po obrovsky dlouhé době jsem včera konečně dohrál tuhle dnes již kultovní old-school arkádu. pamatuji si, jak se mi zasekávala v plynulosti na naší staré 386ce a vím, že mi ovládání připadlo hodně překombinované. přesně jak píše helly, velice nezvyklé v té době co se ovládání týče a obzvlášť na arkádu - používat myš a klávesnici najednou. podobně jako např. revoluční terminator: future shock ve své době fps akcí (1995), kdy jsem na použití myši ve střílečce nebyl vůbec zvyklý a raději místo toho ťukal na home a end pro pohledy vzhůru a dolů (což je ukrutně komplikované a náročné, zvláště ve vypjatých situacích). tato hra má velmi vyváženou atmosféru, kterou podporuje jak brilantně vygradovaný a na nervy brnkající herní soundtrack, tak zvukové efekty (v dnešní době velmi oblíbené slovo z hororových žánrů - jumpscary - tady jsou velmi hojně zastoupeny v podobě hord valících se nepřátel ze stěn a stropů), tak i temná cyberpunková grafika, která naschvál v různých momentech ještě více ztmavne na kužel světla pouze tak na metr od hlavního hrdiny. musím říct, že toto je velmi hrdlo sužující hra, pokud jste odhodlaní jí dohrát až do konce, mnohdy jsem se v zápalu hry přistihl, že nejsem schopný vyslovit ani hlásku na překvapující situaci, která mi přišla naprosto nezdolatelná a po pár pokusech jsem zjistil, že se dá vcelku i zlehka obejít povětšinou trikem zvaným "vem nohy na ramena, probourej zeď a utíkej co ti síly stačí" a neztratit ani bod života. bohužel se tu a tam objevují různé grafické bugy v podobě nekompletních vykreslených textur po kráteru střel co měly probořit zem do průrvy, různých anomálií (zaseknuvší nepřátelská kreatůra v letu čekající na mou střelu z milosti) nebo byť jak jsem napsal vynikající zvukové efekty, ze záznamu poněkud přebuzené a sem tam i podivné oznamující konzolové hlášky, přes které se dalo přenést leda restartem hry. naštěstí hra nijak závažné komplikace pro dohrání neměla až na brutálně náročnou obtížnost (dohrál jsem hru na medium úroveň, neumím si v některých fázích ani představit tu nejtěžší).
CZokhobo
1954
Komentáře
Flashback: The Quest for Identity
CZokhobo
1954 ačkoli jsem hráč a pamětních mnoha dnes už old-schoolových pařeb, tahle vychytávka mě za celá ta léta minula a já jí dohrál až teprve minulou noc. vím, že jsou 2 verze hry, první disketová, více kreslená, s titulky ve videoprostřizích a cd verze, kterou jsem hrál já, s propracovanějšími sekvencemi, dabovaná a bez titulků. prve před zahráním jsem věděl, že flashback je víceméně arkáda, kde se střílí, běhá, chodí, skáče apod. a zneškodnují se pravděpodobně nějaká monstra a procházejí se různé scenérie, s tím jsem počítal... co pak nastoupilo mi docela vyrazilo dech. z klasické 2d skákačky v placatém prostředí se najednou stala více akční adventura s dialogy a úkoly a prolínajícím se příběhem, který se rozvětvil a pro mě hra jakoby vystoupla z jisté monotónosti žánru u které v 92. roce by vám vůbec nevadilo že je monotónní, jelikož her na pc nebylo zase tolik, nicméně zde vidím obrovský progres. ať už toho co nabízela grafika, jak píše jeden ze zmiňujících hráčů, kouř po kulkách z pistole ve zdi, pohyb samotného hrdiny, nemohl jsem se zbavit vzpomínky na prince z persie, akorát s novodobou zbraní a velmi realisticky a plynule provedenými úkony, od skoku, zachycení na stupínku po dřep, kotoul se zbraní, otáčení se atd. co bych hře určitě vytknul je ovládání, které není příliš pohodlně řešené, nelze nadefinovat (což se u hry z roku 92 ani nedivím), ale nicméně na které si po čase zvyknete, nebo respektive musíte si zvyknout, abyste byli schopni příběh dotáhnout do konce, protože tahle hra je v obtížnosti tuhost tuhá. tak jako staré hry bývaly - naučit se precizně průchod levelem chybkou po chybce, smrtí po smrti, pádem po pádu a špatně odměřeným skokem po skoku. dobrá lekce dnešním hráčům, kdy hry dost často vedou za ručičku a velmi vlažně ho od začátku provádí příběhem, tady je to poctivá tvrdá arkádová škola s prosezenými hodinami nad úrovněmi (ten poslední jsem s nadávkami a touhou rozmlátit klávesnici dohrál asi po hodině a půl, přičemž precizně naučený ho můžete dohrát klidně za 15 minut, možná méně). nicméně když se přenesu přes čas strávený vztekáním, je to jízda, graficky na rok 92 moc pěkně provedená a nápaditá. možná trochu krátká ve výsledku, na druhou stranu působí celistvě a z mého pohledu jsem necítil, že by jí snad něco zásadního chybělo. za mě rozhodně super.
Pro: grafika, videosekvence, pěkné komixové ztvárnění floppy verze, příběh, pohyby hlavního hrdiny, prolínání žánrů - více než jen arkáda, hudba
Proti: extrémní obtížnost, nemožnost si vyvolat save v konkrétním levelu - nutnost dohrát celý level
Post Mortem
kdo hrál still-life jako první (můj případ), ví jaká ta adventura měla spád, neustále držela v napětí a překvapení a nadchla i parádně vykreslenou 2d grafikou. jelikož je post mortem od stejné firmy, i v tomhle případě se jedná o velmi zajímavý, propletený příběh plný zvratů a napětí, který alespoň mě za celou dobu nenudil, byť mi tak nějak doba do které je zapasovaný sedla trochu méně podle gusta než právě volné pokračování still-life, které je převážně ze současné doby. oproti této adventuře hra používá 360 stupňového rozhledu namísto pohybující se postavičky na vykreslené lokaci, což přidává na určité prostorové dynamice, zároveň však a leckdy velmi nemile ztěžuje možnost objevit použitelné části ve hře, které dřív nebo později nutně potřebujete k dokončení nebo dalšímu postupu. samotný příběh je zprvu velice přímý a jasný, postupně se ale komplikuje až se mi někdy zdálo že nechápu skoro nic, ale to bylo asi proto, že jsem hru kouskoval a dával si s ní načas. úroveň hádanek na které zde narazíte je zde také poměrně rozmanitá, leckdy půjde o lineární vcelku jednoduché logické úkoly, jindy se vám z hlavy solidně začudí a možná se stejně budete potřebovat podívat do návodu - v dobách kdy jsme neměli internet a návody sháněli po náhodných číslech pc magazínů si člověk na vyřešení puzzlů prostě musel najít čas, dnes se alespoň mě nechce prosedět tolik hodin nad vyřešením. :) jinak hra obsahuje také několik videoprostřihů, které spolu s hudbou obohacují dramatickou stránku hry a dodávají jí potřebný spád. všehovšudy jsem se u post mortem příjemně bavil a protože hra v postupném řešení nabízí 3 různé konce, zůstával jsem v napětí jak se věci budou vyvíjet a jakou cestu si jako finální rozhodnutí zvolím. microids u mě opět zabodovalo. ;)
Pro: napětí, větvící se poutavý příběh, dabing, hudba, videosekvence
Proti: někdy obtížnější a nelogické puzzle, pixelhunting díky 360 stupňovému rozhledu
SiN Episodes: Emergence
na tuhle akčňovku jsem byl hodně zvědavej vzhledem k tomu, že jsem koncem devadesátek stihl oba původní siny v plné parádě. jejich největší doménou byly větvení možností odchodu z levelů a absolvování alternativních úrovní a v prvý řadě pěkný arzenál zbraní a vcelku dobrá hratelnost. v téhle nové episodě ať jsem dělal co jsem dělal, nenarazil jsem na více jak 3 druhy braní, byť nepřátel postupně a zásadně přibývalo a obtížnost ke konci začala dosti tuhnout. právě systému volení obtížnosti jsem tak docela neporozuměl, oba jezdce jsem nastavil na půlku v doufání, že budu hrát trochu vyváženě, což se mi záhy proměnilo v noční můru, kdy mě nepřátelé dokázali ustřílet z plného stavu zdraví na nulu díky 3-4 střelám. viděl jsem hráče co jí procházeli jako zelený parčík zatímco já se v ní dusil a klekal... po boku hlavního hrdiny bladea mi také občas přispěchala na pomoc bojovnice jessica (v soubojích nezabitelná - několikrát jsem si ověřil) a vnesla do příběhu a atmosféry další dynamický element. hlavní postava elexis s vnadnými mléčnými přednostmi zůstala i nadále vnadná (možná i více než kdy dřív) a přibrala do týmu nového společníka, drogového dealera radeka, se kterým si to blade na konci epizody sám vyřizuje. grafika vcelku obstojná, podobná half-life 2, hra má pěkný spád, nenudí a nabízí různá prostředí od přístavu, laboratoř až po mrakodrapovou budovu sinteku. v průběhu hry se také objeví několik bonusových míst a lokací, stejně jako fórků strytých mimo hlavní trasu mapy, tak jako tomu bylo v původním sinu. soundtrack podporuje bojovou atmosféru, byť pro mé uši nebyl nijak zásadně výrazný až na ústřední skladbu, která hraje v menu a podle které si tuhle hru jasně vybavím. ;) za mě rozhodně dobře hratelná a zábavná FPS akce.
Pro: dobrá hratelnost, humor, prostředí, sexy psychokočena elexis i spolubojovnice jessica
Proti: podivně volitelná obtížnost, pouze 3 zbraně ve hře
Pinball Fantasies
no jéje, co jsem se tohohle pinbálku nahrál... :) ještě chrčící z pc speakeru na 386ce jsme u něj trávili společně s mým tátou, který jej naprosto zbožňoval snad od rána každej víkend, hodiny a hodiny překonávání nahraných rekordů... hudbu v podkresu party landu si vybavím, když mě vzbudíte ve 4 ráno vytáhnutím za palec u nohy. :) celkem 4 stoly, z nichž každý má svojí tématiku - cirkus, auto-moto, kasino a horor. všechny mají svoje dobře trefovatelné i krkolomné cestičky kudy kulička probíhá, nicméně bonusy na každém stolu postupně pěkně gradující a udrží hráče v bdělosti a zábavě. grafika obstojná na svůj rok, pěkně ladící s prostředím ve kterém se pinkalo a hlavně dobrá přehlednost. jen občas, když se míček rychle dostával z horních do dolních poloh bylo obtížnější při skrolování sledovat pohyb stejně jako reagovat. taky nevím, jestli to bývala jen vina naší vyžvatlané klávesnice, ale tento pinball měl tendenci občas vypínat odrážecí packu, když se na ní v kritický moment při touze trefit tu správnou rouru valila gula... to si nepředstavíte ty srdeční příhody potom - rekord nebude! bonus je pryč! už nemám další koule! :D po tomhle chodil vždycky táta nervózně kouřit z okna... :) mám ještě něco dodávat? prostě zábava jako řemen!
Pro: grafické ztvárnění, hudba, přehlednost, gradace bonusů, skvělá tématika stolů
Proti: trochu chaos při skrolování stolu
Full Throttle
musím říct, že tahle skvělá adventurka proložená akčními mezihrami mě ve své době minula, ačkoli jsem o ní dobře věděl a taky o recenzích, které zněly více než slibně. našel jsem jí ve výprodeji v bazaru někdy kolem roku 2000, dal si jí do košíku, že si jí konečně koupím a zahraju, bohužel z obalu někdo šlohnul cd, tak jsem to nechal u ledu až do minulého roku, kdy jsem jí konečně s úspěchem zahrál a dohrál. skvěle graficky až filmově provedená záležitost, velmi dobrý dabing, hudba pasující jak hr- na pr- k motorkářské atmosféře hlavního hrdiny a jeho gangu, jen ta zápletka a příběh..... mě nějak extra nezaujal, nevím proč. charaktery nicméně výborné, spousta zábavy, i když poměrně krátká délka hry, každopádně na tomhle počinu je znát kvalitní práce. také jsem zrovna četl, že všechna pokračování o které se usilovalo byla znenadání přerušena ve vývojovém stádiu a vcelku bez vysvětlení, možná i to právě této hře dodává jistou mystérii a jedinečnost. ;)
Pro: hudba, grafické filmové zpracování, věrohodnost charakterů, dabing, humor
Proti: vcelku krátká adventurka
DreamWeb
zrovna jsem dohrál dnes už tuto kultovní adventurku, brutální a netradičně graficky pojatou. je tomu už přes 20 let co jsem četl její recenzi a návod ve starším díle PC magazínu a až teprve nyní jí úspěšně dohrál do konce. myslím že přesně jako v tomto případě, je pro mě důkazem, že hra nemusí zářit efekty díky milionům grafických polygonů, proložená promakanými videosekvencemi s hudebním orchestrem v pozadí, aby prožitek z ní měl váhu a vryl se do paměti na velmi dlouhou dobu. tohle je podle mě velmi originální počin, graficky byť jednoduše, ale zajímavě provedený, chytlavý od první nitky přiběhu, s kvalitním dabingem (mluvě o CD verzi), hudbou, na kterou se mi nepovede jen tak zapomenout (ta co hraje na pozadí při výběru lokalit - je to jen pár tónů v těch místech, přesto tak perfektně do potemnělého cyberpunkového prostředí sedne jak hrnec na zadnici) a s celkovým rozuzlením - koncem, kterému se není co divit, přesto má do happyendu hodně daleko. zde dámy a pánové funguje hráčova fantazie na plné obrátky - už jen díky předmluvě v podobě knížečky DIARY OF A (MAD?)MAN, který by měl být součástí balení hry a který uvozuje celý ryanův příběh následně a ve kterém se dozvíte zásadní informace určené k úspěšnému dohrání hry... a načichnete atmosféru, která se začne rozprostírat na vašem monitoru. přesně takovéhle hry já nazývám srdeční, protože to nejsou jenom grafické onanie postavené na efekt, aby zahltily vaše smysly, ale naopak vás jako hráče potřebují k tomu, aby mohly dotvořit svět, který nastiňují. jediné zásadní co bych zde mohl vytknout je malinko nepřehlednost v podobě mnoha povalujících se zbytečných předmětů vytvářející občas chaos vyznat se co je a není ve hře skutečně užitečné a také jejich velikost a odlišení od prostředí, kdy se mi nezřídka stalo, že jsem zásadní povalující se věc zkrátka na malém ohraničeném prostůrku lokace neviděl. ale vzhledem k v podstatě jednoduché a přímočaré adventuře je to jen jakési otevření se možnostem toho co hra pro svoji atmosféru může nabídnout. nemám víc co dodat, frajeřina, možná brutální, ale chytlavá.
Pro: poutavý příběh, hudba, netradiční grafické zpracování, skvělý dabing, potemnělé cyberpunkové prostředí
Proti: nepřehlednost při nacházení předmětů, hromada nepoužitelných věcí, krátká doba hraní, pro někoho možná příliš brutální
Litil Divil
tahle hra mě v jistou dobu velice bavila, doteď mi hraje v hlavě hudba, která se na naší bývalé a pomalejší 386ce malinko zpožďovala a provázela ďáblíka labyrintem. přední stranu obalu, kde vykukuje naštvaný z mokré díry bych označil jako legendární, viděl jsem ho nasprejovaný na fotkách kdesi na zdi a i já sám ho překreslil v grafickém editoru a použil do své kompozice. trochu vyjadřuje i můj pocit ze hry, ovládání hry bylo malinko prapodivně rozložené po klávesnici, jak při překonávání překážek v labyrintu tak při soubojích nebo řešení úkolů v místnostech. také systém ukládání v podobě nocleháren, místností kam se ďáblík nejdříve potřeboval dostat též nebyl ve spletitých chodbách zrovna dobře vyřešený. kreslená grafika nebyla sice nijak výrazná, ale mě osobně neurážela. hru se mi nepodařilo dohrát do konce, ustrnul jsem tuším kdesi v šestém podlaží, kde byla spletitost chodeb velká a s některými místnostmi - jejich vyřešením jsem si zkrátka neporadil, ale hodlám se do toho v budoucnu pustit, nemám rád nedodělky. ;)
Pro: příjemná hudba, srandovní postava ďáblíka, rozmanité logické úkoly
Proti: dlouhé bloudění v labyrintu, systém ukládání ve hře
The Devil Inside
kdykoli čtu nebo slyším, že hru vydala společnost cryo, zbystřím pozornost, jelikož byť se možná mnohdy v minulosti jednalo o spletitý, úchylný a zpočátku těžko srozumitelný počin, naprosto většinou přitáhl pozornost hráčů kreativitou, nevšedností a dynamičností, ať už co se týká příběhu nebo zajímavé nakombinovanosti žánrů. stejně tak u devil inside, kde možná zápletka se zdá poněkud fádní - do sadistické šou (okamžitě jsem si vzpomněl na film z 80. let - "running man") vstupují 2 hrdinové - "dave" a jeho ženská pekelná forma "deva", aby prošli hrůzným domem plného nemrtvých, ďáblů, duchů a jiných podivných stvoření. bohužel se k tomu všemu připlete dychtivá reportérka, která je ze své pevné ženské energie přes kameru odhodlaná dokázat, že tahle šou je jedna velká nahraná fraška a všem ukázat, že v domě skutečně nestraší a nic zvláštního se neděje. chyba lávky, angela je zajata a odnesena ďábly a úkol davea a devy už není jenom čistě interaktivní a sadisticky zábavný, ale záchranářský. samotná hra skrývá mnohem zajímavější a propracovanější atmosféru, porůznu nacházíte vzkazy, za zadkem vám asistuje kameraman, kterému občas kamera ze špatného signálu šumí a na kterého se sem tam vrhají monstra, když vy už to s likvidací prostě nedáváte. škoda je, že tahle hra má v sobě několik chybek co mají zásadní vliv na průběh, např. prve se mi stalo, že přišlo zamrznutí při vstupu do sklepa, v části kdy je na začátku levelu unesen kameraman za vámi, se tak někdy nestalo, pročež úroveň nešla dokončit a jeden z největších bugů, kdy v momentě kdy přesátáve mít možnost v jeskynních chodbách přeměnit se na libovoulnou postavu a jdete zachránit angelu do rituální síně, se naposledy proměníte na devu a tím hru nejste schopni dokončit. pouze dave ve finálním souboji může úřadovat, pročež jsem musel načíst hru o několik levelů zpět a projít až do konce znovu. jak říkám, cryo umí být kreativní a poutavé, někdy však na úkor chybovosti. soundtrack na pozadí je pěkný, atmosferický, rozmanitý, grafika na svou dobu obstojná, možná ovládání díky pohledům z různých kamer někdy nešikovné, ale to se vcelku dalo předpokládat. hra graduje a nechávala mě v neustálém napětí, videoprostřihy tomu také napomáhaly. "this game is a sparkle in your eye, fella!", jak by řekl dave. ;)
Pro: příběh, netradiční pojetí akční adventury, hlášky davea, soundtrack, gradující ďábelská atmosféra
Proti: nepříjemné bugy se zásadním vlivem na dokončení hry
Little Big Adventure 2
tak jako v případě lba2, tak jako u spoustě jiných povětšinou starších her na které si vzpomínám, kterým šlo o poutavou atmosféru, dynamický, dramatický příběh plný humoru a roztomilé až dětské pojetí celkové hry (postaviček, prostředí...), do které jsem se zamiloval od prvních obrázků... sehnaná tehdá v osekané verzi přes kamaráda, který ke mně přišel, zazvonil, předal cdčka, abych si jen pár domluvených věcí nahrál a já se vzkazem, že za chvíli budu u něj dole a půjdeme ven... bylo moc těžké po rozjetí na zkoušku téhle hry dohodu dodržet. :) ten kdo hrál jedničku little big adventure, pravděpodobně, pokud se mu líbila, netrpělivě čekal i na druhý díl. a zadní strana herního časopisu: "pamatuješ, jaké to bylo poprvé?" s hlavním hrdinou twinsenem, který se protahuje v posteli pod peřinou vedle spící partnerky, což mám nejspíš dodnes zaštrachané mezi herními plakáty, můj zájem a radost a zvědavost si nové lba-čko opatřit, jen dále podnítila. zcela nové 3d pojetí mě překvapilo už od samého začátku, jen co jsem opustil twinsenův domeček obývaný s těhotnou chotí zoe. opět skvělý dabing a to i u všech twinsenových kamarádů, slonů a jiných příšerek potulujících se po ulicích nebo zalezlých v obchodem, skladištích, pracovnách, klášterech nebo jiných budovách. stejně tak v případě vašeho kamaráda dino-flye nebo nově příchozích návštěvníků z planety zeelich s robotickým přízvukem. o kvalitě hudby jsem pěl ódy už od prvního dílu, oba soundtracky miluji a mám dodnes uschované mezi svými OST klenoty, krásně pasující do pohádkového prostředí plného dobrodružství. pokračování taktéž vylepšilo ovládání, hlavní hrdina se nyní nemlátí o každý předmět, budovu nebo klandr ve hře, pokud je nastavený do jogging módu, stejně tak v tomto módu umí házet svoje žluté magické balonky! a v neposlední řadě - hru lze nyní uložit kdykoli přesně v místě kdy se mačká save. videoprostřihy jsou stejně jako v jedničce velice povedené a pěkně dobarvují celkovou atmosféru. dokonce zde narazíte i na mezihry v případě pokoření rekordu šampiona na autodráze ve vypůjčeném autíčku, což zprvu není vůbec snadné. toto je přesně ten případ hry a série vůbec, kdy další díl povyšuje kvalitu a prožitek z předešlých dílů. velmi doporučuji tuhle klasiku zahrát, frederick rayanal a jeho tým musí být srdcař pro vytváření her...
Pro: příběh, nové 3d prostředí, dabing, hudba, videprostřihy, opravení nedostatků z minula
Proti: také zvýšená obtížnost hraní
Tom Clancy's Rainbow Six
pamatuju jak mě tahle akce naprosto uchvátila, jen co se mi dostala do ruky. v tehdejší době se trochu prala na výslunní se SWATem. s kamarádem jsme se neustále překřikovali která z těch her je podle nás lepší... ale nic naplat, rainbow six měla fantastický spád, poutavý příběh co držel jednotlivé mise pevně u sebe a nedovolil vám přestat hrát, dokud jste se svým týmem finálně nepronikli až do obrovského komplexu hnízda společnosti vyvíjející virus určený k vyhlazení lidí a nezajmuli samotného šéfa. u jednotky u které se uvažovalo, že bude před první misí zrušena kvůli nepotřebnosti a malému rozpočtu to byl vskutku heroický výkon. nemůžu nezmínit famózní atmosferický hudební soundtrack, kterou hru doprovázel. naplánovat misi a sesynchronizovat všecky týmy aby vykonávaly svoji úlohu bylo nelehké, nicméně oproti pokračování, jež vyšlo o rok později - "rogue spear" šlo vesměs většinu map prolézt pouze s jedním týmem a bez dlouhosáhlé přípravy plánování, což byla trochu škoda. také se zde občas stávalo, že se týmy zadrhly o dveře nebo zaujaly nepřirozené pozice a např. otočeny zády ke dveřím byly nechtěně povražděny. teroristé též dokázali být nebývale přesní ve střelbě a střílet z otočky napřímo do hlavy, což znamenalo okamžitou smrt člena týmu. opatrnosti tedy v této hře nebylo nikdy dosti. ať tak či tak, tuhle klasiku doporučuji si zahrát, neboť si myslím, že zkrátka neomrzí.
Pro: skvěle větvící a gradující příběh prostupující jednotlivé mise, hudba, možnosti plánování, výzbroj, rozmanité mise od nehlučně průzkumných po tvrdě vyhlazující
Proti: občasné chyby/bugy v hratelnosti, neuvěřitelně přesná muška teroristů
Descent³
doteď pamatuju na trailer, který trojce descentovi předcházel, střelbu do důlní zdi a průlet... do venkovního prostředí? wuáááuuu, řekl jsem si, tohle tady za dva díly ještě nebylo. kdo strávil v prolétávání temných šachet plných infikovaných pracovních robotů nějakou dobu, ví, jak tuhá zkouška přežití tahle pařba mnohdy dokázala být, zvlášť když nebezpečí mohlo přijít ze všech vektorových stran. naštěstí, stejně jako v druhém díle i tady na cestách pomáhá malý, nenápadný, upípaný robotí společník guide-bot, který tak jako v minulém díle se občas zasekne o zdi, skály nebo jiné předměty a sem tam si se splněním úkolů neví rady, když nemáte otevřené průchody nebo splněné konkrétní cíle, aby se dalo proletět do dosud nepřístupných míst. i přesto nicméně o hodně ulehčí hledání cest a zkrátí bloudění v nekonečných prostorách šachet. ovládání se tentokrát dá rozšířit na použití klávesnice a myši dohromady, což jsem ocenil, ačkoli využití této kombinace je v descentu poněkud složitější, vzhledem k 360 stupňovému rozhledu a možnosti pohybu. finální boss pálící jako pominutý rakety snad do všech stran byl poněkud silné kafe na přímý útok, ale za pomoci nukleárních raket co uměly vše co nebylo pevně přibité stahovat do jednoho bodu, ve kterém mohutně expolodovaly, se stal celkem jednoduchým soupeřem.
Pro: pohyb venku i uvnitř dolů, arzenál zbraní, logické hádanky, videoprostřihy, prostorový zvuk, možnost vytvořit si vlastní level
Proti: občasné záseky naváděcího robůtka
Dune
tato hra se stala mým velkým trumfem co jsem jí na začátku devadesátých let objevil. hráli jsme jí v podstatě celá rodina a společně přemýšleli jak se přes který problém dostat dál, když nás např. pan imperátor nechal na poušti umírat kvůli nedodané várce koření, jež jsme nestihli do jeho dalšího požadavku natěžit. moc pěkná grafika i hudba na tu dobu (mějte na paměti, že hra se v osekané verzi v vešla na dvě 3 a 1/2 palcové diskety), následně vyšla i jako cd verze s dabingem, jenž je podle mě povedený. zajímavé prostřihy s vibračními vizemi, což je v duně něco jako mimosmyslový mobilní signál od fremenů a přátel nejen z paláce, jež s vámi během hry spolupracují. vzpomínám, že jsme si tenkrát speciálně z videopůjčovny půjčili stejnojmenný přes 2 hodiny trvající film od davida lynche, abychom získali inspiraci jak hru hrát a dohrát. :) krásné spojení taktiky/strategie a adventury, milostný příběh, sledování akce při střetu s harkonneny, obchodování s překupníky zboží, jízda na červech a v neposlední řadě snaha o ekologickou přeměnu zazeleněním a zavodněním planety. osobně nemám proti téhle hře větší námitku, z mého pohledu je velmi zábavná a různorodá. hudba naprosto skvělá, je zde i možnost navolit puštění během hry vlastní audio cdčko. cryo dokázalo vytvářet kreativní počiny s kvalitním zážitkem. soundtrack od exxosu - "spice opera" považuji za naprosto fantastický, pokud obdivujete písečný svět franka herberta, rozhodně doporučuji si opatřit. tuto hru s láskou a obdivem v budoucnosti přidám na svůj lp kanál. ;)
Pro: grafika, hudba, žánrová různorodost, dabing v cd verzi, videosekvence
Proti: nic mě nenapadá
Fish Fillets
CZokhobo
1954 moc pěkná logická hra, kterou jsme s kamarádem v době kdy vyšla jako plná verze v gamestaru pařili až se nám kouřilo z mozkových závitů. nápadité úrovně, pěkně a jednoduše vymyšlený systém levelů pro obě rybky a humorné povídání/postřehů postaviček během hraní. hudba pěkná, nicméně po hodinách a hodinách jsem jí radši vypl, aby mi nehráblo. ;) moc pěkný nápad a také zajímavé videoprostřihy ve stylu akta x, akorát v rybím podání. fdto, alias fakt-děsně-tajná-organizace alias mulder a scullyová v rybí podobě si mě roztomilou a humornou cestou získala. cena za dohrání byl v té době nabušený stroj (o němž v některých levelech rybičky dokonce rozprávají), který dnes neseženete bohužel ani v bazaru. já osobně jsem hru dokončil na každou větev až do posledního levelu, kde jsem také skončil, krom jedné větve, kterou jsem dohrál celou. chci se k ní znovu vrátit a pokračovat druhým dílem. doporučuju, moc pěkná logická pařbička!
Pro: humor, roztomilé postavičky, videoprostřihy, hudba
Proti: poněkud náročnější na logiku, načítání pozice v levelu znamenalo sledovat zrychleně obě rybky přehazující předměty, což bylo někdy i tak zdlouhavé
Driver
driver byl ve své době velkou hitovkou. undergroundový jezdec-žoldák, co v několika městech se protlouká od kšeftu ke kšeftu v pochybných úkolech povětšinou mafiánských. od krásně otevřeného miami, kde je prostoru pro řízení habaděj, ke kopcovitému san franciscu, kde se míjíte s tramvajemi uprostřed silnice, velmi úzkého los angeles plného policajtů až k hodně nemilosrdnému new yorku... ovládáním je driver hodně o zručnosti, např. řezání zatáček pomocí ruční brzdy a otočky o 360 stupňů, což by vás měl naučit úvodní tutoriál ve kterém z vašeho výkonu zvrací i sám instruktor... :) grafické prostředí na dnešní poměry je možná trošku hranaté, nicméně města pěkně rozvržená a ztvárněná prý přesně podle reálného plánu té doby, pěkná dobová hudba, kterou jsem v intenzivnějších a nervydrásajících honičkách raději vypínal, jelikož mi trochu lezla na nervy. cutsekvence po kterých máte na výběr kšeft ze záznamníku vzít nebo odmítnout... a uložit hru, což považuji za ne příliš dobře vymyšlený systém, obzlášt u poslední mise, kterou pokud na první pokus nezvládnete (já potřeboval desítky pokusů) a budete potřebovat ukončit hru, příště musíte absolvovat i několik misí před ní kde byl poslední možný zaznamenaný save. hra je obtížná, postupně graduje a rozhodně přináší spoustu zábavy a mnoho rozbitých klávesnic (joypadů). :) doporučuji zahrát.
Pro: ztvárnění měst, hudba, hratelnost, cutsekvence, rozmanité úkoly
Proti: nemožnost ukládání po každé misi
Black Dahlia
dahliu jsem sehnal prve v německé verzi, bohužel pro mě byla v tomto jazyce nehratelná a protože tento titul nebyl v naší zemi příliš k dostání, prodal jsem jí v bazaru a až teprve po létech se mi jí náhodou podařilo získat v angličtině. fantasticky poutavá interaktivní kriminálka se skvělou hudbou, hereckými výkony (pocta dennisu hopperovi) a pekelně těžkými hlavolamy. promiňte, dámy a pánové, vývojáři této hry, ale hráči adventur nutně nemusí býti členy menzy nebo vědečtí pracovníci řešící ve svém volném čase matematické rovnice nebo ultra-zapálení colombové se snahou přijít každé záhadě na kloub stůj co stůj bez uznání a odměn. tahle hra pod všemi úžasnými prvky je naprosto pohřbená těžkými hádankami a velmi nepatrně a podivně rozeznatelnými stopy k rozkrytí případu, jež vedou do zdárného konce. že jsem férový hráč, trpělivý a jen tak něco mě nezastaví, tady jsem se absolutně nestyděl používat na hlavolamy cheaty a dívat se pravidelně do návodu, abych si alespoň trochu užíval satisfakci postupu a prožíval atmosféru hry, ze které bych snad po nekonečných hodinách bádání už ani neměl radost, že vidím nějaký pokrok. takové jsou moje rozporuplné pocity z této jinak velmi zajímavé adventurky.
Pro: příběh, atmosféra hry, herecké výkony, hudba, humor
Proti: ukrutně těžké hádanky a hlavolamy skoro na každém kroku
Commandos: Behind Enemy Lines
poprvé se mi dostal do ruky datadisk "beyond the call of duty" jako demo z gamestaru, který jsem asi 5x po sobě dohrával znovu a znovu, protože mě neskutečně chytnulo nádherně vykreslené 2d prostředí a to co jednotliví členové komanda dokáží a jakým utajeným způsobem pomocí házení cigaret, použití radiového vysílače, plazení se, potápění, házení kamenů, zakopávání se, převlékání uniformy atd. umí v podstatě vyčistit celou úroveň, aby nezůstal na živu jediný nacistický vojcl... pouze krvavé fleky na štěrko-písečno-travnaté zemi. tudíž jsem si opatřil i první díl behind enemy lines a nelituji dodnes, že jsem ho mohl tolikrát po sobě dohrát, jelikož se jedná o taktickou hru byť mnohdy trošku náročně hratelnou (synchronizovat pohyby několika vojáků v reálném čase pro správné načasování akce je fuška, když např. vyhazujete do povětří most a zabraňujete jiným vojákům, aby ujeli autem nebo spustili poplach), nicméně velmi chytlavou akci plnou dobrodružství, napětí a i humoru. skvělá hudba, parádní hlášky jednotlivých členů komanda, fantasticky věrohodně vykreslené prostředí od pouště přes les až k severskému sněhu. doporučuji všem si zahrát, dnes už klasika, kterou nepochybně jednou zařadím na svůj lp kanál. ;)
Pro: krásně vykreslené prostředí, možnosti řešení situací, hudba, reálně pojaté rozmanité mise
Proti: náročnější obtížnost, pro současné systémy nutné upravit rychlost hry
Silver
tohle rpgčko je moje velká srdcovka. dostala se mi do ruky docela náhodou a oslovila od prvních obrázků. pohádková adventure/rpg s krásně vykreslenými postavičkami a pohyby, jak říkával už tenkrát můj táta: "ten david, jak se hejbe, je takovej vláčnej... :)" soubojový systém byť je zajímavě provedený trochu pokulhává díky neustálému přecvakávání komb a měnění orbů, což je při realtime hraní poněkud nepraktické... nicméně hudba, srdceryvný příběh, dabing, rozmanité prostředí, roztomilé postavičky... to je můj nezapomenutelný dojem z této hry. doporučuju všem. i tuto hru chci nepochybně zařadit na svůj lp kanál. ;)
Pro: roztomilé postavy, krásné pohádkové prostředí, nádherná hudba, citlivý příběh, skvělý dabing
Proti: nepraktický soubojový systém
Shadow Man
naprosto strhující arkáda/adventura/akčňovka/horor. skvělý příběh, fantasticky zpracované charaktery, grafické provedení úžasně odporné, temné, depresivní až děsivé. zvuky, hudba, fantastická práce. dabing je famózní. tahle hra, pokud nejste strašpytlové a nevadí vám atmosféra brutálních vražd, temného světa mrtvých a voodoo magie, vás naprosto uchvátí a přibije na dlouhé hodiny před monitor. jediné co by vám nějak zásadněji mohlo vadit je podle mě respawn nepřátel, pokud se do prochozených lokalit vracíte po delší době a navíc postupně sílící na intenzitě souběžně se shadowmanovým postupem, rostoucími schopnostmi a silou. také by se vám mohlo stát, protože na hru nevyšlo příliš mnoho patchů, že narazíte na grafické podivnosti, mohly by se objevit i výpadky ze hry při cutsekvencích, jako kdysi u mě. tuto strhující herní záležitost mám v plánu zahrnout i na svůj herní kanál.
Pro: grafické zpracování, hudba, zvuky, dabing, příběh, postavy
Proti: otravný respawn nepřátel, grafické bugy/anomálie
Septerra Core: Legacy of the Creator
tohle rpgčko mě celkem hodně chytlo ve své době, pěkně ztvárněná skupina postav spolu s mayou, hezké prostřihy/cutsekvence a celkový svět mi přišel, byť se začínalo v ulicích plných haraburdí, kreativní a zajímavý. povedená hudba, příběh i jednotlivé úkoly, slušný dabing. stejně tak lokace a vůbec celkově vyřešený systém světa skrze jednotlivé vrstvy. bohužel díky nekonečným bludištím, ve kterých se povětšinou pouze přehazovaly páky a soubojům s nepřáteli, jež se neustále znovuobjevovali v úrovních, se horko těžko budu k téhle jinak velmi povedené hře vracet, byť celkový dojem ze hry byl pro mě dobrý a i atmosféra poutavá.
Pro: grafické zpracování, hudba, nápad řešení světa septerry, videoprostřihy
Proti: nekonečný respawn nepřátel, občas zdlouhavé procházení víceméně prázdných chodeb
In Cold Blood
velice náhodou se mi dostala do ruky tahle špionážní adventura a byl jsem moc mile překvapený jak se všemi prvky funguje pohromadě. ovládání je občas trochu krkolomné možná díky tomu, že byla primárně vytvořena pro konzole, nicméně příběh poutavý, částečně hraný jako vyprávění minulosti z mučícího výslechu hlavního hrdiny, následně vysvobození se z pout a dokončení akce. rozmanité lokace, přes které agent postupuje v utajení, zneškodňování robotů pomocí emp granátů, omračování strážných, komunikace skrze multifunkční hodinky, kde má john mapu, infra, veškeré informace... a nacházení dočasných společníků při postupu hrou. moc pěkné akční animace, některé části hry dokonce až hororové, viz. kappa level a útěk před robotickým vrahem a líčení pasti. dohrál jsem tuto hru několikrát a chystám se ní znovu, tentokrát zdokumentuji na svůj herní kanál. za mě zkrátka výborná pařba u které se pokaždé skvěle bavím, ačkoli vím jak bude končit.
Pro: příběh, animace, postavy, dabing, rozmanité lokace, tajemné až hororové momenty
Proti: trochu nešikovné ovládání, občasné grafické bugy
Unreal
unreal se mi dostal do ruky v době kdy byl žhavou novinkou a to jsem ho ještě pouze předával kamarádovi, který ho chtěl ozkoušet. jen tak namátko jsem na to juknul, koukám, nějaká nová akčňovka, tak si jí na chvíli zahraju... jenže ten příběh, svět, hudba, zpracování a tajemnost mě od počátku zasáhly, že jsem se nemohl od obrazovky skoro odpoutat. pro tuto hru jsem neznal jiný slova než bomba, fantazie, dokonalost, perfektní, úžasný, legendární... vzpomínám, jak jsem v přílohách gamestaru nahrával do hry nejrůznější custom mapy a příběhové série, jež jsme hráli spolu s bráchou, protože jsme byli oba světem unrealu naprosto pohlcený. říkal jsem to tenkrát před dnes už skoro 17 lety, říkám to i dnes, asice: tahle hra má a zvlášť na svůj žánr taky duši. ;)
Pro: grafické zpracování, hudba, příběh, tajemno, monstra, možnost postavit si vlastní level
Proti: v tehdejší době větší nároky na hw
Little Big Adventure
tahle hra byla pro mě od začátku zvláštní mix akce a adventury. dostala se mi do rukou v době, kdy jsem si pořizoval svou první zvukovou kartu (sbpro) a nelze si nepovšimnout nádherné hudby, pohádkově malovaných animací a skvělého dabingu. kdo hrál i neosekanou cd verzi, možná mi dá za pravdu. kreativní příběh i lokace, moc pěkné, příjemné grafické zpracování, které mě vybídlo zopakovat si hraní této adventurky s roztomilým twinsenem znovu a znovu. určitě ji ještě zahraji a uveřejním na svůj lp kanál. je fantastický, že v této době zároveň vyšla jako androidová verze pro mobily a tablety... za pár korun. tenhle počin stojí za dohrání, nepochybně. ;) ze záporů bych zmínil způsob ukládání hry, což je nanejvýš neprakticky vyřešený systém kopírování a samoukládání a taky neustálé omlacování hlavního hrdiny o rohy, stěny a jakékoli jiné předměty při běhu (obojí následně pořešilo pokračování twinsens oddysey). jinak mě nic zásadního na mysl nepřichází.
Pro: příběh, hudba, dabing, grafické zpracování, současně android verze
Proti: ukládání hry, omlacování při běhu
Pro: hratelnost, hudba, zvukové efekty, velmi sugestivní potemnělá atmosféra na arkádu, po nahrání sejvu opět plný život
Proti: náročná obtížnost, grafické bugy, občasné pády a konzolové hlášky s chybami, levely se v dalších úrovních opakovaly, občas stereotypní prostředí