Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

Mass Effect

  • PC 55
Mass Effect jsem rozehrál snad třikrát, ale teprve dneska jsem se dohoupal až do zdárného konce. Předtím mě pokaždé udolal onen pověstný Mass Effectovský stereotyp, nicméně když jsem teď bratrovi k Vánocům koupil pokračování, nedalo mi to, a ten stereotyp jsem zkousnul.

Nuže, co mě, jako rána pěstí, praštilo do obličeje hned ze začátku, je hlavní hrdina. Ano, dobře, s postavou si můžete jakž takž vyhrát, nicméně co z toho, když vám pak Shepard nosí ten příšerný upnutý jumpsuit a, ať volíte jak volíte, v rozhovorech často působí naprosto pateticky. Může mi někdo vysvětlit, proč hlavní hrdina nemůže vypadat jako Saren - hlavní záporák - který má daleko větší charisma?

No ale budiž. Celý příběh je klišé jako hrom, jakoby nad ním vývojaři strávili 10 minut během obědové pauzy, a ač svět jako takový je poměrně propracovaný, všechny jeho detaily zůstávají stále jenom na papíře (respektive ve vaše kodexu, kde se o nich dočtete). Ve skutečnosti z toho totiž uvidíte nanejvýše těch několik různých ras, jinak na vás čeká jen dlouhá řada strašlivě prázdných interiérů a exteriérů, z nichž snad ani jeden nevypadá nějak zajímavě.

Co mi ale, zvláště ke konci, vadilo nejvíc, byla technická stránka věci. Nejenže teda grafika je pěkně odporná (snad až na detailní obličeje a některé vesmírné scény, ovšem animace vojáků v těch upnutých oblečcích přidává na pocitu, že člověk spíš sleduje balet než akční scénu), ale hlavně jsem narážel na každém rohu na otravné bugy (poslední boss fight jsem opakoval snad 4x, protože se mi přehřály všechny zbraně a už nikdy nevychladly) a extrémně tupou AI, která se navíc pořád někde zasekávala.

Co působí dobře, jsou dialogy. Bohužel ale jen do té chvíle než zjistíte, že vaše odpovědi stejně nemají skoro na nic vliv a Shepard si všechno překroutí podle svého, takže z toho nakonec vždycky nějaká politicky korektní sračka (s prominutím). A to nezmiňuju ty pochybné animace během nich, obvzláště když někdo hrozí pěstí.

No ale stejně musím říct, že jsem se většinu času nenudil. Hrál jsem za postavu Sentinela, tudíž jsem měl přístup jak biotickým, tak technickým dovednostem, a když měla AI zrovna svůj den, souboje byly občas i docela zábava. Vzhledem k tomu, že, krom putování po světě a tamtěch přehnaně nadnesených dialogů (v klíčových scénách doplněných orchestrem, což působí už fakt hrozně americky), jsou souboje v podstatě hlavní složkou hry, tak se to celé dá jakž takž skousnout. A abych nekřivdil, v první polovině měla hra docela slušnou atmosféru a to právě díky ambientnímu doprovodu, což mě taky u hry udrželo a dokonce do ní vtáhlo.

Tudíž velice velice slabý nadprůměr.

Pro: atmosféra, souboje, obličeje postav

Proti: stereotyp, grafická stránka hry, patos

+13 +22 −9

Call of Duty: Modern Warfare 3

  • PC 70
Je to Modern Warfare, lidi, naházejme tomu devadesátkový hodnocení a buďme unešení jen tak pro nic za nic! Ne, ale vážně... přesto, že nový Modern Warfare zase jednou skýtá pár cool momentů (pronásledování vlaku v tunelech metra, zatopený tunel pod NYC), už to zdaleka není, co to bývalo. Zatímco CoD4 rozjel novou vlnu tvoření válečných her, nabídl celou řadu perfektních a nečekaných scén, Modern Warfare 3 už jen znova omýlá to, co dva díly před ním.

Kde se snaží šokovat, tam je až smutně předvídatelný, kde se snaží o hraní na emoce, tam je jenom patos a ke všemu ještě pěkně hloupý. Celé to navíc končí tak, jak všichni předpokládali, ani náznak snahy o překvapení tu k nalezení není. Jakožto někoho, kdo vyrůstal na metalové muzice mě snad potěšila jen snůška pěkných kulturních odkazů (německá jednotka Ramstein, Soapův obličej vypadá jak Joakhim Broden ze švédských Sabaton). Tedy, ne že by se to hrálo špatně, nicméně, jak říkám, nic nového pod sluncem to není a naprosto určitě to není devadesátková hra, ještě když navíc skýtá asi jen prachsprostých 4 - 5 hodin zábavy...
+14 +18 −4

Half-Life

  • PC 60
Ve světě počítačových her se najde docela dlouhá řada jmen, která sakra něco znamenají, která jsou studnicí inspirace pro celou další generaci her, a která mají co nabídnout ještě dlouho po vydání. A určitě se shodneme, že snad každý z nás si tu a tam mezi těmi jmény najde něco, co ho prostě neohromí tak, jako zbytek herního světa. Pro někoho je takovýmto rozporuplným dílkem třeba Deus Ex, pro mě je to zase právě první Half-Life.

Zatímco většina lidí v Half-Life vidí perfektně svižnou střílečku, která má místy dost hutnou atmosféru, a vůbec revoluční 3D akci, já v ní vidím jakési šíleně depresivní (a teď myslím skutečně DEPRESIVNÍ, nikoliv melancholické či strašidelné, hodně lidí tyto slova ráda zaměňuje) potloukání se opuštěnými chodbami podzemního komplexu, které prostě nepůsobí nějak ponuře a stísněně, jako spíš prázdně až nudně. Když si teď vzpomenu na všechny ty neefektivní zbraně, příšerné zvuky interface s ozvěnou a ohavné zřícené budovy, ještě teď se třesu.

Nemůžu sice říct, že by se ve hře celou dobu nic nedělo nebo že by hra snad trpěla stereotypem (tedy do té míry, do jaké může nebýt taková střílečka stereotypní), ale pořád mi tady chybí nějaká duše. Možná je to enginem, na kterém hra běží, možná jen podivným designem, každopádně na mě Half-Life působí jako strašlivě prázdná a šedá hra.

Na druhou stranu hře nemůžu upřít jisté kvality v podobě poměrně svižné akce a pár pěkných nápadů, lokací a zbraní, takže nakonec, i přesto, že mě to nudilo až do takové míry, že jsem se na to před koncem vykašlal, dávám 60% - mírný nadprůměr.

Pro: svižná akce; některé pěkné nápady (vozidla, zatopená část výzkumného střediska)

Proti: celkově zvuková stránka; šílená prázdnost a bezduchost

+14 +20 −6

Minecraft

  • PC 80
Když mi bylo asi 8, se hrou SimCity jsem si splnil jeden ze svých dětských snů. Vždycky jsem toužil postavit si vlastní město a do detailu si ho propracovat. Jistě, byla tu spousta jiných alternativ, například Lego či všelijaké jiné stavebnice, ale nikdy to nebylo ono, PC hry to prostě uměly líp. Když jsem dosáhl 18 let, splnil jsem si druhý svůj dětský sen - konečně jsem mohl řídit auto. A zase, předtím jsem si řízení auta sice už osahal, řídil jsem traktor, jezdil jsem si na dětských dopravních hřištích na kole, hrál jsem hry, ale nikdy to nebylo ono.

A právě Minecraft je pro mě jako splnění třetího dětského snu. Jako malí jsme si s bratrem a jedním kamarádem venku hrávali na to, že jsme se zřítili s letadlem do jakési neznámé země, nic si nepamatujeme a snažíme se tam přežít. Představovali jsme si, že si stavíme domy, lovíme zvěř, pěstujeme jídlo, bojujeme s nějakými neznámými silami atd. atd. A jelikož se znám a vím, že ten kousek mě, který je pořád ještě malé děcko, by tohle stále bavilo, Minecraft je pro mě jako dar z nebes.

Hra vás uvrhne do neznámé, náhodně generované, krajiny (někdo říká na opuštěný ostrov, ale jako ostrov mi to často vůbec nepřipadá, zvlášť když mě hra na začátku uvrhne do nějakých mrazivých planin), kde vaším úkolem není nic menšího, než přežít. Jste přitom obklopeni přírodními surovinami (ve formě více či méně těžitelných kostiček), tu a tam kolem vás proběhne ovce, kráva, kuře nebo prase, a když se vyškrábete na nějaký kopec či skálu, uvidíte, že vás všude obklopují jezera a řeky, lesy a hvozdy, moře a pláže, údolí a kopce, pouště a tundry, díry a skály - zkrátka krása pohledět. A vůbec nevadí, že je to všechno v jednoduché grafice a že ani při sebelepším zkoumání nenarazíte na pořádnou křivku.

A jakožto někdo, kdo se ocitl v úplně cizí zemi, první věc, kterou byste měli udělat, je najít si nějaké obydlí, útočiště či úkryt. Můžete pokácet strom a postavit si malou boudu, můžete si najít malou jeskyni a zabarikádovat vchod, či si třeba můžete holýma rukama vyhrabat díru v zemi. K tomu všemu vám hraje docela příjemná hudba, všechno pěkně odsýpá, když v tom začne hranaté slunce pomalu zapadat. A v tu chvíli přichází ta tuhá část hry - totiž noc. V noci ze všech jam a doupat vylízají mrtví - zombie a kostlivci - či všelijaká jiná monstra (pavouci a téměř roztomili, o to však nebezpečnější, Creepeři, kteří nevydávají žádný zvuk až dokud nejsou těsně u vás, a pak expolodují). Je pak na vás, jestli se pokusíte noc prospat a modlit se, aby se vám domů nic z téhle havěti nedostalo, nebo jestli vyrazíte ven do noci, aby se z nočních predátorů staly vaše oběti.

A když zas přijde den, monstra zmizí a svět je zase váš. Jenže Minecraft není simulátor přežívání v nehostiné krajině, a tudíž po vás nechce, abyste si každý den sháněli potravu a vodu a kopali latríny (i když klidně můžete). Pokud budete chtít, můžete ve svém prvním přístřešku žít jak dlouho chcete. Ale to byste vůbec neodkryli největší potenciál celé hry. Náhodně generovaný svět Minecraft totiž vyloženě vybízí k prozkoumání. A co víc, ÚPLNĚ VŠECHNO co ve světě najdete, se dá k něčemu využít. Ze dřeva nasekáte fošny a svému přístřešku postavíte další místnost či si s ním prostě zatopíte v kamnech. Z fošen vyrobíte dveře, smontujete žebřík, postavíte plot či stlučete truhlu. Z kamene zase uděláte kamna, poskládáte schody. Písek roztavíte a máte sklo. I zdánlivě nepoužitelné materiály, jako štěrk, mají své využití. Můžete z nich třeba postavit propadací past. Záleží jen a jen na vaší vynalézavosti a fantasii.

A jak objevujete svět, vaše obydlí se rozšiřuje, dokud z něj není masivní komplex s pevností, farmou, výzkumnou laboratoří, únikovými východy, automatickým obraným systémem, samozásobováním jídlem, obřím dolem s důlními vozíky, podvodním městečkem a luxusními apartmány. Minecraft po vás vyloženě chce, abyste si s herními mechanismy takhle hráli. A co víc, svým způsobem vás odměňuje za to, že ho prozkoumáváte. Protože čím dál dojdete, čím hloub se prokopete, tím zajímavější věci najdete. Zatímco na povrchu najdete jenom klasické suroviny jako hlína, dřevo, voda, písek, kámen atd., v podzemí postupně objevíte uhlí, zlato, diamanty či zajímavý Redstone - surovina, která se dá ve formě prášku sypat po zemi a funguje trochu jako elektrické vedení. Můžete s ním pak třeba na dálku otevírat dveře, odpalovat nálože, spouštět poplach, dělat primitivní výtahy, aktivovat pasti, stavět děla, cokoliv. O tom, že možnosti Redstonu jsou zatraceně velké, mě přesvědčilo video, kde někdo za pomoci všelijakých diod, repeaterů, pák, tlačítek apod. postavil obří funkční kalkulačku!!!

Krom toho pod zemí mnohdy i narazíte na rozsáhlé dungeony, které obývají již výše zmíněná monstra, kde ze stěn tryská láva a často zde najdete i raritní předměty. A opět, pokud chcete, můžete si všechny tyto podzemní komplexy obydlet a osvětlit (monstra se totiž nespawnují na světle). Ke všemu je tu možnost postavit si portál, který vás teleportuje do jakéhosi jiného světa zvaného The Nether, který je naprosto odlišný od toho původního a představuje další výzvy.

A aby toho všeho nebylo málo, hra se dá hrát v multiplayeru. Ten jsem sice nikdy nehrál, jelikož jsem ho nezprovoznil, nicméně ta možnost tu je, byť údajně v trochu zabugované podobě.

Ach, to bylo vyčerpávající. Původně jsem téhle hře chtěl dát asi 80%, ale jak jsem si teď zopakoval všechny její přednosti, asi jí budu muset udělit těch 100%. Jediné, co se této hře dá vytknou, je snad jen to, že zde není žádný příběh, žádná motivace po něčem pátrat a bádat. Naštěstí však už neúnavný Notch - slovutný to tvůrce této hry - pracuje na updatu 1.8, též známém pod názvem Adventure Update, jež slibuje zajímavější dobrodružství a lepší odměny za prozkoumávání světa, propracovanější soubojový systém, nová monstra atd. Takže očekávám, že tato drobná skvrna na kráse bude brzo odstraněna. Ať žije Minecraft!!!

Pro: !!!TY MOŽNOSTI!!!

Proti: Žádná motivace hrát, pokud nejste hračička či vynálezce

+35 +38 −3

King's Quest

  • PC 80
King's Quest, jedna z prvních adventur a dobrodružných her vůbec, musela být ve své době zatraceně přelomovou. Byť na dnešní poměry by byla grafika docela primitivní, v té době, předpokládám, to byla skutečná krása pohledět - žádné nechutné kombinace barev (fialová a tyrkysová), malebná krajinka, detailní prostředí... Podobně ohromující je i hratelnost. Hra vám dovolí jít, kam se vám zachce, nutí vás kreslit si vlastní mapu světa (tenhle nápad se mi obvzlášť líbil) a nutí vás inteligentně řešit všelijaké problémy.

Samozřejmě, že má i svoje neduhy. Nemluvím teď o technickém zpracování (to byla na svou dobu špička) jako spíš o otravnosti některých prvků, např. nechat se chytit obřím ptákem či utéct některým nebezpečím je opravdu nadlidský úkol.

No ale co, když se vžiju do role někoho v roce 1984, pro nějž je první King's Quest naprostou novinkou, může mi tak leda spadnout brada. Hned ona melodie při úvodních titulcích, pohádkový příběh, hezký svět, to je prostě radost pohledět.

Pro: pěkná grafika, nutnost kreslit si vlastní mapu, úvodní znělka, celkově nápad stovřit takovouto hru

Proti: občas ovládání, chvilkami neohrabanost

+8

Microsoft Flight Simulator

  • PC --
Nevím, na čem bych musel jet, abych si skutečně připadal, jako že letím v kokpitu letadla - snad LSD? U starých her se snažím být nanejvýš tolerantní a i sebehorší grafiku nějak skousnout, ale v tomhle případě ani nevím, na co se z toho kokpitu vlastně dívám. Jedu na runway, nejedu na runway? Je to moře? Co já vím. Ovládání je dosti zapeklité a osobně se mi s tou línou krávou podařilo sotva cuknout. Tohle je na mě přece jenom trochu moc, lidé tehdy museli mít úžasnou představivost :).

Pro: Údajně velmi realistický letecký simulátor

Proti: Všechna grafika světa za sklem kokpitu splývá v jednu nerozeznatelnou šmouhu

+4

Chess

  • PC 20
Nedokážu si představit, že by tuhle hru někdo dobrovolně hrál raději, než opravdové šachy. A to i v tehdejší době. Jestliže si mnozí hráči stěžují na nepřehledný interface u některých RPG či strategií, nebo pokud vám připadá ovládání některých konzolových portů takřka nepoužitelné, tak toto je teprve to pravé peklo. Pokud chcete někoho přivést do blázince, zavřete ho do místnosti s počítačem a touhle hrou.

Hodně štěstí...

Pro: Snad jen to, že máte samostatného protihráče

Proti: Asi nejhorší ovládání hry v historii

+2 +3 −1

Donkey

  • PC 50
Takže až sem můžeme vystopovat původ her, jakými jsou legendární Doom, Tomb Raider, Fallout, The Sims, Need For Speed či Command & Conquer? To byla ale dlouhá cesta...

Po výhře 5:1 nad oslíky jsem, myslím si, viděl všechno, co mi tahle hra může nabídnout. A co o ní vlastně říct? Je to první PC hra všech dob, takovému počinu se zkrátka nedá nic vyčíst!

Kdyby měl náhodou někdo nezadržitelnou potřebu vědět, jak Donkey vypadá, nechť se podívá sem.

Pro: První zdroj zábavy na PC!

Proti: Co se dá vytknout první PC hře všech dob?

+7

PC-Man

  • PC 70
Nedávno jsem se rozhodl vydat na takovou jakousi dlouhou pouť herní scénou - od počátků her na PC až po hry nejnovější, přičemž bych rád vyzkoušel všechno, co stojí za zmínku, co nějak ovlivnilo herní průmysl, co stojí na počátku hraní.

Tak jsem začal tím, že jsem si z nostalgie opatřil původní verzi PC-Mana. A světe div se, zažil jsem u toho víc vzrušení, než u kdejaké novodobé, rádobystrhující akce. Nemá cenu říkat víc, princip je příliš jednoduchý a o nějakém příběhu tady nelze mluvit, ale na svou dobu to musela být fakt pecka :).
+16 +17 −1

Amnesia: The Dark Descent

  • PC 85
Wow! Tak takhle jsem se u hry ještě nebál. Popravdě, jednu jistou pasáž bych mohl klidně považovat za nejstrašidelnější věc, co jsem v životě kdy zažil.

Potloukat se sám po opuštěném hradě Brennenburg by ještě samo o sobě nebylo vůbec tak strašné, s takovým námětem si pohrává nejedna hra... film, kniha. Totéž platí o ztrátě paměti či groteskních monstrech, na která čas od času narazíte (nebo naopak doufáte, že nenarazíte). De facto se po hratelnostní stránce jedná o naprosto klasickou horrorovou first person adventuru, která se od ostatních liší snad jen osobitým využitím fyziky, k tomu se ale ještě dostanu.

Co dělá Amnesii tak zatreceně dobrou, je bezpochyby zpracování. Tma je opravdu neproniknutelná a vy si můžete buď posvítit lucernou (ve které ale rychle dochází olej) či zapálit tu a tam nějakou pochodeň nebo svíčku. Vzhledem k tomu, že nemáte vůbec žádnou možnost se bránit, nejste skoro nikde v bezpečí. Právě to je na tom celém nejšílenější. Kdyby Amnesia byla klasická střílečka, lekli byste se možná jednou, dvakrát, pak by vám otrnulo a vy byste si probíjeli cestu celkem bez obtíží. Ne však tady. Kráčíte si pomalu a opatrně temnou chodbou, dáváte si pozor na každý roh, když najednou před sebou uslyšíte chrapot umrlce, v šeru před vámi se cosi mihne. Hladina adrenalinu jde neuvěřitelně rychle nahoru a vy berete nohy na ramena, jen abyste se mohli schovat v nejbližší místnosti. Zabarikádovat dveře židlí a hned si zalézt do skříně (ano, opravdu). Napětí se stupňuje, když slyšíte jak monstrum buší na dveře a škvírou ve skříni pozoruje, kterak se dveře rozlétají a jakási nejasná postava se vztekle pohybuje po místnosti ve snaze vás najít.

Třebaže to nemusí znít tak hrozně, v praxi je to, alespoň pro mě, jeden z nejsilnějších herních zážitků. O to mocnější to bylo, když jsem notnou část hry své pronásledovatele ani pořádně neviděl, jen sem tam nějakou nejasnou siluetu, protože jít blíže jsem se skutečně neodvážil.

Samozřejmě, že hra nenabízí jen a pouze toto. Vedle toho je tu i plno logických úkolů (hádanek, chcete-li), které mají zpravidla velmi logické řešení a krom toho budete též objevovat svou zapomenutou minulost.

Kdybych se měl na hru podívat z technické stránky, tak můžu jen a jen chválit. Někdo by snad mohl říct, že grafika by mohla být lepší a tak, nicméně já jsem s ní naprosto spokojen, na vysoké detaily mi hra na mojí staré plečce jela naprosto plynule, při použití sluchátek je zvuková stránka více než perfektní a za celou dobu hraní jsem nenarazil na jediný bug. Délku hry si netroufám odhadnout, jelikož jsem ji hrál často v docela krátkých kouscích a delším časovém úseku, nicméně pocit, že by to bylo příliš krátké, jsem tedy rozhodně neměl.

Snad poslední věc, která stojí za zmínku je ještě ono využití fyziky. Nejen tedy, že je to potřeba k vyřešení některých úkolů, ale setkáte se s ní třeba i při otevírání dveří. Kliknutím je jakoby uchopíte a poté myší táhnete k sobě nebo od sebe, v závislosti na tom, kam s nimi chcete pohnout. Toto je pak dovedeno k dokonalosti, když vám na záda funí nějaká kreatura a vám nezbývá, než za sebou přibouchávat dveře, které v té vší panice ještě často taháte na opačnou stranu, než byste chtěli a měli.

Takže ve výsledku je to vskutku výborná horrorová adventura s dokonalou atmosférou, jež vás ale, co se příběhu a jeho podání týče, zase úplně do kolen nedostane, nemluvě o tom, že ke konci už to dosti ztrácí grády.

Pro: Atmosféra a STRACH, fyzika, logičnost, zvuk, grafika, bezbugovost, monstra, STRACH!

Proti: Ke konci už to není ono; dabing hlavního hrdiny; vcelku obyčejný námět a příběh

+23 +24 −1

Sid Meier's Civilization V

  • PC 75
Ačkoliv nová Civilizace vypadá z Hammerova komentáře velmi pěkně, na vlastní kůži mi to tak skvělé nepřišlo. Totiž připadlo mi, že tento díl se hraje de facto sám. Nerad srovnávám dva díly nějaké série, nicméně když vememe v potaz, že, na rozdíl třeba od Falloutu, Civilizace funguje pořád na tom stejném principu, je toto srovnání, myslím si, docela na místě.

Čeho si všimnete asi nejdříve je velmi výrazně zjednodušený interface s velkými tlačítky, který vám ve spojení s vašimi vládními poradci (celkem čtyřmi: věda, ekonomika, vojenství a zahraniční věci) říká, co přesně máte dělat. Po bližším prozkoumání také zjistíte, že zjednodušení se týkají i většiny herních mechanismů. Zmizelo například financování jednotlivých oborů (věda, umění atp.) či špionáž. Zmizel také obchod s technologiemi, ale to mi zase tolik nevadí.

Přechod ze čtvercového pole na hexové je bez problémů a osobně jsem si na něj zvykl takřka okamžitě. V boji se vám pak místo čísel zobrazují přesné ztráty a slovní popis (např. "Decisive Victory, Minor Defeat, Stalemate" atd.), což nicméně zahaprovalo, když jsem se pokoušel dobýt Budapešť - co na tom, že byla obklopena lodním vojskem a dvěma armádami lučištníků? Byla sice takřka zničena, ale ať jsem střílel jak jsem střílel, kde nic, tu nic, žádný damage. Pokus o vtrhnutí do města pak skončil naprostým fiaskem. Kde je chyba, to netuším.

Ačkoliv základy většiny mechanismů zůstaly víceméně stejné, jakožto nadšený hráč čtverky jsem si připadal, jako by mi někdo osekal možnosti a vedl mě za ručičku. Veškeré moje volby se pak zúžují, když to přeženu, na pouhé - zaútočím / nezaútočím. Zkrátka je tu evidentní snaha zaujmout hráče, kterým připadala čtverka moc složitá, tečka.

Pro: Hezčí grafika, hudba

Proti: Hrozné zjednodušení a osekání, návykovost je ta tam

+10

Alpha Protocol

  • PC 80
Do teď se plácám do čela a nechápu ty chabý až extrémně nízký hodnocení. Pravda, vývoj hry jsem nesledoval, takže nevím, co všechno autoři naslibovali, ale po dohrání mám pocit, že tahle hra je a do budoucna ještě bude silně podhodnocená (podobně jako třeba VtMB: Bloodlines).

Hra se mi líbila de facto od začátku do konce, a to včetně mise v Saudské Arábii. Je to krásná kombinace her jako Splinter Cell, Metal Gear Solid, filmů o Bournovi, Bondovek, má to něco málo z již zmiňovaných VtMB a... no, tahat Deus Ex, s tím bych byl opatrnej. Jistě, jsou tam jistá konzolová zjednodušení, jak už dneska bývám bohužel zvykem, nicméně i tak jsou mechanismy hry propracované přesně do té míry, kdy je to zábavné, jednoduché na pochopení a přitom stále hlubší než většina dnešních casual her.

Co se týče stealth části hry, jsem, řekl bych, spokojen. Nemůžu říct vyloženě unesen, ale funguje to dobře. Hra se sice bez ublížení jedinému nepřiteli dohrát nedá, nicméně počet alarmů a přestřelek se dá minimalizovat na opravdu nízké číslo. Jasně, má to mouchy, například když se krčíte za stolem, před kterým stojí nepřítel a začnete před ním hackovat počítač, hra si myslí, že se pořád krčíte, takže nepřítel si ničeho nevšimne, na druhou stranu, jedná se spíše o ojedinělé případy a hratelnost to nijak nenarušuje.

Akční složka je vskutku stylová, přestřelky působí výborně, kusy omítek lítají, nábojnice padají, všude je peklo a střílet nepřátele je... no... uspokojující :). Problémem snad může být to, že většina soubojů ke konci už nepředstavuje moc výzvu (včetně soubojů s bossy) - třeba já jsem měl vylevelovaný Pistol Skill na maximum a používal jsem nejlepší pistoli, která byla k dostání, takže jsem neměl problém pomocí Quick Shotu v klidu zastřelit 6 nepřátel zaráz. Když pak namíříte všech 6 výstřelů na bosse, je většinou během pár vteřin po všem. Až na jednu výjimku (Konstantin Brayko) tedy akční část (přinejmenším na Normal obtížnost) nepředstavuje velkou výzvu.

Krom celkové akční části hry má hra v kapse triumf v podobě rozhovorů, popřípadě misí založených jenom na nich. Ty jsou skutečně výborné, až asi na dva nepovedené vtipy dobře napsané a především se díky ním může při každém hraní hra odvíjet úplně jinak. To tedy obrovsky zvyšuje replayabilitu celé hry, ostatně už teď mám nutkání střihnout si to znova a jinak.

Poslední složkou gameplaye samotného jsou minihry. Musím se přiznat, že než jsem si zvykl na hackovací minihru, dost jsem si zanadával, ale pak už to bylo v pohodě a všechno šlo hladce, hru to nijak nenarušuje a není to obtížnostně přehnané, takže já je hodnotím spíš kladně.

A teď k technické stránce. V prvé řadě musím vytknout AI, která je poměrně slabá, nicméně většinou dostačující a ke vzteku mě nepřiváděla, takže je to v pohodě. Animace hlídkující stráží ovšem taky nejsou zrovna top-notch, čímž se dostávám k vizuální stránce hry. Na dnešní poměry nic moc, ale... od kdy mě zajímá technická vyspělost herní grafiky, že? Důležité je zpracování - to mi krásně sedlo a hlavně jsem si hru víceméně bez trhání parádně užil, což se třeba o Crysis říct nedá. Co taky naštve, tak bugy. Občas se mi stalo, že mi v krytu přestala fungovat většina tlačítek, takže jsem musel pod palbou pobíhat okolo až se hra zase uráčila věnovat mi schopnost střílení. Co je ale bez chyby?

Alpha Protocol je zkrátka výborná hra, které se vůbec nedostalo docenění, jaké by si zasloužila. Škoda jen, že je tak (tedy aspoň na můj vkus, na dnešní poměry je to solidní flák zábavy) krátké...

Pro: veškerá akce, rozhovory, možnosti volby vývoje situace i postupu, optimalizace

Proti: na mě moc krátké, pár otravných bugů

+19 +20 −1

Hitman: Codename 47

  • PC 80
U prvního Hitmana jsem zažil několik excelentních chvil a nejednou jsem také plival oheň zlostí. Nejsilnějším tahákem hry je podle mě excelentní atmosféra, solidní interaktivita s prostředím, originální mise, víc možností postupů (což je vlastně poznávacím znakem této série) a akorát tak přiměřená obtížnost (narozdíl od primitivní čtverky).

Některé chvíle (útěk spletitými uličkami Hong Kongu před dotírajícími Triádami, slanění z vrtulníku do kolumbijské džungle v Rambo stylu, tajná operace v podzemí čínské restaurace, ostřelování mafiánských vyjednavačů, zastřelení rakouského teroristy ve sprše apod.) patří k jedněm z mých nejlepších herních zážitků.

Nicméně, jak jsem se už zmínil, určité věci mě dokázaly nebetyčně naštvat, především neuvěřitelně krátký dohled, což mi extrémně vadilo v misi "Say Hello To My Little Friend" a pak bugy v té stejné misi (vylezení na věž a následný pád s následkem smrti, pád hry při odpálení drogové laboratoře). Nakonec se to ale dalo překousnout a i když příběh mě neuchvátil tak, jak jsem doufal, musím říct, že když vemu v potaz, co bylo možné v roce 2000, je to jedna z nejlepších her, které jsem kdy hrál.

Pro: Pěkná grafika, animace postav, rozmanitost misí a jejich řešení, originalita, atmosféra, hudba

Proti: Všudypřítomná mlha (krátký dohled) a !BUGY!

+14 +15 −1

7 Wonders: Treasures of Seven

  • PC 70
Většinou se v klasických logických hrách, puzzlech a hádankách moc nevyžívám a v adventurách je považuji spíš za brzdu. 7 Wonders, to je ale jiná. Jednak to má pěknou 2D grafiku, tudíž to nepůsobí strohým dojmem, že je to hra jenom pro maniaky na řešení logických rychlíků a druhak potěší skvělá hudba, takže se z toho všeho lámání si hlavy s posouváním kamenů nakonec vyklube dosti příjemná záležitost.

Škoda jen, že mi bratr smazal savy, takže jsem to nemohl dohrát a podruhé se mi do toho zatím moc nechce.

Pro: Hudba, grafika, nic extrémně složitého (jak na pochopení, tak na vyřešení)

Proti: Her na podobném principu je hodně.

+3

Spore

  • PC --
Ty komentáře pode mnou jsou skutečně dlouhé, rozhodně jsem je nečetl všechny, takže je možné, že řeknu něco, co už řekl někdo jiný, každopádně stručně a jasně:

Bez nějakého delšího přemýšlení můžu klidně říct, že nebýt editorů, byla by to, tedy aspoň z pohledu více či méně dospělého hráče, docela tragédie. Všechny složky hry mohly být daleko propracovanější. Rozhodně bych dost ocenil, kdybych si například mohl vytvořit několik druhů pozemních vozidel pro různé terény a taktiky. Ale ne, celé je to jenom o tom vytvořit si vozidlo naprosto libovolného tvaru, a čím víc zbraní na něj naskládáte, tím bude účinnější... WTF?

Dobře, zjevně je to hra pro děti. To je ale škoda. Být to seriózní higly-customable hra "pro dospělé", nejspíš bych si užil mnohem víc.

Pro: EDITORY, tak nějak to funguje a baví

Proti: Všechno je to děsně zjednodušené, hnusná grafika, infantilnost

+12

Cross Fire

  • PC 60
Ano, skutečně, už na první pohled se autoři velmi inspirovali CSkem, ale naštěstí nevytvořili obyčejnou kopii, nýbrž plnohodnotnou náhradu.

Asi za největší plus oproti CS považuju TDM, kde však na většině serverů nečekáte třeba 15 vteřin na respawn, ale třeba 3 nebo vůbec, navíc mapy nejsou příliš rozlehlé, takže se jedná o konstantní zběsilou MP akci, což má při maximálním počtu hráčů něco do sebe.

Co je ale celkem zvláštní, tak, že jsem nenarazil snad na žádný server, kde by pro mě byl někdo opravdu výzva, a to i přesto, že nepěstuju kdovíjaký skill v FPSkách a do nové zbraně jsem neinvestoval ani bod. Buď jsem jedinej kdo tam něco dělá anebo prostě nikdo neumí hrát, každopádně není výjimkou, že se probojuju během prvních pár minut do čela žebříčku a tam zůstanu až do konce hry s dvojnásobným počtem killů než 2. nejlepší... divné.

No, asi nemá cenu zmiňovat vlastnosti hry, bo jsem je už napsal v popisu, takže snad jen tolik: oproti CS je CF mnohem svižnější, většinou se nestává, že by na mapě pobíhali dva přeživší a hledali se půl hodiny, nový Ghost Mode má tu správnou survival horror atmosféru (byť o žádný horror nejde) a taky se mi líbí zvýšené využití nožů (není nad to dostat frontálním útokem s nožem chlápka s kulometem). O nic převratného se nejedná, ale určitě je to mnohem zábavnější než (nechápu proč) kultovní CS.

Pro: Svižnost, je to zadarmo, nože, inovace, mapy Mexico, Monaco, Train a Hakenkreuz, hraní za BL v Ghost Modu, relativně nízká HW náročnost

Proti: Elimination mapy, grafika (BTW: max. rozlišení 1024 x 768), spawn killing

+6

Battlefield 2142

  • PC 85
Tak! Konečně se Battlefield přesouvá na zemi. Kdykoliv jsem hrál starší BF, většinou to dopadlo tak, že všichni naskákali do co nejmohutnějších vozidel a šli drtit tragédy, na který už žádný vozidlo nezbylo. Ne tak v 2142. Od single-playeru jsem neočekával žádné zázraky, ale byl jsem mile překvapen. Tak atmosferické bitvy jsem v BF ještě nezažil. Konečně si můžu užít pravý peklo pěkně na vlastních nohách. Fakt to má něco do sebe, když vám zbývá sedm životů, zepředu se na vás hrne nepřátelská četa, vy čekáte na někoho až vás vyzvedne a mezitím se nažíte ubránit s pistolí v ruce a 1 náhradním zásobníkem. Tady je to pravý peklo, který jsem od BF vždycky chtěl a nikdy se mi ho nedostalo. Excelentní práce.

Pro: Atmosféra, menší počet vozidel, relativně dobrá AI, mapy

Proti: Málo map

+6

Bus Driver

  • PC --
No tak gameplay naprosto odpovídá názvu hry. Být mi tak 6 let, tak tohle určitě hraju jak šílenej a sem z toho na větvi :D, je to pěkně vymyšlený, i když teda nemůžu říct, že zrovna ultra variabilní, ale přejíždět s blinkrem mezi pruhama mě docela bavilo :). Navíc město působí celkem živě, což jsem nečekal, fakt hezký, jen ta grafika je celkem brutálně zastaralá, ale že by mi to zas až tak vadilo...

Pro: Živé město, woo hoo! řízení autobusu!

Proti: Grafika, je to prostě jenom řízení autobusu

+3

Mirror's Edge

  • PC 60
Tak to mám za sebou. Když jsem si přečetl první zmínku o téhle hře, byl jsem nadšenej, ovšem čím víc videí ze hry jsem viděl, tím víc moje nadšení opadalo. Říkejte si co chcete, i když byl pohled z 1st person zvládnutý dobře, autoři prostě neví jak parkour na vlastní oči vypadá (věřte mi, vím o čem mluvím). Důkazem toho jsou na první pohled nedůležité prkotiny jako planche (vytažení se nahoru z visu) přes loket (první věc co vám řeknou abyste nedělali :) nebo jeho pokračování přes koleno (ježiši). No, ale nebudu hnidopich, konec konců, málokdo si toho všimne.

Ale co už je víc do očí bijící, tak level design. Ne, že by lokace byly poskládané za sebou nějak vyloženě nesmyslně, spíš dost často není na první pohled patrné kudy se vydat, což kazí požitek ze hry a řekl bych, že to není zrovna zanedbatelná chyba. Komu se chce zmateně pobíhat po lokaci plné policajtů, kteří po vás střílí kulometem a hledat přitom tu zatracenou římsu, na kterou máte skočit?!

Když už jsem u toho střílení, tak za sebe můžu rozhodně říct, že mě to bavilo víc jak všechno to běhání, skákání a lezení. Zbraně mají konečně pořádný zvuk a sílu, která vám dá ten správný pocit převahy a když to šlo, řešil jsem všechny situace víc střelbou než útěkem. Boj beze zbraně je sice taky použitelný, ale osobně mi přišel takový nemastný neslaný, za hlavní jeho nedostatek považuji především nemožnost se krýt, což mi přišlo docela otravné (především v souboji s Celeste někdy u konce, kdy mě vyloženě sralo, že mi každou druhou ránu chytne a vrátí).

Anyway, audiovizuální stránka? Co se hudby týče, tak imho neurazí, občas se mi dokonce celkem líbila, ale nic co by stálo za nějakou zvláštní zmínku. Grafické zpracování je skutku originální, ovšem jak kdysi řekl PipBoy tuším v diskuzi o Half-Life, spíš takhle. Navíc je tam na můj vkus trochu přeshaderováno, což mi vadilo zejména při přestřelkách, kdy mi navíc z neznámého důvodu občas muška lítala nahoru a dolu (a ne, není to mojí myší). Hra je jinak myslím celkem pěkně optimalizovaná, takže na mé dneska-už-šunce jela celkem pěkně plynule (FPS jsem neměřil), když nepočítám občasné záseky před loadingem nové lokace.

A nakonec příběh. Tady už se nebudu moc rozepisovat. Řeknu asi jen tolik: je to celkem sračka, plná všemožných béčkových klišé, navíc vyprávěný v divných animovaných scénách, ale narozdíl od PipBoye mi nějak zvlášť nevadily s klasickým šťastným koncem, navíc když už mi bylo jasné kam příběh směřuje, čekal jsem aspoň velkolepější konec.

Tak abych to shrnul - nemůžu říct, že by to byla vyloženě špatná hra, byť se to tak může z mýho komentáře zdát, v mnoha je celkem originální, ale dohromady mi to dává celek, který mě zas až tak nic moc netáhlo dohrát, být to delší (tak dvojnásobně), tak se na to asi vykašlu. Pořád je to ale lepší průměr, i když si nemyslím, že by to stálo za těch 1100 Kč (který jsem za to teda ale nedal... pšššt :), ale možná časem až to, stejně jako Crysis, klesne na nějakých 400 Kč nebo kolik, bych si to i dal do své sbírky budgetovek.

Pro: Občas celkem slušně akční, přestřelky, parkour z FPS (ale jenom proto, že to tady ještě nebylo), krátkost, příjemná hudba

Proti: Příběh, grafická stylizace, rozporuplný level design, konec, spousta klišé a znovu příběh

+8 +11 −3

Mount & Blade

  • PC 75
Při prvním spuštění jsem hře moc šanci nedával a po pár desítkách minut jsem to vypnul. Podíval jsem se sem, přečetl MtMův komentář, a hned na to jsem hru spustil znova. Vytvářím novou postavu (syn obchodníka, celý dětství profahal jako prodavač a dostal se na univerzitu, odkud ale odešel a vydal se hledat štěstí jinde :)) a vrhám se do hry. Po pár minutách už si hru osvojím, verbuju vesničany, spolu drtíme bandity, později se stávají bandité z nás a plundrujeme vesnice, krademe zásoby, vyděláváme velké peníze jejich prodejem... tudududu... je ze mě boháč, pracuju pro krále Nordů, vedu kolosální bitvy proti cizím armádám (armády se počítají na stovky, s modem i na tisíce), prostě idyla :). Hru navíc krásně doplňuje povedená hudba (i když po nějaké době značně repetitivní), snad jen škoda grafiky. Ne, žeby to nějak ovlivnilo skvělou hratelnost, ale přece jenom jsem si chvílemi připadal, že hraju spíš Gothic jediničku, než hru z roku 08.

Nejsilnější zážitek:
Byl jsem napaden asi 70 bandity, kteří stáli proti mým 20 Nordům. Bitva je to zcela jistě prohraná, ale stejně se do ní vrhám a dávám jim co proto. Uprostřed bitevního pole stojí prázdná vesnice, na jihu já, na severu horda banditů. Nechávám tedy lučištníky vyčkat na nepřítele a s kavalerií se přesouvám na několik desítek metrů vzádlený kopec. Lučištníci střílí jednu salvu za druhou a kavalerie proplouvá nepřátelským davem a rozsévá smrt. Bohužel, kavalerie na skoro čtyřnásobnou převahu nestačí a tak zůstávám posledním přeživším z naší strany. Po chvíli je můj kůň zabit a tak v posledním boji vytahuju kuš, zabijím asi 4 nejbližší barbary, následně tasím meč, sekám do davu co to jde, a nakonec padám pod silou běsnícího davu.

---
Alternativa:
Sid Meier's Pirates!

Pro: !HRATELNOST!, chytlavost, možnosti na bojišti i mimo něj, rozlehlost, hudba, souboje (ať už malé bojůvky nebo obrovské bitvy)

Proti: Grafika, občas AI

+8 +9 −1