Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Unreal II: The Awakening

73

Komentáře

« Novější Starší »
  • PC 80
Tak předně, Unreal 2 není rozhodně tak špatná hra, jak se zdálo z tehdejších recenzí i hodnocení tady. Lidi od něj ale očekávali více, protože jednička byla ve své době přelomová a dvojka je "jenom" slušnou sci-fi střílečkou.

Především druhý díl nemá vůbec nic společného s jedničkou. Možná akorát ten svět, ve kterém v pár kolech potkáte staré známé Skaarje, ale jinak jde o nový příběh, nové postavy a z 95% i o nové nepřátelé. Není to na škodu, protože příběh v jedničce v podstatě neexistoval a byl víceméně uzavřený.

Ve dvojce sledujeme Johna Daltona, člena mírových sborů, který se svoji posádkou obráží kolonie a řeší problémy ať už s mimozemšťany či různými korporacemi. Brzy se zaplétá do pátrání po 7 částech mocného artefaktu, který chtějí různé frakce. Ano je to béčkový a ohraný námět, ze kterého si tuším dělal legraci Serious Sam 2, ale co ho povyšuje jsou postavy. Na palubě lodi máte mimozemského pilota, taktickou důstojnici a zbrojaře/inženýra. S každým můžete mluvit a v průběhu hry odhalovat jejich minulost, trápení a nějak jim pomoci. Ve finále přijde jeden nečekaný a smutný zvrat nečekanou zradou o celou posádku přijdete a musíte se postavit proti bývalému veliteli a úpřimně si ho mohli tvůrci odpustit, i když to mělo sílu.

Hratelnost je celkem klasická. Ve dvanácti kolech lítáte z planety na planetu, bojujete buďto s lidmi nebo různými obludami. Zatímco boje na různých základnách s lidmi ničím nevynikají, monster fighty jsou parádní. Zejména laboratoř zamořená pavouky nebo mimozemská loď plná oživlých strojů jsou parádní levely. Dá se říct, že nepřátelé jsou tradiční - lidi se kryjí a schovávají, obludy jsou nejkratší možnou cestou na Vás. Stejně jako v prvním díle platí, že nepřátelé hodně vydrží a jsou celkem mrštní.

Zbraní je přehršel stejně jako v prvním díle, ale tentokrát jsem opravdu netrpěl nedostatkem nábojů a nutností je střídat, takže jsem se k některým ani nedostal. Dispersion pistol zůstala ale je k ničemu, stejně jako slaboučká útočná puška, nechybí slušná brokovnice, výborný plamenomet, raketomet s naváděnými střelami, granátomet s šesti druhy granátů. Kromě toho je tu i něco jako tyčová zbraň, mimozemský laser, sniperka, magnum a všeničící metač černých děr, ke kterému se bohužel dostanete až na konci. Zbraně jsou bohužel celkem nelogicky řazeny do skupin a ještě úplně jinak, než by člověk čekal, takže jsem moc neexperiemntoval (není nad to hledat mezi x zbraněmi tu pravou uprostřed boje) a držel se svého (brokovnice, plamenomet, občas EMP granát či laser).

Jinak většina levelů je stritkně linární, ale ne takovým tím způsobem, aby z Vás hra dělala úplně blbce, jen zkrátka nezabloudíte. V každé úrovni jsou úkoly, ale ty se plní většinou tak nějak samy během cesty. Novinkou, která mě osobně příliš nenadchla je tuna obranných misí, včetně takových kdy rozestavíte laserové pole, věže a vojáky a někoho/něco bráníte. Co mě zarazilo je příšerně pomalý pohyb hrdiny a to i když běží, naštěstí se to dá spravit příkazem z konzole nebo editací config souboru (na steamu je k tomu diskuze).

To vše v příjemné, tradiční grafice, která exceluje především v tom, že každá planeta je jiná a některé lokace vypadají dost exoticky.

Takže ač je Unreal 2 celkem krátký, lineární a má pár much, celou dobu jsem se slušně bavil a myslím že ostatní sci-fi střílečky z té doby (Halo, Kreed, Red Faction 2, Chrome, Chaser) stále s přehledem strká do kapsy.

Pro: Pěkná grafika, postavy, množství různých planet a nepřátel, solidní akce

Proti: Pomalost hrdiny, obranné mise.

+13+13 / 0
  • PC 60
Kdybych chtěl komentář odbýt jedinou větou, pak bych napsal něco ve smyslu „slušná sci-fi střílečka“ a mohl bych skončit... přesunutím do diskuse. Pokusím se tedy mé stanovisko kapku rozvést. Unreal II v žádném případě neboří představy o FPS žánru. Prakticky každý moment hry jsme měli tu možnost vidět i jinde, což platí jak o příběhu, tak hratelnosti. Hlavní story o hledání sedmi kusů artefaktu je jasným vzkazem vývojářů pařanům, že milovníci kvalitního vyprávění by se spíš něž do The Awakening měly pustit do nějaké adventury. O to víc pak překvapí závěr hry, jenž přirozeně vyzrazovat nebudu (ne, opravdu ne), ale o němž řeknu jen to, že je vcelku emotivní a vůbec bych ho do Unreal hry netipoval. Dost ale tlachání o dějové lince, jde se střílet! Ptáte se koho? Otravné žoldáky a ještě otravnější alieny. Mimochodem, svět budoucnosti sice dovolí lidem nosit na sobě 15 centimetrů brnění, ale s gramotností to půjde napříč galaktickými rasami z kopce. Ano, nepřátelé i parťáci, které občas budete mít pod palcem (občas = 1) jsou tupí jak tágo. To ale ani tak nevadí. Hlavním mínusem je totiž nesnesitelná leh... krátkost hry – kolem 6 hodin. Rozhodně se vyvarujte nejnižší obtížnosti – nenechte se zmást úvodní úrovní s tuhými Skaarji! Na druhou stranu nejspíše díky kratšímu hernímu času můžeme hře vděčit za poměrně vypiplaná prostředí, na něž je i dnes radost pohledět a o něco menší radost je zkoumat (pozor, zeď!) . Pochvalu si též zaslouží perfektní zbraňový arzenál, se kterým je doslova radost kosit úrodu. Osobně je mým favoritem plamenomet - k mému údivu překonal i ten z Return to Castle Wolfenstein. Na závěr bych chtěl vývojáře pochválit, že se snažili bezduché střílení proložit neakčními pasážemi. Mezi každou misí si tak můžete popovídat s členy posádky Atlantis. Nic, co by adventuristy zvedlo ze židle, ale v FPS takovéhoto ražení jde o příjemné zpestření. Kdo od Unreal dvojky čekal kdovíco, musí být zklamán. Já jsem ale neočekával nic a byl jsem mile překvapen. Žádné techdemo, žádná revoulce, ale mírně nadprůměrná, krátko se hrající a dobře vypadající sájns fikšn střílenice.

Napsáno 8.6.2011.

Pro: grafika, zbraně, neakční pasáže na Atlantisu, konec hry

Proti: krátké, AI tupější než obvykle, lineární, hudbu moc neuslyšíte

+9+9 / 0
  • PC 90
Před 12 lety mi přinesl známý cédéčka, že se jedná o hru, kterou si můžu vyzkoušet. Po takovém úvodu mi trvalo pár dní, než jsem Unreala vyzkoušel. Ten začátek na mne zapůsobil podobně jako to známým pronesené info ohledně hry. A tehdy nebylo takové povědomí o hrách jako dnes, jediná možnost byla něco slyšet od žijící osoby nebo si to pracnějším způsobem nějak přečíst. Zkrátka a dobře, nerozhodl jsem se hru po prvním neúspěšném vyzkoušení zahodit a na druhou zkoušku to už chytlo.

Jste v roli mariňáka a dostanete nějaké úkoly, kvůli kterým je třeba procestovat několik planet. Co se týče arzenálu, šlo střílet některými zbraněmi skrze různé módy. Dodnes si pamatuji brokádu, granátomet, plamenomet, snipu a nějakou artefakt zbraň. Hlavně si pamatuji nějakou atmosféru. Jako zázemí k různým vesmírným operacím sloužilo plavidlo, na kterém se hráč mohl procházet a hovořit se svým doprovodem, čili posádkou lodi. Hlavně bylo možné procházet kajuty, běhat po lodi, na fps žánr z roku 2003 zajímavé.

Společníci byli složeni z jednoho lidského chlapíka, jednoho mimozemšťana a odhalené ženské. K některým z posádky bylo možné trochu přilnout, a proto tou hlavní věcí, která se z mých vzpomínek a dojmů váže k Unrealu nejvíce, je konec hry. To je v podstatě jediná věc, na kterou při zmínce vzpomínám, přesto jsem se do zopakování nikdy nepustil. Studiem byl dodatečně vyvíjen multiplayerový mód, který se finálního vydání ale nedočkal.

Ten konečný střih s hudebním doprovodem mě tehdy dostal. Z toho důvodu jsem doufajíc v nějaké pokračování instantně bez otázek v obchodě o rok později koupil Unreal Tournament 2004, ale to už je jiný příběh.
+11+11 / 0
  • PC 80
Pamatuju si, jak časopis Level tuhle hru zmínil v jednom čísle jako “propadak” a můj spolužák, který miluje Unreal (a dokonce si nechal na 3D tiskárně vyrobit logo) mi říkal, že U2 ho moc nebavil. Takže jsem se při instalaci připravil na to úplně nejhorší. A nakonec to nebylo tak strašné, vlastně naopak - bylo to dost fajn…

Ok, je vidět, že se tvůrci snažili vyrobit komplexní promakanou hru plnou všeho možného a nemožného. Už se nestačí jen tlačítka dotknout, ale musíme na něj zamířit a stisknout ho enterem, zatímco se hezky zvýrazní v modrém rámečku a napíše se u něj button… Hned od začátku to vypadá, že tam bude méně akce a více adventuření, více prohledávání okolí, více kecání s postavami a trochu složitější průběhy misí. Už je pryč taková ta bezhlavá akce, kterou byl Unreal v prvním díle…

Jenže pravda je taková, že i U2 je pořád bezhlavá akce bez toho pozlátka kolem. I když se tlačítko nedá stisknout jen dotekem, stejně je v každé misi tak jedno maximálně. I když jsou tu rozhovory s postavami, tak stejně se v průběhu misí nekecá s nikým - jen s Aidou na Atlantis. Prostě tvůrcům bych asi vzkázal “Méně je více” a možná by U2 fungoval i kdyby byl rychlou, dynamickou tupou akcí jako první díl, protože tím vlastně doopravdy je :)
Nakonec jsem si říkal - k čemu je vlastně vykukování z póza rohu, když to člověk za celou dobu vůbec nevyužije? Na co je 8 druhů granátů, když se dá tak nějak fungovat i s jedním? (Stejně jsem nějak neměl čas a chuť zkoumat rozdíly). Osobně bych se spíše vydal cestou minimalismu.

Je zajímavé, že místo anonymního hlavního hrdiny už tu máme určitou osobnost a několik dalších postav. Postavy jsou celkem výrazné, fungují mezi nimi určité vztahy, mají vlastní hlavu, názory a způsob mluvení. Po čase se dozvíme i něco o jejich minulosti. Na poměry FPS akce to není špatné. Postavy a jejich vztahy se dají využít i na nějakou tu emoční katarzi v závěru a to je přesně to, co tvůrci udělali. Jasan - nechybělo tu pár klišé (zrada z řad vlastních lidí, smrt… jo, chyběla tu snad jen láska :))

Myslím, že dalším problémem U2 je to, že tak trochu přeběhl svou dobu. Krátké, lineární akce frčely až trochu později. Krátkost hry ale překvapivě není mínus, protože to končí tak nějak v tu dobu, kdy už jsem měl dost :) Myslím, že do misí se podařilo nacpat maximum, aby se člověk nenudil. Bavilo mě zapalování pavoučků v misí Hell. Dostalo mě i podivné překvapení v mapě Acheron a vrcholem pak byla mise NC96VIII. Ta je fakt povedená svým bizarním designem.

U2 je prostě taková ta záležitost, kdy potřebujete vypnout mozek, moc nepřemýšlet a jen projít několik zajímavých lineárních map plných monster, sem tam pochytit nějaký ten střípek béčkového akčního příběhu, sem tam si užít nějaký ten hororový script (např. monstrum trhá vědce za dveřmi atp.) a prostě si tak nějak oddechnout.

Kdo ví, možná zkusím i ten český dabing, co tu doporučuje lišák v diskuzi...
+15+15 / 0
  • PC 85
Hned na začátek musím říct, že dvojka Unrealu má s jedničkou společný akorát svět ve kterém se odehrává. Je to úplně jiný příběh, proto se oba díly nedají moc srovnávat.

Poprvé, když jsem vyběhl do akce, mě zaujali dvě věci. Hra má krásnou grafiku. Na tu dobu to musela být špička. Modely postav by se neztratili ani dneska. Jakmile jsem zmáčkl pohyb dopředu, už jsem hledal tlačítko pro běh. Jakmile jsem ho zmáčknul, pohyb se ještě zpomalil. Nikdy jsem snad nezažil pomalejší pohyb postavy, a musím říct, že jsem si na to dlouho zvykal.

Držák Unrealu 2 jsou bezesporu svěle zpracované zbraně, ze kterých je opravdu radost. Hlavně střelbu ze samopalem a z plamenometem jsem si opravdu užíval. Druhá věc čeho si všimnete, jsou různorodé a obsahem hodně promakané mise. Není divu, když lítáte z planety na planetu. Nejvíc mě ale bavili obranné mise, kde musíte i trochu přemýšlet. Někdo může namítnout, že hra je strašně lineární a jednoduchá. Linearita v tomhle případě vůbec není na škodu, protože tím udržuje skvělý příběh pěkně pohromadě. Obtížnost se dá nastavit. Je fakt, že hra by mohla být delší.

Už jsem se zmínil o příběhu. Ten je podle mého názoru naprosto skvělý. Ze začátku vám to ani nepřijde. Proč se sakra můžu pohybovat na lodi, kecat s posádkou? Poznávat jejich osobnosti a problémy? Poznávat mojí osobnost a problémy? Příběh (i díky krátkosti hry) strašně rychle vygraduje. Z několika dějovými zvraty a dá vám to pěkně sežrat. Na konci jsem jenom zíral, a donutilo mě to zapřemýšlet. Skvěle

Unreal 2 stojí zato. Krátký, ale intezvní a hlavně zábavný zážitek.

Pro: Super příběh, zbraně, různorodost misí, zábava

Proti: pomalý pohyb, krátký zážitek

+13+13 / 0
  • PC 100
Naprostá klasika, tedy v mém srdci v sérii Unreal.Režie děje ok, scénař stereotypní, variabilnost prostředí + celkové grafické a vizuální podání planet ok.Klišé mi nevadí !!! Pro mě je to srdcová záležitost !!! Nic nemám proti.Zbraňe SUPER !!!
Level Design Super.Atmosféra SUPER.Proto doporučuji každému, kdo touží zahrát si v netradičně psychologicky podané sci-fi hře.Po celou dobu příběhu, vám budou věrnou oporou členové posádky vaší lodi "Atlantis".

:-)

Pro: Grafické podání prostředí, lodi, planet, vesmíru, zbraňe, Level-design, zvuky, kolektiv.

Proti: Nic

+3+6 / -3
  • PC 90
Legend ární zrovna ne, ale jinak úžasná hra s nadpozemskou atmosférou a výbornými záporáky, které jsem odpravoval s adekvátním respektem. Nikdy jsem nepochopil, proč se proti němu spikly herní časopisy a odepsaly jej bez nějakého pořádného argumentu. Jsem hrdým majitelem originálky, kterou, až nastane další Doba ledová, spálím až jako poslední.

Pro: atmosféra!, silní záporáci, zbraně, moderní engine

Proti: však já si na něco vzpomenu

+5+8 / -3
  • PC 60
Dokonale průměrná hra, která mě bavila, ale za týden po dohrání jsem nevěděl, o čem to bylo. Nic ve mě nezanechala, dojem byl rozpačitý. Je podivné, že vývojáři, kteří dokázali udělat špičkovou fantasy řežbu Wheel of Time, nedokázali do Unreal 2 dostat něco navíc. Takhle je to jen průměrná sci-fi akce, s několika dobrými nápady a krásnou grafikou.

Pro: grafika, laserové ploty, procházky po lodi

Proti: jen průměr, něco tomu scházelo

+4+7 / -3
  • PC 80
Série Unreal je legendární, to všichni víme, ale jak je na tom Unreal 2? Graficky na svou dobu výborně (ač v exteriárech ho tenkrát překonal I.G.I.-2: Covert Strike). Příběh je jednoduchý a plný klišé, ale překvapit i udržet hráče dokáže, navíc si po většinu doby udržuje svojí typickou atmosféru (která časem znatelně sílí a je stále víc Unreal). Zbraně jsou zpracovány na jedničku, aby taky ne, když je to Unreal :-). S hratelností je to trochu horší, nění to až tak moc Unreal, ale když se na to podíváme jako na sci-fi FPS, nelze hodnotit jinak než hodně pozitivně. Pouze zamrzí existence několika hluchých (nudných) míst. Také mi tu chybělo víc informací o zdejším univerzu (loď, na kterou se hráč vrací po každé misi je k tomu jako stvořená).

Celkově je Unreal 2 výborná sci-fi FPS s několika málo vadami na své kráse, ale od nástupce legendárního Unrealu se čekalo mnohem víc. Ještě musím zmínit, že Unreal 2 je podle mě minimálně stejně dobrý jako Halo: Combat Evolved (nebo spíš Halo neni tak dokonalé :-), takže fanda sci-fi by neměl minout ani jednu z těch her.

Pro: zbraně, pár překvapení v příběhu, design interiérů, grafika

Proti: některé loakce (převážně venkovní, ale i pár interních), hluchá místa, příběh jako celek

+11+12 / -1
  • PC 85
Nejmíň mě bavila první mise, kde není pořádně z čeho střílet a nabíhaj na vás skoro nesmrtelný Skaarjaj. Sou tu i lekavý momenty, takže sem měl pocit, že budu hrát survival horor. Dokonce sem si i snížil obtížnost, čehož sem pak celkem litoval. Naštěstí další mise s pavoukama se povedla : plamenomet a spousta pavouků na škvaření. Čím víc se blížíte ke konci hry, tím je to víc „Unreal“, což je trochu škoda a měli to takhle vypálit hned ze začátku.
Zbraní je dostatek a každý si vybere a jste celkem nuceni je podle situace měnit, což je dobře. Posádka je skvělá a jedinečná a jsou ty vtipný, dramatické i smutné momenty. Co se hlavního hrdiny týče, je to spíš drsňák, hlaškující vtipálek a já sem si ho oblíbil, což není častý a má to určitě na svědomí skvělý dabing. No znovu si to už zřejmě nezahraju, ale datadisk bych s radostí přivítal.
+22+22 / 0
  • PC 75
Priznám sa, že k Unreal II som pristupoval s určitými predsudkami. Tie boli motivované hlavne známymi. Každý kto hru hral totiž na ňu nadával a jediné čo vyzdvihoval bolo na tú dobu skutočne pekné grafické spracovanie.
Pamätám si, že moja prvá skúsenosť s touto hrou bola v jednej nemenovanej herni, nie nehral som ju tam, ale počas čakania s kamarátmi na voľné pc, aby sme mohli dať nejaký ten multiplayer, som sa zapozeral na jednu hru, v ktorej bola sniperka so zaujímavým ornamentálnym zameriavačom a keďže som mal v fpskach vždy slabosť pre odstrelovacie pušky, pozeral som sa, ako dotyčný človek túto hru hrá.
Až o nejaký týždeň som sa dočítal v leveli, že išlo o Unreal 2, ktorý mal obrovské ambície a ako som si pamätal zo starších preview, veľa nasľuboval a málo splnil.
K samotnej hre som sa dostal až nejak v roku 2004 či 2005 (kto si to má v záplave titulov pamätať) a priznám sa, že napriek počiatočnej skepsi a nie príliš zábavnému leveldesignu v prvých leveloch, ma to nejak chytilo. Mal som totiž určitú slabosť pre osamotené malé vesmírne koráby s klišovite roztomilou posádkou v zložení starý technik so žvárom v hube, úsmevným ufónom nechápajúcim ľudstvo a samozrejme so sexy ženštinou, ktorá hlavnému protagonistovi rozprúdi krv v žilách, možno práve to, že po každej misii si človek mohol odskočiť s touto posádkou na slovíčko, ma tak trochu fascinovalo. Rozhodne som si ale užíval aj väčšinu akcie, hlavne ak išlo o také kúsky ako základňa nad priepasťou, či boj v planéte, ktorá bola vlastne jedným veľkým žijúcim organizmom. Hra mi teda v podstate okrem úsmevne klišovitej zábavy nič nedala, ale svete div sa, mne sa tých niekoľko (tuším 8) hodín pri tejto hre páčilo, samozrejme príbeh nestál za nič a občasné levely hlavne so skaarjmi, ktorí tu boli len ľupinatými gorilami, nestáli za veľa, ale rozhodne som sa bavil, čo nemôžem povedať o konkurenčnom, podľa mňa zrovnateľnom C&C: Renegade.

Pro: grafika, posádka lodi, primitívne ale zábavne, pekné zbrane, ehm :)

Proti: príbeh, niektoré levely, zosobnenie skaarjov

+8+8 / 0
  • PC 45
Nie nedohral som a ani ma to netankuje. Unreal II: The Awakening totiž okrem vytunovanej grafiky neprináša absolútne nič, čo by neprestalo baviť po dvoch dňoch šmejdenia stereotypnými levelmi.

Pro: grafika

Proti: stereotyp, nudné misie, nezaujímavé prostredie

-2+4 / -6
  • PC 50
Těžkopádná a ničím nezajímavá hra, i když úplně bez koulí to zase není. Skaarjové zde jsou oproti jedničce evidentně po lobotomii... Unreal 2 byl ponejvíce oslavován pro další posunutí technologických hranic, ale i údajný pokrok zde mi přišel celkem mizerný. Taky to bylo krátké a drahé. První závažný průser pro hry z rodiny UNREAL.
0+6 / -6