I po více než dvaceti letech jsou tyto formule skvěle hratelné (včera jsem je hrál) a poskytují skvělou zábavu. Byť v dnešní době spíše nostalgickou.

Velmi mne překvapil kokpit, je (na svou dobu) dobře a celkem detailně proveden. Okolí a tratě už jsou, inu jak to říct, nic moc a v dnešní době, kdy jsme zvyklí na bombastickou grafiku, se mi na těchto tratích dost špatně orientovalo. Vlastně jsem spíše sledoval mapu, abych věděl kdy mám odbočit.

Nicméně, na tu malou hanu kterou jsem zde napsal se netřeba dívat, neboť mám ten dojem, že před lety to vypadalo lépe.

Sakra povedená plošinovka o alkoholickém mimozemšťanovi, který je ochoten pro láhev Becherovky i zemřít. Připomněla mi starou hratelnost Máriů a podobných frajerů, kdo si ještě dnes ulítává jako já na těchto klasických plošinovkách tak hrajte, doporučuji.

Po grafické stránce na freeware plošinovku nemám co vytknout, mimozemšťan je sympatický, čtyři pozadí se mi velmi líbila, snad jen ti nepřátelé nebyli nic moc. Po zvukové stránce je hra na poměry freeware taktéž povedená.

Hrou vás provází cosi jako příběh, který je v těchto bechr hrách vždy podobný. Prostě se chce někdo ožrat a tak musí schrastit co nejvíc Becherovky.

Po hratelnostní stránce nelze nic vytknout, hlavní hrdina se ovládá parádně, ve skoku umí i plachtit a má i nějaké ty zbraně, například brokovnici, bazuku, či kulomet. U kulometu mne velmi překvapila jeho účinnost, je totiž velmi slabý, zřejmě nejslabší v celé hře.

!!TIP!!
Hru si můžete upravit k obrazu svému, neboť veškerá grafika ve hře je uložena v adresáři hry ve složkách Stranky-Pics, Pozadi a Graphic. Stačí je otevřít v malování, či jiném grafickém editoru a dle vlastní fantazie si je přebarvit, překreslit, nebo je nahradit vlastními obrázky. Dají se použít i fotky, takže můžete hrát třeba proti sobě, pokud grafiku některého z nepřátel nahradíte svým obrázkem. Grafika ve hře je ve formátu gif a png.

Další co lze upravit jsou zvuky (hudba ne, ta je v jakémsi formátu S3M). Otevřete složku Sounds a tam naleznete veškeré zvuky ve formátu waw. Ty můžete nahradit svými zvuky stejného formátu.

Zatím nejlepší hra, kterou jsem od tuzemského Mystery Studia hrál. Sice moc dlouho nevydrží, ale i tu krátkou dobu jsem se bavil. Není to nic těžkého, jen je škoda, že levelů není víc. Kdyby jich bylo dejme tomu padesát, spojených nějakým příběhem, byla by to fakt pecka. Takhle je to jenom hříčka na pár minut, která mne ale dost pobavila.

:-D SAS: Písečný skalp, takový tvrďácký název, co? Mystery Studio se opět předvedlo, poněvadž hraní tohoto je opravdu zdlouhavé a nudné.

Abych to vysvětlil, hra využívá stařičký herní koncept, kdy myší ovládate zaměřovač po statické obrazovce, na které se objevují nepřátelé. Ti vypadají jako vystřižení z časopisu:) Opravdu, nepřátelé jsou hodně odlišní od okolí, prostě jsou fakt jako vystřižení z časopisu, čemuž nahrává i to, že postrádají jakoukoli animaci, stejně jako celá hra.

Hra obsahuje i příběh, který je možná super, nicméně opravdu se mi nechce číst hromadu nezáživného textu. Navíc hra obrahuje něco málo o historii speciálních jednotek SAS.

Co je ovšem kámen úrazu celé hry je celá hra samotná. Příšerně dlouhé a nudné střílení do objevujících se nepohyblivých terčů a to pořád a pořád dokola. Nudná hra až k chcípnutí.

To jsem si tak poslední dobou na DH všiml diskuse, která se vedla u této hry. Říkám si: "Ále, to bude nějaká gupota". A ono fakt.

Přišel jsem z noční, stáhnul hru, otevřel Total Commander a spustil ji. Hm, tak to přejedu, jenom 20 levelů, pche. První level jsem projel krásně, čistě, bez krve. V pozdějších fázích hry, oči už notně červené, jsem překlikl na Total Commander a smazal ze hry hudbu, začínala mi lézt na nervy. To co mi u této hry nesedlo, nebyla překvapivě její obtížnost, ale ovládání, poněvadž jsem musel mít na šipkách obě ruce a troufám si říci, že kdybych si mohl nastavit skákání na nějaký jiný čudl, tak bych hru přejel. Takhle jsem to ale zapíchl ve čtrnáctém levelu, protože jsem si uvědomil, že mne to vůbec nebaví, ba co víc, že mne to nebetyčně SERE a Venbruxe bych zabil holýma rukama, takovou svinskou hru vymyslí.

Temným lesem se ozývá řízným hlasem zpívaná bojová píseň beze slov. Lesní zvěř utíká a lesní elfové zamykají svá elfátka, jakmile onen nápěv zaslechnou. "To mocný Caelos z další vítězné bitvy vrací se!"

Ano, jsem to já, božský velectěný Cereálos vracivší se domů. V tom slechy mé zbystří, v nedalekém křoví zřejmě kdos ukrývá svou bídnou tvář! Caelos tasí a mocným hlasem válečníka zaburácí: " Vystrč hlavu svou lapko úlisný, ať dozvím se koho setne můj mocný meč!"
Z křoví vyleze obluda špinavá a Caelos pobouřen jeho odporným zjevem připravuje k mocné krutořaše, jenž zove se ukončovačka.

"Hej,zastav svůj smrtící úder ó všemocný, plížím se za tebou již dlouhý čas, abych sdělil ti zprávu!", zaskřehotal ohyzda, jenž vypadal jako chodící hemeroid, "Nejsem hoden zemřít rukou tvou!".

"Bastarde, jakými výrazy mne to častuješ! Cožpak nevíš, že my, polobozi, se oslovujeme zásadně hoj?!" zahřmělo z úst mých. "Nuže, jaká je tvá novina, rozmyslím se či tě nesetnu!"

"Chci ti sdělit, že jeden mocný čaroděj, zaslal ti emailovým kouzlem další výzvu k pokonání! Zove se Destruction Derby a čaroděje by velmi zajímalo, zda tuto výzvu překonáš!"

Ušetřil jsem tedy hnusáka a pospíchal do svého Hradu bolesti. Po cestě ještě stihl odpanit čtyři princezny, zachránit tři vesnice a dvěma údery porazit armádu draků. V Hradu bolesti překonával výzvu destrukční, avšak musel se v mysli přenésti o několik let zpět, výzva byla dříve narozená.

"Inu což, grafika spanilá jest, samotné ježdění též milené jest!", zařval Caelos, až ptáci z lesa vyletěli.

Výzva nebyla výzvou a velectěný Caelos bavil se po celou dobu. Teď vyráží čaroděje ztrestat, co to mele o nějaké výzvě, imbecil.

To co je na poli leteckých simulátorů Air Conflicts, je i Panzer Elite Action (dále PEA) na poli simulátorů tankových. Jednoduchá arkáda na odreagování, kde váš tank je übermega a nepřátelé jen cvičné terče. Oproti Air Conflicts se u PEA nedostavuje tak brzy největší nepřítel podobných her, kterým není nikdo jiný než hajzlík stereotyp (Jak já ho nenávidím!)

V PEA můžete hrát za fašouny, komouše a spojence, z nicž nejvíce mne bavili rusáci, měli lepší tanky a mise byly takově příběhovější.

Lepší tanky? Jo. Byť se jedná o čistokrevnou arkádu, rozdíly zde jsou a to nejen ty kosmetické. Nicméně, když teď při psaní vzpomínám, zase tak zásadní rozdíly to nejsou, některé tanky jsou prostě neohrabané a každý má různě velký zásobník na střely.

Dobrý nápad je dobíjení zbraní a opravy tanku, kteréžto jsou provedeny tak, že se pozastavíte na vteřinku u jedné ze základen ( většinou nejsou obě pohromadě, takže buď oprava, nebo střelivo) a vše se samo vykoná. Z toho vyplývá ještě větší odlehčení obtížnosti, neboť není problém vzdálit se z bitvy a zajet se obnovit. Nicméně, tank není Masseratti a vracet se s ním pět kilometrů je celkem opruz, takže mne nepřítel párkrát dostal, poněvadž se mi nechtělo léčit.

Graficky je hra dobrá, na monitoru se pořád něco děje, nad vámi svádějí ostré souboje piloti, všude jsou vojáci (bacha, mají bazuky!), výbuchy, atd.

Prostě a jednoduše, zábavná arkáda se vším co má mít správná arkáda.

TIPY:

-nepřítele můžete likvidovat i na obrovskou vzdálenost. Nadneseně se dá říci, že jste sniper s tankovou hlavní. Na velkou vzdálenost využijete dalekohled.

-nebojte se využívat omezeného počtu podpůrných leteckých útoků. Platí hlavně, pokud nepřítel vybudoval obranu před důležitou budovou.

-trefit se dá i za jízdy, avšak musíte počítat s pohybem a mířit trochu vedle.

-hra obsahuje jednoduchý systém velení, většinou jsou s váma i další tanky (netrefujte se do nich!)

-ve hře můžete rozstřílet většinu domů (mimo města), stromy a sestřelovat i letadla

Přiznám se, že ač je pro mne vždy na prvním místě hratelnost, hodnotil jsem tuto hříčku čistě jen za vizuální zpracování, poněvadž je to vážně pěkné:) Okolí ani tak ne, ale dívka je zpracována do nejmenších detailů, je krásně rozpohybovaná a obrázek který vidíte u hry, jsem měl asi tři dny jako tapetu na mobilu.

Jenže to je tak vše co hra nabízí, házet balóny do studny mi jako veliká zábava nepříjde a o nic jiného v How fakt nejde. Vlastně jo, dívenka sebou občas doslova švihne o zem a dá si šlofíka. Samozřejmě ji nelze probudit, takže na ni musíte čučet, dokud se uráčí vstát.

Hra působí takovým snovým dojmem a není se čemu divit, protože dívka ve hře užívá omamné látky. Jo fakt, normální narkomanka:) Ono totiž balónek nemusíte jen nést, ale dá se i vdechnout, byť to ve hře vypadá jako by ho snědla. Důsledkem vdechování rajských plynů, či co to je v těch balónech, dívka tmavne a tmavne, až překvapivě...


...usne.


Na internetu jsem se dočetl, že autor do hry zakomponoval jakési vtípky, nebo skryté věci, na které se dá narazit. Jo, to je fajn, ale kde u vousů pákistánského prodavače cukru jsou?! Hrál jsem hru několikrát, ale nikdy jsem na nic nenarazil. Teda když nepočítám studnu, balóny a chrnění. Nevěřím tomu.

Matně si také vzpomínám, že u How chybí hudba i jakékoli další ozvučení. Je to celkem škoda, poněvadž kdyby to obsahovalo aspoň nějakou poslouchatelnou smyčku, která by se hodila ke snové atmosféře, mohlo být hodnocení o stupínek vyšší.

Takže: How je nehra, na kterou se krásně dívá, ale i ten nejotrlejší hráč freewareovek se na ni nevydrží dívat víc než pár minut. Ale prohlédnout si krásně udělanou dívku mohu doporučit.

Sakra, takové hry by se měly zakázat, nebo by u nich mělo být varování ministra zdravotnictví: Tato hra odtrhává od reality a škodí vám i lidem ve vašem okolí.

Tento herní princip je totiž jako droga, člověk začne hrát, myslí že hraje čtvrthodiny, no a když se pak podívá na hodiny, zjistí že jsou tři ráno a za chvíli vstává do práce:) Fakt, tahle hra a všechny jí podobné jsou zlo.

Podmořské prostředí je pěkné, levely různé, kuliček spousta, na co ještě čekáš?!

Neznámí vrahové stále unikají...

Policie nemá žádné stopy...

Martin S zmizel beze stopy...

"Byla vytvořena speciální vyšetřovací komise.", vyjádřil se náčelník policie...

Takových titulků byly plné noviny i televize a musím se přiznat, že mne tydlencty zprávy začaly už pěkně otravovat. Kam se člověk podíval, všude byly fotky a záběry obětí zabijáků, řádících v našem městě a okolí, fakt už mi to lezlo krkem, vždyť mně se sakra nic takového nemůže stát! I když...

I když jsem měl samozřejmě mrazivý pocit vzadu na hlavě, chcete-li strach, stejně jako asi každý v našem městě, protože vraždy přibývaly, policajti byli bezradní a mezi obětmi neexistovala žádná logická spojitost. Jednou to byl starý pán, který nedošel domů ze své pravidelné návštěvy oblíbené hospůdky, podruhé osmiletá holčička, která prostě zmizela, když si šla hrát ven. Nebo Václav K., ten pro změnu nedorazil domů z práce, kde na něj čekala teplá večeře připravená jeho ženou a dvě krásné dcerky. Den na to našel jeden pejskař při ranní procházce jeho zohavenou mrtvolu a podle jeho slov "nemohl uvěřit vlastním očím".Aspoň to tak psali v místním bulvárním plátku. Takže se tedy přiznám: "Ano, mám strach". Ale vždyť se mi to přece nemůže stát...

Chyba! Stát se to může každému, což pocítil na vlastní kůži i Caelos, když ho dva vrahové zavřeli do temné místnosti, ze které se musel do čtrnácti hodin dostat, jinak ho potká stejný osud jako ty, o kterých prozatím jen četl v novinách.

Nevím sice jak jsem přišel na to, že se vrahové vrátí do čtrnácti hodin, ani proč hodiny ve hře utíkají tak rychle, že nevydrží ani zdaleka čtrnáct minut. To jsou prostě věci mezi nebem a zemí, které nehodlám řešit. Nicméně neuškodí menší statistika:

-hru jsem jednou instaloval a jednou dohrál
-u hry jsem se jednou zasmál a to když jsem dal exit. Objevilo se Nie a Áno, seriem na to, což mne donutilo se mírně pousmát.
-hru jsem přesně 3x opakoval, většinou ne mou vinou.
-přesně jednou jsem byl překvapen položkami v menu "Uložit" a "Nahrát" (Na co?)
-u hry jsem se přesně jednou lekl

Hra běží na wintermute enginu, který znám, poněvadž jsem se v něm jednou pokoušel spískat hru a vlastně ani nevím, proč jsem ji nedodělal (ještě že tak, mohl jsem stvořit něco podobného:). To je ale vedlejší, důležité je to, že v téhle hře se máte dostat do časového limitu z místnosti, toť vše. Kdyby byl aspoň nějaký kratičký příběh jako na začátku mého komentáře, ale ne, není. Najdete pouze dvě věty, ve kterých se dozvíte, že vás unesli dva vrahové (kde?kdy?proč?nač?s kým?) a zavřeli do místnosti. Vskutku chytří vrahové, když vás nechají v místnosti s baterkou, nožem, motorovou pilou...

14 hodín je blbá hra, nicméně ne tak, aby mne alespoň svou blbostí pobavila. Je spíše otravná, nudná a přejel jsem ji jen proto, že to jde tak nějak samo.

Tahle hra mi zde opravdu chyběla, je to jedna z nejzábavnějších her, co jsem kdy hrál a jediné co mi brání dát jí plné hodnocení je to, že se jedná spíše o takovou hříčku.

Pamatuji si, že ve své době ji měl v počítači každý a hráli jsme a hráli, v multiplayeru na jednom počítači je to vynikající zábava. Opět jedna z her, která hratelností a zábavností nakopává prdel AAA titulům, protože jsme tomu vždy dali přednost před nějakou tou "placenou hrou". A taky opět hra, která dokazuje, že i bez milónů peněz na vývoj, se dá udělat hra, která je lepší, než leckteré tituly, které ty peníze na vývoj mají.

Další parádní věcí je, že můžete nahrávat záznamy skoků. U těch se můžete i zasmát, protože můžete skočit třeba hodně pozdě, hodně brzo, nebo vůbec a sledovat, kterak si krásně rozbijete ústa:) Dobré je také to, že můžete přepisovat jména skokanů, takže můžete skákat za sebe, či si do popisky napsat aktuální borce z mistrovství světa. Já jsem si jména vymýšlel, takže tam byl Arne Jelenen,či Jevgenij Stokurev.

"Fyzika" skokana je skvělá, není to totiž jen o správném načasování odrazu a dopadu, ale i o držení správné pozice ve vzduchu. Připočítejte k tomu hodně můstků (třeba Slovensko bylo hrozné, dopadová dráha měla malý sklon, skočit tam hodně chtělo trénink), je to prostě pecka.

Jo a teď jsem si vzpomenul (editoval jsem), že jsme hráli i na to, kdo skočí nejmíň. To bylo celkem umění, člověk musel vychytat odraz natolik brzo, aby dopadl těsně pod můstek (ne na něj, to se nepočítá). "Nejlepší výkon" byl tuším asi pět metrů, to už chtělo hodně cviku:D

Ihned po rozehrání hry jsem si hned vybavil Ignition. Oproti Ignition mi ale Mashed přišlo takové, inu jak to říct, méně zábavnější. U Mashed jsem měl mírné problémy s pohledem na trať, neboť když zrovna jedete na vedoucí pozici, kamera snímá prostor za vámi a já jsem jel tak nějak naslepo. Vlastně, tohle byl asi jediný problém, který jsem u hry měl, ale možná je to tím, že mi to osobně nesedělo, tohle je prostě individuální. Další věcí kterou bych ocenil, aby bylo více power upů a naopak některé bych úplně odstranil, například oslepení, které mi osobně příjde k ničemu, když oslepuje i mne. Jinak proti této hře nic nemám, u soubojů jsem se dobře bavil a v multiplayeru to musí být vynikající prča, nicméně v mulťáku jsem nehrál, jaksi nebylo s kým. Souboje byly super, ale v režimu výzvy mne celkem nudily závody na kola.

Hra je to určitě zábavná, ale nemůžu ji dát více než 70%, poněvadž jsem se u této "hříčky" nebavil celou dobu.

Na vědomost se dává, že všechny Gothicy, Obliviony a vůbec všechna RPG, se musí s úctou poklonit! Přichází totiž král, kterým není nikdo jiný, než World of Magic and Heroes! Ano, tato skvělá hra vnáší do zatuchlých herních vod svěží vítr v podobě naprosto unikátní hratelnosti a to s řadou nových nápadů. Na výběr máte ze tří povolání, namátkou třeba válečníka, kouzelníka, či záhadného cizince, který je tak záhadný až to bolí, je to prostě záhada sama. Záhadné také je, že ať si vyberete kohokoliv, a teď se radši posaďte, tak se vždy transformuje do jakéhosi křižáckého rytíře, to je panečku originální nápad a myslím, že je to skvělý, ba co skvělý, vynikající nápad, který tady ještě nebyl. Výborné je také to, že i když si nevyberete válečníka, tak vždy při vstupu do lokace v animaci (která je mimochodem překrásná, je tak nádherná, že máte chuť udělat screenshot a nastavit si ho jako tapetu na ploše) vypadáte jako válečník, což je myslím opravdu výborný nápad, taková kamufláž. Jak to myslím? Inu, hrajete třeba za kouzelníka, ale mogbulové si budou myslet, že jde válečník a nebudou vůbec připraveni na mocná kouzla, která na ně sešlete. Kouzla jsou samozřejmě naprosto unikátní, zvlášť jsem si oblíbil puštění koule na hlavu (viděli jste snad někdo někde něco podobného?!). Kouzla jsou prostě naprosto úplně geniální!

Samotný boj probíhá tahovou formou, a teď si radši sedněte, ve které máte až dva (!) typy útoků a navíc kouzla! Když k tomu připočteme naprosto nepřekonatelný systém rozdělování zkušenostních bodů, dělá to ze soubojů takřka nejzábavnější věc, kterou můžete v nějaké hře najít. Zvyšovat můžete tři vlastnosti. Vím, že teď tomu nechcete věřit, ale je to tak, opravdu až tři vlastnosti, to je prostě famózní.

Herní plocha je sice jen statická mapa, ale nádherně nakreslená. Když se na ni díváte, máte chuť si udělat screenshot, vytisknout ho a nalepit na zeď jako plakát. Na oné přenádherné mapě máte řadu možností kam jít, jsou zde hrady, ale i lesy a myslím, že zde se zase projevil vývojářův excelentní smysl pro originalitu, která vás neustále překvapuje, protože, a teď si radši dejte panáka na uklidněnou, ať vstoupíte kam chcete, vždy stojíte před nějakým hradem (a to i když jdete do lesa!), z jehož hradeb na vás shlíží ztepilý strážný svým ostřížím zrakem. A přímo u vás stojí odporný Mogbul! Mogbulové jsou opravdu skvěle udělaní, využívají naplno grafický engine hry a jde z nich opravdu hrůza.

Co by to bylo za hru bez příběhu, že. Ano, i WoMaM příběh nabízí, a to ne ledajaký, přiznám se že na konci hry mi vyhrkly slzy. V dialozích se sice nějaká ta chybička najde, nicméně nechápu, proč už dávno není podle WoMaM natočen hollywoodský blockbuster. Vždyť nepotřebují ani scénář, stačí převzít naprosto geniální dialogy ze hry.

Po všech směrech originální hra, kterou i přes svou náročnost spustíte na starších strojích a je naprosto nepochopitelně šířena jako freeware.

Účinek halucinogenů odeznívá...

"Ty vole, co jsem to napsal?"

Zajímavá, graficky povedená hříčka s vědeckým podtextem, která je ale trochu mimo mé chápání. Asi jsem měl víc myslet. Ze začátku to bylo v pohodě, vždy jsem se nějak dokroutil a doohýbal do dalšího levlu, ale pak přišly složitější struktury a to pro mne znamenalo konec. Točil jsem, kroutil, ohýbal, nikam to nevedlo, body nepřibývaly a to jsem hrál jen offline. Každopádně, milovníkům logických hříček mohu vřele doporučit, je to zajímavé a za vyzkoušení to stojí, vždyť je to zadarmo!

Tu, tu tu ru, tu tu ru and Eye of the tiger...

Ano, jistě jste poznali skladbu z filmu Rocky:-) Rocky byl frajer, o tom žádná a jistě každý po shlédnutí filmu aspoň na chvíli zapřemýšlel jaké to je býti boxerem (a ty prachy co měl Rocky!(v dalších dílech:P)). Tahle hra by to měla zčásti splnit, tak proč jsem si při jejím hraní připadal tak divně? Snad proto, že samotný box za moc nestojí. Je sice super, že si můžem nakupovat spoustu hovadin a měnit si trenky, ale k čemu to, když hlavní náplň hry, box, pokulhává. Souboje jsou divné, ovládání ještě divnější, prostě nuda. Komu tohle vysvětlení nestačí, tak vězte, že prostě nevím jak jinak to vyjádřit, u soubojů jsem si prostě divně připadal a nebavilo mne to. To se raději podívám na toho Rockyho.

Zajímavý počin na poli freeware, který jasně dokazuje, že jednoduchý koncept a hratelnost k sobě nepotřebují uberextra grafiku. Graficky je to opravdu jednodušší než leckterá hra na mobil a když tak nad tím přemýšlím, než začnete stavět, vypadá obrazovka jako nějaký graf. Do toho naskládáte pár kostrbatých tyček, proženete přes ně čtyři kostičky a je vymalováno. Vlastně vymalováno, někdy člověk vymýšlí dlouho most, pak se modlí aby vlak přejel, sleduje jak most červená a červená, až někde povolí. Občas je ale zábavné sledovat, jak si vlak rozbije ústa.

Tahle hra šla vždy tak nějak mimo mne, ale jednou jsem se hecl a dokončil všechny levely. Fanouškům logických her mohu vřele doporučit!

Tahle hra mi vždy připadala jako nepochopitelná pitomost, nikdy jsem nepochopil o co tam jako vůbec jde. No vlastně, věděl jsem o co jde, ale nějak jsem nebyl schopen to pochopit. Za hodně dlouhou dobu se mi to jakž takž povedlo pochopit a dokonce i párkrát vyhrát, ale i tak pro mne zůstává Hledač min dosti průměrnou logickou hrou, která mne nedokáže zabavit. Když ji vidím v nějaké free adventuře jako minihru, mám z toho noční můry a trvá mi dost dlouho, než to překonám.

To si tak jednou Caelos procházel databázi her a hledal něco jednoduchého co by si mohl zahrát, poněvadž už dlouho nic nehodnodotil. A statistiky se musí zvyšovat, že jo. Tak si tak brouzdá DH až narazí na hru Larva Mortus a navíc od jeho oblíbených share/free vývojářů. Sice ten název zní jako nějaká německá heavymetalová kapela, ale budiž. Caelos tedy pohledal ve svých časopisových dévédé, našel, nainstaloval a mohl úspěšně hrát. Vlastně, něco ho překvapilo již při samotné instalaci, protože se musel celkem dlouho dívat na přibývající procenta v okýnku s nápisem Veryfing instaler, zatímco samotný "instalační proužek" projel zhruba za dvě a půl vteřiny.

Ihned po rozehrání hry se na Caelose vychrlila typická rejkingresovská grafika, která se mu líbí a spustilo se celkem efektní, strašidelné intro. Kdyby nebyl Caelos zkušený hororář, možná by se i bál! Hra sama o sobě není žádný zázrak, prostě z ptačí perspektivy viděná rubačkostřílečka. Jenže Caelos má Rake in grass rád, protože oni svou herní polívčičku dokáží okořenit o další prvky, jako například příběh, byť ne nijak skvělý, či jednoduché RPG levelování, což určitě potěší. Tohle má Caelos na těchto vývojářích rád, i z obyčejného herního konceptu dokáží vytěžit maximum.

Larva Mortus není nijak skvělá hra, ale určitě dokáže chytit a zabavit, stejně jako všechny hry od Rake in Grass a proto Caelos hodnotí celkem vysoko, hra ho chytla a bavila.

To jsem opravdu jediný, koho tato hra bavila? Zkusím se tedy objektivně zaměřit na jednotlivé aspekty hry, možná zjistím, že je hra opravdu špatná.

V grafice to určitě není, graficky je hra pěkná, v tom to není, i auta jsou pěkně udělaná, byť mne na nich štvalo pár věcí, ale o tom se zmíním později. Možná okruhy, ty jsou takové divné, sterilní a hodně podobné. Jenže u závodních her jde o závodění a ne o to abych se kochal okolím, od toho jsou jiné hry. Ty obličeje šéfů jiných gangů jsou taky divné, vypadají jako figuríny z výlohy. Jenže to je drobnost, takže vezmu-li to kolem a kolem, hra je graficky dobrá, tady problém nebude.

U zvukové stránky hry určitě potěší český dabing, i když ty jejich hlášky a rozhovory se opakují. Hudba, stejně jako ozvučení aut a ostatních efektů určitě nepadá nikam pod průměr. Ale zase nic nadprůměrného to není. Ale tady problém také nebude, ne ne.

Co se týče vlastního závodění, má tato hra kapánek problém, neboť každý zřejmě čeká od Juiced úplnou arkádu jako Nýdy, jenže Juiced takové není. Už jen to, že své auto můžete rozflákat a je třeba ho opravovat, svědčí o tom, že to nebudou závody "kamenných" aut jako třeba v Underground 2. Tohle mně na hře trochu štvalo, poněvadž u tohoto typu her nemám rád, když musím auto opravovat. Soupeři se zlepšují v závislosti na tom, jak dobře jezdíte vy. Při závodění je třeba brzdit apod., nepočítejte s tím, že při závodě pojedete na plný plyn. Tohle je možná to, co lidem na téhle hře vadí, protože podle té "gangsta" atmosféry se hra prezentuje jako čistokrevná arkáda. Pokud si ale zvyknete na trochu "reálnější" ovládání, tak není problém. Jenže ne vždy záleží jen na vašem řidičském umění, záleží totiž i na tom jaké máte auto. Jestliže máte slabé, tak se vyhrává dosti těžko. Pokud si ale zvyknete, tak fakt není problém.

Tuning je zde, nechci říct odfláklý, ale prostě si s ním tolik nevyhrajete, jako jinde. Myslím ten vizuální samozřejmě a vlastně není vůbec důležitý. Velmi důležitý je ten motorový, takže si je třeba pořádně promyslet, do čeho vrážíte těžce vybojované peníze. Vylepšení motoru musí mít vždycky přednost před nějakým spoilerem.

Asi největším mínusem hry je samotný systém závodění, párkrát jsem musel začínat skvěle rozjetou kariéru znova a zkazil jsem si ji během pár závodů. Ze začátku, když ještě soupeři nejsou tak dobří, se určitě vyplatí závodit o auto. Získáte tak dva až tři auta navíc.

Za mne tedy povedená závodní hra, která je ovšem zprasená závodním kalendářem. Na druhou stranu je fajn, že závodit vůbec nemusíte, můžete si vsadit na nějaké auto a sledovat jestli vyhraje. Systém sázek je fajn, sázel jsem ostošest. No, vlastně závodit můžete, i když sami nezávodíte a to tak, že do závodu vyšlete někoho ze svého týmu. Nicméně, není to moc dobrý nápad, jezdí jako pitomci a často se stane, že díky nim budete prohrávat týmové závody.

Překvapivě propracovaná freeware hra, byť graficky na úrovni java hry na mobilní telefon. Grafika je asi to hlavní co člověka od této hry odradí, avšak když překousnete primitivní grafiku, tak zjistíte, že všechno ve hře má svůj řád a hratelnostně je hra velmi propracovaná. Ostatně o tom svědčí i aktivní komunita, výsledné skóre se totiž zapisuje do tabulek na stránkách výrobce. Jinak je hra klasickým simulátorem trosečníka, byť trochu árkádovější. Je třeba zajistit si příbytek, stravu apod. a přežít na ostrově co nejdéle.