Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Tomb Raider


Komentáře

« Předchozí Následující »
  • PC 85
  • PS1 90
Na obalu pevné kulaté, ve hře ostřejší než poslední Trumpův tweet na Kimovu adresu, ale čert to vem. Lara Croft odstartovala dodnes trvající mánii sexuální fantazie podstatné části mužské populace a já nejsem výjimkou. Její přednosti však nejsou jedinými přednostmi prvního Tomb Raidera.

Dalšími v pořadí jsou ponurá atmosféra, pozoruhodné monumentální lokace, adventurní část a skvělá hudba. Za hudbu ubírám PC verzi 5 %, kde některá hudba chybí úplně, což na jednu stranu jde lehce vyřešit modem, na stranu druhou jsem ušetřený čas mohl věnovat mému oblíbenému nicnedělání.

Úplně poprvé jsem Laru poznal na demoverzi, kdy ta nám tak zavoněla, že jsme brzy koupili za jářku židovských 1599 Kč verzi plnou (a poté i další čtyři pokračování) a i několikrát ji jako děcka dohráli. Zřejmě i proto moc nerozumím, když někdo tvrdí, že je těžká, nebo že nechápe, jak se skáče. Dojdu k okraji, skočím dozadu, rozběhnu se a skočím. Halo? Střelba je automatická jako úspěšné absolvování maturitní zkoušky na soukromé škole a zde se opět jen projeví nespokojenost těch, co syslí náboje do lepších zbraní, protože co kdyby náhodou? Sice ti po dohrání zbyde 1000+ nábojů v UZI a přes 40 lékárniček, ale hej.

Mně vždycky imponovala rozlehlost zdejších úrovní a některé opravdu vypečené věci, jako umístění železných cihliček do Midasovy dlaně, aby zezlátly. Level s místnostmi Atlase, Damokla a dalšími byl také naprosto skvělý, stejně jako Colloseum a jiné. V podstatě moc nemusím akorát poslední mapy, kde se proháníte v útrobách Atlantidy.

Tomb Raider 1996 byl opravdu průkopník, a i když některé jeho další pokračování byly o fous lepší, stále zůstává v mém srdci a dodnes si ho rád zahraju. Jo a představte si výše zmíněné výtky některých hráčů ve verzi na PS1, kde nebyl libovolný save, ale dalo se ukládat jen u krystalů. To byla vojna!

Pro: prostředí, hudba, lokace, délka, atmosféra, Lara

Proti: závěrečné levely, chybějící hudba (PC)

+43
  • PC 75
Další z mnoha velkých restů pokořen. První Tomb Raider mi dělal obavy, přeci jen hry z roku 1996 a níže prakticky vůbec nehraju. Nakonec jsem byl ale velmi mile překvapen. Počínaje vlídnou obtížností, konče technickou stránkou, která je na svou dobu povedená – zejména po stránce animací hlavní hrdinky.

Celá hra je tak trochu zvláštně vymodelovaná z různě seřízlých krychlovitých objektů. Díky tomu je design levelů velice členitý a záživný. Hlavní náplň, tedy skákání, je opravdu zábavná. Co už mi ale tolik nevonělo, byly souboje – díky tomu, že hra nepočítá s myší, je ovladatelnost dost tuhá a zaměření nepřítele (resp. otočení se na něj, Lara zaměřuje sama) není žádná legrace. Naštěstí je AI nepřátel tupá jak tágo, takže jejich likvidace za využití taktiky „vylezu tam, kde na mě nedosáhnou a odtud do nich budu pálit“ funguje kdykoli.

Design map je hodně členitý, zcela lineární hopsačku rozhodně nečekejte a je vcelku jednoduché se ztratit. Díky tomu je herní doba poměrně dlouhá (já nahrál skoro 15 hodin) a tempo pomalejší, než je dneska zvykem. Hra se ale odmění skvělou hratelností a hřejivým pocitem po každé vyřešené hádance.

V pozdější fázi hry nastal však pocit, že se všechno tak trochu opakuje a začal jsem si všímat limitů enginu (např. to, že na komplexnější objekty nelze skočit), ale naštěstí v tomto okamžiku jsem se již řítil do finiše. Ve hře mi trochu chybělo nějaké to obzvláštnění gameplaye, herní náplň se opakuje a pořád se jenom něco hledá, skáče a občas střílí. Nepohrdl bych třeba minihrou v podobě jízdy na Lařině motorce nebo něco podobného.

Z pohledu dnešní doby hra nevypadá špatně, ale její stáří sebou nese své choroby. Hra občas spadne, někdy se zašmodrchá Dosbox (přes který hra běží) a rozhodí barvy desktopu, ve hře vůbec nefunguje hudba (což nevadí, má to alespoň hutnou atmosféru). Hlavně mě mrzelo, že hra je určená pro stařičké 3dfx karty a na jiném (i moderním) HW je grafika dost osekaná – počínaje horšími texturami, konče modelem Lary, které například chybí cop.

Verdikt: Tomb Raider má rozhodně i v dnešní době co nabídnout a milovníky archeologických dobrodružství rozhodně nezklame – pokud tedy překousnou stáří hry.

Pro: atmosféra starých kobek, parádní animace Lary, zábavná hratelnost, T-Rex :)

Proti: ke konci již krapet stereotypní, vlivem stáří hry drobné technické problémy

+22
  • PC 90
Tomb Raider, na svojí dobu to byla opravdu revoluční hra. Konečně se také objevila v hlavní roli žena a ne tak ledajaká. Musím říci že jsem si konečně užila hraní a atmosféra hry mě opravdu dostala. Nejsilnějším zážitkem se pro mě stal souboj s T-rexem. O té doby jsem pro velká prostranství měla hlášku,(ta se mě drží až do teď)
" moc prostoru, moc vzduchu, smrt přichází".
Co se týče pohybů samotné Lary, byla opět na svoji dobu skvěle rozpohybována. Hlavně se mi líbyla, když tlačila kvádr, anebo skákala šipky z vodopádu.
Lara je protě fenomén, a ať si říká kdo chce, co chce. Pro mě je tato hra srdcová záležitost.

Pro: atmosféra prvního dílu

Proti: v další dílech je lara lépe rozpohybovana

+21
  • PC 80
První Tomb Raider (vyslovujeme jak píšeme) se mým životem sotva mihl. Hrál jsem ho u jen kamaráda, nedostal se ani do Řecka a z celé hry si zapamatoval jen T-Rexe, ikonickou Laru a nezřetelnou vzpomínku na podvodní prostory a solidární zadržování dechu. Přesto ho vnímám jako revoluční počin, který posunul mé vnímání možností videoher o obrovský kus dopředu.

Koncept je opravdu novátorský a nejde odbýt strohým "je to jako Prince of Persia, ale ve 3D". Hra není jen transformovaná plošinkovka, ale jedná se o rafinované bludiště obsahující hádanky, akční pasáže a občas téměř adventurní momenty. Vzhledem k nové perspektivě a nepřívětivé kameře není orientace nijak jednoduchá a často se mi stalo, že plánování postupu bylo téměř stejně tak zdlouhavé, jako jeho provedení.

Nápaditě vymyšlené levely jsou obydleny roztodivnými krvelačnými tvory, ale dva největší nepřátelé Lary Croft jsou ovládání a kamera. Sličná archeoložka se mi nadšeně vrhala do plamenů, místo skoku se zmateně motala, nebo při snaze běžet širokým obloukem po úzké římse bezelstně šlápla do prázdna. Díky prapodivným úhlům kamery jsem sice mohl obdivovat vrchol grafiky roku 1996, ale pro výhled na špičaté poprsí jsem neviděl cíl zamýšleného skoku. Obojí se dá se skřípěním zubů tolerovat, ale zvyknout se mi na to nepodařilo. Obtížnost naštěstí není nijak vysoká, hlavně pro možnost postup v libovolné chvíli uložit.

Mapy jsou výborné, což platí především pro první dvě oblasti. Pošetilost sv. Františka mi vyrazila dech, i když jsem level viděl poprvé až 23 let po vydání hry a úplně stejně na mě zapůsobila Cisterna. Atlantis je sice komplikovaná a cesta vpřed náležitě klikatá, bohužel postrádá eleganci a monumentálnost Řecka a Peru. Zážitek ze hry vylepšuje pořád ještě skvělá grafika. Na fotkách vypadá kupodivu hůře, než vypadá v pohybu. Nejspíše kvůli touze programátorů ušetřit výkon, se vzdálenější objekty postupně vynořují ze tmy, což vytváří zvláštní atmosféru tajemna. Tu dokreslují i ojedinělé, ale perfektně ladící ruchy okolí.

Zásadních chyb jsem si nevšiml. K ovládání a kameře bych mohl přidat nelogické rozmístění spínačů, kdy páka kdesi ve výšce ovládá dveře vzdálené čtyři místnosti a dvě patra. Vzhledem k prostředí starobylých chrámů, nepochybně chráněných před všetečnými lupiči pokladů, to ovšem dokážu pochopit. Možná bych uvítal, kdyby byly lokace úplně bez života a Lara místo střeliva a lékárniček sbírala checkpointy, případně možnosti uložení. Hra by ztratila na dynamice, ovšem bohatě by získala na atmosféře.

Pro: špičkový design levelů, skvělá animace Lary, atmosféra, návyková hratelnost, zvuky

Proti: neomezená možnost ukládání, v závěru je prostředí nevýrazné, nemotorné ovládání, škodící kamera

+15
  • PC 85
Tomb Raider sérii jsem si cca před rokem zopáknul po nějakých 12 letech a to až tak daleko, jak mě můj hardware dovolil :) Samozřejmě začíná se od začátku, takže jsem nainstaloval první díl.

Jednička byla v roce 1996 doslova revoluční - jedna z prvních third person akcí, jedna z prvních her s ženskou hrdinkou, jedna z prvních kombinací akce a vypečených hádanek.
Trademarkem série se stala stále více sexy Lara Croft s dvojicí pistolí, prastaré chrámy, honba za poklady, špičkové videosekvence mezi epizodami jako odměna, akrobacie a skoky, spousta secretů. A samozřejmě smrt, která nečíhá ani tak z drápů a pařátů nepřátel, jak spíše v samotném prostředí.

Jaký je tedy první díl? Oproti některým pokračováním překvapivě uměřený. Lara se vydává najít tři části Scionu a odhaluje tajemství prastaré vládkyně Atlantis. Její cesta vede přes Peru, Řecko, Egypt až do srdce Atlantidy, přičemž se hra tématicky drží různých přírodních prostředí, chrámů, kobek, hrobek a jeskyní.

Nepřátelé se také drží při zemi, takže tu máme převážně různá zvířata (lvi, medvědi, pumy ale i třeba T-Rex), v pozdějších fázích démony a s lidmi se bojuje jen v rámci bossfightů. Lara je k tomu vybavena dvojici pistolí s nekonečně náboji, dále magnumy, brokovnicí a uzinami. Míření probíhá automaticky, ale i tak Vás mohou nepřátelé zaskočit, nebo prostě obklíčit. Ani Lařin rejstřík pohybů není tak rozmanitý jako v novějších dílech - jsou tu salta, které se hodí k boji, otočka s kotoulem, úkroky které se hodí k balancování a samozřejmě klasické skoky do dálky s chycením a vytáhnutím.

Díky relativně střídmému rejstříku pohybů a ještě celkem krátkým a logickým levelům tak odpadá šílené bloudění či save/loadfest při pokusech doskočit někam, kam se doskočit nedá. První levely jsou celkem v pohodě, samozřejmě později přituhne, prostředí hádanky i pasti jsou členitější (nejlepší je jeden řecký level s čtveřicí tématických místností) a samozřejmě párkrát zařvete.

Ale narozdíl od některých dalších dílů se dá hra dohrát i bez návodu, samozřejmě s výjimkou hledání secretů. Když jsme u secretů, ty jednak dávají dost nábojů a lékárniček, jednak kompletistu jako já potěší v závěrečných statistikách. O to více naštve, že ani GOG neopravil známou chybu v posledním levelu, kde se poslední secret nezapočítává díky bugu.

A grafika? Inu je samozřejmě zubatá, což se jednak podepsalo na čtvercovém rozdělení veškerých misí, jedna i na samotné hrdince a nesmrtelných špičatých kozách :) Ale není to tak nic hrozného, naopak na rok 96 je velice slušná a jakmile Vás pohltí hratelnost, přestanete ji tak nějak vnímat.

Celkově? Tomb Raider prostě nestárne a první díl nabízí i přes trošku kostrbatou grafiku stále stejnou zábavu jako kdysi. V roce 1996 určitě jedna z TOP 5 her.

Pro: Příběh, hratelnost, atmosféra, začátek legendární série.

Proti: Trochu zubatá grafika.

+12
  • PC 85
Tomb raidera jsem začal hrát kdysi na playstationu tehdá ve mě zanechal silné vzpomínky nikdy jsem z nich žádnej (krom 2.dílu) ale pořádně nedohrál. Teďka po letech si ho můžu na pc záhrát znova a dohrát ho na tvrdku. 1 díl z roku 1996 ukazuje jako kdyby core design spadly z nebe a přinesly revoluci v žánru ano 1 díl vypadá graficky již velice nadstandartně (2.díl obdobně jen s daleko vyšším rozlišením) a hraje se celkem pohodlně na svoji dobu, akrobacie Lary Croft znamenala tehdá něco udivujícího a nad jejími křivkami ze zahleděl nejedinný hráč. Příběh nás zanese nevim kam neumim anglicky avšak už v 1.dílu vypadá velice zaujatě a lov artefaktů polapí nejednoho dobrodruha. Ovládání není složité ale oproti posledním třem dílům třebas kde někam skočíme a Lara si to nějak pobere je zde duležité zaujmout přesnou polohu i pohled a pak teprve skočit. Obtížnost hry je vyvážená, na raidrovské poměry je 1.díl asi nejlehčí z celé série, bolet to začínná až od druhého dílu. Hudba je vynikající co si z ps1 pamatuju ale u 1,dílu na pc mi nejede

Pro: Grafické zpracování, hratelnost a ovladatelnost ale i dobře zpracovaná kamera

Proti: snad jen nízké rozlišení, možná vám nebude fungovat hudba vlivem stáří hry

+11
  • PC 70
Rozhodl jsem se, že si zahraji tuhle hru, ale to jen čistě z úcty, kterou k ní chovám, jelikož vím, že je ve světě PC her tak nějak… významná. Prostě, kdo by neznal Laru Croft, která se objevovala na všech těch titulcích herních časopisů s pistolemi v ruce.

Ovšem musím říct, že poprvé mě TB celkem zklamal a prostě… nesedl mi. S ovládáním jsem celkem dlouho bojoval, páč je celkem těžkopádné a vůbec. Kdo by čekal, že je tu např. zvlášť tlačítko pro skok a zvlášť tlačítko, kterým se chytá a vytahuje na okraje plošinek. Kdo by řekl, že na některé se dá doskočit jen s pořádným rozběhem a uchycením, ale jiné jsou tak vysoko, že se od nich Lara jen odrazí a spadne dolů, takže se spíše musí co k nejbližšímu okraji a od něj skočit spíše do vrchu než do dálky a chytit se. Prostě - trvá to dlouho, než hráč pochopí, jak se přesně Lara chová, jak reaguje v různých situacích, nebo jak funguje pod vodou atp.

Navíc mě neskutečně štvalo skákání, neboť Lara někdy vyskočí a někdy… ne. Měl jsem pocit, že když jsem příliš málo rozběhnutý, tak Lara neskočí. Jindy jsem měl pocit, že neskáče, když jsem rozběhnutý příliš. Někdo mi tu pak říkal, že skáče jen když došlapává na pravou nohu. Každopádně je otrava, když se pořádně rozběhnu, chystám se skočit přes propast, stisknu SKOK a Lara místo toho zahučí do propasti a flákne sebou o zem, popř. shoří v lávě. (A nepomohl ani Gamepad)

Navíc nám tvůrci naservírovali k tomu hroznému ovládání dost nehezké úkoly. Např. tlačítko otevírá dveře, ale jen dočasně, takže se k nim musím dostat dřív, než se stihnout zavřít. Nebo v Palace Midas jsou hořící plošinky, kde se oheň vypne jen na chvíli, takže musím udělat čistě HOP HOP HOP bez chyby. Prostě drsné.

Když jsem tu hru dohrál, strašně se mi ulevilo, že to mám za sebou (celkový počet saves přes 1000! Ooops). Jenže jsem měl problém. Nevěděl jsem, co si o slavném TB myslet, a jak ho vlastně hodnotit. Už tehdy jsem věděl, že si ho musím zahrát ZNOVU… Někdy za deset let :D

Kupodivu jsem se k tomu dostal ale mnohem dřív, než za deset let. Došlo k tomu tak, že spolužák hrál Tomb Raidera z roku 2013 a říkal mi, že si to mám taky zkusit. A já na to “dobře, tak já si Tomb Raidera zahraju!” a spustil jsem toho z roku 1996, abych si z něj trochu udělal prdel. Spolužák se smál, že Lara má špičatý kozy. Nicméně co se stalo nestalo…

Najednou mi ovládání přišlo v pohodě, okamžitě jsem věděl, co mám dělat, už jsem tak nějak měl v “rukách” ovládání Lary, takže jsem ji dovedl v pohodě zkrotit. Proletěl jsem to během pár dní a ve vteřině jsem vyřešil úkoly, které jsem poprvé řešil celé hodiny (např. hádanka se zrcadlovou Larou, boj s bossem v deváté mapě, boj s bossem v poslední mapě atd.), prostě mě to bavilo mnohem víc, než poprvé, což ve výsledku ve mně zanechalo mnohem lepší dojem. Mapu Palace Midas jsem poprvé hrál asi hodinu a půl, na podruhé jen 39 minut. Natla Mines jsem měl hotovo za pouhých 42 minut, Atlantis dokonce za 35 minut a Great Pyramid za 20 minut, čím jsem byl rychlejší, než někteří na Youtube :))

Ale dost tlachání o ničem. Je tu ještě mnoho dalších věcí, které mám potřebu napsat, tak snad nebude vadit (tak trochu) delší komentář :))

Líbil se mi level design. Mapy jsou přesně takové, jak to mám rád. Neobsahují stereotypní pasáže, dovedou přicházet s novými nápady od začátku do konce, nejsou přehnaně lineární ani přehnaně chaotické. Pár slabin však mají - např. zbytečné cesty k tlačítku č. 1, co otevře dveře A, tam je pak tlačítko č. 2, co otevře dveře B. To by se dalo trochu zredukovat. Některé mapy jsou docela velké - např. Palace Midas. Člověk tam posbírá hromadu stříbrných cihliček a teď musí zjistit, co s nimi má dělat - žádná mapa, jen obrovský palác - prostě hledej! Za vrchol hry považuji Natla Mines a Atlantis - tyhle mapy jsou prostě výborný. Za docela povedenou mapu považuji také Cistern.

Trochu horší stránkou hry jsou boje. Za prvé - bylo opravdu nutné, aby 90% všech monster tvořila obyčejná divoká zvířata? Kdo by si pomyslel, že ta drsná holka se dvěma pistolema, co byla na obálkách časopisů, ty pistole má jen na to, aby s nimi pižlala vlky, pumy, obří krysy, medvědy a… vůbec, co by na tuto hru řekli ochránci zvířat?? Trochu zajímavější je to dál, kdy po mně šla nějaká monstra, která po smrti vybuchovala (docela uspokojivé :))
Blbý však na bojích je to, že jsou tu dvě situace: 1) jsem ve výhodě. Tj. jsem někde na vyvýšené plošince, kam na mě tygři a krokodýli nemůžou, takže je prostě jen tak upižlám. Nuda. Nebo 2) nepřátelé jsou ve výhodě. Tj. obklíčí mě, naženou do rohu a seberou mi tolik zdraví, že přijdu nejméně o tři lékárničky (těch je naštěstí ve hře tolik, že když jsem zabil final bosse, tak jsem jich u sebe měl asi 25).
V pozdějších fázích umí nepřátelé také rychle běhat kolečka kolem Lary, což je na prd z toho důvodu, že Lara se otáčí velice pomalu.
Za hovno stojí i boj s lidskými protivníky, jelikož se jejich střelám nedá nijak uhýbat, tak se zabíjejí jen tím způsobem, že stojím jak puk na místě, střílím a při klesajícím zdraví si dám lékárničku. Kromě toho někteří protivníci jsou jen “příběhovou záležitostí”, tj, že nejdou zabít, ale že po chvíli boje utečou (tento script se někdy trochu pokazí, takže boj s nimi je pak mnohem delší a otravnější). Tvůrci si také mysleli, že bude děsná bžunda, když se nepřátelé budou objevovat náhodně těsně přede mnou v co nejužších chodbách. Otrava!

Všechno to adventuření, posunování obřích kvádrů, sbírání předmětů, přepínání tlačítek apod. mě bavilo mnohem víc. Možná tvůrci měli zůstat jen u toho… Nevím!

Jinak hra obsahuje ještě takový otravný bug. Někdy se prostě chová, jako kdybych držel tlačítko doleva, ačkoli ho nedržím. Lara se točí doleva v kruzích a ostatní tlačítka nereagují. Jde to jen přepnout do menu, kde položky nekonečně rotují doleva. Dělá mi to tak hned na několika počítačích u několika verzích hry!!

Takže abych to nějak shrnul… k TB jsem si nakonec cestu našel a nakonec jsme se i celkem spřátelili, i když nám to trvalo docela dlouho. Takže… řekněme - takových 70% :) Jinak celkový počet saves po druhém dohrání bylo “pouze” 815 :D
+10
  • PC 100
Výtečná zábava na dlouhé hodiny. Ještě teď mám v živé paměti jak jsem lezel po všech možných skálach a řešil hádanky apod. Právě tyto hádanky a možnosti pohybu mě bavily víc než to občastné střílení zvířat nebo lidí :-)

Pro: ovládání, prostředí, délka, hlavní hrdinka :-)

+7(6-1)
  • PC 50
Tomb Raider je poměrně hodně vyprázdněná hra, přestože sem tam pokukává po mnoha různých žánrech.

Je to tak trochu všechno, a zároveň nic.

Tady na databázi si to hraje na akční adventuru, ale jediný pořádný adventurní prvek, který jsem během hraní vypozoroval, spočíval v tom, že sebrání lékarničky a střeliva trvá asi pětkrát déle, než ve 3D akčních hrách.

Daleko silnější je prvek logické hry, a sice všelijaké to zdlouhavé přesouvání a sestavování krychlí na určitá místa, aby se mohl hráč dostat do úzké únikové uličky a tou pak přeběhnout do další rozlehlejší lokace, kde ho čeká to samé.

Občas se to tváří jako akční hra. To by ovšem nesmělo být ovládání takové, že se prakticky nedá mířit. Naštěstí Lara míří sama. Stačí se tedy nějak natočit, trochu u toho poskakovat a občas použít lékarničku. Moc mě to nebavilo.

Nejsilnější měrou je zde zastoupen žánr plošinovky. Hlavní herní čas člověk stráví (kromě běhání) skákáním na různé krychle, kvádry, plošinky, uhýbání pastem a přelézáním. Tato část hry je asi nejzajímavější, přestože jsou výše zmíněné činnosti velmi rychle stereotypní a úmorné.

Co mi na Tomb Radeirovi jedničce hodně vadilo je také přílišná čtvercovost a uzavřenost světa. Nepůsobí to reálně. Všechny plošinky mají čtvercový půdorys, posuvné krychle se vždy přesně na milimetry vejdou do krychlových chodeb, které mají vždycky asi 2x2 metry. Čas od času je nějaká plošinka zkosena na pravoúhlý trojúhelník nebo jakýsi lichoběžník (samozřejmě čtvercového půdorysu), což se pak projevuje tím, že jejich textura (původně určená pro klasický čtverec) je očividně zmenšena a vypadá vyblitě, rozmazaně a smrštěně.

K dohrání hry jsem se musel dost nutit, a to i přesto, že design některých levelů je poměrně zajímavý. Naštěstí poslední tři levely stojí opravdu za to. Hráč cítí, že už se blíží závěr, vše se tak nějak koncentruje a začíná se budovat napětí. Zároveň grafické ztvárnění posledních tří levelů je úplně jiné, než zbytku hry. Konkrétně u levelu Natla's Mines jsem konečně uvěřil, že jsem v nějakém dole a to díky tomu, že k vyblitým texturám konečně přibyly konkrétní objekty typu řídící středisko, barely, koleje nebo důlní vozík.

Celkově však převládá nemastná neslaná pachuť v ústech. Té hře prostě chybí ještě něco navíc, nějaký prvek, který by ji oživil. Možná interaktivnější zpracování příběhu, které by adventuře slušelo. Takhle je to trochu nuda.
+7(10-2)
  • PC 85
Ve své době mě hra naprosto uchvátila. Neměl jsem sice doma 3Dfx, takze jsem nemohl aplikovat jeho patch na Glide vykreslovani, ale ani hromada kosticek misto krasnych textur me neodradila. Hra jako takove měla revoluční zpracování, novátorský přístup a fakt, že jsme ovládali ženu taky byla příjemná změna. Perfektní na hře byla hlavně ale kombinace akce a prostorových puzzlů nutících zapojit i šedou kůru mozkovou, což se o spoustě dnešních her říct nedá. Ve své době pecka, dneska odkaz pro nové dily Tomb Raidera.

Pro: Prostorové puzzle, nový herní styl, atmosféra, Lara

Proti: Občas neposedná kamera.

+6(6-1)
  • PC 85
V době kdy tato hra vyšla jsem vlastnil 3Dfx kartu a tak jsem si vychutnal tuto hru naplno.Rád vzpomínám na docela těžké hádanky při kterých jsem se hádal s bráchou,že to tak nejde \ono šlo \,kdy sis musel vypočítat přesně krok jinak jsi musel jít dlouhý úsek znova.I lekačky.Hlavě Tyranosaurus mě vylekal.Jo,to byly časy.
+4(5-1)
  • PC 90
Hra, kterou jsem ve svém věku ještě moc nechápal, ale tahat za páčky, lekat se netopýrů a sotva rozpoznatelných čtverečkovaných koster v bednách nebo brečet při tom, když se Lara utopila/spadla, to byly mé "vážnější" herní začátky :).
+3(3-1)
  • PC 40
"10 minut běžím, zastřelím vlka. Přeskočím dvě plošiny, zastřelím vlka." Ano, u tohoto "geniálního" konceptu začínají takzvané Tomb-Raiderovky. Autoři se ovšem nenechali zastrašit před neúprosným zubem času a v každém díle hru notně vylepšili. Zejména v oblasti hrudníku hlavní hrdinky - což neopoměla reflektovat většina recenzí v herních magazínech.
Gratulace Eidosu!
-4(8-11)
  • PC 30
Nuda to byla v devadesátým šestým, nuda to je i teď a nuda to bude. Jen málo her v té době uniklo mé pozornosti a TR nevyjímaje se to dotklo také. Hra mě naprosto neoslovila, nejspíše k tomu přispěla naprosto stupidní kamera a špičaté kozy Lary, ale hlavně ta otřesná kamera, která s naprosto fantas-debilito-magoridní architekturou prostředí vzala za své. TR není ničím jiným, než špatnou arkádovou 3d plošinovkou s nekonečnem munice a bez nutnosti přebijení. Vhodnější alternativou je rozhodně Sonic. Na tuhle hru mám jen jednu hezkou vzpomínku a tou bylo nedoporučení přátelům. Ufňukaná Lara opravdu nestojí za nic a větší zábavou je už i sánkování v létě uprostřed doliny. Dodnes nechápu, jak se z Lary mohla stát taková herní celer Brita.

Pro: Poslední tomb Raider

Proti: od toho dílu všechny následující

-12(7-19)