Wolfsbane

Kupčík Saša byl právě na cestě do své rodné vesnice v horách, aby pobyl s rodinou a odpočinul si po všech těch kramářských výpravách. V jedné z pozdních nocí dorazil do městečka Wolfburg, kde zamýšlel přenocovat v hostinci pro pocestné. Najednou však za zády zaslechl zlověstné zavytí, otočil se a vzápětí už mu zuřivá bestie drásala hruď. K ránu Saša procitá na dláždění uličky z hrozných nočních můr, ale skutečnost v podobě čerstvých ran není zlým snem. Povídačky o vlčích lidech tedy nelhaly! Nešťastník si uvědomil, že jestli do následující půlnoci nenajde vlkodlaka, který jej ve své pravé podobě poranil, stanou se změny nevratnými. Saša však neztrácí hlavu. Wolfburg není tak velký, je to vlastně taková menší vesnice, zato obehnaná vysokými zdmi, s branami, které jsou i přes noc hlídány. Útočník tedy musel být místní a jeho okolí pravděpodobně nic netuší. Saša se ve Wolfburgu vyzná, mnohokrát tady už nabízel své zboží. Kdo by ho jen mohl napadnout? Je vlkodlakem duchovní pastýř, bratr Ondráš? Hrobař Klaus? Děvečka Kateřina? Nebo někdo úplně jiný?

Od intra po outro je Wolfsbane 2D point and click adventurou, zasazenou do temného středověku. Hodně se tu rozmlouvá s ostatními lidmi. Je to třeba, jinak by se Sašovo pátrání po utajeném vlkodlakovi nikam neposunulo. Rozhovory se větví a když se vhodně zeptáte, dozvíte se více. Namluveny jsou jen rozhovory v cutscénách, nicméně hudba se mění v závislosti na místě, kde právě jste. Je třeba prošmejdit každý kout Wolfburgu a zavést řeč z lidmi ze všech vrstev středověké společnosti, protože kdokoliv vás může navést na stopu lykantropa. A konečně, musíte být odbytní, neboť čas se vám krátí, což můžete po celou hru sledovat na zlatavém slunci, šinoucím se po oblouku nebeské báně od východu k západu.