různé scenérie, s tím jsem počítal... co pak nastoupilo mi docela vyrazilo dech. z klasické 2d skákačky v placatém prostředí se najednou stala více akční adventura s dialogy a úkoly a prolínajícím se příběhem, který se rozvětvil a pro mě hra jakoby vystoupla z jisté monotónosti žánru u které v 92. roce by vám vůbec nevadilo že je monotónní, jelikož her na pc nebylo zase tolik, nicméně zde vidím obrovský progres. ať už toho co nabízela grafika, jak píše jeden ze zmiňujících hráčů, kouř po kulkách z pistole ve zdi, pohyb samotného hrdiny, nemohl jsem se zbavit vzpomínky na prince z persie, akorát s novodobou zbraní a velmi realisticky a plynule provedenými úkony, od skoku, zachycení na stupínku po dřep, kotoul se zbraní, otáčení se atd. co bych hře určitě vytknul je ovládání, které není příliš pohodlně řešené, nelze nadefinovat (což se u hry z roku 92 ani nedivím), ale nicméně na které si po čase zvyknete, nebo respektive musíte si zvyknout, abyste byli schopni příběh dotáhnout do konce, protože tahle hra je v obtížnosti tuhost tuhá. tak jako staré hry bývaly - naučit se precizně průchod levelem chybkou po chybce, smrtí po smrti, pádem po pádu a špatně odměřeným skokem po skoku. dobrá lekce dnešním hráčům, kdy hry dost často vedou za ručičku a velmi vlažně ho od začátku provádí příběhem, tady je to poctivá tvrdá arkádová škola s prosezenými hodinami nad úrovněmi (ten poslední jsem s nadávkami a touhou rozmlátit klávesnici dohrál asi po hodině a půl, přičemž precizně naučený ho můžete dohrát klidně za 15 minut, možná méně). nicméně když se přenesu přes čas strávený vztekáním, je to jízda, graficky na rok 92 moc pěkně provedená a nápaditá. možná trochu krátká ve výsledku, na druhou stranu působí celistvě a z mého pohledu jsem necítil, že by jí snad něco zásadního chybělo. za mě rozhodně super.

Pro: grafika, videosekvence, pěkné komixové ztvárnění floppy verze, příběh, pohyby hlavního hrdiny, prolínání žánrů - více než jen arkáda, hudba

Proti: extrémní obtížnost, nemožnost si vyvolat save v konkrétním levelu - nutnost dohrát celý level

+14