Xzone.cz – Vyhrajte luxusní PlayStation herní koutek v hodnotě 250 000 Kč!
Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

XCOM: Enemy Unknown

80

Komentáře

« Novější Starší »
  • PC 95
Zatimco v realnem svete neni napriklad Evropska unie schopna branit se hordam z jihu a vychodu, ve fiktivni realite XCOM je tomu jinak. Kdyz se v Nemecku objevili mimozemstane a zacali zabijet obyvatele, neprisly na scenu neziskove spolecnosti, ochranci alienich prav a nejruznejsi vitaci, ale globalni organizace zvana XCOM s cilem vyporadat se s invazi tak, jak se slusi a patri - olovem (tedy plasmou, samozrejme).

Hrac se ujima role velitele projektu XCOM a ceka ho tuhy boj hned na nekolika frontach. XCOM je takticka strategie, ktera ma mnoho privlastku a jednim z nejdulezitejsich je: komplexni. Podobne jako u dvacet tri let (!) stareho originalu, budete se muset starat o vyzkum novych technologii, vyvoj armadniho gearu, budovani zaklady, zajistovani letecke podpory, evoluci vlastnich vojaku, politiku a samozrejme boj samotny. Na ten bohate dojde jak v pribehovych misich, ktere vas dovedou az k finalnimu rozuzleni (ktere bohuzel postrada ty spravne grady), tak v mnoha nahodnych akcnich misich ruzneho typu. Od prozkoumavani sestrelenych nebo odhalenych alienich vznasedel, pres zahranu civilistu pri teroristickych utocich, zneskodnovani bomb az po ryze politicke mise, udelene primo nejvyssim tajemnym koncilem.

Pro same stromy nevidel les
Akcni mise jsou paradoxne takovou tresinkou na dortu, nikoliv tezistem hry. Presto dokazi byt komplexni, zabavne a nekdy i poradne frustrujici. Zakladem uspechu vasi 4-6 clenne skupiny je vhodny mix specializaci (sniper, assault, heavy, support), takticke planovani a zejmena vyuzivani prostredi. Kryti se za ty spravne prekazky a z te spravne strany je zakladni predpoklad uspechu. Otevreny boj povede k rychlemu masakru, pripadne plne marodce. Vojak, ktery prezijem, ale utrpi vazna zraneni, muze byt az nekolik tydnu nepouzitelny pro dalsi mise a vy jej musite nahradit novackem bez zkusenosti. Ano, vasi vojacci leveluji (povysuji), ziskavaji nove dovednosti a vy si k nim postupne budujete vztah. Mimochodem, prostredi je do vysoke miry znicitelne. Kryteje se za zni? V dalsim kole uz tam muze byt ohorela dira. Nasli jste utociste za autem? Tak to zrejme v dalsim kole uhorite. A tam, kde stal silny pevny strom, budou litat trisky. Mimochodem, veskere pravdepodobnosti zasahu se generuji per mission, nikoliv per action. To znamena, ze i kdyz muzete ve hre ukladat de facto kdykoliv, stejna akce bude mit vzdy stejny vysledek a nelze tedy prubeh mise ocurat opakovanim tehoz. Musite proste zmenit taktiku.

Kolik reci umis, tolikrat jsi commanderem
Presuneme-li zpet na zakladnu, zakladem je politicko-vojenska sprava 16 regionu, tvoricich projekt XCOM. Na jejich financovani zavisi vase budoucnost, na jejich odchodu z projektu vase/nase zkaza. Nestarate se o dany region? Pokud panika dosahne vrcholu, opusti XCOM projekt. Bude-li takovych pripadu 8, hra konci. Abyste mohli regiony chranit, potrebujete satelity. Ty potrebujete vyrobit, zaplatit a napajet energii. Abyste meli energii, potrebujete postavit elektrarnu a vsechno vas stoji penize, kterych je vzdycky malo. Casto budete resit dilema, jestli vyvinout lepsi brneni nebo zbran, investovat do par saletitu nebo radeji posilnit vasi letku. A zatimco vy premyslite, cas neuproste leti. Opusti region projekt driv, nez postavim satelit a snizim panic-level? Budu muset na misi driv, nez se mi uzdravi klicovi vojaci? Samozrejme se muze stat, ze dostanete zadost o pomoc hned z nekolika regiou soucasne, ale pomoci budete moci jen jednomu.

Kdo chce emzaka bit, plasmu si najde
XCOM neni dokonala hra v technickem slova smyslu. Kamera obcas zlobi, zejmena u viceurovnovych prostredi v kombinaci s interiery kosmickych lodi. Mate-li sest kusu nejakeho itemu (treba Titan armor) a pocitac vam do mise predvybere sest vojaku z nichz jeden nema to nejlepsi vybaveni, musite zpet do barracks a manualne jej nejprve odebrat tomu, kdo ho ma aktualne prirazene, namisto aby se nejlepsi gear pro aktualne neaktivni vojaky automaticky ulozil do sdileneho inventare. Take bych ocenil moznost hromadneho udelovani prikazu, zejmena Overwatch (hlidkovani), aniz bych v kazdem tahu musel jeden po druhem vybirat X vojaku postupne. Za zcela automaticke bych povazoval moznost videt ocekavane vlastnosti novych technologii (range a damage u zbrani, armor a defence u brneni) drive, nez investuju do vyvoje. Ale vetsinou jsou to drobnosti, ktere hre radi odpustite.

XCOM: Enemy unkown tedy neni dokonala takticka strategie. Ale ma k ni velmi, velmi blizko. Nekdy v polovine kampane jsem si uvedomil, ze mi hra velmi pripomina legendarni Incubation. A priblizne ve stejne chvili jsem pripustil, ze hraju vyjimecnou a svym zpusobem genialni hru. Mozna mohla byt delsi a v nekterych detailech vybrousenejsi, ale pokud vas podobny zanr alespon trochu bavi, je tahle hra povinnost.

Remember, we will be watching!
+6+8 / -2
  • PC 5
S odstupem času...
Jako kdyby to bylo včera co jsem se těšil jak malý kluk když jsem se dozvěděl, že vyjde nový X-COM po prvních tří částech (UFO: Enemy Unknown, X-COM: Terror from the Deep, X-COM Apocalypsse) kdy zábavnost hry doslova gradovala a dle mého skromného názoru 3tí část byla fakt super hodně se mi líbili boje ve městě a na něco podobný jsem se těšil taky v XCOM Enemy Unknown, ale přišla studená sprcha a já nevěděl jestli hraji nějakou "alfu" kterou ukradli začínajícím vývojářům anebo co to má být...
Čas plynul dál a moje nejhorší myšlenky se stávali skutečností, nejlepší série gamesek zastavil tento díl a to tak ohromným způsobem, že programátorům se ani z daleka nepovedlo ani len napodobit první dva díly.

Taktické mise bylo doslova zvěrstvo, to nemělo s taktikou nic společný, přišlo mi to jako hra dělaná pro dementi a ne pro komunitu X-COM. Nezáživný nepřátelé a totálně nereální průběh boje se podepsali pod to, že po první dni jsem hru vymazal. Na druhý den ráno si povídám to nemůže být pravda to se mi jenom zdálo zkusím to znova po dvou hodinách jsem se musel vyblejt na wc.
Taktika utrpěla takovým způsobem, že taktická mise by se neměla jmenovat taktická a druhou věc, která mi chyběla byli boje v Real-time jak jsem si je pamatoval z X-COM Apocalypsse tedy hra dostávala nový rozměr a rychlejší spád.
To byl ale jenom začátek, střety s UFEm byli ještě horší, arkanoid z 92 byl zábavnější jak vysílaní letadla (JENOM JEDNO) na UFÁ...

Moje hodnocení je jasné a to hlavně proto, že vývojári měli k dispozici finance, nápady, perfektní scenář a stačilo jenom udělat kopii první dvou dílů anebo zkusit napodobit Apocalypsse kde se bránilo jedno město, které bylo krásně v 3D a to by dovolovalo nádherný boje a taktiku v nové grafice, no nic z toho se nenaplnilo a hru hodnotím jako ukradený nápad kterého se 2K nemělo ani chytat. Nejhorší je, že aj další pokračování byli ještě horší a tupější.
A budu len doufat kdy se tohohle titulu chopí schopnější lidi a udělají pokračování které si první tři díly zaslouží...

Pro: Absolutně nic !!!!

Proti: Úplně vše !!! Nejvíce zpackaná hra posledních 20 let

-10+6 / -16
  • PC 80
// nehrál jsem původní xcom a hru s ním nesrovnávám
Na začátku hry se lidstvu konečně dostane odpovědi na otázku: Jsme v vesmíru sami? Na modré planetě se objevují zástupci jiného druhu.
Návštěvníci z vesmíru bohužel rozhodně nepřišli obdivovat památky. Běžné obranné složky proti technicky mnohem vyspělejšímu nepříteli samozřejmě nic nezmůžou. Naštěstí je tu organizace XCOM sjednocující státy napříč celým světem, určená k řešení podobných situací. Skupina špičkových vědců, techniků a chlap v roláku, který má přehled o důležitých událostech a samozřejmě tým vojáků. Jediné co jim schází, je velitel. Ještě že jste tu vy.

Hello Commander
Takže dostanete plnou kontrolu nad základnou a silami projektu XCOM. A co tedy budete dělat? No ve většině případů bojovat s mimozemšťany samozřejmě. Když zrovna nebojujete s vesmírnou chátrou, spravujete svoji základnu, budujete a rozšiřujete a hlavně vyvíjíte nové technologie (tedy dáváte příkazy k jejich vývoji, ale to je to nejdůležitější). Budováním základny určitě nestrávíte tolik času jako bojem, který je přece jenom hlavní složkou hry, ale je potřeba mu věnovat pozornost. Ve hře funguje systém, ve kterém různé místnosti a zařízení dostávají bonusy podle toho kolik místností stejného typu se vám podaří postavit k sobě. Takže se vyplatí plánovat dopředu. Je důležité nepodcenit výzkum, protože vám pomáhá udržet krok s nepřítelem, tedy lépe řečeno aspoň trochu snížit jeho náskok. Dále je nutné dotáhnout plány vašich vědců do reálné podoby, o což se postará váš tým techniků.

Commander to the control room
Když už máte doma všechno zařízeno a vědci mají zase chvíli nad čím bádat, je čas přesunout se k tomu hlavnímu. K boji s nevítanými návštěvníky samozřejmě. Takže rychle popadněte pušky a raketomety, poslední v letadle je mimozemský agent. Ne tak rychle nejdříve je samozřejmě třeba věci naplánovat. Ještě, že jste tady vy, abyste dali všechno do pořádku. Cíle mise vybíráte na holografickém glóbu a obvykle je třeba rozhodnout se mezi třemi místy, kde je třeba zasáhnout. Liší se jednak svojí obtížností a jednak slíbenou odměnou, v případě, že úspěšně zničíte ty vesmírné neřády. Snadná volba, říkáte si, prostě půjdete po tom nejvýhodnějším. Tak snadné to rozhodně nebudete, nemůžete totiž rozhodovat zcela svobodně. Je tu totiž ještě Rada. Rada to jsou zástupci všech států, které se na projektu podílím a které bráníte (zbytek světa má prostě smůlu.) a někdy to dá vážně práci se jim zavděčit. Proč bych se, sakra, říkáte si, měl zavděčovat nějaké radě? Co pro mě kdy udělal? neobejdete bez jedné naprosto zásadní věci a tou jsou peníze. Samozřejmě realizovat takový projekt něco stojí a míra financí, které vám budou přiděleny, závisí na závěrečném měsíčním hodnocení rady. A to je zase závislé na úspěšnosti vašeho programu, splněných misích a přáních rady. Ani kdybyste se rozhodli, že kašlete na jejich peníze, nemůžete ignorovat stupeň paniky v jednotlivých zemích. Ta se zvyšuje s tím, jak se stupňuje mimozemská aktivita a je potřeba ji snižovat, samozřejmě pomocí úspěšných operací.

Misí je několik druhů. Většinu času budete řešit standartní „únosové“ mise, což vlastně znamená: vyšli tým, přistaň, najdi, zabij. Druhou nejčastější položkou na vašem seznamu budou mise při zabezpečovaní sestřeleného, nebo přestávku si dělajícího UFO. V takovém případě musíte postupovat takto: Vybrat tým, doletět na místo, najít Talíř a jeho posádku vyzabíjet. Pak jsou tu speciální mise rady, kterými vás rada obdaruje pravidelně jednou v měsíci a bývají to dva druhy úkolů Eskortovat důležitý cíl (buď vědec, který má nějaké důležité informace, nebo zrádce, jehož smrti je nutné zabránit, aby mohl být dopraven do bezpečí a „poučen“ o tom co se smí a co ne.) nebo zneškodnit bombu. Poslední a mnou nejvíce proklínanou kategorií jsou mise terorové. Toto varování znamená, že se mimozemšťani rozhodli, upravit nějaké město, bohužel jejich vkus je dost morbidní) a v takovém případě musíte neprodleně vyslat záchranný tým a pokusit se zachránit tolik lidí i kolik bude množné, ideálně samozřejmě plný počet. Problém je v tom, že váš tým se může snadno změnit z týmu záchranného, na tým umírající. Mimozemšťané totiž velmi svižně likvidují (v lepším případě) všechny přeživší, takže se nejspíš budet snažit spěchat, abyste je zachránili. Nedělejte to. Přesila na těchto mapách bývá veliká a nepřátelé se s oblibou zjevují na těch nejnečekanějších místech, takže bezhlavě postupovat vpřed a říkat lidem, že odletět se musí letadlem, není ten nejlepší nápad. Navíc je třeba mít na paměti, že záchranou civilistů nic nekončí, ale je třeba ještě eliminovat veškeré hrozby a (a to by člověk opravdu někdy nejraději předhodil myš kočce a šel trénovat hod monitorem do dálky) v případě přerušení mise, nepočítá nikoho, koho jste zachránili jako přeživšího a vesele ignoruje těch 18 lidí, co by se mělo nacházet na palubě (takže je pravděpodobně naštvaný pilot během cesty v záchvatu vzteku vyházel).
Nevypadá to, kdovíjak úžasně že? Druhy misí se zase tolik neliší a brzy to musí být nuda. Jenže, ono je to ve skutečnosti strašlivě chytlavé. A je úplně jedno, že už po x té na stejné mapě, kterou jste už x krát viděli děláte už po z to samé, protože je to prostě zábava.
Než se ale pustíme přímo do popisu akce, měl byste počítat s jednou věcí veliteli.
commander to the barracks

Ze všeho nejvíc je třeba mít na paměti jedno základní pravidlo. Mrtví vojáci se nedají už nikdy poslat do akce. Smrt vašeho vojáka je trvalá a nedostanete žádné odškodnění. Je třeba na to pamatovat, protože právě v to je největší nebezpečí hry. Přijít o vylevelované super vojáky je nejlepší cesta na mimozemské pitevní stoly. V pozdějších fázích hry vám budou vaši vylevelovaní vojáci opravdu scházet a pokoušet se je nahradit je téměř nemožné, protože pro nováčka každá mise končí smrtí. Vaši vojáci. Jsou to nejdůležitější, co máte, takže bychom o nich mohli ztratit alespoň pár s(l)ov. Vojáci postupují po úrovních, podle počtu zabitých nepřátel. Existuje několik tříd všechny jsou standartní, není třeba obávat se velkých překvapení. Získávají hodnosti a pří každém povýšení jim můžete přidělit jednu ze dvou schopností. Většinou se rozhodujete, jestli budete vojáka hrát jako agresivního útočníka, nebo tanka. U podpory se například můžete rozhodnout, jestli bude rychlejší (3 pohyby) nebo jestli unese víc lékárniček. Je třeba to promyslet, protože potom už se to těžko dohání. Zvlášť nebezpečné je ztrácet zkušené vojáky, nebo přijít o příliš mnoho vojáků určité třídy. Třídy se totiž přidělují vojákům náhodně a tak je opravdu problematické například sehnat medika.

Tak ale teď už opravdu jdeme sejmout nějaké ty slizké zrůdy.
Na začátku je vše celkem jednoduché. Obtížnost soubojů opravdu narůstá, a co bylo dříve elitním vojákem, kterého jste potkali během mise maximálně jeden exemplář, je později základní pěchotou. Mimozemšťané totiž samozřejmě zaznamenají váš technický pokrok a tak přestanou používat jen pěšáky a vytáhnou esa. Je dobře vidět pokrok kterého dosahujete ve výzkumu i výcviku, základní nepřátele prostě zlikvidujete (tedy vaši vojáci ho zlikvidují) mrknutím oka (či spíše bliknutím laseru). Proto se postupně začnete setkávat s novými a vražednějšími typy, jako jsou pavoukovití Chysalidé nebo odolní mutoni. Nepřátele jsem považoval za zajímavé a hra vždy dokázala přijít s něčím novým, co překvapilo. Nejraději mám spíše základní nepřátele, jejichž design se mi zdá nejlépe mimozemský, ale žádný z ostatních mi nepřipadal vyloženě špatný.

Kromě pozemních bitev jsou tu ještě ty letecké.
Letecké souboje jsou realizovány jednoduchou minihrou, při které sledujete obrys svojí stíhačky, kterak stíhá obrys UFO přičemž po sobě oba stroje střílí. Vy máte několik možností jak do souboje zasáhnout. Vaší první a základní vždy dostupnou možností je dát pilotovi pokyn aby pronásledování vzdal. Správný bojovník se ale samozřejmě nikdy nevzdává, takže se podíváme, co tady máme dál. Můžete vyrobit hned několik aktivovatelných bonusů, které vašemu stroji ulehčí práci. Jsou ale pouze jednorázová a peněz není nikdy nazbyt, takže je třeba si pořádně rozmyslet, jestli a kdy je využít.

Není všechno bezchybné, co má hodně efektů a laserově se třpytí.
Ano je to tak, tahle mimozemská invaze má své chyby. Co není úplně povedené, to je systém krytí, což je pravda dost vážný problém. Tedy ono to není zase tak hrozné, jen si musíte zvyknout na to, že hra prostě nebere většinu zdí jako překážku, ale jen dekoraci. A tak se často stává, že voják, který se zdá být v bezpečí, skončí jako hromádka spáleného čehosi na podlaze. Také vypočítávání šance na zásah se čas od času zdá být dost náhodné. Jako další chybu bych viděl určitou naskriptovanost, kdy se zdá, že se vlastně ty náhodné útoky zase tak náhodně nedějí a někdy se přistihnete, že už měsíc (virtuální) skenujete Zemi, aniž by se něco dělo a jediné co se opakuje je přelétání létajícího talíře, který byste asi měli sestřelit. Jenže a to se může stát, nemáte dostatečné zdroje na výbavu pro svoji stíhačku a tak ufo nemůžete sestřelit a jen čekáte, kdy už vám hra poskytne alespoň kousek mimozemského kovu. Přísun těchto vzácných látek je dost nejistý a musíte si na ně dávat pozor.

S technickým zpracováním jsem byl spokojený. Výbuchy byly výbušné, lasery všechno měnily v hromadu trosek, vojáci zasažení obřím dělem vylétávaly do vzduchu a nad vším se nese válečný pokřik mutonů. To rozpadání budov a a výbuchy aut se mi vážně líbili. Neměl jsem také (většinou) problém s akční kamerou, na kterou si někteří stěžují.
Dokonce i příběh nebyl špatný a došlo i na poměrně nečekaný zvrat.

Takže co na závěr. I přes chyby popisované výše není hra špatná. Přesvědčila mě, abych s ní strávil kolem 100 hodin, takže nemůžu říct, že by mě nebavila, nebo že bych si ji neužíval. Invaze mimozemšťanů na počítače se jim podle mě vydařila výtečně a nemůžu se dočkat, kdy uspořádají další.


Pro: chytlavé souboje, pocit velitele světové obrany, vydrží na dlouho, mrtví vojáci jsou mrtví, sektoidi a thinmani

Proti: stěny často nefunguijí jako stěny, občas bugy, způsobuje záchvaty vzteku, opakující se mapy

+7+7 / 0
  • PC 60
Problematicky sa mi hodnotí remake mojej druhej najobľúbenejšej ťahovej stratégie (hneď po Jagged Alliance), keďže Firaxis považujem za schopných developerov a turn-based stratégie jednoducho zbožňujem. Práve preto mám rozporuplné pocity po druhom dohratí z dôvodu, že tento XCOM má aj po roku značné problémy.

Hneď prvý je otrasný interface a množstvo bugov. Menenie equipmentu pre vojakov pomocou myšky a klávesnice je utrpenie. Taktická stránka je rovnako zlá, stále nie je možné strielať len tak do vzduchu (za účelom napr. rozstrieľania steny, tak ako to bolo v starých dieľoch). Navyše ten interface nefunguje; ani po roku nie je opravené ukazovanie -tohit- v pravom dolnom rohu a stále sa občas (pár krát za misiu) zablokuje streľba a je treba krkolomne prepínať zbrane alebo loadovať. Takýchto problémov je tam viacero. Prepínanie vojakov, menenie pohľadu, mierenie, debilný zooming a spawn-kamera a kompletne celé ovládanie je jednoducho zlé a prispôsobené gamepadu.

To je spojené s ďalším problémom, a síce, že rátanie -tohit- mi príde príliš systematické a nie vždy odzrkadľuje to čo sa deje na monitore. Niektoré covers pôsobia ako full ale sú half, niektoré zase opačne, a to či bude mať postava LOS (line of sight) z nejakého miesta sa dopredu absolútne nedá odhadnúť; tým pádom je taktizovanie viacmenej obmedzené na run to cover + overwatch. Okrem toho, nepriateľ sa vôbec nehýbe kým ho neobjavíte. V starších dieľoch vás často obkľučovali a napádali zo zadu, tu sa však nemôže stať, že by na vás zaútočil alien, ktorého by ste vy ako prvý nezbadali už predtým. Absurdné, ale tak to tu funguje a už po pár misiách si všimnete, že všetci alieni tak nejak vyčkávajú kým ich nájdete a až potom sa aktivujú (s výnimkou misií s civilistami).

Rovnako ťažko sa mi hodnotí atmosféra, ktorá je z môjho pohľadu absolútne vypustená. Kdežto pôvodné UFO a XCOM:TFtD priam sršili desivou atmosférou, tu je tá atmosféra úplne mimo, občas mám dojem, že až parodická. Ak staré diely boli X-Files tak tento remake je možno na úrovni Fringe. To som ešte dosť zhovievavý, kedže sa nechcem znížiť k urážkami typu Buffy the Vampire Slayer.

Na druhú stranu, je to stále turn-based stratégia, v ktorej hráč leveluje svojich vojakov, skúma nové technológie, manažuje panic-level v rôznych štátoch a rozširuje základňu; celkovo je tu toho dosť na vykompenzovanie otrasného interface a biednej atmosféry, práve preto nechávam relatívne vysoké hodnotenie.
+16+17 / -1
  • PC 60
XCOM vypadá na první pohled parádně, opět je potřeba zachránit svět před zničující invazí a útoky mimozemských vetřelců. A tak se hráči dostává velení tajného projektu XCOM který se má vypořádat s hrozbou.

A ze začátku to taky funguje vše jak má. Poznáváme stále nové a nové typy nepřátel, zjišťujeme jejich přednosti a slabiny, hned se vrháme na výzkum a výrobu nových zbraní, zbrojí a prostředků. A zde narážíme na první problém celosvětového formátu a to jsou peníze. Člověk si říká co je to sakra za logiku, mám zachránit svět ale prachy dostanu stylem kapajícího vodovodního kohoutku. Je toho zatraceně málo a veškeré věci na základně si u kousnou z malého rozpočtu taky svůj díl, a čím víc se základna rozrůstá tím více stojí peněz. Ty lze získat tím že hráč pošle nad různé země satelity a každý měsíc z toho pak plynou finance a bonusy. Jenže satelity ze začátku jsou značně nákladné a staví se proklatě dlouho, plus kapacita jednoho centra jsou jen dva satelity, pak se musí vykopat další místnost a postavit nové středisko pro další dva. Je to prkotina ale ten systém financí mi přišel zkrátka nedořešený.

Dál samotný boj na kterým hra stojí a padá. Ze začátku fajn, objevují se nové zbraně, tým získává povolání a zkušenosti a nové vlastnosti. Objevují se nové situace a lokace. Tady v tomto vše dobré, ale v pozdějších fázích už hra zabředne do těžkého stereotypu. Když už máte jednotku zkušenostně na vrcholu, a furt řešíte ty samé typy misí a náhodné události jsou vlastně pevně předem nastavené, tak už je to ta samá písnička pořád dokola. Navíc ty mise nepřinesou nic nového, vyčisti mapu a nazdar. A když tohle děláte většinu hry, tak v pozdější fázi už je to otrava.

On ten celkový pocit z boje je rozporuplný. Když můj elitní sniper netrefí protivníka z metru, tak si říkáte že je něco sakra špatně. Kdežto vetřelci střílí s přesností i z obrovských vzdáleností. Pak docela naštve že hráč má k dispozici jen šest míst pro vojáky do akce a jen jedno letadlo na výsadky. Bylo by lepší mít více týmů operující v různých oblastech. Robotí jednotky co lze vynalézt nemají bohužel velký využitelný potenciál, jelikož zaberou místo vojákovi který by mohl na misi získat nové zkušenosti. Chtělo by to zkrátka jeden slot navíc jen pro roboty.

On je celý koncept zkrátka zjednodušený a občas nedoladěný. Základna už nejde napadnout ze strany nepřátel. Blbé plky vedoucích oddělení výzkumu a inženýrů člověka provází furt, navíc cut-scény taky doprovází každou menší událost. Grafika ujde, jen občas ta kamera zazlobí. Hudba a dabing takovej průměr neurazí ale ani si jí hráč nezapamatuje.

Nový XCOM představuje reinkarnaci nesmrtelné klasiky, ale má v sobě tolik nedotaženosti a zjednodušení, že je to taková škoda že nevyužil plně svůj potenciál. Jistě v jádru má starou návykovou hratelnost, jenže tato nálada a nadšení po pár hodinách zmizí a nastoupí těžký stereotyp a promarněná šance udělat vynikající hru. Přesto na dnešním poli strategických her se jedná o nadprůměrnou hru.
+17+17 / 0
  • PC 85
Musím se přiznat, že navzdory mému obdivu k původní hře jsem od této hry prakticky žádná očekávání neměl. U původního starého X-comu jsem strávil stovky hodin, každá mise a každý krok byl svým způsobem unikátní a neopakovatelný (pamatuju si, jak jsem kvůli tomu vstával ještě před školou o dvě hodiny dřív). O novém Xcomu jsem s předstihem věděl, ale nic jsem od něho neočekával ani nesledoval články, které postupně o něm vycházely.

První pocity z nového Xcomu byla fascinace. Herní intro podbarvené hustou akční hudbou, startující stíhač směřující na místo činu, v ten moment jsem dostal husí kůži. V několika vteřinách se mi v mozku promítl highlight všech těch stovek hodin původního Xcomu a na chvíli jsem dostal pocit, že jsem znovu v té době.

První hraní bylo na pokraji nadšení a zmatku. Za boha jsem si nemohl zvyknout na ovkládání, než jsem se naučil pracovat s kamerou a ovkládáním akčního prostředí, pořádně jsem si zanadával. Nic to ale neubíralo zážitku ze hry, něco na způsob, že Vás to chytí a už nepustí. Po asi hodině hraní jsem s lehkými rozpaky mohl konstatovat, že to půjde. Management základny - kapitola sama o sobě. Pěkné a originální provedení, sice chvíli trvalo, než jsem se v něm naučil orientovat, ale stálo to za to. Variabilita nastavení u vojáků, to vše zůstalo zachováno a bylo ještě rozvedeno. Zamrzelo hlavně to, že ve hře můžete mít základnu jen jednu a už tu není tak rozsáhlá možnost si ji upravovat k obrazu svému. Oproti originálu zamrzí i absence napadení základny, což ale tvůrcům odpustíte.

Výzkum a vývoj je dobře řešen. Akorát zamrzí, že některé věci byste měli vyvíjet dříve než ty ostatní a takhle se může snadno stát, že brzo skončíte hru jenom proto, že jste věnovali pozornost něčemu, co zrovna nepotřebujete oproti něčemu jinému. Systém financování a podpory ze strany jednotlivých zemí mi přišel rozpačitý... ať děláte co děláte, nedá se zavděčit všem a hra je prostě udělána tak, aby dříve nebo později jste začali o své sponzory přicházet (ne všechny naštěští).

Akční mise, rozmanitost nepřátel (a jejich techniky a zbraní), zde se tvůrci vyřádili. Mise se řadí do několika typů podle jejich charakteru. Máme tu městská i jiná prostředí, která jsou pěkně provedená a hodně propracovaná. Zklamáním (a ne malým) je omezený počet map. Ať chcete nebo ne, později zjistíte, že prostředí a mapy ve hře se začínají opakovat a to doslova tak, že Vám hra nabídce v polovině hry na vlas stejnou misi, kterou jste hráli jako první nebo druhou. Hra Vás tak nějak postupně směruje ke svému konci a tady mi oproti originálu chyběl pocit "dělat si co chci". Je tu hlavni dějová linie, která se postupně naplňuje a tak nějak Vás dokopává, abyste to ukončili, čemuž přispívají zmíněné opakující mapy a prakticky nic nového, s čím byste se už mohli seznámit.

Summa summarum - Xcom nezklamal, dokázal zaujmout (chytil a nepustil), ale bohužel omrzel a skončil dříve, než jak se od takového formátu dalo očekávat. Nic to ale nemění na tom, že je to poutavá hra a určitě nedělá svému jménu ostudu.

Pro: Možnosti, hra člověka chytí a už nepustí

Proti: Totožné opakující se mapy, hra nutí hráče hrát podle dějové linie a moc mu neumožňuje z ní odbočit

+16+17 / -1
  • PC 100
Podobne ako séria Civilization alebo Pirates!, aj XCom: Enemy Unknown je dokonalá závisláčina - niet divu, že sú od tej istej spoločnosti, Firaxis. Do hry som nešiel zaťažený nostalgiou, pretože som na staršie XComy príliš mladý. Ale odišiel som... resp... odtrhol som sa od hry s pocitom prežitia skvelej zábavy. Je pravda, že mapy sa opakujú, je pravda, že medzi misiami sa robí v podstate stále to isté - nový výzkum, nové bonusy, tréning vojakov, atď.
Ale tie misie! Každá je fakt iná a to predovšetkým vďaka tomu, že hra na vás postupne púšťa väčšie a väčšie mimozemské potvory v čoraz nepredvídateľných kombináciach. Vašou úlohou je potom nielen sa čo najskôr prispôsobiť novým podmienkam boja, ale hlavne neprísť ani o jedného z vašich vojakov - to totiž znamená nielen stratu peňazí na nový tréning, ale hlavne pokiaľ si vojačikov piplete od začiatku, ich strata vás bude veľmi (VEĽMI) bolieť v neskorších častiach hry. Tiež platí istá vojenská nepredvídateľnosť, takže ani "full cover" neznamená nesmrteľnosť a stačí mala nepozornosť (alebo prehnaná odvaha) a z vašeho istého víťazstva sa stane neriadený ústup...
Napriek tomu, že hra neoplýva nejakým extra silným príbehom, mechanizmi hrateľnosti sú perfektne vymyslené a krásne do seba zapadajú. A v momente, keď obetujete 2-3 nováčikov, aby ste mohli skúsených vojakov evakuovať z prehraného boja, budete prekvapený, ako veľmi na vás hra pôsobí.
Ďalšia výhoda XComu je to, že sa dá hrať v podstate donekonečna. Umelá inteligencia je šikovná a neustále zmeny v zostavách neprieteľov zaistia, že sa na bojisku nikdy nebudete nudiť. Pokiaľ teda neviete čo s časom, XCom je stratégia presne pre vás...


Odohrané na PC a na gamepade, kde to prekvapivo funguje lepšie, prirodzenejšie, než s klávesnicou a myšou.

Pro: herné mechanizmy , grafika, nepredvídateľnosť, nekonečné hranie

Proti: maximálny žrút času

+8+10 / -2
  • PC 85
A je to za mnou. Řekl bych, že většina fanoušků původní série od nového XCOMu měla velké očekávání a já sám jsem jím také. Jen je potřeba se odprostit od nostalgického uvažování, že dříve byla "tráva zelenější a podívat se na to trochu střízlivým pohledem. Když jsem zaslechl, že se dělá "remake" původního UFa, natěšeně jsem hledal informace a trochu nečekaně mě naopak potěšilo, že graficky to nevypadalo uplně nejlíp. O to víc jsem si říkal "sakra, tady nehrajou na grafiku, tady půjde o hratelnost".

A teď už trochu k věci. Asi nemá smysl se zde rozepisovat o příběhu, protože ten je jako v původním UFu postavený na "zabij všechny ty emzáky a zachraň zemi", takže nic nad čím byste měli dlouho přemýšlet. Systém je zde poměrně obdobný, máte základnu XCOMu, sestřelujete UFa, zachraňujete lidi od terorizování cizáky, vyrábíte, zkoumáte, pitváte a všechna ta sranda okolo.

Takže se pojďme podívat na to, co se mi nelíbilo a co naopak ano. Bylo to tu několikrát - nejvíce sráží celou hru bugy a glitche kamery. Takže je celkem běžné, že střílíte skrze zdi a různé další překážky a samozřejmě stejné možnosti má nepřítel. Linie pohledu je zde více než sporná. Za těch 30 hodin se mi dokonce dvakrát stalo, že se mi zasekla mise - jednou stačil load a podruhé jsem musel celou hru shodit uplně. Kamera si občas dělá, co chce, ale to se dá s kouskem sebezapření přežít. Výzkum a ufopedie jsou trochu nedotažené a je škoda, že za celou hru máte jen jednu další loď. Pak se zde bohužel až moc často opakují různé cutscény, stejně jako bych uvítal více map. Je škoda, že DLC nebyly součástí původní hry, protože mají pár kosmetických úprav, které celou hru okoření. Hudba je zklamání - celé to sice drží Michael McCann, ale bohužel k jeho smůle slyším jen variace na Deus EX: HR.

Co mě naopak těší je, že někdo měl dost odvahy, aby vzal takovou modlu a zkusil to udělat trochu jinak. Musím říct, že celý systém a hratelnost funguje perfektně. Chvíli trvalo než jsem si zvykl na akční část (máte akce místo akčních bodů), ale nakonec mi vyhovovala stejně jako systém povolání vojáků a jejich skillů/perků. Zároveň jsem se neoprávněně bál, že zde máte jen jednu základnu a k tomu satelity a "hangáry" po celé zemi, odkud sledujete, co se děje. A pak jsem si uvědomil, že v původním UFu jsem vlastně nedělal nic jiného než, že jsem ostatní báze měl kvůli pokrytí a jako hangáry. Takže nakonec se z toho stalo elegantní řešení. Potěšila mě i výroba, kde je více zajímavé výbavy. Kombince snipera a ghost armoru je snad uplně nejlepší, co můžete udělat. Kvalitu hry jsem poznal ve chvíli, kdy mi začly hodiny utíkat nebezpečně rychle a já si jen říkal ... ještě jedna mise, jedno povýšení, jeden výzkum.

Každopádně po dohrání hry ve mě zůstal takový ten pocit, jak by hra mohla vypadat, kdyby se vývoji dalo ještě pár týdnů až měsíců. To jsme tu pak mohli klidně mít i nejlepší hru za posledních pár let. To už se ale nedozvíme. Teď mě omluvte, čeká mě impossible ironman.

Pro: hratelnost, povolání, výroba

Proti: bugy, glitche kamery, výzkum

+10+11 / -1
  • PC 95
Jsem VELICE šťastný, že se po téměř 19 letech našel team lidí, jenž nezhyzdili původní sérii (UFO: Enemy Unknown) a ač se považuji za "vlastence", nemohu pochválit české vývojáře z Altar Games, jenž se rovněž kdysi pokusili oživit UFO, což se jim z mého pohledu vůbec nepodařilo a pro mne to bylo tehdy velké zklamání.

ZDE nyní máme VELICE POVEDENOU zábavu jenž potěší všechny veterány ze staré školy. A těm jenž v komentářích k této hře na webu psali "cože, tam není v bojové části inventář a mapa, to bude nehratelný hnus" se musím jen zasmát. Pro všechny ostatní mohu ještě doporučit fanweb o sérii XCOM.

Pro: drží se odkazu UFO, moderní kabát, příběh

Proti: nic ZÁSADNÍHO mne teď nenapadá

+3+7 / -4
  • PC 60
Tak, a mám to za sebou. Dalo to práci, přičemž paradoxně o nejvíce nervů jsem nepřišel díky kvalitě nepřátel a složitosti hry, jako díky bugům a nedomyšlenostem, které mi kazily hru a čeřily klid mé duše. Se svojí čtveřicí, pěticí a posléze šesticí vojáků či automatických robotických jednotek se snažíte uchránit lidstvo před invazí mimozemských jednotek, které rozhodně nepřišly v míru a dokonce zcela opovrhují Ženevskými konvencemi, jak podlé. Jednoho po druhém v misích zachraňujete civilisty, městskou zástavbu čistíte od nepřátel, pobíjíte ufouny, přiživší sestřelení svého dopravního talířovitého ne-až-tak-úplně neidentifikovatelného prostředku, případně se snažíte zajmout nějakou tu kreatůru z přistátého UFOa :) k výzkumným morbidně-drastickým účelům. Takový je. krom případné smrti, život běžného XCOM vojáka, zvyklého na to, že z celé planety je on (nebo ona) členem pouhé jediné šestice, která bojuje za lidstvo, které se se zmůže jen na jednu jedinou základnu s posádkou, schopnou reagovat na celosvětové útoky.

Základnu ale nedostanete vybavenou, kdepák. Hezky si vyberete, kde ji vlastně chcete mít a následně si její postupnou výstavbu určujete sami, podle toho, co konkrétně potřebujete za oddělení - výzkum, vývoj, kasárna, psionické laboratoře, generátory, hangár, vysílače... Při tom všem stavění a vyvíjení lepších zbrojí, zbraní a serepetiček všeho podpůrného druhu musíte mít ale na paměti několik zásadních drobností: Jste mezinárodní jednotka, dotovaná všemi partnerskými státy, které za svoji podporu vyžadují pomoc. Pokud ji odmítnete nebo zbabráte, oblastí se šíří panika a po čase s daná země z projektu odhlásí. Tím přicházíte nejen o přísun lidí, ale hlavně peněz, kterých už tak máte žalostně málo a komu se podaří vyvinou a vyrobit všechno, na co vědátoři během hry přijdou, je frajer. Nedostatek financí a ostatních zdrojů nutí ke krvavým rozhodnutím, co si ještě lze a co nelze pořídit a jak to případně ovlivní následující dny a měsíce (čti mise a kola). Až potud by byla hra boží, jen kdyby vše fungovalo tak, jak jsem výše uvedl. Podle čísla mého hodnocení ti bystřejší už zřejmě vydedukovali, že něco tu nebude úplně správně. No, není.

I po aplikaci prvního (a v tuhle chvíli dosud jediného) patche vám garantuji, že se při hře dokážete vzteknout a slabší povahy si už rovnou mohou napsat Ježíškovi o novou myš a klávesnici. První, na co narazíte, je plkání vedoucích výzkumu a vývoje. To se sice snaží hráči hru zlidštit a přiblížit tím, že nejste jediní, kdo se o celý XCOM stará, ale tohle plkání nejde vypnout, přeskočit a v hlavním menu hry se do skončení monologu nemůžete ani pohybovat mezi jednotlivými odděleními a patry podzemní základny. Naštěstí postupem hry mají ostatní postavy stále menší a menší potřebu vám sdělovat své názory. S tím "lepším" se setkáte až přímo v bitvě a dozajista vždy v tu nejnevhodnější chvíli. Záhadou mi zůstalo vypočítávání procentuální šance na zásah, kdy vojáci z naprosto jasné pozice a s vysokou šancí na zásah míjeli a tintítko takřka bez šance a z nelogického umístění trefovalo. Bohužel, tím "tintítkem" většinou nejsou vaši vojáci, ale emzáci, kteří stojí vašemu vojákovi před frňákem a nedělají, že jsou slepí. Při hře je tak naprostou nutností využívání rychlého ukládání QuickSave. Z velmi zvláštních pozic jsou vaši vojáci koseni, kdežto z naprosto jasných pozic míjejí nebo raději nic ani nevidí. Jistě, není to tak stále, ale takových situací rozhodně není stopové množství.

k tomu si připočtěte naprosto neodladěné plánování trasy vojákům. Hra má značné potíže v lokacích s více rovinami, ať už jde jen o vyvýšeniny v terénu nebo rovnou vícepatrové budovy či mimozemské lodě. Nemožnost se trefit myší a ukazatelem plánované pozice na dané místo je ve výsledku jen "drobností", hra vás nutí jít o patro níž, vedle, zpět, nahoru ale ne tam, kam jít chcete. Musíte tak rotovat kamerou dokola a nahoru a dolů, abyste si našli správnou pozici, z jaké vám hra dovolí poslat vojáka na správné místo. Ale to jen za předpokladu, že vůbec něco vidíte. Je dána nějaká výchozí vzdálenost kamery od vojáka. Ta je ale bohužel mnohdy vyšší, než je třeba vzdálenost podlahy od patra. Není tak vůbec žádnou výjimkou nemožnost poslat vojáka na správnou pozici, protože naň koukáte skrze střechu a vidíte jen jeho počet životů => zase nutnost rotace kamery a hledání vhodné pozici, aby hra pochopila. Při ukončení možného počtu tahů s jedním vojákem vás hra automaticky přesune na dalšího "vhodného" panďuláka. Ten se ale většinou nachází poněkud dost mimo dosavadní pohled kamery, takže pokud si myslíte, že táhnete jedním vojáčkem a potom hned tím vedle něj, mýlíte se, hra vás hodí o několik metrů jinam na jiného vojcla a navíc vám kameru zase hodí do jiného patra => rotace kamerou a hledání správné výšky kamery. A tohle všechno vám hra ztěžuje ještě nádherným zprůhledňováním podlah/stropů a zdí ve vašem okolí, díky čemuž sice máte vidět, kam jdete, ale zároveň nevíte, jestli tam ta zeď skutečně je nebo je tam díra a vy vzápětí schytáte pěkných pár mlasknutí z plasmy nepřítele. To se pro změnu dá řešit rotací kamery... Ve výsledku to ale znamená ne požitek ze hry, hledání správných pozic, taktiky, strategie a tomu tak podobně, z toho číší frustrace nad nedoladěností a nedomyšleností.

Pravdou je, že díky tomu už se moc ani nepozastavujete nad drobnostmi typu "Proč ten vojcl v mega brnění nedokáže unést ještě jeden blbej granát nebo zaměřovač navíc?", "Proč ta grafika v Unreal Engine 3 vypadá na PC jak na UE2 na Medium?" nebo "Jé, právě sleduji kamerou umírajícího ufouna, kterak padá na zem, propadá skrze texturu a postupně modrým pozadím společně mizíme mimo herní mapu kamsi do pryč, přičemž siluety mojí party se postupně vzdalují a vzdalují...".

Byly chvíle, kdy jsem vzteky hru ukončil a šel se uklidnit, byly i chvíle, kdy jsem vzteky říznul pěstí do stolu, až se příbuzenstvo obávalo o mé duševní, v tu chvíli skutečně značně nalomené, zdraví a pak byly i chvíle, kdy jsem jen čuměl s otevřenou hubou a divil se, jestli tohle ta hra vážně myslí vážně. Vždycky jsem se ale vrátil, protože hra je to chytlavá, stejně jako i některá hudba od Michaela McCanna, ale ty nervy a čas, zbytečně promrhané při řešení chyb, mi už nikdo nevrátí. Celé to potřebuje značně doladit a pochybuji, že to autoři zvládnou jen jedním dalším patchem. S dalšími opravami věřím, že bude hra boží a rád si ji zase zahraji a klidně i zvýším dodatečně hodnocení, aktuálně ale může být XCOM, asi hlavně díky technické stránce, rád i za mých skvělých 60%. Finální produkt by totiž takhle vypadat prostě neměl.

PS: Škoda, že po skončení není možné nechat hru generovat náhodně míse a odpočinkově (?!) tak dále kosit enemáky, zachraňovat civily a donakoupit a dovyvinout si nedokoupené a nedovyvinuté.

Pro: Tahová a akční část, ekonomika základny, vývoj nových zlepšováků a kochání se jejich účinky v praxi, efekt "ještě jedna mise a jdu spát" :)

Proti: Bugy a nedomyšlenosti, nehezká grafika v akci díky "akční kameře" (z výšky to vypadá mnohem lépe) + zdržující slowmotion , prapodivné výpočty % šancí na zásah, rušící plkání postav namísto textových reportů

+17+17 / 0
  • PC 45
Tak předně, tahle hra nemá s UFO: Enemy Uknown společného vůbec nic, kromě tématu a pár vtipných odkazů. Není to totiž příliš strategie, ale hlavně taktická akce, která se mnohem spíš než starýmu UFO - královně všech strategických a taktických her, podobá takovým těm "přesuň a vystřel" taktickým hříčkám na hexových políčkách, co se dají dnes hrát na dotykových telefonech (např. UniWar).

To by samozřejmě vůbec nevadilo, hra by mohla být i tak skvělá, jenže má strašnou spoustu chyb a v některých chvílích z ní přímo čiší lenost nebo neschopnost programátorů. Nevím, zda programátoři UFO: Enemy Unknown byli před osmnácti lety tak geniální, nebo tihle se na to tak vykašlali, ale bojová část je prostě strašná. Jak už tu někdo psal, absolutně nezáleží na tom, co vidíte nakreslené na obrazovce. Pokud vojákovi hra nepřidělí "kryt" v podobě nakresleného štítu, ufoni ho zabijou. A vůbec nevadí, že je třeba za rohem, nebo za kopcem. Programátorům se totiž nějak nechtělo moc progamovat/testovat line of sight. Takže zatímco ve hře z roku 1994 na jejíř pověsti tahle parazituje skutečně bylo možné prohlédnout si mapu a spolehnout se na to, že pokud jasně vidím, že mě muton vidět nemůže, protože mezi námi je kopec, tak tady to prostě neplatí. Ufoni kašlou na kopce mezi vámi, klidně je prostřelí, protože jim programátoři zapomněli říct, že skrz kopce se nevidí. Škoda.

Naopak v některých chvílích hra řekne vašemu vojákovi, že nevidí ufona, který stojí tři metry od něho... Když tam nabíháte s assaultem, a je to váš poslední voják s pohybem, který prostě musí toho ufona dorazit, trochu tahle lenost a neschopnost programátorů zamrzí. Stejně tak zamrzí, když má voják s brokovnicí z jednoho metru na dva krát dva metry velkýho robota - Sectopoda jenom 60% šanci na zásah, protože autoři nevěděli jak udělat hru těžší, tak jim všem prostě naskládali 30 % bonus na to že uhne. Nakonec máte pocit, že hrajete šachovou partii. Realističnost dostává strašně na frak a s ní samozřejmě atmosféra :-/

Konečně když už máte pocit, že jste si zvykli na trochu divná "pravidla hry" a uvědomíte si, že toho ufona vlastně můžete zastřelit přes zeď, tak proč ji obíhat, dostane vás hra vtipnými bugy. Někdy se např. stane, že se nepřátelé k vám "teleportují" (oni ve skutečnosti přiběhnou, jen hra má nějak blbě naprogramovaný to, zda je vidíte, takže se objeví až vedle vás), jindy zase zjistíte, že v naskriptovaných misích nikdo nedomyslel, že aktivovat další část levelu by mělo jít i pokud k ní doběhne psychicky kontrolovanej ufoun, ne jenom váš voják. Hra vás potom nepustí už nikdy dál, protože další čsát levelu se už nikdy neaktivuje a jde to řešit jen loadem. A tak dále... Za nějakou dobu už to začne být poměrně únavné. Není to totiž fér, když vy hrajete takticky dobře, ale ufoni vás těmihle podvody zabíjí---...


A když už jsme u toho naskriptování, tak pár slov k linearitě celé hry. Naskriptovanost hlavní strategické části je také strašně hloupá. V první hře jsem měl problém s tím, že jsem měl málo inženýrů a materiálu a potřeboval jsem sestřelovat víc talířů. Naivně jsem si myslel, že když v další hře budu mít víc radarů = víc pokrytého území, budu mít víc kontaktů a víc možností různá UFA sestřelovat. Houby - to, jestli detekujete UFO nebo ne, je naskriptovaná záležitost, takže ať máte jeden radar, nebo deset, vždycky přiletí jedno ufo měsíčně a basta. Stejně tak zapomeňte na to, že byste včasným sestřelením ufa zamezili terror situ, jako ve staré hře. Je to prostě naskriptované a basta. Takže mise ve městech budou i když sestřelíte všechno co přiletí na radary kompletně pokryté planetě.

Hře by se totiž jinak rozpadnul příběh. Nějaká strategie se tím pádem v hlavní části "s glóbem" nekoná - víceméně si tam máte jen "odklikat" povinné výzkumy a vyrobit povinné věci a podívat se na cutscény. Ta volnost, ten pocit že opravdu každé sestřelené UFO má smysl, která byla tak typická pro starou hru, je pryč. A pryč je tím pádem i ta úžasná atmosféra UFO: Enemy Uknown, která nutila k opakovanému hraní. Tady je vše svázané, lineární (výzkum), koridorové (mise), prostě konzoloidní a hrát hru znovu tak ztrácí jakýkoli smysl. Jsem si jist, že po dnešním dohrání už ji nikdy nezapnu, stejně jako jsem nikdy už znovu nezapnul třeba Mass Effect. Není totiž důvod.

--------------------------------------------------------------------------
Přes to všechno to není úplně špatná hra. I lineární hry nemusí být špatné, když mají dobrý příběh, který vás posunuje dál, můžete si užít skvělé dobrodružství. na to je tu ovšem zase těch příběhových misí hrozně málo. Když už jsem zjistil, že to není volná strategie, ale lineárním příběhem svázaná akce, čekal jsem více příběhu. Proč jsou "příběhové mise" jen asi dvou druhů (zachraň civilistu, deaktivuj bombu) a ještě náhodně dávané za jakousi odměnu? Proč tam není více NPC, proč se třeba nezachraňuje prezident Spojených států (mohla tam být např. i jeho ochranka hrající s vámi), nebo jsme mohli zachraňovat vědce v CERNu či něco takového. Proč když mám dostat z mise vojáka to je jen klon vojáků co už mám, to to nemůže být nějaký unikátní voják se jménem, příběhem a nějakou abilitou, kterou ti ostatní nemají? Proč, když už dělám lineární hru, si trochu sakra nepohraju s příběhem? Když už mám mapy, na kterých ufoni přepadnou vojenskou základnu, bylo by tak těžký naprogramovat možnost vlízt vojákem do těch odstavených tanků otočit hlaveň a odstřelit vedle poletujícího cyberdisca do pekla? Víte, jak by to přidalo na atmosféře?

Takových možností bylo, když už autoři rezignovali na "volnou strategii". Ale zůstaly nevyužity. Škoda. :-(

Pro: Různá povolání a schopnosti vojáků, dobře zvolené schopnosti, mezi kterými se musí volit. Někdy hezká příběhová atmosféra

Proti: Odfláknutá taktická část, ve které vám žádná taktika vůbec nepomůže, hromada bugů a strašně nevyužitej příběhovej potenciál

+24+29 / -5
  • PC 70
Ne, já na tohle prostě nemám. Neupírám hře jisté kvality, ale PANEBOŽE TA AKČNÍ ČÁST MĚ SERE!!! Snažil jsem se přes to přenést, věřte že bych vážně moc rád tu hru chválil do nebes, ale nejde to.

Při hře se neřídím podle toho čtvercového pole, ze kterého se herní plocha skládá, ale podle toho co vidím. Hra to má evidentně naopak a vše si počítá na nějaké své imaginární šachovnici, která nemá s tím, co se mi zobrazuje na obrazovce moc společného a neustále mě nutí vykřikovat "Cože? Jak to, že...? Dyt tohle nejde!" Když schovám vojáka do full-coveru za pevnou zed, tak předpokládám, že mě ten základní ufoun z 20 metrů netrefí. Taky že ne, protože před ním táhne jiný ufoun, který mě z naprosto nemožného úhlu trefí přes 2 zdi a mýho těžce cepovaného vojáka pošle do kytek. Střílení přes zdi je tady na denním pořádku, a tak místo hezky svižné taktické akce vzniká glitch fest, kdy si nikdy nemůžete být jisti, že váš voják přežije, i když ho pošlete na opticky ideální místo, ze kterého ho přece žádný ufoun nemůže dostat, protože kdo ví, jaké zdi se emzákovi zase podaří prostřelit.

Taky by mě zajímalo, kterej magor vymejšlel počítání pravděpodobnosti zásahu. Zatímco v některejch situacích, kdy se zdá, že není možné emzáka trefit, protože je moc daleko a v krytu, hra nabídne něco mezi 50-60%, často se mi stávalo, že můj (vytrénovanej) sniper, který měl dobrý výhled a emzák přímo nabízel svojí hlavu, byl schopnej jen pravděpodobnosti 8 %. K šílenství mě přivádí raketomet, to mám takhle vojáka skrčeného za přední částí auta a chci, aby se jen postavil a vystřelil do poblíž stojícího auta, za kterým se schovávají emzáci, ale ono to nejde, protože "shot is blocked". Ano, tahle debilní hláška mě neustále sere, i když evidentně vidím, že střele nic bránit nemůže. Taky napěst je, když přesunu vojáka na viditelně lepší místo pro střelu, ale hra mi vyplivne naprosto stejné procento pravděpodobnosti zásahu.

Další negativa jen ve zkratce - proč se povolání pro vojáky vybírá automaticky? Chci jim to vybírat sám. Proč si můžu vzít jen jeden doplnující item (granát, lekárnu, stun nebo armor)? Interface je viditelně uzpůsoben xboxu. Grafika taky žádná sláva, ale čert to vem. Týpci na základně ale aspon nemuseli vypadat všichni stejně (všiml jsem si toho v jedné cutscéně, kterých tam je taky na můj vkus příliš).

Soubojová část je pro mě jednoduše nedoladěná a jelikož na tom stojí 3/4 hry, tak i s oběma přivřenýma očima můžu dát max 70%. Možná se objeví patch, který něco z toho opraví, ale to už mě nezajímá, protože to stejně dohraju dřív, než vyjde. Ta hra je prostě dobrá a baví mě, i když mě někdy dokáže neskutečně vytočit. Ale mohla bejt o hodně, hodně lepší. Díkybohu, že jde aspon ukládat během soubojů - sice jsem si to takhle usnadnovat nechtěl, ale momentálně to jinak nejde.
+33+35 / -2
  • PC 85
Nejdřív jsem zabil 12 hodin odhodlaný neloadovat pozici v případě neúspěchu. Když mi po jedné neúspěšné misi z "veteránů" zbyl jen poručík Držka a i ten zařval o pár misí dál v při prvním setkání s Muton Berserkerem (a mě na konci té mise zbyl jen nějaký polomrtvý assault squaddie s kurevskou dávkou štěstí), bylo jasné, že takhle to nepůjde. Nakonec jsem XCOM na druhý pokus dohrál za 30 hodin.

Je děsná spousta věcí, co mi na XCOMu vadí. Navigace vojáků v interiérech větších emzáckých lodí je občas nesnesitelně tupá. Běžně přesunu vojáka na imho lepší pozici, abych zjistil, že a) šance na zásah je naprosto stejná, b) voják ve skutečnosti nepřítele z nové pozice vůbec nevidí. Skřípu zubama, když vystřelím na nepřítele abych v zápětí zjistil, že místo hlavní zbraně jsem měl právě vybranou trapnou pistolku. Odhalit posledním tahem skupinku nepřátel znamená, že se na vašem týmu bez možnosti reakce vyblbnou. Možnost vyslat v jeden moment jen jeden interceptor působí tupě. Docela mě zklamalo, že k výzkumu jsou jen 2 tiery zbraní (laser, plasma) a vůbec poslední herní měsíc se vědátoři už jen flákali. Navíc se v poslední třetině hry se začaly dost opakovat lokace, takže to celé dost ztuctovatělo.

Na druhou stranu samotný gameplay postavený na jednoduchých pravidlech je většinou zábavný a má takovou příjemnou taktickou dynamiku. A Fallout Tactics jsem taky nehrál zrovna včera. (Řada lidí taky přirovnává nový XCOM k Valkyria Chronicles, ale upřímně krom žánru a 3D grafiky ty hry nemají moc společného.) K vojákům není problém vytvořit si vztah - můžete jim vybrat vzhled od typu a barvy uniformy přes účes/helmu až po xicht a barvu kůže a zkušenější dostanou i přezdívku. Poručíka Držku jsem neměl rád - byla to hnusná držka a dostal jsem ho jako odměnu za splnění nějaké mise.

A hlavně je to děsná závislárna. Skoro vždycky se za pár dní něco nového vyzkoumá/postaví/otestuje/atp., takže člověk má pořád nutkání točit glóbus a pokračovat "ještě chvíli," než se stane to či ono, ale to už tam bude čekat něco dalšího a tak pořád do kolečka. Obvykle nemám problém střídat dvě hry, ale Dishonored nakonec muselo čekat, až s XCOMem skončím.
+25+26 / -1