Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC --
Dlouho předlouho jsem čekal, než jsem si mohl RtNP zahrát.

První půlka je opravdu povedená a až do návštěvy Prometheuse a dějového zvratu s útokem humanoidů to byla paráda. Exteriéry musely ve své době shazovat spodní čelisti, úrovně jsou mírně nelineární a bez trochy explorace spousta zajímavých míst hráči unikne. Nepřátelé jsou výzvou, uskakují, ustupují a jsou schopni vyrazit přes půl mapy, pokud mě zmerčí. Do toho hraje famózní hudba...

Ad hudba - při poslechu si říkám, že mi to připomíná soundrack pro Jazz Jack Rabbita 2, koukám na Wiki a ejhle - on to skládal stejný člověk. Koukám na gameplay Jazze 2 na YT a ejhle, panáček se zmiňuje o tom, že mu to připomíná soundtrack Unreala. Spolu s Deus Ex mají tyhle tři hry stejného skladatele, který se možná až okatě vykrádá, ale zní to parádně atmosfericky a do všech zmiňovaných games se maximálně hodí, tak co.

Druhá polovina datadisku se bohužel přesune do lineárních, nepříliš nápaditých a některých dokonce vyložené hrozných úrovní. To je přesně ten moment, kde se mi začalo stýskat po otevřených prostranstvích, které Unrealu prostě sluší více.

Jako oldies opět bez hodnocení, ale bavilo mě to více, než jsem čekal.
+18
  • PC 65
Zcela zbytečný přívěšek k vynikající hře, nesmyslně tupící hrany všemu co na ní bylo zábavné.
Místo rychlých a chytrých nepřátel jen spousta velkých neohrabaných monster se spoustou životů, místo používání originálních a zábavných zbraní jen generický bullshit jak z každé jiné hry, místo nápaditých levelů a velké délky hry jen nudný odvar a "vyvrcholení", po němž zůstane pachuť v ústech. Jediný zajímavý a nový prvek je že hráče napadne lidský výsadek... ale souboje s nimi skončí právě tak rychle jako začnou.

Jako bonus pak spousta technických bugů a vypadávajících textur.
+16
  • PC 60
Původní Unreal mám rád, proto sem byl zprvu potěšen existencí jeho oficiálního Mission packu. Tehdy jsem netušil že půjde jen o klasické ždímání peněz, z peněženek nebohých hráčů. Což mě ale nakonec tolik nevadilo, z důvodu pořízení Unreal Anthology, čistě na hraní modifikací do UT. Čímž se dostávám k jednomu z důvodů proč mě Return to Na Pali zklamal. Ale popořadě..

Jednak byl příliš krátký, měl mizerný design lokací a postrádal atmosféru. Jistě v jádru šlo o stále stejnou pařbu jako v původní hře, ale jednotlivé úrovně mě přišly příliš jednoduché, málo propracované a bez nějaké logické návaznosti. Samozřejmě že některé z nich nějakou návaznost měly, když bylo potřeba se někam vrátit a tak. Což bylo ale asi tak všechno, krom celkem povedených logických hádanek.

V průběhu hraní RtNP jsem si nainstaloval modifikaci Operation: Na Pali a ještě než jsem ji měl celou dohranou. Věděl jsem že bude úplně jinou ligou než oficiální datáč. A po dohrání obou titulů (nejdříve RtNP pak ONP) jsem se o tom přesvědčil. Ale ve prospěch té modifikace, nikoli datadisku. Bohužel! Dodávám že u obojího jsem hrál čistě singleplayer kampaně.

Pro: Je to Unreal, jsou tam bosové a slušně to odsípá.

Proti: Krátkost a relativní nuda ve srovnání s onou modifikací.

+14
  • PC 60
Ve hře se poprvé dočkáme nějakého vyprávění příběhu. Je to spíše takový briefing před započatou misí. Příběh není nějaký velký zázrak (záchranná akce s klasickým a předvídatelným zvratem). Řekl bych ale, že nějaký pokrok to je.

Od hry se dá čekat, že bude krátká. Dost se změnil design map. Hra se odehrává v téměř samých exteriérech. Ty jsou obyčejně dělané tak, že chodíte po graficky ošklivých a prázdných mapách, kde střílíte klasické nepřátele. Chodíte po rovné cestě vpřed. Občas se velká cesta rozvětví na tři malé, které se pak zase sejdou. Přibylo tu dost těch velkých zrůd a celkově je to celé takové akčnější. Přibyl i jeden nový druh nepřítele, ale to bych se dostal do spoileru.

Co se ale určitě povedlo jsou nové zbraně. Konečně pořádné kanóny. Je z nich radost střílet. Jinak mě Unreal Mission Pack I: Return to Na Pali moc nenadchl úroveň celkové kvality se spíše zhoršil. Ještě, že se tu alespoň víc střílí. Akce je to zábavná. Hra ale ztratila takovou tu svou mystickou atmosféru.

Pro: nové zbraně, více akce, více větších nepřátel

Proti: design exteriérů, které jsou graficky ošklivé, krátké, úbytek atmosféry

+12
  • PC 85
Povedený datadisk, který vyniká stejně skvělou atmosférou, jako původní Unreal. Design misí je geniální, hudba rovněž, nad stylovou grafikou jsme tenkrát slintali všichni. Zkrátka super daťák a basta.

Pro: Vše jako původní Unreal.

Proti: Nic.

+11 +12 −1
  • PC 70
Pokud si dobře vzpomínám, v 90. letech nebylo zvykem, že by datadisk k počítačové hře přinesl něco extra nového. Co se týče žánru FPS, přichází mi na mysl snad jen HL: Opposing Force, ale ten zastihl devadesátky až na jejich samém sklonku. Nereálný Návrat do Na Pali není v tomto trendu žádnou výjimkou, co mu však můžeme od počátku přičíst k dobru, je to, že si na nic převratného nehraje. Hra je znatelně rychlejší a akčnější než první Unreal. Vlastně mě až zaskočilo, že tento datadisk patří mezi ty nejsvižnější singleplayerové střílečky, co jsem hrál. Hravě v tomto pokoří i svého konkurenta Quake II a jeho dva nemastné, neslané datadisky.

Samozřejmě nic se neděje bez důvodu, větší důraz na rychlost a akčnost zdařile maskuje o poznání méně propracovaný level design. Unreal engine i v roce 1999 vypadal stále skvěle, to zůstalo zachováno, ale přeci jen je pravdou, že pokud byste se měli v herních lokacích déle zdržovat, např. při řešení složitějších puzzlů, jistě byste si všimli, že stěny jsou jaksi holé, místnosti jsou poloprázdné kvádry s několika jednoduchými předměty a kolikrát jsou i ty venkovní prostory vyřešeny jednou či dvěma uličkami mezi jehlanovitými skalami. Ovšem i tak je hra docela příjemná na pohled… po téměř 20 letech.

Hlavní předností je ryze akční hratelnost. Líbí se mi, že hra dokáže v kampani využít skvělou umělou inteligenci, která byla pravděpodobně naprogramována pro botmatch (klobouk dolů za něj). 1v1 souboje se Skaarji dokážou být opravdovou lahodou, pokud nemáte mnoho zdraví a hrajete na nejvyšší obtížnost. Upřímně, na jakoukoli jinou obtížnost musí být hra poměrně nudná, protože nebýt chytlavých přestřelek, nenabízí Return to Na Pali mnoho. Minimálně mozek u takhle přímočaré akce rozhodně nevyužijete. Datadisk se tedy se svým předchůdcem nemůže v sofistikovanosti, ani atmosféře rovnat. Hlavně té atmosféry je škoda, protože Unreal představoval hráčům akčních her ve své době nevídaně vtahující zážitek. Datadisk je takový jednoduchý relax, sice s perfektním futuristickým hudebním doprovodem, ale za to s koncem dřív, než by se slušelo…
+10
  • PC 90
Poprvé rozehráno a dohráno, datadisk je rozhodně téměř stejně tak kvalitní jako předchůdce. Je tu vše co dělá Unreal Unrealem, velké scenerie, chrámy s pěkným designem map, nepřátelé s velice dobrou AI, staré známé zbraně + pár nových a konečně výborná hudba. Nepřátel je tu dokonce o něco víc, jejich četnost je větší zatímco v původní hře byli více roztroušení. Ubylo dlouhého procházení chrámů a hledání páček a tlačítek, tentokrát je to více přímočaré, délka hry je si myslím v pohodě, na datadisk je to rozhodně na slušné úrovni. Jediné co bych možná vytknul jsou nové zbraně, respektive jejich design, funkčnost, těžko se to popisuje, ale granátomet, raketomet nebo útočná puška tak jak tam jsou mi nezapadají do světa Unrealu, ty zbraně prostě nemají Unrealovský "look" Dál bych vytknul asi jen málo nových nepřátel, to co je tam nové jsou v podstatě jen variace už na ty viděné, jen jsou větší nebo mají jinou barvu, čekal jsem víc.

Za sebe můžu datadisk jen pochválit a doporučit, po dlouhé době jsem se u FPS zase dobře pobavil a vrátil do časů kdy hry stály opravdu za to.

Pro: staré známé zbraně, design úrovní, atmosféra+hudba, AI

Proti: nové zbraně nezapadající do stylu Unreala, málo nových nepřátel.

+9
  • PC 80
Mierne zatracovaný a nepovšimnutý datadisk pre Unreal. Má to takmer všetko, čo aj pôvodný Unreal avšak vďaka použitiu materiálov, ktoré sa nedostali do pôvodného dielu je cítiť v určitých pasážach kvalitatívny pokles. Prvá polovica hry zhruba po nájdenie a únik z havarovaného Prométea (celá loď je vyhotovená v mierke, narozdiel od Vortex Rikers alebo Kranu z pôvodného dielu, kde model lode zvonku je menší ako zvnútra) je výborne spracovaná, tá druhá je zase naopak dosť nevyváženej kvality - na niektorých úrovniach poznať neprepracovanosť (Nagomi Passage, Galas Peak, Watcher of the Skies) zato tie ostatné patria skôr k nadpriemeru (Bounds of Foundry, Foundry Tarydium Plant). Nezáživný Nagomi Passage je prepoužitý dokonca dvakrát - raz za svetla a v noci.

Celé to pôsobí dojmom takého "streamlineovaného" Unrealu, tá charakteristická atmosféra sa nikam nevytráca, ale vďaka menším úrovniam odpadá dlhé blúdenie a hľadanie cesty ďaľej, tak známe z povestného Sunspire alebo Bluff Eversmoking z pôvodného dielu.

Ako vo väčšine datadiskov svojej doby, aj tu pribudli nové zbrane (síce silné, ale prevažne nevýrazne pozemského dizajnu a tak trochu v kontraste s tými pôvodnými) - tu za zmienku snáď stojí zaujímavý granátomet - a k tomu trojica nových nepriateľov - tuctový pavúk, jašter a nakoniec marináǩ, ktorý si všetky nové zbrane vyskúša na hráčovej postave.

Je cítiť snahu o hlbšie zapracovanie príbehu cez animácie a monológy medzi jednotlivými levelmi.

Skvéle ako nostalgická "spomienka" pre niekoho, komu prekážala zamotanosť úrovní pôvodného Unrealu.

Pro: stále je to Unreal, atmosféra, prvá polovica hry, odpadá dlhé blúdenie levelmi

Proti: druhá polovica hry, niektoré nové zbrane, menšie technické detaily

+9