Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Poslední komentáře

Doom 3: BFG Edition

  • PC 70
Slušná hra s hovorovou atmosférou, ktorú odporúčam každému si zahrať. Oproti originál D3 tu ale chýba väčšina módov a nostalgikov zamrzí baterka na veste (Teraz už môžete svietiť a strieľať zároveň). Pôvodná D3 verzia je na tom o poznanie lepšie.
+8 +11 −3

Simutrans

  • PC 85
Hra, ku ktorej sa neustále vraciam. Dlhé hodiny premýšľania, ktoré dokážu zabiť nudu. Ak ste však už zvyknutý na OpenTTD, tak ku tejto hre si cestu nenájdete. Nie, že by hra bola horšia alebo lepšia, len je trochu iná.
+3 +5 −2

Watch Dogs

  • PC 60
Až zbytočne zahodený potenciál, ktorý vychádzal z dobrého nápadu. A to ešte neriešim veľké množstvo bugov a zlú optimalizáciu.
+5 +6 −1

Stronghold Crusader II

  • PC 55
Najlepší 3D diel, ale na starý Stronghold a Stronghold Crusader nemá. Hrá sa ale dá zohnať za pár stoviek. Len pozor na optimalizáciu.
+5 +6 −1

SimCity

Need for Speed: Most Wanted

  • PC 80
Skvelý a zábavný diel, kde vás neotravuje zbytočný príbeh a vy si užívate zábavný open-world svet. S NFS: Most Wanted najlepší diel série.
+2 +6 −4

Mafia III

  • PC 60
Urýchlený vývoj uškodil už tejto hernej sérií druhý krát. Hra je v niektorých aspektoch nadpriemerná ale aj podpriemerná. Skvelý story-telling je pokazený zlým dávkovaním, gunplay hlúpou umelou inteligenciou a tak by som mohol pokračovať. Mafia 3 nie je zlá hra. Ako hráč som sa pri nej aj bavil aj nudil.
+5 +7 −2

Crackdown 3

  • PC 60
Skvelá hra pre cieľovku, ktorá ale nezaujme širšie publikum. Gameplay a progres systém sú 2 najzábavnejšie prvky. Príbeh, umelá inteligencia, open-world sú účelové (nie sú podstatné). Kampaň odporúčam najmä hráčom, ktorý radi vypnú mozog pri hrách typu Just Cause, Saints row, Prototype, atď. Určite tú hru nekupujte za 60€, ale radšej si zaplaťte Xbox game pass.

Multiplayer je nezáživný, má len 4 mapy, nulový progress a nedokáže hráča udržať dlhšie ako hodinu.

PC port funguje dobre, FPS neklesajú a v nastaveniach nechýbajú žiadne podstatné prvky. Oproti Xbox One verzií má rýchlejší loading. Osobne som dal prednosť PC verzií, lebo na Xbox One si bez aim-botu ani neťuknete.
+11

Call of Duty: WWII

Call of Duty: Infinite Warfare

  • PC 80
Call of Duty, ktoré bola odsúdená na smrť sa ukazuje ako najlepšie CoD za posledné roky. Dobrý PC port (čo som od nich nečakal), zaujímavé misie, dobrý zombie mod (i keď len jedna mapa) a multiplayer s dobrými mapami robia dobrú vizitku sérií. A áno, od pôvodného CoD má tento diel najďalej.
+8 +9 −1

Call of Duty: Advanced Warfare

Quest For Infamy

  • PC 85
Quest for Glory zřejmě ovlivnil celou řadu hráčů po celém světě, protože v loňském roce jsem si zahrál výborné Heroine´s Quest a letos jsem si užil neméně skvělý Quest for Infamy. A to prosím v roce 2019, tedy 26 let od vydání prvního dílu. Je tudíž opravdu fascinující, jak herní mechanismy tehdejší doby stále ovlivňují tvůrce počítačových her. A co více, že určitá generace má tendenci se k ním neustále vracet. :-) A nutno podotknout, že kdyby bylo podobných her více, vrátím se k ním stejně!!

Quest for Infamy byl pro mě herní zážitek na výbornou. Vrátil jsem se v čase, užil si fantastický příběh, kochal se kreslenou grafikou...co víc si v roce 2019 přát, že? Dnešní mládež těžko pochopí, ale jednou to určitě budou vnímat stejně. I když za ně bude mluvit Bioshock, Gears of War a řada jiných grafických úchyláren, kterým Quest for Infamy dává valé. Při nástupu příběhu jsem sice vůbec nevěděl, co se děje. Hra mi představila ochmelku "hrdinu", kterej se vyspí i s odpadkovým košem, který brouzdá světem a náhle se zasekne v městečku Volksville. Ten úvod, mimochodem, jak kdyby z oka prvního dílu Quest for Glory vypadl! No a v průběhu několika hodin herního času se vlastně neděje vůbec nic. Až jsem měl dojem, že tahle hra příběhu moc nepobrala. Postupem času se ale příběh odseparuje a počáteční objevování nekonečně obřího světa (na podobnou hru) se promění v cílené bloudění scenériemi, což je určitě dobře, protože delší zkoumání světa bych asi už nezvlád. Navíc musím uznat, že tato hra není ze série těch snadnějších. Uznávám, že občas jsem do návodů zabrousit prostě musel, protože jinak bych nekonečně bloudil a to je pravě to, co jsem úplně nechtěl.

Hra Vás nenásilně uvrtá do tří možností. Buď se dostanete do zlodějské gidly, k čarodějům a nebo z Vás bude válečník. Já jsem, vlastně i shodou náhod, zabrousil ke zlodějům a nutno podotknout, že v rámci získávání zkušeností jsem na tom neviděl doslova nic odlišného. Snad jen s tím rozdílem, že jsem neuměl kouzlit. Nicméně zkušenosti na páčení zámků nebo lezení po zdech můžete získávat i tak tím, že si je prostě naklikáte. Přiznám se, že mi tato volba vůbec nevadila. Trošku jsem si pár hodin zabojoval na hřbitově a byl ze mě geroj obřích rozměrů. Nu, což. Dává to logiku. Rozhodně větší, než když bych to na hřbitově narubal a pak bych po cestě potkával stejně lepší stvůry, protože je jejich síla odvislá od mého levelování. Větší důraz jsem pak mohl klást na příběh, který překrásně burcoval...

A burcoval vlastně i díky tomu, že si autoři dali nesmírnou práci s množství míst, které můžete navštívit. Navíc vše v plném dabingu, což je na poměry podobné hry absolutní nadprůměr. Quest for Infamy je tak skvělým oldschool zážitkem, který zajisté ocení každý, kdo pamatuje na staré rpg adventury Quest for Glory. Odkaz je zřejmý a tak nelze jinak, než doporučit! Přiznám se ale, že by mě velice zajímal názor dnešního hráče. Přeci jen je to jiný druh hry, než je dnes tvořen. Tvůrci vše vložili do příběhu, do kresleného pozadí....ne nadarmo se říká, že není nad ruční práci, že? :-)

Pro: Příběh, solidní množství lokalit, tři varianty hraní (zloděj, čaroděj, válečník), hudba, atmosféra...není nad herní hrdinské eposy.

Proti: Některé bugy, které jsem z nadšení ve hře radši přešel, a o kterých jsem v komentáři, ze samého nadšení, radši ani nemluvil :-)

+13

Star Wars: Republic Commando

  • PC 75
Rule #1: Kill them before they kill you.

Kdysi dávno v jedné předaleké galaxii... Alespoň tak většinou začínají hvězdné války. Děj téhle hry se odehrává v době klonových válek, ale při vývoji naštěstí někoho napadlo, že hrát za osamoceného klona, co by sám postřílel polovinu nepřátelské armády, nedává tak úplně smysl, takže z Vás udělají velitele elitní 4členné jednotky Delta. A v tom spočívá celé kouzlo hry a je to důvod proč tak dobře šlape.

Rule #23: Never pull sentry duty on an empty stomach.

V první misi sice začínáte sami, ale během chvilky postupně, jak Vás hra učí základním mechanikám, nacházíte jednotlivé členy týmu, kteří už jdou poté stále s Vámi. A jakmile máte celý tým pohromadě, začíná konečně to pravé hraní. Ve třech příběhových kapitolách pak pobíháte v misích po různých planetách, či vesmírných lodích, a i když jen střílíte nepřátelské roboty, zadávání úkolů pro tým tohle střílení natolik ozvlášťnuje, že jsem vydržel přikovaný k obrazovce dlouho do noci a celou hru prošel prakticky během jednoho víkendu.

Rule #39: Never say no to bacta.

Ono zadávání úkolů není nic složitého a využijete k tomu pár kláves. Když je potřeba udělat něco konkrétního a podíváte se na dané místo, zobrazí se Vám zde hologram naznačující, že tam můžete někoho z týmu poslat. Navíc, ani nevybíráte, koho konkrétně danou věc pošlete udělat, ale ten z týmu, kdo zrovna nemá zadaný úkol, se toho zhostí. A jelikož máte samozřejmě jakožto klonhelmu, zobrazení hologramu dává smysl, stejně jako ukazatele nábojů a zdraví Vás i ostatních členů týmu.

Rule #89: One's an anomaly, two's a trend.

Samotné střílení není nějak výrazně dobré (základní zbraň má divně velký rozptyl), ale jelikož jste 4, jde to většinou docela v pohodě. Vaši spolubojovníci navíc prakticky všechno komentují, a to včetně Vašich rozkazů (hlavní postavu namluvil Temuera Morrison, co hrál Jango Fetta :). A ačkoliv se jedná o klony, nejsou členové Vašeho týmu stejní a tak máte tichého odstřelovače, šílence, co rád nechává věci vybouchnout, a klasického utočníka, co jede polde pravidel. Díky parťákům je akce příjemně svižná a dynamická, protože kromě střílení máte pořád co dělat s rozdáváním rozkazů.

Rule #17: Always make sure they're dead.

Délka hry mi vyhovovala (nějakých 10 hodin), ale trochu mě zklamal příběhový konec hry (cliffhanger, u kterého jsem měl pocit, že byla plánována ještě jedna kapitola). Ale celkově jsem to hrál s chutí a členové týmu mi budou v dalších hrách chybět.

Pro: dynamická akce, skvělí členové týmu, délka hry

Proti: neexistuje další díl, pocit ze střelby nic moc

+15

Hearts of Iron III

  • PC 90
"Pak už nech vše jen plynout a očekávej triumf, odměnu za vítězství"

Zřejmě jediná hra z druhé světové ve které může nacistické Německo regulérně zvítězit nad hrdinnými Američany, dobýt férově Washington i Moskvu a nastolit fašistickou světovládu.

Opět typická strategie od studia Paradox Interactive = minimální grafika, extremly unfriendly interface = jen mapa, hromada tabulek, ukazatelů, posuvníků a táhel, zdánlivě nicneříkajích hodnot jako "IC", "TC" nebo "National Unity", ale taky sakra složitý a propracovaný herní mechanismy a modifikátory! Zhruba něco mezi strategií a SAPem. Tempo hry má 5 úrovní a nestalo se mi, že bych to zrychlil víc jak na 40%. Válka se totiž podobá šachové partii s neomezeným množstvím počtu figur, tahů a šachovnící reprezentující naší zeměkouli a to vše realtime! (Neubráním se místy srovnávání s předchozím druhým dílem.)

Je jen na hráči kterej stát si vybere. Nemusí to bejt v žádnym případě jedna z přednostně nabízených hlavních mocností, ale klidně to člověk může zkusit s Lucemburskem nebo třeba Chille. Herní události samozřejmě sledují 2. světovou, ale nic člověku nebrání nastolit vlastní historii.

Mapa je nyní (oproti předchůdci) rozšířena - tedy spíš rozsekána - počet regionů výrazně narostl, každá provincie z HOI2 je zde rozdělěna na 4-5 dalších řekněme "okresů", nově už jsou postavičky vojáků ve 3d, také jsem zaznamenal výraznější změnu v rozpočtu velitelských bodů.

Výzkum je tak sice zajímavě přepracován (= postupná národní diferenciace v závislosti na zkušenostech s výzkumem a válkou), ale zmizely tak bohužel úplně národní výzkumné teamy (tedy jakési pevně dané vědecké přednosti daného státu), názvy projektů jsou řešeny zjednodušeně např. zkoumám "primární zbraně pěchoty 6/12" - nevypíše se nikde, co je to konkrétně za typ braně, přitom v detailu jednotky tento údaj zpravidla najdu.

Ani tyto výtky však nezmění nic na tom, že se jedná o jednu z herně nejpropracovanějších a nejepičtěších strategií, umožňující bojovat globálně a sakra realisticky - celým početným divizím, (který si člověk osobně sestaví a pojmenuje) v obrovskejch frontovejch bitvách s důrazem na všemožný modfikátory, nejen prosté zprůměrování síly armád: od morálky, míry zakopání, zásobování, zkušeností, odolnosti, schopností a perků velitele, vybavení a organizovanosti přes terén, míru obklíčení, zásobování, taktiku až po počasí nebo denní dobu!

To, že graficky nic z toho vlastně člověk neuvidí, může být pro někoho s nedostatkem představivosti příkoří. Mě to problémy nepůsobilo. Raději realistickou bitevní tabulku, než medkolemhubymazající efekty a pokusy zobrazit prakticky nezobrazitelné. Možností jak HOI3 (do)hrát je potom tolik, že pokud jde o znovuhratelnost, NEZNÁM KONKURENCI, kam se hrabe TW série.

Jediná hra, kde mám opravdu pocit, že řídím něco jako stát ve všech společensko-ekonomicko-politicko-vojenských aspektech.

Game story - Zvolil jsem tentokrát Japonsko ("jak že se to hraje?")

Plán Císaře: SSSR padne ještě před vstupen USA do války, potom poražení Spojenců do 1948.

1936 - Zbrojení, vydal jsem se cestou elitní pěchoty, tanků a těžkých letadel.
1937 - Započat vývoj nukleárního reaktoru
1938 - Mobilizace Japonských sil
1938 - Napadení Číny
1938 - Vstup do AXIS
1939 - Peking padl
1939 - Příměří s Čínou (zisk východočínského pobřeží)
1940 - Hitler dobývá Francii, Japonsku připadá území indočíny.
1941 - Vytvoření loutkového státu Indočína.
1941 - Napadení SSSR - vylodění poblíž Vladivostoku
1941 - obklíčení a zajmutí Ruských sil na východě - snadný postup dál na západ
1942 - Dobytí Mongolska Japonskými parašutisty.
1943 - Postup japonsko-ruské fonty až ke Kaspickému moři
1944 - Japonští parašutisté po tuhých bojích dobývají Stalingrad!
1944 - Hitler dobyl Moskvu
1945 - Rusko kapitulovalo, území Japonska nyní sahá až k černému moři - Sevastopol patří Japonsku!
1945 - Japonsko vyhlašuje válku Velké Británii -> Vstup USA do války
1945 - Mexico se přidává ke spojencům.
1945 - Hitler dobyl Švýcarsko.
1946 - Itálie znovu přebírá severní Afriku a středomořské ostrovy.
1946 - Japonsko obsadilo bez většího odporu Filipíny
1946 - Invaze Japonců do Indinésie
1946 - Výroba první nukleární bomby
1946 - Hitler dobývá Londýn, britové přesouvají hlavní město do Indie
1946 - První nukleární bomba (japonská) svržena na Iwojimu (USA).
1947 - Vznik východoindické fronty, Japonci tlačí brity na západ.
1947 - Japonsko provádí mohutnou invazi a letecké výsadky s cílem obsadit sever Austrálie, vznik australské fronty.
1947 - Pět Japonských nukleárních pum svrženo na indické (britské) metropole!
1947 - Japonská flotila zničena tvrdým konstantním náporem amerických námořních sil! Přeprava vojsk po moři téměř nemožná, jednotky front paralyzovány.
1947 - Zásobovací trasy vysoce nestabilní, jednotky mají zoufalý nedostatek zásob. Všechny moře pod kontrolou spojenců.
1947 - Pokusy zásobovat fronty letecky se jeví jako neefektivní a nedostačující.
1947 - AXIS (dle hry) vítězí, válka s Brity Mexikem a USA však pokračuje.
1947 - Japonci tlačeni k ústupu na obou frontách díky neschopnosti zásobovat linie.
1948 - Konec hry. K vylodění na území USA nedošlo, tichomoří zcela v rukou spojenců.

Pro: Realistické, historické osobnosti + události, obtížnost, hardcore strategie, vskutku grand kampaň

Proti: User unfriendly, ovládací prvky (táhla), chyby v dipomacii, konec kampaně už v roce 1948 (v nejlepším).

+12

Hearts of Iron III: Semper Fi

  • PC 70
Tentokrát jsem (celkem už potřetí) spustil hlavní kampaň HOI3 s tímto rozšířením. Změny jsem musel často hledat, abych si jich vůbec povšimnul.

♣ No, navolit si cíle na začátku je hezký, ale podle mě je vždy cílem hry dotáhnout to do vítezství některý frakce jako celku, takže jsem tohoto nevyužil.

♣Nová letecká mapa? Přišla mi skoro stejná...

♣ Pak snad "Pride o the fleet" - toto je novinkou? Pokud ano - využil jsem. Ale to je doslova kosmetický prvek - prostě jedna loď dostává víc zkušeností, ovšem pokud je potopena, klesá tím "National Unity".

♣ Sdílení technologií v rámci frakce - to se opravdu celkem hodí.

♣ A dokonce i vylepšená (snad trochu zákeřná) UI, zdá se mi.

Summary:
No tak trochu plytký datadisk od Paradoxe Interactive - podle mě to mění původní hru příjemně, ovšem jen lehce a instalace Semper Fi vnímám tak nějak jako volitelnou. Kdybych tohle zcela minul, asi by mě to nemělo proč zamrzet.

Více v komentáři k původní hře.

Pro: Některá zajímavá vylepšení, zákeřnější UI.

Proti: Ale změn je hrozně málo a nejde o nic, co by původní koncept citelněji posunulo někam dál.

+9

Wolfenstein 3D

  • PC 80
Starý, dobrý, legendární Vlčák byl určitě nejen pro mě prvním setkáním s žánrem FPS - chodícího vojáka kosícího nepřátele. Nikdy nezapomenu na hodiny strávené před rozpáleným monitorem a hučícím diskem mé 286ky - kde se PC speakeru řinuly prapodivné zvuky při konfrontaci s herním prostředí - štěkající ovčáčtí psi, otevírající se dveře, střelba nácků a hlavně při sběru relikvií.

V šesti levelech si jeden užil spoustu zábavy a už bych jen zbytečně opisoval to, co ostatní popsali v několika odstavcích. Dnes už s odstupem času to taková pecka není, spíš jen s nostalgickým úsměvem vzpomínám na bludiště chodeb, dveří a zdí přetékajícími nacistickými symboly.

Takže pokud se najde někdo, koho původní Wolf ještě nepokřtil, ať se pustí do kličkování labyrintem a prostřílí se přes hnědé a modré uniformy až k samotnému Dolfovi, já si určitě dám některé z dalších verzí Wolfa.

Pro: atmosféra, bosové v závěrech levelů, rotační kulomet

Proti: design levelů vedoucí nepřehledosti, zvuk

+17

Gorky 17

  • PC 90
Výborná záležitost, která byla kdysi mým prvním seznámením se s tahovými strategiemi. Prostředí zamořeného města, plného zmutovaných, krvežíznivých monster, které je potřeba zlikvidovat s co nejmenší újmou na zdraví a bez drastické spotřeby munice.

Počet členů Vaší militantní skupiny se místy navyšuje, stejně jako rozmanitost arzenálu, nicméně některé levely jsou oříškem a je nutné zvolit správnou strategii soubojů - ostřelovat nebo spálit či paralyzovat … bránit se nebo dokončovat nestřelnými zbraněmi - sakra, kde ale byla ta brokovnice, tu jsem prostě nenašel ?

Prostě ve výsledku jsem se výborně znovu bavil i po těch spoustu letech od prvního setkání, Gorky 17 pro mě zůstane legendou, na které se zub času zásadně neprojevil ve smyslu příběhu a zábavnosti a hláskujícího Jareka Ovitze.

Pro: Příběh, nápaditost bossů, nutnost plánování jednotlivých tahů

Proti: snad jen menší rozsah

+22

Thief II: The Metal Age

  • PC 85
Thief 2 je po celotýdenní pařbě za mnou a co se změnilo? V podstatě skoro nic. Vadilo mi to? Vzhledem k hodnocení a tomu, že jsem hru hrál týden prakticky nonstop ani moc ne.

Začnu grafikou, která vypadá prakticky stejně, jen má trošku lepší rozlišení a detaily, jinak vše vypadá a funguje jako v prvním díle. Novinkou je tak spíše celkový vizuál hry, který souvisí se změnou světa a příběhového pozadí. Stejně jako v jedničce by se mi občas hodily titulky, některým lidem (kvákavý hlas Karase) nejde rozumět.

Příběh začíná dva roky po událostech prvního dílu. Garrett se vykašlal na dobro a opět krade jako straka. Jenže po prvních pár (doslova) misích mu začne jít o kejhák. Nový šerif Truart ho vyhlásil za nepřítele číslo jedna a jde mu po krku. Garrettovi tak nezbývá než se pokusit objasnit co za tím je, což obnáší mimo jiné vloupačku na policejní stanici, do banky či do Truartova panství. Pátrání končí nečekanou smrtí Truarta a z pozadí se vynořuje odnož či spíše nástupci Hammeritů, techno sekta Mechanistů, která uctívá vše mechanické a nenávidí přírodu. A Garrett musí odhalit jejich šílený plán. V průběhu hry narazíte na nečekaného spojence, ale jinak je příběh taková klasika, hlavně záporák mě v poslední nekonečné misi štval svými nekonečnými béčkovými proslovy a a byl jsem zklamaný, že mu nemůžu nakopat prdel osobně.

S nástupem Mechanistů se změnil i svět okolo. Z drtivé většiny jsou pryč monstra, démoni, duchové, zombie, zato se objevuje celá plejáda robotů a dalších mechanických vymožeností. Nechybí kamery, alarmy, výtahy, obrovská sci-fi věž, ponorka. A když se nečekaně objeví duch, tak je to docela děsivé (knihovna!!!), protože se nemáte čím bránit.

Hratelnost se totiž prakticky nezměnila. Opět procházíte nějakou lokaci, plníte úkoly, kradete všechno cenné, mezi misemi si nakupujete známé vybavení (různé druhy šípů, bomb a nápojů). Opět se plížíte za strážemi, omračujete je a taháte do temnoty, zhášíte pochodně a dá se říct, že mise s čistě lidskými protivníky jsou stále stejně zábavné. Autoři opravili pár bugů ze jedničky, přidali chválabohu mapu, ale jinak jsou ještě sadističtější než v prvním díle. Předměty či skryté tlačítka jsou schované na těch nejnemožnějších místech, jsou často naprosto prakticky neviditelné (adventurní pixel hunting?) a přestože jsem si postup kontroloval pomocí loot mapy na internetu, některé věci jsem nemohl najít ani když jsem věděl, kde mají být (mince).

Kola jsou až hrůzostrašně obrovská. První mise je sice takový rozjezd, ale když se v druhém kole dostanete do přístavu spadne Vám čelist - obrovské místo s desítkami stráží a dva megalomanské baráky se spoustou skladišť různých firem. Mise jsou vynalézavé, zajímavé (banka, střechy města), ale prostě moc velké. Stejně jako v jedničce je jich patnáct - i když lokací je jen dvanáct. Jedna je totiž použitá z prvního dílu, další dvě lokace jsou tu použity dvakrát.

Novinky tak vychází spíše ze sadismu tvůrců. Ve dvou kolech nesmíte nejen zabíjet, ale ani omračovat, což mě stálo dost nervů (where are you taffer?). Někdy (naštěstí velice málo) narazíte na stráže s plechovou helmou, které nejdou omráčit. Všudypřítomné kamery jsou otravné - zvlášť pokud jsou na místě kde se nemáte jak proplížit a ještě spojené s nějakou střílnou. A pak jsou tu roboti - otravní pavouci, údržbáři, ale také bestie, která s Vámi jednou dělovou kouli udělají krátký proces. Ve většině misí se za nimi proplížíte, nasázíte jim do zad dva vodní šípy, čímž jim vypnete napájení a je klid.

V poslední misi šel sadismus tvůrců do nebeských výšin - trošku si zaSPOIuju. Čeká Vás monumentální kolo (jak jinak) s tunou robotů, kamer, věží a vzít sebou můžete najednou všehovšudy jen 10 vodních a 3 ohnivé šípy - a nic moc nenajdete. Ze zoufalství jsem nakonec přišel na taktiku, jak v určitým úhlu roboti zničí palbou zpoza rohu sami sebe, jinak bych to hrál ještě zítra.

Takže resumé? Pokud se Vám líbila jednička, dvojka je v podstatě totéž. Obrovská kola, spousta lootu, omračování lidí a zábavnost klesá, když se ze zlodějny stává záchrana světa a když místo lidem čelíte něčeho jinému - v jedničce to byly monstra, tady jsou to roboti. I přes drobné výtky je to stále stejně parádní hra.
+18

Alter Ego

  • PC 75
Unknown Identity, potažmo Future Games od vytvoření Posla Smrti stále jeli tu samou písničku a používali ten samý engine. Alter Ego jde však co se týče kopírování jedné z nejznámějších českých adventur asi nejdále. Nejen, že je příběh zasazen do Anglie, ale i zápletka, lokace či hudba v menu musí být každému znalému hned povědomá. Ano, Future Games se chtěli znovu přiblížit svému nejlepšímu počinu, a podle mě se jim to do jisté míry povedlo.

Zlodějíček Timothy Moor i detektiv Briscol mají charakter, sice zkažený, ale charakter. Tim nemyslí na nic jiného, než na peněžní hodnotu věcí, které hodlá ukrást a Briscol zase jen na svou kariéru detektiva a oběma jsou ostatní lidé úplně ukradení. Proč však hrát stále za kladné hrdiny, kteří zachraňují svět? Někdy je dobré, vyzkoušet si roli padoucha nebo alespoň ne úplně čestného člověka. Sice mi chvíli trvalo, než jsem se s oběma hlavními postavami sžil, ale o to více jsem jim potom fandil.

Určitě jde o jednodušší adveturu bez logických hádanek, na kterou není třeba používat návod, a i když jsem se místy zasekl, díky malému počtu aktivních míst, lokací a postav to nikdy nebylo na dlouho. Hodně se mi líbil Briscolův zápisník, do nějž si místo poznámek zaznamenával kresby popisující vyšetřování, a ty následně upravoval a komentoval. Také anglický dabing se podle mě vcelku povedl.

Občas jsem pozoroval nelogické chování postav, když třeba detektiv našel nedopalek cigarety a hned si řekl, že to musí být z předchozího večera, protože jinak by ho někdo sebral, proč jako? Jednou si Tim z trámu odštípnul třísku, protože se přece může později hodit anebo jedna služebná nechtěla detektiva pustit na panství, ale jakmile se tam dostal, byly dveře vždy dokořán. Více jak deset vražd za tak krátkou dobu také není úplně normální.

Alter Ego svůj vzor nepokořilo, avšak přesto, že se v mnohém inspirovalo, jedná se o kvalitní titul, který funguje zcela samostatně a minimálně zakončení je zatím nejlepší, jaké se mi od Future Games dostalo. Ještě mám však před sebou adventury Reprobates a Tale of a Hero, které mě třeba překvapí podobně, jako se to povedlo právě Alter Egu.

Pro: obě hlavní postavy, příběh, zápisník, anglický dabing, konec

Proti: občas nelogické chování postav

+23

Machinarium

  • Switch 85
Je znát, že Machinárium na Switch nevznikalo. Samotná hra, ta je stejně úžasná, jako když jsem ji hrál naposledy a znovu jsem si ji užil. Jen to prokleté ovládání. Nepředstavujte si nehratelný odpad. Lze sice používat dotykovou obrazovku nebo ovládat kurzor pomocí JoyConu, ale nebudeme si lhát – myš je u téhle hry k nezaplacení. Ve spoustě věcí se autoři s omezeními platformy vypořádali skvěle, například jde na dotykové obrazovce manipulovat s nejrůznějšími hejbátky. Ani malá obrazovka nepředstavovala problém, taky díky absenci textů. Jen… jen je cítit, že to není ono. Snad to u dalších kousků (a tím nemyslím jen Creaks, ale dovedu si na Switchi představit i Pilgrims) bude lepší.

Pro: Skvělá hra,

Proti: ... ale raději na PC.

+22