Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 90
A tak se Lee nadechl a odpověděl.

Velkolepé a emocemi našňupané finále je zde. Dramaticky nabušená pětka pokračuje v nabušené atmosféře, kterou nám zanechal už konec čtyřky. Záchrana Clementine se pro hráče stává až osobní záležitostí, kterou prostě musí dotáhnout do vítězného konce. Musím říct, že únos Clem byl od tvůrců velice chytrý krok, v průběhu předešlých epizod jsme si k ní stihli udělat tak láskyplný vztah, že teď, když víme, že ji proti její vůli drží někdo jiný, tak se z nás stávají nastartované lvice, které chtějí své mládě za každou cenu dostat zpátky. A při nejlepším zabít toho, kdo se toho dopustil. Záchrana Clementine je pro Leea asi tím nejdůležitějším posláním, jaké za celou dobu hry musel vykonat. Zbytek vašich parťáků vám v tom samozřejmě pomůže, nicméně zde z nich zazáří především Kenny, Leeovo největší přítel/rival, se kterým zde máte ty nejzajímavější a nejintenzivnější dialogy. Hráč už navíc ví, jak tento svět a hra fungují, tudíž si dá dvě a dvě dohromady, přičemž mu dojde, že tahle hra dost pravděpodobně neskončí nějakým skvělým happy endem. I přesto ale i hráč kráčí dál. Proč? No protože nám ty postavy už natolik přirostly k srdci, že je přeci teď, na konci všeho, nemůžeme opustit. A také proto, že je to napínavý jak sviňa. A to od začátku do konce. Druhá polovina je pak už maso. Ani tolik ne to doslovné, čemuž by se zde dalo i věřit, ale spíše to emoční. Epizoda pět totiž je ve své filmo interakci na samotném vrcholu. Husí kůže mi během hraní přeběhla po zádech tak stokrát, k tomu jsem ještě s úžasem a úsměvem kroutil hlavou, jak nádherně ty scény postupují. Adrenalin? Ano. Bylo ho dost? Bylo ho dost natolik, abych si párkrát na uklidnění vydýchl, až v takovém napětí jsem byl.

A ten konec. No… je prostě skvělej. Nutno dodat, že před Walking Dead jsem si znovu zahrál celou trilogii Mass Effectu, kde jsem byl, byť přes úděsné konce, i tak dojatý tou finální atmosférou, kdy moje cesta končí, že jsem si říkal, že to nic nemůže překonat. A překonalo. Nejen že má TWD lepší konec, taktéž je ale tak našpichovaný emocemi, jako žádná jiná hra. Mluvím samozřejmě o posledním dialogu ve “vy víte které“ scéně. Její úžasnost je jasným důkazem toho, že pokud se povede skvělá chemie mezi dvěma hlavními představiteli, ono následné rozloučení je potom audiovizuální lahůdka, na kterou se prostě nezapomíná. Seriál i komiksy by měly smeknout. A to jako fakt. Ne, nebrečel jsem, ale neměl jsem od toho daleko, a to jsem většinou velkej necita.



Clementine: Vyskytne se vlastně až na konci. A veškeré události, které se zde stanou, jsou pro ni v podstatě zkouškou dospělosti, takovou předčasnou maturitou. Její první půlku završila zastřelením člověka. Tu druhou završila tím samým, akorát s tím rozdílem, že to tentokrát byl člověk, na kterém jí záleželo, který ji chránil, který ji učil, a přiznejme si, který ji miloval. Na Clem se zde v poslední části valí velké emocionální zkoušky, ale jak už jsem mnohokrát zmiňoval, je to neskutečně silná holčina. A všechno to zvládla na jedničku. Naděje z toho, že se někdy radostně přivítá se svými rodiči, se drasticky vypaří, jakmile je zahlédne mezi řadami bezduchých walkerů. K tomu smrt jejího mentora, nejlepšího přítele a ochránce, kterou navíc musí vykonat sama. (Ano, nechal jsem ji to udělat.) A i přes to všechno, Clem se nezhroutila. Jde dál. Její šance na přežití se dramaticky snížily, ale i tak se nevzdala. Takže jestli tohle není ta nejsilnější dětská postava ze světa počítačových her, tak už nevím, kdo jiný by to mohl být. Hodně štěstí, little one. Budeš ho potřebovat mraky…
Kenny: Ach, ten Kenny… V této části ani tolik nezáleží na vztahu mezi ním a ostatními, ale hlavně mezi ním a Leem. Jak jsem již v předchozím komentáři psal, s mým Leem si nakonec moc nesedl. Ze začátku ještě jo, pak se to ale zjevně zhoršilo, což dokázalo i jeho rozhodnutí nejít s Leem na záchrannou výpravu na konci čtyřky. Nyní je však jeho sen dostat se pryč na lodi v tahu, a nakonec se i on vydává na poslední cestu naší velké skupiny. V průběhu děje se však zdá, že se s Leem smiřuje. Jakoby začínal více vnímat ty dobré věci, které pro něho Lee udělal. (A on je dělal.) Proč? Inu, možná, protože ztráta Clem mu moc připomíná ztrátu jeho syna, a ve své podstatě to trochu dělá i pro sebe. Ke Kennymu jsem měl někdy ze začátku třetí epizody takovou zvláštní pachuť, věděl jsem, že to není zlej člověk, ale jeho povaha, která v jistých ohledech připomínala seriálového guvernéra, mi trochu napovídala, abych z něho příliš velkého hrdinu nedělal. Ale až teprve na konci svého působení Kenny ukázal, že je to borec. Tragická a dramatická scéna, ve které Ben spadne z balkónu, to potvrdila. Samozřejmě jedna věc je ta, že se obětoval, aby Lee, kterým se cítil ukřivděn, mohl pokračovat ve své cestě za záchranou Clem. Ale druhá, pro mě působivější věc, bylo jeho doražení Bena. Ben byl ztracený, to bylo jasné. Kenny měl jen pár kulek, každá důležitá jak prase. A on jednu vyplýtvá na Benovi. Na Benovi, který mnohokrát ohrozil skupinu svou hloupostí, na Benovi, kterého nikdy neměl rád, ale především – na Benovi, kterýmu kladl za vinu smrt jeho ženy a syna. I přesto se ale Kenny smiloval a dopřál mu rychlou milosrdnou smrt na svůj úkor. Připravil se o odlákání, kulku a snížila se mu tím šance na přežití. Kenny z herní scény nakonec odchází jako hrdina. A tak to platí i o filmech… pokud má film povedený konec, člověk mu mnoho věcí odpustí.
Ben: Ben vzal v poslední epizodě do hrsti tolik rozumu, kolik jen mohl pobrat. Můj Lee se k němu choval vždycky celkem dobře, pouze občas na něho vystartoval, když něco fakt zvoral. Možná proto zde projevuje Leeovi takovou loajálnost. Strach má pořád, dokáže ho už však celkem dobře potlačit. Jeho tragická smrt byla z hlediska interaktivního filmu naprosto fantastická. Bylo mi ho líto, ale neoplakal jsem ho. Nicméně nezemřel jako zbabělec. Vydal se na výpravu pro záchranu někoho, s kým v podstatě nemá moc co společného. Z člověka to hned nedělá hrdinu, ale přeci jenom musí být nějaká odvaha, aby někdo něco takového přijmul. Tak zemřel Ben. Sice ne hrdinsky, ale rozhodně také ne zbaběle. Což pro něj byl od druhé epizody dlouhý (byť poslední) důstojný krok.
Omid a Christa: Byť neznali Clementine příliš dlouho, oba byli odhodlaní ji zachránit a navrátit do Leeovo náruče. Omid získal zpět svůj optimismus, ale stále si uvědomuje závažnost situace hlavních hrdinů, a tak odhodlaně kráčí Leeovi po boku. Stejně tak Christa, která si mého Leea velice oblíbila a byla připravena udělat cokoliv pro to, aby došel svému cíli. A také jsou oba za to náležitě odměněni – můžou se totiž pyšnit vzácným privilegiem, že celou sérii přežili, což je v této hře opravdu dar z nebes. A jsem za to velice rád.
Stranger: (Ne)hlavní záporák, tajemný cizinec je dalším smutným výplodem tohoto nového zlého světa. I když von je to výplod už ze světa předešlého, pomstu jsme už znali před tím, ten zombie svět ho však přemutoval do mnohem děsivější podoby. Byť je to padouch, cítíme k němu jistou lítost a pochopení, když se dozvíme, co je vlastně zač a proč to dělá. Sám si ale říkám, proč se zaměřil prioritně na Leea a Clementine a už ne na zbytek skupiny. Možná mu až příliš moc připomínali sebe?... Hráč je ale už natolik upnutý na tom nádherném vztahu, který mezi sebou Lee a Clem mají, teď je nicméně ve vážném ohrožení, proto hráč nebere ohled na lítost a prostě chce vidět cizince mrtvého. A uvidí. Zastřelila ho Clem. A je to tak lepší.

A Lee: Byl to prostě Tyreese z původních Walking Dead. Rozumný, obětavý, soucitný a milosrdný. Taktéž ale výbušný, tvrdohlavý a, díky bohu, sprostý. Byla radost za něj hrát. A jeho památka nebude zapomenuta. Rest in peace, pal.


Nejvýraznější moment: Jsou v podstatě dva. První je zastřelení zraněného Bena Kennym. Druhá samozřejmě závěrečný rozhovor Leea a Clementine.

Zakončení první série TWD je prostě jak herní, tak i (interaktivně) filmový skvost. Hra vlastně na mě udělala až takový dojem, že silně uvažuju o tom, že si ji zařadím, jako svou TOP desátou nejoblíbenější hru, neboť zatím jsem jich měl pouze devět, na tu devátou jsem furt jaksi čekal. Tak že by právě velkolepý příběh Leea a Clementine uzavřel tyhle vrátka? Je to dost možné, navíc mít v TOP desítce adventuru je vždycky fajn, posílí to inťošské ego. Jinak jsem opravdu velice rád, že se ke mně tenhle klenot dostal. Sakra! Takových her by mělo být víc! Emoce dokážou kvést i v PC hrách, dyť se na to podívejte, čéče!

Asi udělám podobnou sérii komentářů i k druhé sérii, nicméně rozhodně né v nejbližší době, už taky chci psát vo něčem jiném.

A na závěr ještě jednou zopakuji: Good luck, Clementine. You´re gonna need a whole lot of it…
+25
  • PC 90
A je to tu. Konec 1 série TWD. Konec, který je velmi zdrcující, smutný, emotivní a vysaje z vás slzu, jako mně.

Tato epizoda už byla taková, jakou jsem očekával. Drsná a velmi vypjatá. A ten konec tomu dodal prostě šťávu. Nečekal jsem, že se mě ten konec až takto dotkne. Jasně, Lee. Oblíbil jsem si ho hned ze začátku a teď?? Nic, konec cesty. A pak ten závěr, no to už byl prostě konec.

Celou 1 sérii jsem si užil náramně a rozhodně jsem nebyl zklamán. Takže dávám svých standartních 90%.

Pro: Příběh, Dialogy, Napětí, Konec

Proti: Vaše rozhodnutí ne vždy ovlivní příběh

+22
  • PC 80
Tak a je to za mnou, čeká mě už jen DLCéčko.

Doufal jsem, že finální ukončovací epizoda nabídne skutečný rozhodnutí ve smyslu: kdo zemře, kdo bude žít, jak to dopadne a kde se skupina přeživších usadí. Neustále jsem omlouval autory, že nemohli tolik variací zpracovávat v předchozích dílech, má-li mít daná epizoda pokračovaní. Tady už se mohli kluci pořádně rozjet...

Pravda několik zajímavějších voleb zde je, nicméně konec příběhu je, zdá se, neměnnej, předurčenej - pokud jde o Kennyho – vrátil jsem si 2x zpět pozici, že ho jako zachráním za každou cenu, když to spolu táhnem tak dlouho. Bohužel, ať jsem volil cokoli, byl to vždy on, kdo nakonec na střeše zařval. Jako vrchol mi potom přišla situace, kdy jsem si nechal uříznout ruku, aby se stejně nic nezměnilo, krom pár dialogů.

Pátá epizoda taky nějak šetří hudbou, což nevím proč to. Přestože má série na skladě dobrý a jen jednou využitý skladby (epizoda 4 – Lee hledá Clemetine po domě a na dvorku), který by se daly použít, tak je tady ve mnoha situacích naprostý ticho a tak atmosféru scén nemá co hlouběji dokreslovat.

Poslední díl tedy dosáhne na 80% a nejlepší díl série byl pro mě tedy ve výsledku díl první – ten když jsem ještě myslel, že hru hraju já sám a ne scénáristé.

Člověku jako já, co má rád postapokalyptický náměty a zálibu v TV seriálu, má tato série co říct díky atmosféře WD a příběhu. Nicméně zamrzí, že je to opravdu spíš interaktivní film, jehož volby mi přijdou jen tak na okrasu. Díky tomu už se k této hře bohužel dlouho nevrátím. Mám pocit, přestože jsem se u ní dobře bavil, že napodruhé už mi nemá, co nabídnout.

Pro: Walkig Dead, příběh, dabing

Proti: ovládání, malá interaktivita, předurčenost děje

+21
  • PC 95
Tento komentář hodnotí celou první sérii The Walking Dead.

Tato série bude už navždy zapsaná v herní historii jako jeden z největších mezníků na poli adventur. Ale je to vlastně ještě adventura? Rozhodně ano. Pokud na tento žánr budeme nahlížet tak, že jsou pro něj klíčové dobře napsané postavy a dialogy, kvalitní příběh a atmosféra, pak bych si troufnul zařadit The Walking Dead mezi nejlepší adventury všech dob. Další charakteristické rysy žánru byste ale hledali marně. Inventář po většinu času zeje prázdnotou, aktivních míst je na obrazovkách minimum a na logickou hádanku nenarazíte vůbec. Ale v tomto případě to ničemu nevadí, protože v těch aspektech, na které se hra soustředí, funguje na výbornou.

A teď bych se pokusil rozebrat jednotlivé složky hry detailněji. Na prvním místě musím začít postavami. Asi žádné jiné hře se nepovedlo, abych si vytvořil vztah k tak velkému množství postav jako v The Walking Dead. Jejich charaktery jsou detailně propracované a v průběhu hraní se o nich budete dozvídat slušnou řádku informací, takže vám nebude dělat problém, prožívat s nimi jejich příběhy. Co pro mě ale bylo asi nejdůležitější, že Leeho jsem si oblíbil hned od úvodní scény a považuju ji za jednu z nejlépe napsaných postav v celé videoherní historii.

K čemu by ale byly propracované postavy, kdyby se vám chtělo brečet pokaždé, když otevřou pusu. A tím se dostávám k dialogům. Ty jsou jednoduše excelentní. Za celou hru jsem ani jednou neměl chuť ukončit některý dialog předčasně. Navíc se mi líbilo, že na odpověď máte omezené množství času, takže to není jako v ostatních adventurách, že si nejprve přečtete všechny odpovědi a pak si jednu z nich vyberete. Naopak odpovědi proletíte v rychlosti a pak odpovíte instinktivně tak, jak byste nejspíš reagovali vy sami na danou situaci.

Atmosféra a příběh jsou další výtečnou složkou hry. Atmosféru pomáhá vytvářet grafika, která sice působí poněkud zastarale, ale nedá se jí upřít osobitý styl a svému účelu slouží více než dobře. Hlavně ale The Walking Dead těží z toho, že je napsaná podle kvalitního komiksu, který využívá zombie apokalypsu k vytvoření silných příběhů. A těch je v tomto případě také velké množství. Vztah Leeho a Clementine se s každým dalším dílem prohlubuje, až nakonec dospěje k jednomu z nejdojemnějších vyvrcholení, s jakým jsem se kdy v životě setkal. Neskutečně silný je i příběh Kennyho rodiny. Ale zajímat vás budou prakticky všechny postavy, se kterými budete procházet tímto zdevastovaným světem.

Na závěr bych si nechal to nejspornější téma a tím jsou rozhodnutí. Budu na ně nahlížet s pohledu prvního hraní kdy jsem ještě nevěděl, že na nich zase tak moc nezáleží a přiznám se, že jsem je opravdu prožíval a že jsem si je náležitě užil. Podobně jako v případě rozhovorů jsem v nich jednal naprosto instinktivně a tak, jak jsem v danou chvíli považoval za správné.

První sérií této hry vytvořili Telltale Games velice specifický žánr, který až na pár vyjímek zastupují pouze jejich vlastní hry. Některé série jsou lepší a některé horší, ale jasným králem nadále zůstává The Walking Dead

Pro: postavy, dialogy, příběh atmosféra, volby

Proti: opakované hraní už není tak působivé

+18
  • PC 100
Lee a Klementýnka. Sledujeme vývoj nielen ich putovania ale aj začínajúceho sa vzťahu od prvej epizódy a koniec piatej ma dojal ako nijaká iná hra. Joel a Ellie z Last of Us je oproti tomuto slabá káva. Už na konci štvrtej epizódy som vedel, ako sa približne hra skončí, no aj tak ma koniec dostal. A to si, milí užívatelia, zaslúži plný počet.

Klementýnka ako postava si u mňa získala oveľa väčšie sympatie, pretože bola úplne bezmocná (nie ako Ellie) a jej emócie na hráča pôsobili skutočne... a som rád že nezomrela a objaví sa v ďalšej epizóde (to sa o Lee povedať nedá).

Zase si na druhej strane pokladám naštvanú otázku: Prečo nám autori do pekla museli vziať loď, Klementýnku a všetko ostatné, čo sme si pracne vybudovali v štvrtej epizóde?! Štvrtá epizóda pritom vôbec nemusela byť, namiesto toho mohli ísť späť k vlaku, neukradli by Klementýnku, Lee by nebol pohryzený.

Od celej prvej série som dostal, čo som čakal a ešte viac. Postavy pôsobili živo a ich vzťahy sa s vami dynamicky menili v závislosti na vašich rozhodnutiach. Rozhodovanie koho zachrániť a komu dať za pravdu bolo ťažšie než vo Witcherovi :D. Cítil som sa ako pri sledovaní seriálu, kedy máte moc ľahko zmeniť priebeh - síce sa smer putovania nezmení, postoj postáv k vám alebo kto bude žiť sa mení.

Tiež mi niekedy vadilo, že sa zombíci ukázali za chrbtom postáv, pritom reakcie mŕtvol boli pomalé, neviem prečo im ľudia jednoducho neutiekli - až tak veľa ich v mestách nebolo.

Najviac ma nas*alo, že Lilly zabila Carley, moju obľúbenú postavu, ktorá neurobila nič zlé a nedalo sa to nijako zmeniť. Za to som tú kravu nechal hniť uprostred cesty "plnej" zombíkov (boli tam asi dvaja :D)...

Moje rozhodnutia:
Neodrezal som si ruku :D, pretože som vedel, že to aj tak nepomôže...
+17
  • PC --
Křivka kvality jednotlivých epizod pomalu stoupá, ale délka se zkracuje a "zásahů" hráče (nechci říkat "hraní") je čím dál méně. Poslední episoda už je skoro samé mluvení, zatím co v té první bylo spíše hodně klikání a občas i nějaký pokus o řešení problému.

Celkově se ale také zvyšuje emotivní zátěž, autoři se nebojí zajít až za hranici toho, co si troufne drtivá většina jiných tvůrců (zabití dítěte, smrt sympatické osoby nebo řezání vlastních končetin).

Zakončení bylo dojemné, ale délka byla žalostná. The TTG si za to prakticky můžou sami svou dementní episodickou strategií - vyjít to všechno najednou, nepřijde mi to tak krátké a naopak budu kvitovat příklon k rychlejšímu spádu. Tak by to totiž u adventur mělo být.

***/5
+15 +16 −1
  • PC 90
Pátou episodou byla ukončena první sezóna dnes už legendární adventury, která se navždy zapsala zlatým písmem do videoherní historie. Hráči obdivovaný a novináři vychvalovaný počin studia TT zároveň s definitivní platností udělal tlustou čáru za adventurní minulostí. A ukázal všem cestu, jak se to má dělat, pokud chcete být úspěšní i jinde, než na pár obskurních webech. Osm míčů je 8 míčů.

TWD nabízí hráčům přesně to, co dnes od her chtějí. Napínavý příběh a filmový zážitek. Silné emoce a zajímavé postavy. Na řešení nesmyslných puzzlů není čas. Zdržuje to a odvádí pozornost od toho nejdůležitějšího. A tím je příběh, který musí hráče zaujmout, pohltit, vtáhnout a nepustit...a pak si nikdo ani nevšimne, že není dokonalý. Lidé v TT tohle všechno pochopili, a proto také jejich adventura patří k tomu nejlepšímu, co kdy v tomto žánru vzniklo.

Skupinka přeživších v zombie apokalypse sice může znít jako stokrát obehraná písnička. V TWD ale zombie tématika slouží jen jako kulisa na pozadí. Celá hra je ve skutečnosti o úplně něčem jiném. O lidech ve svízelné situaci a měnících se vztazích mezi nimi, které může hráč svými postoji průběžně ovlivňovat. Výběrem "správné" odpovědi. Jednoduché, ale velmi účinné. Na první pohled to sice vypadá, že se nic neděje/nemění, ale ve skutečnosti se toho děje velmi mnoho. Stejné situace totiž může každý hráč prožít zcela odlišným způsobem, obklopen zcela odlišnými (ne)přáteli ve zcela odlišném psychickém rozpoložení.

Uprchlý trestanec Lee a malá Clementine na svém putování potkají mnoho rozličných postav, které ne vždy mají dobré úmysly. Budou spolu vycházet nebo mezi sebou budou na ostří nože? Co na ně čeká za dalším rohem a jak se s tím poperou? A vůbec, kdo přežije?! Lidi jsou lidi a dělají chyby. Je to opravdové, a proto je to dobré. Nezapomenutelné zážitky přibývají s každou další episodou až do dechberoucího finále, kde se objeví i jeden roztomilý vtípek. O nekompromisní příběhové zvraty a dramatické situace není nouze.

Síla samotného příběhu a vypravěčského mistrovství TT je podtržena i zcela minimálním využitím hudby. Tam, kde si ostatní musejí k vytvoření atmosféry pomáhat lacinými triky v podobě klavíru a jeho klišé mollových akordů, používají TT velké nic a funguje to. Tíživá atmosféra a proud emocí však rezonuje skrz obrazovku daleko více, takže umělých náhražek nebyla potřeba.

Pár drobných nedostatků se jistě najde. Lepší engine, otevřenější lokace a trochu více "hraní" by hře prospělo. Cesta, po které se TT vydali, je však správná. A kdybych na jedno oko neviděl, řekl bych i jediná možná. Bravo!
+11 +12 −1
  • PC 95
Hodnocení se týká všech dílů první sezony.

Ne, že bych tuhle hru hrál poprvé, ale už uběhl nějaký čas a je na čase si to všechno zopakovat a samozřejmě se dostat i na další epizody, které jsem nehrál. A jelikož na Steamu jsem vychytal opravdu dobrou cenu téhle série, tak to by nebylo, abych se na to hned nevrhnul.

Asi tu nebudu popisovat všechno, co už je v ostatních komentářích, protože prostě tahle hra opravdu po sobě něco zanechala a opravdu je to skvělý dílo, aspoň tahle první sezona, uvidíme co další.

Pokud bych měl napsat proč vlastně tak vysoké hodnocení, tak je to kvůli tomu, jak se to hraje a jak je ta hra opravdu skvěle napsaná. Tohle je prostě takové to dílo, které vám vyrazí dech, vše je tu promakané i když nemáte znalosti předlohy, vůbec to nevadí, příběh vás opravdu vcucne a vy se stanete součástí skvělého světa a postav. Hlavní postava je jedna z mých nejoblíbenějších ze všech her, Lee je prostě legenda. A proč? No to si musíte zahrát, aby jste to pochopili.

Samozřejmě, teď netvrdím, že to musí hrát každý. Pořád je to Telltale, ale v tý nejlepší formě a jsou tu adventurní prvky, QTE a rozhodnutí a pokud to někoho nebaví, pořád si myslím, že ta hra není pro něj. Ale pro fandy těchto žánrů je to opravdu povinnost se stát součástí téhle výpravy.

Ale netvrdím, že je to dokonalost. Jsou tu i negativní věci. Třeba mne hrozně štvalo, že některé dobré postavy, které si oblíbím, dycky umřou a ty, co mne nebaví tak jsou s vámi až do konce. Některé rozhodnutí jsou prostě blbý, nemůžete být tak nějak rozumný, buď musíte udělat extrémně špatné rozhodnutí nebo úplný opak oproti tomu. S tímto si tvůrci mohli více pohrát, je to takové do očí bijící že buď někoho musíte např. zabít nebo ho opustit, občas nejsou takové ty normální rozhodnutí. Kolikrát se i nějak rozhodnete rozumně nebo se o to snažíte, ale hra vám to dá sežrat i tak. Občas je to prostě frustrující, ale o to více je kladen důraz na znovuhratelnost i kvůli těmto případům bych řekl. Akorát zase jako dycky, takové ty důležité okolnosti ve hře prostě nezměníte a někdy na mne důležité situace působily, že jsou až zbytečně moc, kolikrát by tam takové extremní případy nemuseli vznikat, ale chápu, že je kladen důraz na napětí. A jelikož už od Telltale mám něco nahráno, pořád se bavíme o stejných mechanismech a všem ostatním, ale to tak prostě je u těchto her.

Každopádně jsem rád, že jsem si zase připomenul tuhle parádu a těším se na další dobrodružství, kde mrtvý ožívají a lidi jsou kolikrát horší než ti mrtváci.

Pro: příběh, propracovanost postav, Lee, dechberoucí jízda, hrozně emotivní konec, ve slevě dostanete hodně muziky za dobrý peníz

Proti: některá rozhodnutí, někdy jsou QTE frustrující

+11
  • PC 70
Dokud v mysli ještě přebývá dojem, že svými rozhodnutími vskutku dramaticky ovlivňuji celkové vyznění příběhu, jedná se o jedinečný počin. Každá epizoda na začátku totiž namlsá: "This game series adapts to the choices you make. The story is tailored by how you play." Bla, bla, bla... Čím dále jsem se jednotlivými epizodami prokousával, tím více ve mně nabýval pocit, že si ze mě někdo udělal tak trochu prdel. A ještě si ulehčil práci z dovysvětlováním osudů jednotlivých postav, když podstatnou část z nich nechá zemřít.
+10
  • PC 100
Skvělé zakončení první série hry TWD. Po předchozích 4 epizodách se tak nějak zžijete s postavama a přejete si aby to nikdy neskončilo. Najdeme zde zajímavá rozhodnutí, ačkoliv nimi téměř nic nezměníme. Scénáristé předvedli velice silné zakončení děje, které se sice dalo od určitého momentu předpokládat, ale bylo skvěle podané.

Pro: Příběh, postavy, silné emoce

Proti: rozhodnutí měnící v podstatě jen dialogy

+10
  • XOne 75
Jakožto fanouška seriálových baletících zhniláků od AMC ( hlavně první 3 série ) jsem nutně musel jednou sáhnout i po herním zpracování. Vývojáři postavili příběh na dialozích a vztahových linkách mezi postavami, což se na první pohled zdá jako super nápad, kdyby toho žvatlání nebylo už příliš a nestávalo se otravným - pokud musíte neustále poslouchat postavu jak si mele svou a nemůžete již jednou slyšený dialog vynechat a přeskočit hned na začátku - to mě fakt neskutečně sralo, ale postupem času se s tím hráč smíří.

Postupem času konfrontace a interakce se zombímy zintenzivněly, takže co jsem vytýkal prvnímu dílu už dávno neplatí, V season finale dojde k očekávanému dramatu nejhlavnějších postav, s některými postavami se jak už to tak bývá rozloučíme, pač padnou jako zákusek Chodcům a nezbývá se než těšit s přeživšími nebo novými postavami na další putování s post-apo světem v další sérii.

Za mě převažují pozitiva nad originálním pojetím studia ve stylu komiskového looku, budováním vztahů ve skupině a dopady na další vývoj a nekompromisní odvaze v některých situacích. Nakonec u mě nejvíc bodovaly sudé epizody a dávám celkově 75 %
+9
  • PC 90
Herní výzva 2017, č.1 - To je člen!

Nejemotivnější díl série a to bez debat. Ještěže jsem bezcitný parchant, kterému byl osud všech zúčastněných někde u místa, kde slunce nesvítí.... No dobře, dobře, je pravda, že na konci jsem musel zatlačit slzu, dvě a přesvědčovat se, že Clem to všechno bez Leeho zvládne! Takže se už nemůžu dočkat, až si koupím Season 2.
Každopádně abych to shrnul... celý příběh Lee Everetta a Clem mě vtáhnul, fandil jsem jim na každém kroku, prožíval s nima všechny útrapy a nástrahy a hlavně jsem si to užil do poslední kliknutí. Graficky hra vypadala taky moc hezky, ten komiksový styl tady pasuje jako hrnec na p... plotnu. Další plus pro mě byl skvělý dabing a hudba, která dodávala tu správnou atmosféru.
Škoda jen, že ať se ve hře rozhodnu jakkoliv, na příběhu to vlastně nezanechá žádnou stopu (postavu, kterou se rozhodnete v jednom díle zachránit stejně v dalším díle umře). Autoři se podle mě mohli trochu pohrát s více možnostma zakončení.
Tak nebo tak dávám celé sérii 85-90% a určitě ji doporučím každému, kdo má rád hry s dobrým příběhem a zombíky.

Pro: Lee, Clem, rozvoj postav, grafika, dabing, hudba, příběh

Proti: rozhodování nijak zvlášť neovlivní příběh, délka

+7
  • PC 30
*komentář obsahuje spoilery ze všech epizod*

Po druhém dohrání TWD jsem si potvrdil, že si počin Telltale Games není žádný převratný kousek. Přesto uznávám, že nápad interaktivního seriálu nezní vůbec špatně. Jenže většina z těchto nápadů se zasekla na půli cesty. Možná i dříve.

Celé TWD stojí v podstatě jen na dvou věcech. Možnosti rozhodování a postavách. Oboje selhává už v základech. Lze se sice v mnoha momentech rozhodnout jak se zachovat, jenže naprostá většina situací je ve stylu řešení A či B. Hned v první epizodě musíte vybrat, koho zachráníte. Vadí mi hlavně slovo "musíte". Nerozhodne-li se hráč v čas, pak hra končí. Proč? Proč nemůžu kašlat na oba a zachránit jenom sebe. S tím asi pánové z TT Games nepočítali, takže nic. Navíc se můžete třeba rozkrájet a stejně dotyčná osoba umře ve třetí části. Podobných situací má celá série hned několik.

Společně s rozhodováním jdou hloupé dialogy. Řeknu Christě, že nechci nikoho dalšího do skupiny, aby jí o pár vteřin později Lee děkoval za pomoc a pomáhal ji skočit do vlaku. Příběh totiž jede v jasných kolejích, ze kterých můžete občas přejet na kolej vedlejší, ovšem vždy se vrátíte na tu hlavní. Vrcholem budiž samotný závěr poslední epizody, kde můžete Clementine namluvit cokoliv, ale vždy se objeví jedna, a ta samá, závěrečná scéna.

Postav potkáte plno, jenže většinu z nich bych nejradši zabil sám. Kennyho jsem se snažil zbavit od začátku, ale tvůrci měli zase jiné plány. Na druhou stranu jsou i výjimky. Třeba Clementine je sympatická a i např. Molly by mohla být zajímavá, kdyby dostala víc prostoru. Velkým plusem je však možnost prostě mlčet (kéž by se tohle naučil Commander Shepard).

Je škoda, že TWD není dotaženo do konce. Jestli v další sezóně umožní TT opravdovou svobodu rozhodování bude hodnocení určitě lepší. Takhle The Walking Dead působí jako ne zrovna povedený experiment.

Pro: nápad, pár postav, možnost mlčet

Proti: většina postav, někdy dialogy, žádná svoboda při rozhodování

+6 +13 −7
  • PC 95
Nečekal jsem ,že vůbec nějaká hra může mít ,tak super a smutnej konec.Začátek té epizody byl tak na 80% jako ostatní ,ale díky tomu konci se to u mě zvedlo na víc jak 90%.
+4 +8 −4