Hledat Nabídka
Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Všechny PC PS1 PS2 PS3 PS4 PS5 PSP Vita Xbox X360 XOne XboxX/S NES SNES N64 NGC Wii WiiU Switch Switch2 GB GBC GBA DS 3DS VBoy SegaMS SegaMD Saturn Dreamcast SegaGG At2600 At5200 At7800 At8bit AtST Jaguar Lynx Odyssey2 Intelli Coleco TG16 CDi 3DO NeoGeo WSwan Amiga ZX81 Spectrum C64 C16 AmstCPC AmstPCW Apple II TRS80 BBCMicro PC88 PC98 MSX MZ800 FMT SAMC PMD85 IQ151 Ondra Maťo Mainframe Arcade Quest iOS Android J2ME Symbian NGage WMobile WPhone BBerry Playdate Browser Stadia

LIMBO

kurcatoviumkurcatovium
Dohráno
  • PC 75
Limbo je... no, ono je... je prostě tak trochu jiné.

Herní náplň není vůbec ohromující, pobíháte si tak po světě, snažíte se dostat vždy o něco dál, umíráte. A umíráte často. Co se týká puzzlů bránících v dalším postupu, nejedná se naštěstí o jedno schéma, které by se neustále opakovalo, ale čeká vás jak správné drcení kláves v přesně daném načasovaném pořadí, tak hrátky s gravitací, magnetismem a jinou fyzikou. Svět se bude točit, zhasínat, problikávat elektřinou, fajn. Hádanky poměrně slušně gradují a ke konci vás opravdu donutí trochu přemýšlet. Bohužel je to ale pořád trochu málo, jako by tomu chyběla nějaká ta šťáva nebo aspoň chvilkové vyskočení ze zajetých kolejí. Není to sice vysloveně špatné, ale také to není žádný desítkový zázrak.

Grafika, styl, noir, blah blah blah. Ano, Limbo má naprosto úžasnou grafickou stylizaci, kdy černobílé světlo sporadicky střídá všudypřítomnou černobílou tmu. Panáček je krásně naanimován a i ty desítky jeho úmrtí vypadají pěkně. Všechno se krásně plynule hýbe, rozanimování všeho toho, co se hýbe, je taky na jedničku. K tomu se ozývá sem tam nějaký náznak temné hudby nebo jen zvuků prostředí, což je fajn. Ale pořád je to trochu málo.

Proč? Příběh jako by nebyl. Prostě jdete dopředu a snažíte se neumírat tak často. Nakonec se sice potkáte s jakousi slečnou (sestra?), a dokonce je to v té jedné jediné animaci podkreslené náznakem hudby slušně vygradováno, ale pořád to na mě působí tak trochu mdle. Je pravda, že ty tři herní hodiny uběhly celkem příjemně, i když místy bylo Limbo opravdu nudné. Zaplatit plnou cenu, asi bych trochu litoval, ale za nějaké 3€ ve slevě to určitě stálo.

Pro: stylizace

Proti: občas stereotyp či nuda

+16 +17 −1

The Elder Scrolls IV: Oblivion - Shivering Isles

JohnCZJohnCZ
Dohráno
  • PC 75
Shivering Isles mě velice mile překvapil. S klidným srdcem totiž můžu říci, že je mnohem lepší jak původní Oblivion. Nová lokace je menší, plnější a hlavně neskutečně krásná. Samotné questy jsou již na standartní úrovni, ale i zde byly některé fakticky humorné jednohubky. Díky místu zasazení si totiž tvůrci mohli dovolit jakoukoli magořinu a klidně by mohli zajít i dál. Vadilo mi opět opakující se procházení dungeonů, které jsou však naštěstí tentokrát mnohem zajímavější a variabilnější. Nevyváženost hry jsem radši ignoroval a nechal se unášen neobvyklým příběhem, který chytne a lehce začne nudit až v samotném závěru, který mi přišel, podobně jako u Oblivionu, dosti nepovedený. Pokud bych to shrnul: pro fandy Oblivionu povinnost a pro ostatní zajímavá zkušenost, kterou se vyplatí zkusit i přesto, že se vám původní hra zas tolik nelíbila…

Pro: šílené prostředí, šílený příběh, opět moc pěkně lokace, některé zajímavé questy a tentokrát i hlavní linie

Proti: to, co bylo špatné na původním Oblivionu

+16

Serious Sam 3: BFE

GarretGarret
Dohráno
  • PC --
Už z prvních obrázků bylo jasné, že třetí díl bude postrádat takovou tu poetiku prvních dvou encounterů a rozhodně to nebude crazy-candy-freak stuff jako druhý díl. Mám pocit, jako by to snad ani nedělali Croteam…

Zasazení do reálných kulis hře vůbec nesluší, hlavně začátek se rozjíždí neskutečně pomalu. Celý level-design je plný zbytečných prázdných místností a zákoutí, ve kterých není vůbec nic. Šílené secrety minulých dílů jsou ty tam, maximálně člověk nalezne plát brnění na hůře dostupném místě, na které je potřeba vyskákat způsobem, který se podobá lovu bugů v designu budov.

Zbraně neurazí, ale jejich vzhled a smysl příliš nemá logiku. Autoři použili některé původní zbraně, které nemají reálné předlohy a doplnili je novými zbraněmi, které vypadají (relativně) skutečně. Takže tady mám sci-fi raketomet natřený nažluto a vedle něj útočnou pušku s kolimátorem. Je tady taky zbraň… hm, v první chvíli jsem myslel, že je to divně vypadající sniperka, paxem si všiml, že po výstřelu projektil vybuchuje no a korunu tomu nasadil popis, který tomu říká „opakovací brokovnice“. A vůbec sniperka – našel jsem ji jednou na tajném místě, ale nebylo do koho střílet. A i kdyby bylo do koho střílet, tak jsem neměl čím, protože bylo k dispozici pouze 5 nábojů a nic víc. Rukavici s elektrickým vodítkem jsem ani jednou nijak vážně nepoužil, je to spíše okopírovaný nápad přidaný do hry dost natvrdo a zbytečně. No a zelený laserový gatling jsem pro jistotu nenašel vůbec... Pryč jsou taky veselé srdíčka a brnění poskakující v prostoru, místo toho tady člověk sbírá helmy, kevlarové vesty, lékárničky v podobě plastových flaštiček a jiných úchylností.

Grafika mi svou rozpitostí připomínala Dead Island. Tedy žádný zázrak. Minimálně v porovnání s minulými díly, které ve své době byly ultra-náročné a nádherně vypadající, vychází SS3 jako chudý příbuzný.

Celkově se jedná o nejslabší díl, ale brain-sweep to není úplně nejhorší. Má své čtyři momenty slávy, pro které si to stojí za to zahrát a fandové rozžhavených laufů nebudou tak úplně zklamáni.

**/5
+16

Worms

VšivákVšivák
Dohráno
  • PC 100
U téhle hry jsme jako malý caparti strávili neuvěřitelně času. Je to až s podivem. Hra měla i na svou dobu (1996) strašně jednoduchou grafiku. Červíci byli složení tak z dvaceti pixelů, zaměřovací terčík z pěti pixelů. Výbuchy jsou geniálně jednoduché. Žádný zbytečný oheň, zato střepiny po výbuchu granátu se pixelově rozlítnou okolo jako správný granát a ta vlna je v tom opravdu cítit. Vidím v tom kousek reality? To je asi moc nadsazené. Celá původní hra po osekání filmečků (což je velká škoda, protože jsou kvalitní a vtipné) zabere nějakých 900 KB. A kolik se do toho vejde zábavy.

Co nás u toho určitě tolik drželo bylo málo zbraní a jejich malá nastavitelnost (množství , síly, atd..). Nenutilo nás to v menu vymýšlet kraviny, zato jsme si víc víc vážili každého airstriku nebo řízené střely. Když došli počtem omezené zbraně, tak jsme se odstřelovali bazukou, zaměřovali granáty či brokovnicí. Zábava jako hrom na strašně dlouho. Prostředí se náhodně generuje. V každém je jiná gravitace, kluzkost, hustota min. Singleplayer jsme vůbec neznali. Ta pravá a jediná zábava u téhle hry je, sednout si ve čtyřech lidech k počítači a pařit. Je to vlastně taková společenská hra.

Dnešní mladší hráči by se nad zjevem téhle hry nejspíše zhrozili, ale není nic lepšího než banánový nálet. Hra ani náhodou dnes neztrácí na síle, ba naopak. Červíci hláškují a v téhle hře vymysleli nejznámější zvuk ICQ. Nejlepší díl série.

Pro: multiplayer, kopec zábavy

Proti: hrát sám s počítačem je nuda

+16

LIMBO

DannyDanny
Dohráno
  • PC 75
Tak, právě dohráno. Abych pravdu řekl, není mi jasné, co na tom všichni vidí. Je to prostě logická hra, nic z čeho bych byl vyloženě na větvi. Ano, docela dobře řemeslně zvládnutá a hororová stylizace je neobvyklá... nic víc.

Herní doba je nějakých 4,5 hodiny a vážně jsem u toho nedokázal vydržet víc jak půl hodiny. Mezi jednotlivými hrami jsem si dával docela velké několikadenní pauzy, většinou abych si pročistil hlavu kvůli nějakému momentu, kde jsem se zasekl. Člověk se na to prostě musí podívat s odstupem.

Hádanky jsou docela náročné, ale ne zas tolik aby vás naštvaly do té míry, že už k tomu nikdy nesednete. Asi 2x jsem musel zamířit na youtube a kouknout na návod, ne že by byly hádanky tak těžké, ale jednou jsem přehlédl jeden použitelný předmět a podruhé jsem věděl co mám udělat, ale když jsem se o to snažil, tak se mi to nikdy nepodařilo. Video mi ukázalo, správnost mého postupu a tak jsem se snažil a snažil a snažil a... až to vyšlo. Touto větou by se dala shrnout celá hra.

Pro: přiměřená obtížnost, grafická stylizace

Proti: absence příběhu, pomalé tempo

+16 +18 −2

Angry Birds Rio

rikuhahlrikuhahl
Dohráno
  • PC 70
Rio jsem si zahrál hned po prvním dílu a byl jsem celkem zklamán. Vymizela moje oblíbená prasata a místo nich se objevily celkem otravné opice. Ty nejenže se drží zuby nehty na ploše, ale když už dostanou zásah, tak nadskočí a rázem padají dolů, ale už bez vlivu na okolní prostředí, zmizelo tak mé oblíbené zabití cíle (prasete) jiným cílem (prasetem), který na něj spadl.

Nepotěšilo mě ani, na můj vkus už přecpané prostředí, kde se nově vyskytují palmy, klece, krabice a jiné haraburdí, které dost výrazně upozaďují zajímavé konstrukce a stavby znamé z minulého dílu. Ani nové druhy ptáků nejsou moc pěkné, zaprvé nejsou vůbec angry a vypadají úplně jinak než staří známí a za druhé nemají ani nijak zajímavé schopnosti.

Naproti tomu se mi líbilo použití gum, které fungovaly na principu trampolíny a značně ovlivňovaly vývoj hry, kdy zdánlivě "využití" ptáci rázem ožili a ničili dál.

Hra jako celek určitě není nejhorší, ale asi se už k ní, narozdíl od jedničky, nevrátím, doufám, že další díly se už ponesou v jiném duchu.

Pro: angry birds, gumy

Proti: opice, noví ptáci, přeplácanost

+16

Command & Conquer: Red Alert 2

Blue.SharkBlue.Shark
Dohráno
  • PC 85
Red Alert 2 patří mezi moje srdeční záležitosti. A přestože by se mohlo zdát, že výrazně přesluhuje (to už je to 12 let?!), stále je to jedna z her, které mám připraveny pro okamžitou instalaci. Proč?

Red Alert 2 se mi zaryl do podvědomí na mnoha úrovních. Zářným příkladem je příběh. Mohlo by se zdát, že války mezi USA a Ruskem jsou nezajímavé téma. Není tomu tak. Jelikož je hra dosazena do alternativního světa, mohli tvůrci pustit svou fantazii z uzdy a vyřádit se. Hlavním prostředkem pro přiblížení příběhu jsou jistě hrané filmečky mezi misemi, které jsou natolik zdařilé, že se jim to vede na 120% Ještě lepší je potom ta dávka nadsázky, která z každého takového filmečku sálá.

Na výběr jsou hráči k dispozici dvě strany americko-ruského konfliktu. Ano, modří vědí, je to USA a Rusko! Každá strana má jiné jednotky a architektonicky se lišící budovy...a to tak že hodně. A vlastně celkově je pro mě grafická stránka RA2 naprostým ideálem izometrického 2D. Herní plocha hraje všemi barvami, ale ne nějak rušivě, detaily na jednotkách i na terénu potěší a všechno vybuchuje přesně tak, jak má. Obzvlášť to ztvárnění jednotek a budov je prostě skvělé...fantazie zase jednou zvítězila :)

Na zvukové stránce snad ani není třeba hledat nějaké mouchy. Jistě, vojáci se hlásí a odpovídají na jednotlivé příkazy...ale to není to hlavní. Soundtrack od hudebního mága a génia Franka Klepackiho, to je to, oč tu běží. Absolutně každá skladba skvěle vyplňuje pozadí, neruší a přitom tak nějak ladí se vším tím válčením. Nevím, jak to ten chlap udělal, ale soundtrack je prostě geniální. Nemohu ale nevyzvednout určité fenomenální hlášky, které se zaryjou do paměti, takže např: "Helium mix optimal", "Bombadiers to your station", "Scorched Earth", "Never existed" nebo památné Tanyino "Hahahahaha" :))

RA2 přinesl vesměs zajímavé herní prvky. Nejdůležitějším je asi povyšování jednotek, které jsou s každou získanou frčkou čím dál tím silnější. Jeden GI generál zakopaný na kopci potom dokáže s nepřátelskými jednotkami udělat velice krátký proces. Další vychytávkou jsou třeba Prism Towers, které dokáží spojovat svou sílu, nebo ruští Tesla troopeři, kteří jsou schopni posílit ruský Tesla Coil. Důležité je poznamenat, že hra zohledňuje výškový rozdíl mezi útočícími jednotkami: tank na kopci má prostě větší dostřel, než tank pod kopcem. Takhle napsané se to zdá nedůležité, ale ve hře je to nakonec hodně znát.

Jedinou vadou na kráse je nejspíš trochu moc silná Spojenecká pěchota. Je totiž relativně rychlá, a když se zakope na kopci, znamená to nemalý problém...i na takovou situaci jsou ale prostředky.

A to je konec. Red Alert 2 je prostě klasika strategického žánru a souboje s mými bratry přes multiplayer mě v tom před drahným časem ještě více utvrdily. Kdo nezná tuhle hru, jako by nežil. Potenciál potom ještě rozšiřuje datadisk Yuri's Revenge, o tom ale zase jinde :)

Pro: Grafika, filmečky, nadsázka, příběh, hudba (!), prapodivně povedená vyváženost jednotek

Proti: ...já nevím!

+16

Call of Duty

HungryGhostHungryGhost
  • PC --
Táto hra bola moja prvá vojnová akou som hral. Na svoju dobu ponúkala neobyčajný zážitok z hry. Postavy zomierali, kryli a, všade samý výbuch. Hlavne čo sa mi páčilo že ste tu neboli ako osamelý vlk a vždy ste mali po boku niekoho i ked niekedy boli na nič. Najviac čo tu hru zráža dole si myslím je umelá inteligencia. Ked som to hral prvýkrát tak som taký pocit nemal lebo ste zo všetkého paf! Avšak počase zistíte že s tými nemcami nieje niečo v poriadku a správajú sa tak ako by sa nemali. Občas sa dostavil stereotyp ale vždy to zachránila iná hratelná strana. Niektoré misie budete zbožňovať napr. Stalingrad a niektoré si zahráte iba raz a nikdy viac napr. Hrádza. Spomienky na túto hru ostanú krásne. Odporúčam!

Pro: Neopakovatelný zážitok zo 2 sv. vojny na svoju dobu. Grafika, 3 hratelné strany, Velkolepá hudba (hlavne za rusko)

Proti: AI bola miestami fakt mizerná, lineárnosť (hlavne na otvorenejších priestranstvách)

+16

Mass Effect 3

pipboypipboy
Dohráno
  • PC 80
Ohh, tohle opravdu víc střílečka, než jsem čekal. Což platilo asi pro každý díl ME. Akce je asi taky to jediné, co se napříč sérií zlepšuje.

Příběh je.... lineární. Nezajímavý. Nakonec je všechno jen o tom přiletět, vystřílet, ve jménu shromažďování prostředků k boji proti Reaperům. Místní poměry, okolnosti... ustupují do pozadí, v podstatě na nich nezáleží, stejně se nikde dlouho nezdržíte. Bez projetí DLC mám pocit, že mi chybí jisté informace. Bez savu z ME2 mám pocit, že okolnosti řešené v předchozích dílech... věci prostě nejsou tak, jak si je pamatuju já. A sralo mě to nějak víc, než v případě dvojky.. asi logicky z toho že je těch rozhodnutí teď prostě víc, ale byl by takovej problém mi na začátku jebnout dotazník? Jediné, co si můžu vybrat, je, kdo seděl u bomby v jedničce.

Najde se sice pár emotivnějších momentů, kdy jsem si říkal, že se blýská na lepší časy, ale celkově to prostě všechno vyznělo tak nějak... prázdně. Dialogy jsou nezajímavé, vyloženě omáčka kolem akce, se společníky toho taky dohromady moc nenakecáte, opravdu podstatných rozhodnutí uděláte za celou hru jen pár. Nevím jak je to s koncema, co-opem, atd., ale já měl na konci výběr ze dvou možností a rozdíl mezi nima byl v podstatě jen v barvě paprsků. (Až na dva buglé vedlejšáky jsem snad splnil a posbíral všechno, takže to asi byly i bez co-opu ty top konce.)

I graficky je ME3 spíš zklamání - dvojka měla prezentaci perfektní, tady člověk civí na rozplizlé textury a filmové podání taky nějak nedělá ten dojem. Že samotná hra je tak nějak o hovně tomu taky moc nepomáhá.

Takže zbývá jen to střílení. To je docela fajn. Ustřelování hlav dovede být dost uspokojivé. Zbraně si můžete vybrat sami, jejich množství taky - čím víc toho táhnete, tím pomaleji se vám dobíjejí štíty (jestli jsem to pochopil dobře :)) - eventuelně dostanete na výběr pro každý typ zbraně cca 7 kousků s různýma vlastnostma a každý si najde tu ideální. Moje oblíbená pistole střílela granáty, které po cca 3 vteřinách explodovaly. Vylepšování se pak děje několika způsoby, a i když je celkově dost jednoduché, funguje.

Celkově ale prostě ME3 zklamal. Dalo se to čekat, ukázky ze hry ostatně nebyly zrovna inspirativní, ale i tak jsem nečekal, že to bude až takovéhle zbla. Asi za to ale hodně může skutečnost, že save s rozhodnutíma z předchozích her prostě nemám a default mi vážně moc nesedne. Ale i to považuju za chybu na straně Bioware, mohli se mě ne začátku hry jednoduše zeptat. Příběhová střílečka, zdaleka ne tak dobrá, jako ME2. I když jsem ME3 projel komplet za 33 hodin, přijde mi obsahově mnohem slabší, než předchozí díly - je to prostě příliš stejné a lineární.

Až mám nutkání zvážit přehodnocení ME1 k lepšímu, ale to bych ho musel hrát znova a upřímně řečeno Bioware hry ve mě tohle nutkání opravdu nevzbuzují..
+16 +22 −6

Jagged Alliance 2

VšivákVšivák
Dohráno
  • PC 100
Musím říct, že před tím, než jsem poznal hru Jagged Alliance 2, měl jsem k žánru tahových strategií velké předsudky. Hra se mi dostala do rukou v době pařanského sucha a absolutní nudy. Za zkoušku nic nedám, a váhavě jsem spouštěl instalační program.

Už od prvního rozhovoru je zřejmé, že i přes všudypřítomný válečný konflikt, je hra docela humorná. Proč se taky otravovat s nějakou depkou. Boje se mi pod kůži vryli okamžitě. Jsou neskutečně zábavné, přehledné, mají lehce srozumitelné ovládání a musíte při nich opravdu používat taktiku, využívat terén atd. Ať útočíte, nebo se bráníte přepadení. Žoldáci po postřelení krvácí a pokud je rychle nezalátáte, máte problém. K tomu ještě připočtěte, že Vaši žoldáci nejsou jenom statičtí vojáčci, ale opravdové osobnosti. Prostě paráda.

Po příběhovém začátku zjistíte, že máte k dispozici celou mapu. Vyzkoušíte si i své manažerské schopnosti a schopnost myslet dopředu. Musíte se starat o výbavu, peníze. Musíte správně vybalancovat svou skupinku. Postupně dobíjíte území, města (která pak bráníte, což je velmi zábavné,), obsazujete doly. Nebo můžete v obsazených městech budovat milici, boj funguje automaticky, a vy se můžete soustředit na jiné věci. Můžete dělat co se Vám zlíbí. Máte naprostou volnost. Vše je vyvedeno v líbivé grafice. Vidět létající projektil, který s dunivým zvukem omráčí nepřítele mě neskutečně naplňovalo.

Hru jsem si užíval jedním dechem a na konci jsem se s ní nedokázal rozloučit. Jako když čtete strhující knihu. Vždycky je moc tenká. Teď mě napadlo, že bych si mohl zapařit datadisk.

Pro: volnost, boje, příběh, humor, návykovost, celé hře palec nahoru

Proti: i přes svou velkou délku, pořád krátká hra

+16

Shellshock: Nam '67

JohnCZJohnCZ
Dohráno
  • PC 80
Her s tématikou války ve Vietnamu moc není, a když už jsou, tak jsou to většinou céčkové záležitosti. Mezi výjimky se řadí úžasný Vietcong a téměř neznámá taktická akce ze série Conflict s podtitulem Vietnam. O Shellshocku jsem slyšel, ale díky nechvalné proslulé dvojce jsem ho opomíjel. Byla to jednoznačně škoda. Ač to tak nevypadá, Shellshock je v pravdě dost dobrá střílečka a pro fandy této tématiky ji mohu jednoznačně doporučit.

Prvně by se slušelo říci, že je to konzolový port a to ne zrovna dvakrát doladěný. Ovládání je jasně optimalizováno na gamepad, který se mi paradoxně nepodařilo zprovoznit. Myš nepříjemně laguje a není žádná sranda zpočátku vůbec něco trefit. Ale jak je zvykem, časem se to dá naučit a ke konci hry už vám to ani nepřijde. Technicky je hra velice stabilní, grafika ucházející, ale nikterak detailní. Textury jsou i na svou dobu v dosti nízkém rozlišení.

Design map je striktně lineární a jen málokdy má hráč možnost volby cesty (všehovšudy asi dvakrát). Mise jsou vesměs krátké a střílení je dosti arkádové. Je to trochu škoda, dokázal bych si představit klidně i misi dlouhou několik desítek minut – jako to bylo u Conflict Vietnam. Atmosféru rozlehlé džungle to trochu kazí.

Samotné střílení se mi ale líbilo nesmírně. Mám pocit, že hra běží na stejném, či nějak upraveném enginu ze série Conflict. Střílení je hodně podobné, chování nepřátel při zásahu taktéž. Po celou dobu hraní jsem měl opravdu pocit, že střílím do živého. Nepřátelé padají za pomocí výborné fyziky na zem. Zbraně zase pořádně kopou a díky topornému míření jsem měl pocit jejich těžkosti. Že by se za záporu vlastně stával klad? No… jak kdy.

Příběh ve hře prakticky není, i když mě docela pobavil jeden menší zvrat a následná mise v poslední třetině hry. Ke konci jsem však měl pocit, že hře trochu docházel dech. Design přestával být zajímavý, tak jako na začátku, a poslední mise moc uspokojujícím zakončením nebyla.

Ale i přes několik nedostatků se jedná o důstojného zástupce žánru. Pro fandy Vietcongu to je povinnost. 79%

Herní doba dle sejvu: 3h 38min

Pro: prostředí, pocit ze střelby, velké množství zbraní, hudba a dabing

Proti: slabší grafika, nedokonalé zvukové přechody, občas ovládání; jednoduché, lineární a krátké

+16

FlatOut: Ultimate Carnage

WalomeWalome
  • PC 80
Tak teď vážně. Flatout 2 mě horzně bavil, ačkoli nejsem autíčkář ani pc závodník. Je to jediná závodní hra, kterou jsem "dohrál". F:UCK... teda, F:UC je to samé, jen v novějším kabátě. Nebudu tady špekulovat nad tím, že mohla přibýt aspoň jedna mapa. Přibyli jen soupeři, kterých je tolik, že když se čeká za startovní čárou, někteří z nich v některých mapách stojí v trávě.

FUC je graficky úchvatný i dnes. Oproti dvojce je zde více předmětů, do kterých můžete vrazit - respektive se rozpadnou na víc kusů. Což je zrádné, protože najet na malý kus plechu vám může dost zavařit - vždy se mi vybaví slova z Mafie "občas do tebe někdo vrazí". U FUC to platí desetinásobně. AI je totiž dobře nastavená - když okolo vás někdo jede, občas do vás vrazí, občas ne. Ale většinou ano.

Ale nic vám nepřinese větší potěšení, než někoho rozsekat na sračky. A to potěšení je o to větší, pokud je to živý soupeř - pamatuju na dny, kdy jsem i taková lama jako já ukázal pár Polákům, zač je toho loket.
Pravá extáze však přichází ve chvíli, když někomu nakopete prdel z DH :) Asi bych ji měl brzy nakopat Chuckovi, aby si uvědomil, že já FlatOut rád :)

Pro: grafika, jízdní model, model destrukce, hudba (ačkoli ve dvojce mi sedla víc), štěrk, bláto, voda...

Proti: málo tratí

+16 +18 −2

FlatOut: Ultimate Carnage

SasakrSasakr
Dohráno
  • PC 75
Prvnímu dílu jsem na chuť nepřišel (přiznám se, velkou roli v tom sehrála obtížnost), druhý díl jsem si ale oblíbil o hodně více. Hra, která skvěle vypadala a výborně se hrála, přičemž uměla rozpálit mojí Ati Mobility HD 3650 na slušných 109°C, patřila mezi mé nejoblíbenější kousky, které jsem měl nainstalované po celou dobu vlastnictví notebooku.

Notebook ale vystřídal stolní počítač a já si řekl, že je přeci nesmysl zahazovat se "starou a ošklivou" dvojkou, když je tu nablýskaný datadisk (či jak to vlastně nazvat).

Nemá cenu hru popisovat od základu, rozdílů oproti dvojce je pomálu. Zajímavé byly mé první dojmy po spuštění prvního závodu: "Sakra! Něco jsem zapomněl zapnout!" a šel jsem zpátky do nastavení, abych zjistil, že vše je skutečně naplno. Zapínám závod znovu a dochází mi to. Dvojka byla šílená hra, ke které zcele neoddělitelně patřil šílený postproces. Byla přeefektovaná až hanba, ale na takovou jsme si zvykli a takovou jsme ji měli rádi. Nic takového ovšem nenajdeme v UC, přičemž po čase mi dochází, že spolu s kompletním vystínováním a vymakanými reflexemi se ze hry stává veskrze povedená záležitost, co se grafického podání týče. Je ale grafika jedinou změnou? Není, ale je tou bezpochyby největší.

Výrazně se zjednodušilo také ovládání aut. A víte co? Mně to nevadí. Prostě se to snáze ovládá, i tak to není úplně snadné.

Další změnou, kterou ale vnímám spíše negativně, je nový soundtrack. Už žádní Megadeth v menu, namísto "symfonie ničení" tam hraje cosi, po čem mi hlavě nezbyla ani vzpomínka na pár tónů. Hře zkrátka chybí hudební pecky a takto "tvrdé" hře by pořádně tvrdý soundtrack vůbec neuškodil.

A co samotné hraní? Tak jako všechny závodní hry, i tuto jsem hrál s volantem. Opět mě potěšila přítomnost kamery z kapoty vlevo, co mě ale nepotěšilo byl špatně slyšitelný zvuk motoru znemožňující rozumné řazení. U některých vozů to bylo lepší, u jiných byl ale motor prakticky neslyšitelný. Když nepomohlo ani nastavování úrovní hlasitosti, zbyl mi alespoň otáčkoměr. Ten ovšem v Crash Derby zmizel a já tak musel potupně přepnout na automat. K hraní se ale váže ještě jedna věc. Když jsem poznal všechny tratě (a vzhledem k tomu, že jsem si je pamatoval ze dvojky, došlo k tomu velice rychle), hra se pro mě stala nudnou. Ano, závodění u mě dost kolísalo, co se zábavnosti týče. Hře by určitě prospělo více tratí. Když řeknu, že jsem si takřka půlku hry zrovna dvakrát neužíval, nepřeháním.

Oceňuji, že blbinky typu shazování kuželek kaskadérem nejsou přímo v kariéře, nýbrž mají vyhrazený vlastní herní mód, který mi přišel v kombinaci s ostatními disciplínami poměrně povedený.

Takže? Pár vylepšení, ale furt je to jen převlečená dvojka. Jsem docela překvapen, že ve světě hráčů, kde každý vždycky nadává, když se z něho někdo snaží dostat peníze za "naklonované" hry, je Flatout: UC hodnocen tak dobře. Pro mě to zkrátka není horší nebo lepší, než dvojka. Změny jsou příliš malé na to, abych to vůbec mohl hodnotit jinak.

A ještě jedna věc. Měl jsem ve hře jakýsi FPS bug. Ačkoliv hra ukazovala permanentních 60 FPS, vypadala na mnohem méně, okem bych to odhadl tak na 30-40. Co jsem tak hledal, nejsem jediný, kdo má ten pocit. Je to škoda. Každý, kdo nepatří do klubu "24 FPS je plynulost a cokoliv navíc oko nevidí" jistě uzná, že ta krásná plynulost synchronizovaných 60 snímků za vteřinu by hru učinila pro oko ještě pohlednější.

Moji skromnou galerii snímků obrazovky naleznete zde ZDE.

Pro: Grafická stránka, zpočátku zábavné, možnosti kamery

Proti: Špatně slyšitelný zvuk motoru, chybějící otáčkoměr v Crash Derby, FPS bug, soundtrack, časem omrzí

+16

Unreal II: The Awakening

VšivákVšivák
Dohráno
  • PC 85
Hned na začátek musím říct, že dvojka Unrealu má s jedničkou společný akorát svět ve kterém se odehrává. Je to úplně jiný příběh, proto se oba díly nedají moc srovnávat.

Poprvé, když jsem vyběhl do akce, mě zaujali dvě věci. Hra má krásnou grafiku. Na tu dobu to musela být špička. Modely postav by se neztratili ani dneska. Jakmile jsem zmáčkl pohyb dopředu, už jsem hledal tlačítko pro běh. Jakmile jsem ho zmáčkl, pohyb se ještě zpomalil. Nikdy jsem snad nezažil pomalejší pohyb postavy, a musím říct, že jsem si na to dlouho zvykal.

Držák Unrealu 2 jsou bezesporu skvěle zpracované zbraně, ze kterých je opravdu radost. Hlavně střelbu ze samopalem a z plamenometem jsem si opravdu užíval. Druhá věc čeho si všimnete, jsou různorodé a obsahem hodně promakané mise. Není divu, když lítáte z planety na planetu. Nejvíc mě ale bavili obranné mise, kde musíte i trochu přemýšlet. Někdo může namítnout, že hra je strašně lineární a jednoduchá. Linearita v tomhle případě vůbec není na škodu, protože tím udržuje skvělý příběh pěkně pohromadě. Obtížnost se dá nastavit. Je fakt, že hra by mohla být delší.

Už jsem se zmínil o příběhu. Ten je podle mého názoru naprosto skvělý. Ze začátku vám to ani nepřijde. Proč se sakra můžu pohybovat na lodi, kecat s posádkou? Poznávat jejich osobnosti a problémy? Poznávat mojí osobnost a problémy? Příběh (i díky krátkosti hry) strašně rychle vygraduje. Z několika dějovými zvraty a dá vám to pěkně sežrat. Na konci jsem jenom zíral, a donutilo mě to zapřemýšlet. Skvěle

Unreal 2 stojí zato. Krátký, ale intenzivní a hlavně zábavný zážitek.

Pro: Super příběh, zbraně, různorodost misí, zábava

Proti: pomalý pohyb, krátký zážitek

+16

FlatOut 2

SasakrSasakr
Dohráno
  • PC 75
Tak tohle je panečku jiná káva, než první díl. Tohle je totální destrukce, chaos a jatka, to vše za doprovodu breku vdov po zabitých řidičích. Sice jsem co do počtu moc her nehrál, ale jestli na mě něco udělalo dojem, byl to právě Flatout 2.

Pamatujete si třeba na sérii Need for Speed v roce 2006? Pamatujete si, co se stalo, když jste s autem narazili do soupeře nebo bariéry? No správně! Nic se nestalo. Když jsem hrál Flatout, nutně se mi vnucovala otázka, jestli by destrukce takhle čistě náhodou neměla vypadat ve všech hrách.

Ale pojďme na to popořadě. Dvojku jsem hrával na notebooku, který se s ní vypořádal překvapivě dobře, a tak byl Flatout jednou z mála her s next-gen grafikou, co jsem si mohl navzdory výkonovému omezení vychutnat. Ten bloom! Ten blur! Ty efekty! Ano, valil jsem na to oči. Zpětně musím uznat, že podobně jako třeba v prvním Dirtu, i tady je grafika dělaná na efekt, o realistickém ztvárnění však nelze mluvit. Nevadí, hezky se na to kouká a k šílené hře se šílený postproces hodí.

Co závodění? Zabaví dlouho, ale přeci jen ne napořád. Tratě se začnou opakovat a pro mě se zábavnost postupně vytrácela. Začíná to být stále stejné, srážky už neuhranou, závody se stávají stereotypními. Nicméně i poté se to dá hrát a baví to více, než některé hry hned na začátku.

Vzhledem k charakteru závodění mě poměrně překvapil jízdní model, který bych neoznačil za jednoduchý. Zkrotit auto chce cvik a rychlí lamači asfaltu se dají udržet na uzdě jen obtížně.

Soundtrack je docela povedený, ale už jsem měl tu čest s lepšími. Takováto hra by si klidně zasloužila i tvrdší nářez.

Pokud hru hrajete na klávesnici a s kamerou za vozem, máte všechny ty srážky a kusy odlétávající z vašeho i cizích vozů jak na stříbrném podnose. Dáte-li přednost volantu a kameře z kapoty vlevo OBRÁZEK(chválím), pak jste zase v centru celého dění. Oboje má něco do sebe.

Takže abych to nějak shrnul, Flatout 2 je povedená hra. Ze začátku šokuje, ke konci nudí. To vše ve slušivém kabátku za podpory nízkých hw nároků. Od prvního dílu to byl veliký skok, naproti tomu k Ultimate Carnage je to zatraceně blízko...

Pro: Grafická stránka, nároky, zábava, možnosti kamery, americky vyhlížející vozy

Proti: Časem stereotypní

+16 +17 −1

Polda 4

hellhouse99hellhouse99
Dohráno
  • PC 80
Pankrác si užívá dovolené se svou milovanou Mucovou. Jednoho večera se vrací do hotelového pokoje. V tom je Pankrác vyrušen neznámým útočníkem, kterého Mucová zneškodní. A tady případ začíná. Kdo byl onen záhadný a proč chtěl Pankráce zabít?. V pořadí již čtvrté dobrodružství s Pankrácem v hlavní roli. Ale co všechno čtvrtý díl přináší? Vezmu to hezky popořadě.

Uplně první novinkou, bijící do očí je grafika. Ono to vyjádření "bijící do očí" není zas tak od věci. Pravdou je, že přechod na pseudo 3D Poldovi pro mě moc nesvědčil. Jsem zvyklý u takovýchto humorných adventur hezky malovanou a ulítlou grafiku, přesně takovou jakou přinášely předešlé díly. Vůbec se mi ztvárnění Paříže nelíbilo, nelíbila se mi ani krkolomná mimika postav. Prostě šeď a bída. Jenže chyba lávky! Ona ta hra má něco do sebe! Jakmile Pankrác poprvé odcestuje pomocí stroje času do Paříže roku 2011 (tedy v době, kdy je nad Paříží zatáhnutá železná opona Sovětů) začíná hra nabírat na zajímavosti a zábavnosti. A právě ztvárnění těchto lokací začalo hru řádně roztáčet. Od původní nechutě (lokace před použitím stroje času) mě hra začala bavit. I když ještě pro mě nestravitelné části hotelu nebo pláže (proboha ten soudruh Dubov rozpláclej na pláži, grafický hnus první jakosti, neříkejte že to nešlo udělat lépe - jinak) mě motivovaly k tomu, abych se ujal dalšího postupu ve hře. A to se vyplatilo. S Pankrácem jsem se koukl do pravěku a hlavně také do Paříže v době velké revoluce - nejlepší pasáž hry. Tady mě hra chytla za pačesy a nepustila. Od rozhovorů, ztvárnění prostředí, zápletku až po hudbu v pozadí. Přesně v této pasáži hry jsem byl rád, že jsem u ní vytrval.

Další zajímavostí je, že tento díl nepatří mezi ty "nejvtipnější", což mi v úvodu hodně vadilo. Humor tu je, ale je ho daleko méně. Polda 4 je spíše takovou detektivkou s nádechem humoru. Celkově jsem měl v úvodu hry pocit, jakoby i ten Luděk Sobota u dabingu spal. Žádné emoce. Když už jsem zmínil ten dabing. Strašně rád poslouchám postavy dabované Stanislavem Fišerem. Ten člověk, respektive jeho hlas, mě prováděl už od útlého dětství a tak jsem byl moc rád, že propůjčil svůj hlas několika postavám ve hře. Ozvučení ve hře je vcelku přijatelné, jen mi hra občas tzv. "zvukově zakřupala" ale to dávám za vinu spíše Windows 7, na kterém jsem Poldu hrál.

Taky bych rád zmínil, že nemám rád adventury, ve kterých můžete umřít. To je pak nakrásno vystřízlivění když si s Pankrácem vylezu z kanálu a... kde mám save? K sakru zas o nějakých 15 minut nazpět. Pankrác už věci okolo nekomentuje toliko vtipnými hláškami jako v předešlých dílech. O to víc nabral na vážnosti. Hra má také několik miniher jako skládání kulis v divadle nebo třeba hraní logické hry se šamanem (připomíná dosácký Hexxagon).

Neodpustím si rovněž i odkazy, které se ve hře vyskytují. Třeba na náhrobcích jsou jména tvůrců hry. A v divadle je plakát od skutečného muzikálu Into the Woods, který mě svým jménem zmátl a už už jsem tu viděl odkaz na filmovou prvotinu Raimiho :-) Mno a to outro hry bylo zatím nejukecanější a nejzdlouhavější ze všech předešlých dílů... vlastně... jak dopadla jednička? Vzhůru na ni!

článek s obrázky

Pro: méně humoru, grafika, cestování časem, dabing

Proti: méně humoru, grafika

+16

Depth Hunter

tomi2k9tomi2k9
Dohráno
  • PC 40
Ať se ta hra tváří jakkoliv, tak je to arkáda bez příběhu :) Nevíte, kdo jste, co jste pod vodu přišli dělat - prostě vás na začátku plácnou do vody a lov ryby... Hm, zábava... Bohužel to je tak všechno, co ve hře děláte... Ale pozor, ve hře jsou žraloci - takže by to mohla být zábava - no, jenže není, protože když na něj chcete vystřelit, vače herní ego zařve něco ve smyslu, že to nejde a máte po ptákách... Po žralocích... Takže si prostě lovíte malý rybičky, hlídáte aby se vám nepřetrhnula šňůra od harpuny a... A to je asi tak všechno... Vlastně ještě jednou za čas musíte něco vyfotit, najít starou vázu apod... To je ještě horší, než chytání ryb... Jediné pozitivum hry je její grafika - sice jsem se nikdy nepotápěl, ale věřím, že takhle nějak to v moři vypadá... Jo, grafika je fajn... Od hry jsem nic nečekal, takže mě ani nemohla zklamat... Ale během hraní mě napadlo asi padesát věcí, v čem by hra mohla být lepší a zábavnější - možná příště... 4/10 - pokud bych nehodnodil grafiku tak 1,5/10

Pro: Grafika

Proti: Všechno ostatní

+16 +17 −1

15 Days

JohnCZJohnCZ
Dohráno
  • PC 40
15 Days mě zaujal už svým námětem. Prožít příběh party zlodějíčků mě velmi lákal a ve výsledku ani tolik nezklamal. Samotná hra je na tom už ale hůře.

První chvilky jsou příjemně, avšak záhy je poznat strašná osekanost herních prvků. 15 Days se snaží být za každou cenu filmová hra, ale k tomu ji chybí několik zásadních věcí. Prvně bych zmínil engine, na němž hra běží. 15 Days se totiž hraje jako obyčejná adventura s neduhama s tím spojenýma: primitivní animace, dlouhé pauzy mezi dialogy a hlavně strašně vypadající mimika postav a jejich pohyby. A to je základním kamenem úrazu. Už jen proto to nemůže fungovat tak, jak by tvůrci chtěli. Příběh je přitom docela zajímavý, i když je plný logických děr. Postavy jsou velice slušně napsány a dokázal jsem se s nimi sžít.

Jak už jsem říkal: ve snaze zachovat filmovost a dynamiku hry je adventurní část osekána na naprosté minimum. Aktivních předmětů je žalostně málo, s jejich kombinací se dokonce skoro nesetkáte. Má to jednu velikou výhodu a to velice nízkou obtížnost. Hru jsem profrčel prakticky bez jakéhokoli zákysu. Proto bych ji mohl doporučit naprostým začátečníkům v tomto žánru. Na druhou stranu vyvstává otázka, zda by je 15 Days spíše neodradil.

Grafika hry je spíš podprůměrná a měl jsem hlavně pocit, že to tvůrci dost odflákli. Jednak se dá narazit na pár docela ošklivých bugů a jednak to na velkém monitoru prostě nevypadá moc hezky. Dnešní technologie jsou úplně někde jinde. Pochválit naopak musím kvalitní dabing a dobré zvuky.

Verdikt: 15 Days je spíše podprůměrná adventure, já se u ní místy dost dobře bavil a proto bych ji mohl i doporučit. Ale popravdě: na trhu se dají nalézt i mnohem lepší tituly. 40%

Pro: atraktivní námět, dobře napsané dialogy a postavy, rychle to odsejpá

Proti: osekanost, technicky nezvládnuté, pár bugů; stupidní puzzly, které jsem vůbec nepobral (ještě, že šly přeskočit)

+16

Black Mirror III

GarretGarret
Dohráno
  • PC --
Jsou to přesně dva roky a dva dny od doby, co jsem dohrál Posla Smrti II. Třetí díl je jiný než druhý. Temnější, ale uspěchanější. A všeobecně nejhorší z celé trilogie.

Líbilo se mi chování Adriana při posednutí Mordredem (mám všeobecně rád záporné charaktery), líbila se mi atmosféra druhého chapteru a vůbec celý druhý chapter. Ale ve finálním, šestém, chapteru jsem se ocitnul až příliš rychle a jeho tempo bylo až příliš pomalé, s frustrujícím řešením hádanek. K tomu není moc s kým kecat, NPC postav je coby na prstech jedné ruky jednoho nešikovného dřevorubce napočítal a lokací je ještě méně – vše se odehrává dost komorně na recyklovaných místech z minulých dílů.

Celé rozuzlení příběhu sice dává svým způsobem „smysl“, je ale až příliš překomplikované, děravé, založené na náhodách a dosti těžko pochopitelných věcech. (šestý smysl Valerie, Darren nepamatující si své dětství, meč Mordreda schovaný ve zdi čajového salónku…).

*/5

Poznámka na závěr:
Tempo adventur by se mělo postupem času zrychlovat, někteří tvůrci ale dělají přesný opak, což mě osobně neskutečně sere.
+16 +17 −1

Need for Speed: The Run

PRIVATE MARTINPRIVATE MARTIN
Dohráno
  • PC --
UPOZORNENIE:
Hru som hral vo verzii pre XBOX 360, myslím však, že okrem ovládania, grafiky a iných drobností by medzi jednotlivými verziami nemali byť žiadne rozdiely.

Po nečakane dobrom Hot Pursuite som sa rozhodol pustiť do pokračovania. Trailery a všetok ten humbuk okolo naznačovali, že pôjde o trochu iný druhý zážitku oproti predchádzajúcemu dielu, napriek tomu to vyzeralo nádejne.
A potom to prišlo. Relatívne krátko po vydaní som sa pustil do hrania PC verzie, ktorá ma odradila nepraktickým ovládaním (doteraz som neprišiel na to, ako ho mám upraviť k obrazu svojmu) a jazdným modelom, ktorý mi po Hot Pursuite prišiel akýsi, „zvláštny“. To bol posledný kliniec do rakvy s názvom The Run.
O čosi neskôr sa mi nejakou náhodou opäť podarilo dostať ku XBOXovej verzii (nie, nebolo to vďaka Warezu), vďaka čomu teraz (možno) čítate tento komentár.

Ako pri každej závodnej hre, začneme príbehom. Najlepší výraz akým ho môžem pomenovať je „žvást“ (v tom hollywoodskom zmysle slova). Inak povedané, ak sa Vám pri hraní predchádzajúcich „Needov“ od Black Boxu z príbehu ježili vlasy, inak tomu nebude ani tu.
Napriek tomu, celé to príbehové zastrešenie a filmový feeling robí hru výnimočnou (v rámci normy).
Nápad urobť z hry jeden veľký závod sa spočiatku javý ako dobrý, avšak jeho realizácia je už tak bezchybná nie je.

Začnem tým, čo mi vadilo. V prvom rade to bol už ten spomínaný jazdný model, ktorý mi aj po zmene platformy prišiel stále nejak „nedopečený“. Možno to bolo tým, že som mal v pamäti ten z Hot Pursuitu, nemohol som si naň zvyknúť. Vďaka tomu sa mi mnohokrát stalo, že vďaka mnou nečakanej reakcii auta som skončil vo zvodidlách, prípadne v oproti idúcom aute.
Ďalšou vecou bola výmena áut. Ešte nikdy som nezažil závodnú hru, v ktorej by som si nemohol zmeniť auto v menu (prípadne v režime voľnej jazdy). Jediný spôsob výmeny je zájsť si počas jazdy na pumpu a tam vozidlo vymeniť za iné, čím pochopiteľne strácate svoju pozíciu a musíte všetkých zase predbehnúť znova.
A poslednou chybou bola podľa mňa obmedzená ponuka áut. Nemám nič proti tomu, keď sa v nejakej špeciálnej edícií pridajú do hry nové veci. Prečo mi to ale hra vyhadzuje tak drzo na oči? Takto mi väčšina kusov, na ktoré som mal zálusk zostala neprístupná.

Zo zvyškom som bol už spokojný. Herné módy sú viac-menej klasické (akurát sú inak pomenované) a po pristúpení na pravidlá hry (a tiež akceptovaní jazdného modelu) som sa pri hraní výborne bavil. Občas sa zastaví aj stará dobrá polícia, aby trochu „závoďákom pristrihla (prítlačné) krídla“, sem tam prišla stláčacia sekvencia a čo ma zaujalo najviac boli naskriptované wow scény, ktoré sa v autovej hre len tak nevidia.

Aj keď moje písanie mohlo vyznieť negatívne, kladné dojmy prevážili. Hra to síce nie je dokonalá a niektoré veci mohli autori vyriešiť inak, napriek tomu ide o solídnu závodnú arkádu.

Pro: originálne spracovanie, naskriptované scény, stále zábavný gameplay

Proti: jazdný model, výmena áut, ponuka áut

+16
Zobrazit další komentáře

Nejlépe hodnocené komentáře
(za posledních 30 dní)

  • Peach Torment: Tides of… +26
    Torment: Tides of Numenera
    Napsala Peach, 13 dní
    Pacifist run: Po poměrně netradičním tutorialu, kde ani není jisté, že se vůbec…
  • ghost Doom +25
    Napsal ghost, 20 dní
    Vždy som mal rád počítačové hry. V 95tom som v stredoškolských počítačových labákoch…
  • Jab Tactical Breach… +23
    Tactical Breach Wizards
    Napsal Jab, 6 dní
    Už zase mohu normálně žít. Tactical Breach Wizards je hra s originálním námětem,…
  • ArmJohn Dishonored +21
    Napsal ArmJohn, 11 dní
    Dishonored je hra, které jsem z počátku nedůvěřoval ale jednoho dne jsem si řekl... ne…
  • Drolin Mizzurna Falls +21
    Napsal Drolin, 26 dní
    Když se hráčům vybaví konzole PlayStation, většinou budou asociace směřovat k žánrům…
  • rikuhahl World of Goo +20
    Napsal rikuhahl, 28 dní
    Jedna z nejlepších logických her na světě, protože nejde jen o to přemýšlet, ale i…
  • muffin Control +18
    Napsal muffin, 16 dní
    S Controlem jsem bojoval několik let. A není se čemu divit. Remedy se snaží většinu hráčů…
  • S4TW Pillars of… +17
    Pillars of Eternity
    Napsal S4TW, 19 dní
    Herní výzva 2025 - Bdím, či spím?   Miluji učící se pattern u isometrických cRPG.…
  • Schu Florence +17
    Napsala Schu, 7 dní
    Florence jsem měla na wishlistu už pěknou řádku let, ale co mě konečně donutilo si ji…
  • jvempire Sigil II +17
    Napsal jvempire, 18 dní
    Druhý Sigil překvapivě není novým obsahem pro Doom II, ale další epizodou pro první díl.…