Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Poslední komentáře

Transistor

  • PC 80
Jako pátému přispěvateli mi nezbývá nic jiného, než se tvářit, že jsem předchozí nečetla.----

Od této hry nečekejta žádná velká emoční hnutí. I tak ale dokáže zaujmout dobrou hratelností skrzevá soubojový systém. Díky tomu, že to není typ hry 20 hodin + si právě s rozhraním soubojů vystačíte, jinak by každého mohlo naštvat prostředí, které je vpravdě překrásně navržené, ale zcela lhostejné k vašemu hernímu chování - vyjma soubojů, kdy můžete destruovat různé "zítky", nebo si je nechat jako kryt.

Jinak ano, jak již bylo řečeno, hrajete za zpěvačku, která si mezi souboji může zabroukat pár not ze svého repertoáru a u každého v tamním světě se těší oblibě - oblibě každého kromě (asi by ani nebylo nutné to dávat do spoileru, protože je jasné, že téměř každá hra má své zlosyny) roztomilého rodinného klanu, který se ji rozhodne zlikvidovat.

Zkráceně: Hra má rozhodně svoje kouzlo a chcete-li se osvěžit nějakou hrou s kratší herní dobou, neváhala bych.

Pro: Strategický systém soubojů, který je variabilní. Barevně famózní "kulisy". Nastavitelná obtížnost v podobě tzv. Limiterů. Zábavná i při opakovaném hraní.

Proti: Banální zápletka, kterou se budete stydět vyprávět kamarádům-spoluhráčům.

+8

Prey

  • PC 85
Herní výzva 2017 #3

Prey jsem tak úplně nevěřil. Respektive jsem věřil, že to bude dobrá hra, koneckonců je od Arkane, ale nějak mě nelákalo si ji hned zahrát. Ale slyšel jsem tolik nadšených výkřiků, že tohle je ten pravý nástupce System Shock 2, že jsem prostě neodolal. A rozhodně nelituju! System Shock 2 pro mě pořád zůstává jednička, ale Prey má co do sebe.

Talos 1 je parádní. Level design je promyšlený, komplexní, v každém koutu stanice je něco zajímavého, všechno má svůj smysl. Stanici můžete prolézt odshora, odspoda i zvenčí - pomocí GLOO kanónu se můžete dostat kamkoliv, klidně až na potrubí u stropu, a většinou najdete něco užitečného. Volnost, kterou vám hra dává, je úžasná - kde byste v každé jiné hře museli hledat klíče, bez kterých byste se nehnuli, tady prostě stačí rozbít sklo a vystřelit kuši na tlačítko. Nebo si z GLOO udělat schody a místnost úplně obejít. Nebo se tam proplížit šachtou. Nahackovat se tam. A a tak dále. Je to jako sequencebreakování ve vážně dobré metroidvanii, které můžete dělat na každém kroku. Velký palec nahoru!

Bezkonkurenční volnost máte i při boji s nepřáteli. Hra vám dá k dispozici hromadu zbraní, granátů, pastí, superschopností... až bych řekl, že toho je moc, protože je to tak bohatý výběr, že nepřátelé se tomu nemůžou vyrovnat. Je celkem vtipné číst si reakce hráčů, pro které tohle po Bioshocku asi byl první Shock-like a připadá jim, že je ta hra moc těžká. Není, ani na vyšší obtížnosti. Když prošmejdíte každý kout, budete mít tolik zdrojů, že to do konce hry nemáte šanci využít, materiálů dost na výrobu menšího muničního skladu a dost skillpointů na to, aby se z vás stal nepřemožitelný borec. Měl jsem tu smůlu, že jsem relativně rychle našel schéma na výrobu skillpointů, což zbytek hry tak trochu trivializuje a zvýšení obtížnosti moc nepomohlo.

To samozřejmě ubližuje i atmosféře. Ze začátku je ta paranoia z mimiků super a nepřátelé jsou vážně nebezpeční a strašidelní, takže se pomalu plížite a hledáte po každém odpadkovém koši něco, co by vám mohlo pomoct. Pak se to zlomí a po stanici sprintujete jako Doomguy, cokoliv se na vás zle podívá, zabijete na jeden výstřel z brokovnice a kdyby se náhodou něco stalo, stačí otevřít inventář a sežrat sedm ze sto dvaceti jablek, co taháte sebou a jste zas v cajku. Nezvládnutá obtížnost té hře zkrátka hodně ubližuje.

Příběh je dobře napsaný a nápaditý, emaily a audiology jsou zajímavé a ani na konci mě je neomrzelo číst, na můj vkus je ta hra ale moc ukecaná. Ze začátku jsem si pěkně užíval tu atmosféru osamělosti, ale tak od poloviny se tam začalo objevovat víc a víc přeživších a když vám někdo každou minutu volá na komlink, tak je nějaká atmosféra v tahu. A víceméně celý úsek od chvíle, co na stanici dorazí ruský žoldák Steve Blum a začnou se všude spawnovat military toustovače, je akorát otravný a nenápaditý trek po lokacích, které jste už prošli několikrát. Konec je zato hodně fajn, nebyl úplně nepředvídatelný, ale rozhodně nebyl všední a jsem hodně zvědavý, jak (jestli) to Arkane rozvedou dál.

Na System Shock 2 to nemá, ten je celkově o třídu jinde. Je to příliš jednoduché, málo atmosférické, moc ukecané a poslední tři nebo čtyři hodiny bych s čistým svědomím ze hry klidně vystřihl. Ale hnidopíchání stranou, musí se tomu nechat, že se hraje to fakt dobře, má to dokonalý level design a jako nástupce/pocta SS2 to funguje daleko líp než Bioshock - je malý zázrak, že něco takového vůbec vzniklo. Za to u mě Prey a Arkane mají malé, bezvýznamné plus.
+20

4 Minutes and 33 Seconds of Uniqueness

  • PC 15
Ač mám ráda Johna Cage a jeho přístupy v tvorbě, myslím, že odpověď, jestli toto ještě hra snese, bude záporná. ... Přeci jen, je rozdíl sedět v auditoriu filharmonie a dívat se se stovkou lidí na připravené hudebníky, kteří 4 minuty 33 vteřin nehrají nebo sedět u počítače, kde chroustání procesoru vždycky nějaké slyšite. Inovace je teda ve "zvrácení" toho, že to nesdílíte s lidmi, ale naopak máte tuhle zkušenost proživat pouze sám. Kritika izolovanosti? Trochu zvláštní.
+9 +10 −1

Firewatch

  • PC 100
Hra, ke které se vracím ráda a velmi často. Soundtrack je naprosto úchvatný. V herní oblasti nám tento kousek nabídne propracovaný příběh a také originální.
+3 +7 −4

Dragon Age: Inquisition – Trespasser

  • PC 100
DLC zodpoví nezodpovězené otázky z původní hry, opět nádherný soundtrack, jen bych ráda strávila o něco více času ve Winter Palaci.

LEGO Marvel Super Heroes

  • PC 90
Máte radi Lego? Máte radi superhrdinov zo stajne Marvelu? Tak potom je táto hra určená práve pre Vás!
Čím iným začať hru, ktorá robí reklamu vyššie spomínaným spoločnostiam než otrepaným reklamným sloganom.

Ale teraz už vážne. Zatiaľ som nehral žiadnu Lego hru a keďže ich je už celkom úctyhodný počet (a stále sa rozrastajú), siahol som práve po tejto, pretože predstava Lego Avengerov ma celkom lákala už v dobe vydania hry aj filmu. A vlastne tomu tak aj je. Pod ruku sa Vám dostane ohromný počet rôznych hrdinov, z ktorých každý disponuje špecifickými schopnosťami. Hra ich v príbehovom móde predstavuje postupne a teda vždy viete ktorého treba zrovna použiť.

Spočiatku som sa obával skutočnosti, že ide o hru určenú mladším hráčom, ale moje obavy sa po prvých pár leveloch rozplynuli. V podstate je to podobné ako s modernými animákmi – síce sú určené hlavne pre deti, ale bez problémov sa pri nich prebavia aj dospelí.
Hra sa hrá ako tradičná akčná adventúra. Teda okrem akcie, ktorej si užijete dosýta, a rozbíjania všetkých možných lego predmetov sú úrovne plné rozličných menších či väčších rébusov založených práve na špecifických schopnostiach jednotlivých postáv. Spočiatku som sa moc nechytal (sakra, neviem či by som sa tým mal zrovna chváliť :D), ale akonáhle som pristúpil na pravidlá hry, nerobili mi hádanky žiadny problém.

Hra má vlastný príbeh inšpirovaný komixami a filmami a pôsobí ako taká milá paródia. Dialógy sú nahláškované a nie je núdza ani o komické situácie. Párkrát som sa dokonca aj nahlas zasmial, takže za mňa dobré.

Grafika je celkom jednoduchá, veď čo by ste čakali od hry z Lega? Potešilo ma, že som mohol rozbiť takmer všetko v dosahu. Občas síce zahaprovala kamera, ale na žiadne vážne problémy som nenarazil.
Hra disponuje aj veľkým otvoreným svetom, ale túlanie sa po meste a plnenie vedľajšákov ma až tak neoslovilo. Príbehové misie mi sadli viac.

Čo dodať? Lego Marvel Super Heroes je síce niekedy až moc jednoduchá, ale stále veľmi zábavná plošinovka/akčná adventúra s hromadou postáv, z ktorých si každý nájde svojich. Môj prvý kontakt s Lego hrami teda dopadol na výbornú. Snáď budú Lego Avengeri rovnako dobrí.

Pro: široký výber známych aj menej známych postáv, zábavné puzzly, vtipné dialógy, príbeh

Proti: otvorený svet, niekedy až moc jednoduché

+9

Myth III: The Wolf Age

  • PC 50
Tak todle mě opravdu neoslovilo. Pokud jsem dal Dragon Age 70%, tak todle nezaslouží ani polovinu. Pokud nedohraju ani demo, tak je něco špatně. Sehnal jsem si cheaty, a je to všude stejný. Marně se snažím najít nějaký klady. Hezky to vypadá na obrázcích. Možná nějakej příběh v pozadí. Líbivý ukazatele zdraví. Spousty krve, ucházející efekty, ne to už přeháním.
-2 +1 −3

King's Quest VI: Heir Today, Gone Tomorrow

  • PC 90
Pátý díl ve mě do teď zanechal lehce hořkou pachuť, ne až tak špatný pátý díl zase není ale velké zklamání to ano, nemluvně o velké pohádkové klišovitosti která nebyla kvalitně zpracována. To samé naštěstí neplatí pro díl šestý na kterém spolupracovala i Jane Jensen (proto asi ten kvalitativní skok) a který se směle řadí mezi nejlepší Kings Questy ne-li adventury obecně. Než ale začnu jako maniak vypisovat co je na tomto díle skvělé, tak se pokusím lehce nastínit příběh.

Alexander po vysvobození jeho otcem ze spárů zlého mága Mordacka nemůže přestat myslet na spanilou princeznu Cassimu kterou v Mordacově pevnosti poznal. Proto se také náš odvážný princ Alexandr vydá na širé moře (samozřejmě na lodi) směrem k zemi kde Princezna Cassima žije, bohužel jak je zvykem blízko pevnině se rozpoutá velká bouře a loď se zničí a chudák Alexandr je vyplaven na neznámé pláži.

Příběh je klasické klišé, to ano, jenže je zpracováno velice zajímavě, díky tomu mě příběh a jeho vývoj až dokonce bavil a zajímal a to i když je předem jasné jak to dopadne.

Začnu tím nejdůležitějším a tím jsou pohádky, ty doprovázejí KQ sérii od počátku, a i v tomto díle je pohádek zakomponovaných do děje vcelku dosti. Naštěstí jsou všechny zpracovány zajímavě a nepůsobí jakoby do hry byli násilně vloženy. Například takový Minotaurův Labyrint je vskutku atmosférická záležitost, naštěstí v díle šestém je takových zajímavých částí dostatek na rozdíl od dílu minulého.

Krom pohádek také ve hře zůstala vysoká obtížnost, což znamená že vás tu zase čeká velká spousta smrtí (které jsou často vtipné) či možnosti slepých cest, což znamená že když nějaký předmět neseberete tak v pozdější fázi hry se už k němu nemusíte dostat a tím pádem vám bude zmařena možnost pokračovat. Na to už hádám jsou ale všichni Sierristé či fandové KQ zvyklí.

Dále si hra po díle pátém ponechala líbivý grafický kabátek který se skvěle hodí k lokacím které navštívíte, a že jsou většinou poměrně zajímavé. Podíváte se do městečka s Arabským nádechem, do močálů, jeskyní, lesů, zahrad. Na lokace je hra vskutku pestrá a vždy jsem byl z nového místa učarován či mě zajímalo co ukrývá. Zajímavosti také nahrávalo to že svět ve kterém se hra odehrává je rozdělen na několik části, takže tu máme Mlžnou zem na které žijí Druidi apod. Lokacím a zpracováním světa nemohu nic vytknout, hra mě zajímala a bavila až dokonce.

Postavy (které v KQ sérii nikdy nehráli nějak velkou roli) jsou i na nedostatek prostoru napsány dobře a to i hlavní hrdina Alexandr, u kterého jsem rád že si mohu za něj po třetím díle znovu zahrát. Dále mě ale pobavila postava Džina a jeho různé převleky či pokusy o to vás zabít jako napříkladzahradník co vás lákal ať se jdete podívat na to co děla s kytkami, ale té podivné sochy se šípem v luku si všímat nemáte protože vám určitě neublíží :D. Dále Dialogy jsou také spolu s postavami kvalitně napsané a nechybí jim ani lehká dávka humoru, ano KQ 6 je vtipný a to i daleko více než díl předchozí.

Soundtrack je opět kouzelný a skvěle utváří pohádkovou atmosféru, klidně bych ho zařadil mezi jedny z nejlepších adventurních soundtracků.

Málem bych zapomněl na dabing, který jsem si dodatečně pustil (při hraní jsem měl zapnuté titulky) a byl to velký kvalitativní skok kupředu, za což chválím.

Šestý Kings Quest je jednoduše pohlazení pro duši a to opravdu, hodně dlouhou dobu jsem žádnou adventuru nehrál a tenhle díl mi připomněl proč adventurní žánr mám rád a je můj nejoblíbenější a také proč se k němu zase vrátit. Opravdu tento díl je skvělý a já nemůžu jinak než ho doporučit, pro fanoušky povinnost a pro nováčky co se zajímají o takovýto druh adventur dá se říci také, i když těm bych spíše doporučil začít remakem dvojky. I když se to nemusí zdát šestý díl je plný odkazů na minulá dobrodružství.

Pro: Grafická stránka, malebné lokace, nádherný soundtrack, postavy a dobře napsané dialogy, humor, ovládání, pohádky, návaznost

Proti: Pro některé příliš vysoká obtížnost a Dead Endy

+11

Resident Evil

  • PC 90
Do té doby, než jsem si zahrál Resident Evil, jsem byl velikým milovníkem Silent Hillu, ale nyní jsem i milovníkem Resident Evilu.

Říkal jsem si, proč to nezkusit, a kvůli příběhu hezky pěkně od prvního dílu. Bohužel se mi nepodařilo na mém počítači přes několikero nespočet pokusů rozjet Resident Evil z roku 1997. Tak jsem vzal za vděk Remasteru z roku 2015.

Mojí volbou byla hra za Jill Valentine, protože mi do toho zapadala lépe, a z pár ukázek, které jsem viděl, všichni hráli právě spíše za Jill (Neměl jsem vůbec potuchy, o tom, že má oproti Chrisovi určité výhody např. Lockpick).

Pustil jsem se tedy do hry. Pro mě to bylo něco okouzlujícího, protože rád prolézám různé místnosti a plním všemožné úkoly. Nezačal jsem příliš dobře, protože hned první zombie, kterou jsem potkal, tak mě zabila :-( Nejspíše to bylo dáno ovládáním, na které jsem nebyl zvyklý, a chvíli mi trvalo si na něj zvyknout.

Při prozkoumávání sídla, jsem objevoval různé poznámky a rozkrýval příběh rodiny, která v něm dříve žila. Atmosféra příběhu byla skvělá.

Nepřátelé zde hrají úlohu, kdy se vás snaží zakousnout, ale spíše vám blokují cestu. Většinou se kolem nich dalo proběhnout, ale pouze za předpokladu, že jste je povalili na zem nějakou střelou, nebo je rychle a šikovně oběhli, když k vám byli otočeni zády. Postupem času však přituhovalo, a tak už obíhání nebylo možné, především u takových těch zelených potvůrek s drápy, rychlými jako drak.

Jako klad, který napomáhal atmosféře byly pásky, přes které jste si ukládali pozici. Protože, když vám došli, museli jste hrát, dokud jste nenašli nové, nebo v horším případě nezemřeli. Jednou za hru, někdy ze začátku, jsem s tím měl problém, kdy jsem jich měl nedostatek, a musel jsem riskovat dlouhé a nebezpečné výpravy do neznáma.

Hudba a zvuky hře přidávali dostatečnou kvalitu a nijak nekazili hororovou atmosféru. Co mi vadilo, byl špatně zvládnutý dabing a cutscény, kde se často obraz předbíhal dabingu (nebo to bylo obráceně).

Již nyní se těším na další díly, které mám v plánu si v budoucnosti zahrát :-)

Pro: Atmosféra, příběh, hudba a zvuky, nemožnost ukládat kdykoliv se člověku zachce

Proti: Občas kamera a ovládání, cutscény

+18

Quest for Glory III: Wages of War

  • PC 100
Tento díl mám nejraději z celé ságy, asi kvůli tomu, že to byla moje první hra na počítači. Ale děj je krátký, dva dny hraní po chvilkách a nebylo co řešit :( Chtělo by to další díly :D
+3

Prey

  • PC 100
Co všechno lze zbabrat během tvorby dokonalé hry.

1. Použít značku, která byla víceméně zapomenuta.
2. Předělat tuto původní „tupou“ střílečka v něco perfektního, ale prezentovat ji i nadále jako „tupou“ střílečku.
3. Jako hlavní prvek hratelnosti prezentovat to, že se hlavní postava umí proměnit v hrnek.
4. Sestříhat trailer tak, aby hra připomínala třeba Doom. Samozřejmě tam musí být proměna v kulometnou věž, aby si náhodou někdo nemyslel, že se dá proměnit jen v hrnek.
5. Vydat demo, které má problémy s trhaným ovládáním a ukáže hráčovi že ta akce, kterou se to prezentovalo, vypadá debilně a pocit ze zabíjení mimiků hasákem je neuspokojivý.
6. Nedat recenzentům hru včas, a tak tento obří kolos zřejmě museli dohrát extrémně rychle.

Ale tak… aspoň neukázali ten hacking systém, co hra má. Nějaký pud sebezáchovy asi měli.

A teď co nám tvůrci ze hry neukázali a co se velmi povedlo? Inu.. vše!
Vedlejšáky!! Splnil jsem jich jen zhruba půlku, a i tak mám bohatý seznam zážitků, které působí krásně syrově. Co mi tak vyčnívalo bylo flirtování mezi dvěma osobami, kdy se část jejich vztahu dala poslechnout na páskách, část přes e-maily a zbytek prostě z pozorování prostředí. A bylo to prostě smutné. Další skvělou věcí bylo vše ohledně Prey variace na téma dračí doupě. Člověk si vážně připadal jako ve stanici plné lidí, kde má každý své místo a svůj život a … průvodní listinu své zlodějky nebo čarodějky. O to báječnější je možnost vystopovat každou z postav pomocí sledovacího náramku, což jsem se ale rozhodl ignorovat. Několik emotivně vypjatých momentů a závodů o čas included. A je vždycky fajn pocit zachraňovat ve hře „dámu“ v nesnázi tak, aby to bylo volitelné a vyžadovalo to určitou snahu, aby si tak člověk mohl pochvalovat své kavalírství a ne, že ho k tomu hra tlačí. To je vše zlomek úkolů a lituju že jsem si jich nesplnil víc, ale tempo hry začalo být ke konci tak hektické, že jsem rád směřoval k cíli.

Proč jste vážení tvůrci neukázali nějaké vedlejší postavy v traileru? Nebo úlomky konverzací? Protože ta hra je vážně spíš o tom hrnku?? To z launch traileru pro Prey 2017 není Prey 2017!!

Level design je snad lepší než v Dark Souls 1? A ten geniální začátek, kdy se dostanete „za oponu“ a připadáte si chvíli jako v Jindoshovu sídlu z Dishonored 2. A nejlepší na tom je, že jsem si během hraní dema myslel, že už to nemá šanci nic trumfnout. A byl to opravdu „jen“ začátek.

A závěrem musím podotknout, že hororovější zážitek jsem ještě nehrál. Možná je to tím, že jsem přestřelil nastavení světlosti, nebo tím, že jsem měl poprvé u hororu sluchátka, ale nejednou jsem byl doslova vyděšený. Něco, co se nepodařilo letos ani Resident Evilu 7. Možná si většina z vás řekne, že přece lekačky hrnko-mimiků nejsou moc atmosférické, ale kdepak… ti na mě zas tak nezapůsobili. Mám na mysli třeba obyčejné monology fantomů, kteří se procházejí touto vesmírnou stanicí. Nedokážu si teď vybavit děsivěji znějící nepřátele. A to se pak lehce tvoří atmosféra, když jich je tam tolik, hra je obtížná a vy se proto krčíte pod stolem, zatímco jen slyšíte tím nejodpornějším hlasem monology jako: „They want to live inside of us. Like a disease“ , "How...how long have you been awake?", "What...is the shape there...in the glass?". V určité fázi hry je likvidovat začnete snáze a potřeb házet po nich plynové bomby ubude – ale nebojte se, však ono zas přituhne. Tahle hra je na variabilitu nepřátel štědrá.

Příjemně překvapila délka, kdy jsem po 25 hodinách dosáhl konce abych prožil hromadu zajímavých questů a stále jich měl před sebou odhadem dalších 20 hodin. Ale obtížnost rostla tak příjemně, až jsem z toho pak začal stresovat a raději to teda dohrál.

A díky bohu za ten konec, kde se nic nesesype jako domek z karet. Tahle hra nedělá nic špatně. Kandidát na hru roku. A zároveň i hra, kterou bych si dle videí a launch traileru nekoupil. Proto všichni ti, kteří jste to nehráli a máte rádi hry, kde nejde jen o čistou akci – jděte do toho!

Pro: Příběh, vedlejšáky, volby, postavy, design stanice, znovuhratelnost

Proti: Hackování, debilní marketingová kampaň

+38

The Walking Dead: A New Frontier - Episode 1: Ties That Bind - Part I

  • PC 80
The Walking Dead: A New Frontier zhodnocení celé série.

Telltale pro svoji třetí sérii Walking Dead konečně upravili i grafické zpracování hry. Sice to má k dokonalosti daleko, ale hned se na ty postavy lépe kouká. A nové postavy tvoří i příběh. Tentokrát už nejsme v roli samotáře či cizince v přeživších skupinách lidí, ale jsme součástí rodiny která se snaží přežít ve světě plného nemrtvých a nebezpečných živých.

Tento nový koncept je zajímavý, hlavně když někdo z nich Vám může jít na nervy a štvát, jenže na rodinu se zkrátka hlavní hrdina Javier dívá přece jen jinak než na někoho kdo je cizí. I mě někdo zkrátka nesedl ale ty vztahy tam nejsou jednoduché. A jak se vyvinou ve finále bude i na hráči.

Jak už bylo předem známo u představení třetí série, tak i zde nesmí chybět pro tuto sérii už klíčová Clementine. Zvlášť pro hráče předchozích dvou sérií je fajn vidět, jak se z malé holčičky stává ostřílenější dospívající dívka, která se naučila přežívat a likvidovat efektivně zombie. Je fajn ji mít občas po boku, poslouchat její konverzace s hlavním hrdinou a sledovat její vývoj a co se jí stalo a čím vším už si prošla.

V této sezóně mi navíc přišlo, že ty rozhodnutí nejsou tak jednoznačné jak tomu bylo dříve, i když samozřejmě dojde na situaci kdy se musíte rozhodnout buď variantou číslo jedna nebo dvě. Není prostě žádná další třetí či jiná možnost což mě trochu štvalo. Co mě občas štvalo ještě bylo občas nelogické jednání a výbuchy některých postav.

Ale nakonec mě třetí série překvapila, po konci té předchozí jsem měl dost rozporuplné pocity, ale tady šlo lépe. No jsem zvědav s čím přijdou autoři příště.
+11

Back to Bed

  • PC 60
Dlouhou dobu jsem hru odkládal, až jsem na ní zcela zapomněl. Když jsem jí opět našel mezi hrami na steamu, hned jsem si říkal, že bych jí mohl zkusit a také, že se výborně hodí do sekce Herní výzvy - Zapomenutý kousek.

Na celé hře se mi nejvíce líbilo její grafické zpracování a námět hry, který je lazen do stylu snu (pokřivené zdi, zprohýbané hodiny, …). Po celou dobu hrajete za zelenou kočku s lidským tělem, která se snaží dostat svého pána Boba, který je náměsíčný, zpět do postele, aniž by byl probuzen při ze svého snu. Musel jsem čelit nebezpečným chodícím budíkům, psům, dlaždicím s ostrými zuby či létajícím šachům. Nejčastěji jsem však měl problém, že Bob spadl mimo vyhrazenou mapu.

Hru jsem dohrál relativně za chvilku. Čekají zde na hráče dvě úrovně obtížnosti a dohromady pouze 30 levelů. I přesto, že se jedná o logickou hru, většinou jsem doplatil na pomalé reakce, je potřeba být stále ve střehu a řádně promyslet každý krok. Co se týká celkového konceptu hry Back to bed, je to jedna z jednodušších her. Byl jsem tudíž celkem zklamán, neboť během hry poznáte pouze pár mechanismů, které v rámci hry využijete. Hlavním předmětem, kterým měníte směr pohybu Boba je jablko, které musíte vždy před něj umístit. Ve hře vidím nevyužitý potenciál, co se týče obtížnosti či počtu levelů.
+8

Dungeons & Dragons: Dragonshard

  • PC 65
Tento netradičný prírastok do hier D&D skúsil ísť cestou zmiešania žánru RTS a RPG a vo výsledku sa mu dobre nedarí ani jedna časť. Príbehové kampane za 2 z 3 dostupných rás sa točia okolo boja o zisk Dragonshard. Autori sa asi snažili v podaní príbehu priblížiť Warcraftu 3, medzi misiami sú vždy v engine hry animácie. Z opisovanej udalosti sa ale autorom nepodarilo vyťažiť veľa zaujímavých momentov a príbeh je bohužiaľ nezaujímavý a naťahovaný.

Stavba základne je obmedzená a budovy môžete stavať iba na vyhradených miestach v základni. Zároveň je pre potreby vylepšenia jedného druhu jednotky potrebné vybudovať hneď niekoľko rovnakých budov vedľa seba, z čoho bohužiaľ vyplýva, že je najlepšie zamerať sa na 4 druhy jednotiek, lebo iba na tie vám ostane dosť miesta. Po čase je tento fakt trochu otravný a obmedzujúci, pretože vaše vojsko bude mať jednotvárnu podobu.

Suroviny sa vôbec neťažia. Pre zisk zlata je potrebné vstúpiť do podzemia a tam postupne prejsť kobkami a rabovať bohatstvo ukryté v truhlách. Druhou surovinou sú kryštály a tie sa zase na mape náhodne rozmiestňujú a raz za čas sa pri búrke obnovia. Nedostatok obidvoch základných surovín znamená, že každá misia je pocitovo dosť pomalá a priebeh je viacmenej rovnaký - postupne prechádzať podzemie, vybrakovať ho, potom postaviť armádu a zniesť sa na nepriateľa. A tak stále dokola.

3D grafika dnes už nikoho neohúri, ale to sa vzhľadom na rok vydania dalo očakávať. Zvuková stránka je pomerne podarená, jednotlivé zvučky príjemne dopĺňajú bitky s nepriateľmi.

Celkovo ma tento mix bohužiaľ príliš neoslovil. Obmedzené množstvo surovín znamená naťahované misie, ktorých náplň je vždy takmer rovnaká. Kvôli mechanike vylepšovania jednotiek je najlepšie zamerať sa iba na 4 druhy, čo značne zjednotvárni vašu armádu. Výsledkom je mierne nadpriemerný zážitok, na ktorý si ale o mesiac iba ťažko spomeniete.

Pro: zvuky, jedna misia raz za čas vás zabaví

Proti: jednotvárne misie, nezaujímavý príbeh

+11

Beyond Eyes

  • PC 60
K Beyond Eyes jsem se dostal díky měsíčnímu bundlu, jinak bych hru asi minul. I když ono zde označení "hra" není úplně přesné. Je to spíše walking simulátor s pár místy kde hráč něco udělá.

A že jde skutečně jen o chození a pomalé prozkoumávání se člověk přesvědčí hned po spuštění. Slepá dívka Rae chodí pomalu, a svět před sebou teprve vytváří pomocí toho co slyší nebo je v její těsné blízko či teprve až se zastaví o předmět či zeď co blokuje cestu dál.

Vyráží z bezpečí svého domova hledat ztracenou kočku a poznat svět venku. A ne vždy jsou to příjemné poznatky a musí i čelit svým strachům. A o tom to tak celé je, hledat, prozkoumávat, poznávat, vyhnout se nástrahám a občas něco udělat či najít vzpomínku co zhmotní činnost kočky co tu zrovna dělala když tudy procházela.

Je to zajímavý nápad vytvářet svět před hráčem, jen je potřeba si zvyknout na pomalejší tempo a jednotlivé kapitoly si dávkovat s odstupem, jinak Beyond Eyes rychle sklouzne do stereotypu.
+10

Drizzlepath: Genie

  • PC 20
Uběhl zhruba rok a v únoru 2016 Bodur vyplodil druhý díl své procházkové série. Po žalostném Drizzlepathu 1, je dvojka přeci jen krokem vpřed, ale nenechte se zmást – zase o tolik se série nepohnula. I když Bodur sehnal o fous lepšího vypravěče (či spíše vypravěčku), přeskočil na jiný engine, odněkud vzal epickou hudbu i hromadu modelů včetně dráčka, a vtěsnal do své hry jistý fantasy nádech s pseudo-mysticko-debilním příběhem, tak je to stále jen unylá a nudná cesta ošklivou krajinou.

Pokud mrknete na nějaké promo fotky a trailery, zase tak ošklivý se vám Genie zdát nebude, ale Bodur je vývojář správně prohnaný a představit si ho jako arabáka v bazáru jak přesvědčuje kolemjdoucí o úžasnosti a pravosti cetky, kterou uplácal na dvorku z hromádky hlíny, není úplně zcestý nápad. Fotky a trailery totiž ukazují nejen ty nejzájímavější lokace ze hry, ale též jediné zajímavé lokace ze hry! Délka hry čítá zhruba čtyři hodiny, což je na walking adventuru bez gameplaye ohromné číslo. Ovšem mezi veškerými relativně zajímavými místy se táhnou kilometry totálně nudné cesty napříč údolími. Bodur opět ukazuje, že nemá vkus a smysl pro estetiku je mu cizí. Prostě si jen vymodeloval nekonečné stezky údolím a pak tam nastřílel objekty jako stromy, kameny, baráky, náhrobky, sloupy a další předměty. Přihodil nějakou tu trávu a herní svět byl na světě. Nudný, nezáživný, otravně dlouhý a až na světle výjimky naprosto nezajímavý. Genie je nehorázná nuda, je to ten nejnudnější walking simulator co jsem kdy hrál.

Drizzlepath Genie je ve výsledku něco jako herní výzva. Výzva, kdy se i přes nehorázný stereotyp snažíte dojít až na konec. Pěkné momentky a scenérie spočítáte na prstech obou rukou a když je dáte pomyslně k sobě, vyjde vám to na sotva půl hodiny pochodu. To znamená, že zbývají ještě tři a půl hodiny nicneříkající chůze.

Pro: Občas pár hezkých scenérií, hudba v menu, příležitost k "W" meditaci

Proti: Neskutečně dlouhé, neskutečně nezáživné, neskutečně nudné, neskutečně skutečné

+6

Dear Esteban

  • PC 0
Tato hra je zbytečnější, než komentář, který právě čtete. Výzva No fujtabl! je splněna, ale ztratil jsem 5 minut svého života.
Hodnocení pro a proti nemá absolutně žádný význam. Není zde co hodnotit. Je to 5 minutové nic.
UPOZORNĚNÍ: Zakončení není žádné. Nelekněte se. Hra vám prostě nedá vědět, že je konec. Musel jsem si to ověřit na youtubu, jako uživatel níže.
+11

Rogue Warrior

  • PC 70
Herná výzva 2017 - "No fujtajbl!"

Do tejto kategórie som nemal problém vybrať hru, pretože Rogue Warrior na mňa zasvietilo v okamihu ako som si ho všimol. Najprv som mal síce obavy, či to zvládnem rozohrať, kvôli "veľmi" nízkemu hodnoteniu, ale bál som sa zbytočne.

Príbeh je o tom ako veterán Marcinko musí zničiť komunistické reketové zariadenie so svojou skupinou. Avšak, hneď zo začiatku nastanú problémy a Marcinko na to ostane sám. Aby sa dostal k raketám, tak musí oslabiť komunistické zdroje ako prístav, priehradu alebo samotnú komunistickú základňu. Počas hry ste nepriateľov mohli zabiť stealth postupom alebo všetkých postrielať. Prechod hrou bol jednoduchý, ale niekoľko krát som aj umrel, vďaka nepriateľským granátom.

Gragika bola pekná na to, že hra je z roku 2009. Ovládanie mi problém nerobilo, len zamierenie zbraňou pomocou medzerníku tam ani nemuselo byť, lebo v pohode som si vystačil s crosshairom. Soundtrack bol výborný a záverečný rap od Marcinka hru skvelo zakončil. Herná doba bola dosť krátka, čo ma trocha mrzelo a dohrať mi hru trvalo necelé 3 hodiny.

Celkový dojem z tejto hry je pomerne dobrý, aj keď má také hodnotenie aké má, ale mňa to v podstate takmer v ničom nesklamalo.

Pro: Príbeh, Marcinko, Grafika, Ovládanie, Soundtrack, ...

Proti: Herná doba.

+20

Dragon Age: Origins - Leliana's Song

  • PC 65
Lelianin prequel mi ze všech Originsových DLC přijde možná i nejlepší. Svižná a zábavná akce, chytlavá hudba, plus i ta zápletka docela slušně jede. Navíc Lelianu jsem měl vždycky docela rád, byť mě občas štvalo, jak její dabérka často "fiflala jak fyfel" , plus celkově se příliš nejedná a velkou profesionálku, stejně patřila v originech mezi mé oblíbené NPC. Navíc tu už tolik nepánbíčkaří, což je poněkud úleva. Ne snad že bych hejtil pobožné lidi, boha jeho, sám jsem tedy ateista, ale třeba ke křesťanství mám velice blízko. Lelianin přístup však už trochu hraničil s otravností, je fajn ji vidět taky z toho "nezasněného" úhlu. Ovšem musím říct, že ty sepnuté vlasy jí teda jako fakt neslušely. Jsem moc rád, že Makerův nadpozemský vliv jí nechal prasknout gumičku.

Ovšem krátká herní doba a známe lokace z původní hry jsou aspekty, které bohužel ono hodnocení poněkud shazují. Škoda. A čekal jsem i nějaký ten tužší fight, všechno bylo vesměs jakž takž průměrné.
I tak se ale jedná o jedno z těch podařenějších DLC, které určitě stojí za to čeknout.

Pro: Hratelnost, hudba, Leliana je fajn

Proti: krátkost, lokace, žádný pořádný fight

+20

The Turing Test

  • PC 75
Jelikož zde není ani jeden komentář, rozhodl jsem se přispět(první!). V rámci herní výzvy v kategorii Šedá myška jsem se rozhodl podívat na tento logický kraťas. Kombinace Portalu a Talos principle jistě zní skvěle, ale tím automaticky ztratila hra punc originality. Hádanky jsou tedy kombinace z obou her, ale souznění jaksi nefunguje. Průměrné puzzly střídá světlejší moment. Nic však nepřekvapí. Nejsou dostatečně vypečené jako u zmíněných her. Je to trochu nefér srovnávat Turing test od relativně neznámého studia se hrou jako je Portal nebo Talos Principle, ale samotná hra si o to přímo říká a inspirací se netají. Není to sice urážlivá vykrádačka, ale chybí tomu šťáva. Hádanky dostatečně nestupňují obtížnost a málokdy se stane, že by jste se zasekli. Nedostatečná variabilita přejde brzy v rutinu a ve výsledku se povětšinou nad puzzly ani nepozastavíte. A to jsem teda velký ignorant. No nic, přejdeme k příběhu.
Kromě Talos Principle a Portalu hra krade například film 2001 Vesmírná odysea. Vše se pokouší spojit a dodat filozofický (Talos principle) a lehce humorný (Portal) zážitek, který je založen převážně na umělé inteligenci a jeho myšlení (Vesmírná odysea). Předvídatelný děj vás jen postupným odkrýváním dalších vodítek upozorňuje na inspiraci, odkud hra brala. Rozhodně to není vyloženě urážlivé, ale ač se to zdá svým filozofickým námětem vznešené, tak ve výsledku je to vlastně děj prosťoučký. Čímž se hra sama degraduje, jelikož se tváří jako intelektuální zábava. Pokud víte v čem spočívá Turing test, tak vás asi nic nepřekvapí.
Jestli se vám stýská po Portalu a Talos principle, tak zkuste...Witness. Ten má nápadité puzzly a celá hra vám dodá pocit satisfakce nad vyřešeným puzzlem, který jste nemohli dlouho splnit. Pokud však hledáte něco s krátkou herní dobou (cca 5h), tak při slevě nebo bundlu chybu neuděláte.
The Turing Test je průměrná hra, která vás donutí po očku sledovat další výtvory studia. Nic víc, nic míň

Pro: v celku dobře vydařené spojení Talos Principle a Portalu, povedený soundtrack

Proti: nekreativní puzzly, předvídatelný děj, hraní si na intelektuální zábavu

+12