Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 75
"The Suicide Of Rachel Foster" by som najjednoduchšie asi opísal tak, že toto je podľa mňa hra, ktorú mnohí očakávali počas hrania "Gone Home". Prázdne miesto, ktoré skrýva záhadu, no súčasne to má silnejšie hororové prvky. Opäť ale platí, že hra je dosť krátka a okrem toho nemá podľa mňa taký švih ako spomínané Gone Home. Čo táto hra prináša navyše a buduje do atmosféry trošku stráca vo svojej hrateľnosti a niektorých ovládacích prvkoch.

Povedzme si to takto. Gone Home prináša veľmi jednoduchý príbeh, ktorý odhaľujete skrz odkazy, listy a rôzne momentky, ktoré nám ponúkajú trošku obraz toho, čo sa vo vašej rodine udialo a kde všetci sú. A keď to na konci celé pochopíte, ostane vo vás (podľa mňa) dobrý pocit. Pri tejto hre je to celkom komplikovaný príbeh, kde sa snažíme pochopiť, čo sa vlastne skutočne udialo Rachel, prečo sa zabila a ako s tým všetkým vlastne súvisí vaša rodina. No musím povedať, že vo finále som už bol už teda v poriadnej dávke napätia a dokonca som si dával otázky, ktoré mi logicky nijako nevychádzali. A keď prídete k finálnej scénke, neviem čo to vo vás vnútri zanechá, no pre mňa to bol teda celkom slušný hardcore. Sedieť vo svojom aute s hadicou a mať ako jediný možnosť naštartovať... ugh. Mal som úprimne dosť.

Tentokrát tu tiež nie sme úplne sami. Hoci je hotel opustený a nikto v ňom dokopy nie je, máte tu aspoň hlasový doprovod v podobe Irvinga. Ten je vašou najväčšou oporou počas hry. A tak sa tam napriek počasiu a plesnivým stenám aspoň necítite úplne sami. Ale možno máte vo svojom hoteli aj ducha nebohej Rachel? Alebo to bude niečo iné? Atmosféru to rozhodne malo a hlavne počas posledných troch dní som z toho ostal úplne prekvapený.

Mne však tu trošku vadili určité mechanizmy. Ako napríklad vaša baterka, ktorú musíte neustále nabíjať, aby vám na pár sekúnd osvietila cestu. Alebo keď kráčate, pôsobia vaše pohyby trošku zvláštne. Neviem. Nemal som z kráčania ani bežania tak dobré pocity. A možno aj preto hre trošku nejaké body musím zobrať. A možno by som sa nebránil ani tomu, aby to celé mohlo pôsobiť ešte kúsok viac strašidelné. Možno by to trošku pokazilo ten pocit, že ide len o opustený hotel... no aj tak si myslím, že mohlo to celé byť ešte o niečo silnejšie. Zase ale nepotrebujem, aby vás tu naháňal Slender Man alebo niečo podobné. Ale dalo sa ísť s atmosférou ešte o trošku vyššie.

Pro: silný psychologický príbeh, dialógy a dabing, celková atmosféra

Proti: mechanické prvky, celkom krátke

+10
  • PC 60
Prázdny hotel odrezaný od sveta snehovou kalamitou. Krásny to setting na poriadnu detektívku s vraždou alebo napínavý horor. Hoci to pôsobí, že hra sa inšpiruje vizuálne aj filmom Shining, je to predovšetkým o hlavnej postave Nicole, ktorá prišla nielen upratať zmluvu a technikálie ohľadom hotela, ale čo nečakala, aj rozpliesť klbko minulosti vlastnej rodiny a vyriešiť v sebe potláčané pocity a spomienky.

Keďže celá hra sa odohráva v hoteli, nevyhneme sa ani chodeniu tam a naspäť, ale to mi väčšinou nevadilo, za čo mohol aj fakt, že väčšina dovôdov prečo niekam ideme dávala logický zmysel., ale chôdza bola fakt extrémne pomalá. Miestami hra dokázala byť aj veľmi napínavá a najmä pri plíženi v tesných pomocných údržbových chodbách pre energie atmosféra dosť zhustla. Aj dialógy cez vysielačku neboli zlé, aj keď úrovne, či už kvalitou scenára alebo hereckými výkonmi, sa ani zďaleka nechytali na Firewatch . Mám rád aj tie momenty, kedy sa vyskytli v hre nejaké falošné poplachy a hra tak pekne miestami klamala telom. Problém bol však v malej interaktivite, ktorý by sa dal hre odpustiť, keby viac odsýpala a príbeh nebol naozaj extra spomalený alebo keby boli časti hotela zaujímavejšie, pretože tých fakt zaujímavých alebo zapamätateľných bolo len pár. Čo však hre neviem odpustiť z hľadiska príbehu je záverečných zvrat s bratom Rachel, kde sa len tak zrazu začal chovať ako psychicky narušený jedinec a pre lacný plottwist tak išiel extrémne nerealisticky proti tomu, čo ako postava dovtedy budoval a taktiež trochu lacný záver. Potenciál to malo, len ostal nevyužitý, čo je asi ako pri veľa podobných hrách aj problém budgetu, kde hru nerozšírili o iné lokácie alebo viac postáv. S tým súvisí aj to, že minimálne otec Nicole by si zaslúžil hlbšiu "psychoanalýzu", ktorá by viac ukazovala ako sa reálne cítil a ako vnímal situáciu, najmä v minulosti. Bez toho tá hra miestami pôsobí zbytočne skratkovito alebo povrchne, čo je dosť blbé, ak je príbeh to hlavné, čo sa snažila ponúknuť.

Pro: viacero momentov malo super atmosféru, hotel v snežnej kalamite, voice acting a čiastočne dialógy

Proti: príbeh bol zbytočne skratkovitý, extra pomalá chôdza, vec v príbehu (viď. spoiler)

+9
  • PC 75
V první řadě bych rád poděkoval Bystrozrakému, jehož komentář mě na tuto hru upozornil a já měl tak možnost jí ještě koupit v příjemné slevě. V následujících řádcích se budu mimo jiné vymezovat vůči jedné z jeho kritik, není to však mířeno proti němu, protože jak jsem zjistil, ono téma je dost výbušné i (a hlavně) u zahraniční hráčské komunity.

Mimo jiné chci varovat, že můj komentář je plné menších spoilerů. Ty hlavní budou skryté, ale stejně jako u hry Firewatch se zde nemohu vyhnout zmínit maličkosti, jejichž znalost může i tak ohrozit herní zážitek. V tomto odstavci pouze řeknu, že The Suicide of Rachel Foster je hra pro milovníky walking simulátorů a/nebo psychologických horrorů. Pro nikoho jiného nemá nic moc co nabídnout. Je to v zásadě jen hra o úroveň výše než Dear Esther, a chybí tomu ta nepopsatelná esence kterou má zmíněné Firewatch. Tak zbytečně případně neplýtvejte penězi.:)

Děj TSORF se odehrává v zasněženém hotelu, kde hlavní hrdinka vyrůstala, a nyní je tak zaseknutá se svými vnitřními démony. Jak bylo zmíněno, styl hotelu a některé další horrorové maličkosti jsou inspirované z díla Stephena Kinga (a, ehm, Kubricka) Osvícení. Horror je však ve hře velmi implicitní, je to zaměřeno především na atmosféru. V celé hře není jediný skutečný jumpcare. Přesto musím říct, že jsem se během hraní fakt bál a měl těžko v žaludku, což jsem neměl ani u nedávno hodnocené Blair Witch a Call of Cthullu. Pramení to zřejmě z pocitu izolace a nejistoty, který ve vás hra dovede skvěle probudit.

Nyní k té palčivé věci. K příběhu. Bystrozraký zmiňuje ve svém komentáři pedofilii, což je často hlavní téma zahraničních recenzí i diskuzí. Zajímavé je, že mě to za celou hru vůbec nenapadlo. Ano, došlo mi, že vztah s mladistvou není úplně košer ale té dívce bylo šestnáct, ne dvanáct. Vztah, který ve hře vidíme, je esencí čisté lásky, které nepřejí okolnosti a svět, což končí tragicky. Každý na to může samozřejmě mít názor jaký chce, ale mám dojem, že tahle část byla extrémně špatně pochopena.

Nic to nemění na tom, že příběh je krutý až až. Ačkoliv to celé nakonec bylo jedno velké klišé, což ve mně v jednu chvíli vyvolalo hořké zklamání, fungoval nesmírně logicky. A to je fajn. Ve hře nejsou plotholy či tak, jako celek to prostě funguje skvěle. Z toho ale i pramení, že závěr můžete odvodit dloooouho před koncem hry. Někdy ale asi není zbytí.

Kromě zmíněné atmosféry bych chtěl nesmírně ocenit zvuky. Ve hře jsem zažil pár, zřejmě nezamyšlených, „zvukových jumpscarů“. V jedné části s mikrofonem jsem měl srdce až v krku a bylo to velmi nepříjemné. Ale v tom dobrém slova smyslu. Irving, váš společník do dialogové hry, má nesmírně příjemný hlas a hra s ním po boku mě bavila.

Technické zpracování fakt elementární. Já nejsem programátor a stále moc nevidím do této stránky herního vývoje, ale v určité chvíli pochopíte, že ten engine nepracuje s obličeji, takže asi nikoho fakt nepotkáte. Což zamrzí. Navíc bych ocenil, kdyby postava chodila rychleji.

Na závěr, pro ty co už hráli, růže uložena na pečlivém místě na recepci, nesmírně potěšila

Pro: Atmosféra, zvuková stránky hry.

Proti: Tak trochu klišé, postava chodí pomalu.

+14
  • PC 60
Příběhy odehrávající se v komorním, uzavřeném prostoru odstřiženého od civilizace sněhovým peklem mě budou vždy fascinovat. Ne nadarmo bych mezi své oblíbené filmy zařadil Věc Johna Carpentera, Osm Hrozných Quentina Tarantina, Vražda v Orient expressu Kennetha Branagha, či Osvícení filmového solitéra Stanleyho Kubricka a s troškou fantazie i Vetřelce Ridleyho Scotta, protože přeci jenom je ve vesmíru 270 stupňů pod nulou.
Co se týče videoher, zasazených do podobných kulis, tak tápu. Z hlavy mě napadá pouze finská adventura Alpha Polaris, či ukrajinský survival horror Cryostasis. Za další typy na podobné hry bych byl mimo jiné rád. Ovšem před nedávnem jsem díky hambl bambl choice obdržel zajímavě vypadající mrazivý walking simulátor The Suicide of Rachel Foster.

Nicole se po dlouhých letech vrací zpět do rodinného hotelu, který hodlá prodat, na přání své nedávno zesnulé matky. Nicole tak chce zároveň udělat tlustou čáru za temnou minulostí, která je k hotelu spjatá. Vše to začalo odhalením otcova románku s nezletilou Rachel Foster, která otěhotněla. To vedlo k odchodu Nicole a její matky z hotelu a vše vyvrcholila sebevražda Rachel. Nicole se v hotelu nechce zdržet více než je nutné, ovšem se její návštěva protáhne, díky blizardu, který jí odchod znemožní. Nicole ovšem není v hotelu úplně osamocena. Na druhé straně telefonní krychle jí dělá společnost FEMA agent Irving. Nicole začne postupně přicházet na to, že minulost tohoto hotelu je ještě temnější, než si původně myslela. Rozhodne se postupně vytahovat kostlivce ze skříně s ideou, že zjistí pravdu, která je umístěna mezi zdmi opuštěného hotelu.

Jednoznačně nelze hře upřít, že se jedná o mrazivý audiovizuální zážitek, který mě až do konce nenechal chladným. Prázdnost hotelu a úzké chodby, doprovázeny zvuky mísící sněhovou vichřici a rachocení staré budovy ve mně vyvolávaly stísňující pocity osamění, kdy jsem neustále měl neblahé tušení, že mě něco sleduje a největší útěchou mi byl Irvingův hlas znějící z druhé strany "vysílačky". Pro husinu jsem nešel v několika momentech daleko. Ve všech případech za to mohlo již zmiňované skvělé ozvučení, na kterém je celá hra nepřímo postavená, ale i vizuálně zde bylo pár pěkně mrazivých scén. Graficky se vůbec nejedná o ošklivou hru, a i na střední detaily se na ní hezky dívalo. Nerad bych také opomenul kvalitní soundtrack, který se sem poměrně hodil.

Vezmu-li si ale samotný příběh… No… Zpočátku mě hodně zaujal. Skoro podobně jako atmosféra byl děj do jisté míry mrazivý a mysteriózní, tak jak to mám rád. Hra na mě chrlila hromadu delikátních situací a otázek, u kterých jsem se pochopitelně těšil na delikátní odpovědi a rozuzlení. Ovšem samotný twist a vyústění byl takový neskutečný blábol… Hru jsem poté vypl s lehkým rozčarováním. Jisté prvky, dějové beaty a zvraty zde na mě působily účelově a místy až nelogicky. Nejsem si docela jistý, co se snažili autoři příběhem říct. Rozhodně nejsem zastáncem toho, aby každé sebeblbší dílo mělo nějakou hlubokou myšlenku. Ovšem u hry, která řeší témata jako sebevražda a pedofilie, bych nějakou sofistikovanější myšlenku očekával. Ona vlastně i ta sebevražda mi přišla žoviálně podaná, kdy mám pocit, že je zde pouze za účelem šokovat – Všechny postavy kromě Rachel a mámy Nicole zde spáchali sebevraždu kvůli jedné události – smrti Rachel. Dokonce i Nicole, což je největší žblept, máte při vykonávání její sebevraždy pomáhat… Abyste této sebevraždě zabránili, musíte nejdřív udělat první krok, v případě hry nastartovat auto, aby se výfukové plyny skrze trubku dostaly do interiéru vozu, ne kterém Nicole sedí… Když ale Nicol zachráníte, tak jí stejně jebne v hlavě… Z bláta do louže no…

Hratelně se jedná o obyčejný walking simulátor, kde po vzoru Firewatch (které musím ještě dohrát) bloudíte po hotelu z bodu A do bodu B s mapkou v ruce. Sem tam se dočkáte různých výjimek, například zběsilého mačkání pravého tlačítka myši, abyste si svítili na cestu dynamo svítilnou, či bleskem polaroidu na moment osvětlili okolí. Pochválil bych hodně i level design hotelu, ve kterém jsem se poměrně rychle dokázal orientovat a ke konci hry jsem už málokdy sáhl po mapě, což se zrovna u podobně upajdaných her neskutečně hodí. Délky hry se čítá na pár hodin, což bych řekl je optimální.

The Suicide of Rachel Foster se zpočátku jevil jako zajímavý mysteriózní walking simulátor s nádechem horroru, který by mohl do jisté míry evokovat kultovní hororové dílo Stephana Kinga. To se autorům do jisté míry také daří ve smyslu silné atmosféry, designu hotelu a ozvučení. Z tohoto pohledu se jedná o solidní atmosférickou hru, kterou ale dle mého názoru podkopává příběh. Zpočátku dobře našlápnutý, si bohužel došlápnutím do prázdna nabil hubu. Škoda.

[HERNÍ VÝZNA 2020 - 8. "Zimní radovánky"]
+21
  • PC 80
The Suicide of Rachel Foster mě zaujala hned na první pohled a nesmírně jsem se na vydání hry těšil. Očekával jsem krátký walking simulátor zasazený do prostředí, které je očividně insipirované filmovou adaptací horroru od Stephena Kinga The Shining. A dostalo se mi přesně to, co jsem očekával.

Jedná se skutečně o walking simulátor v pravém slova smyslu, ve hře je minimální množství interakcí s prostředním a prakticky žádné adventurní mechaniky - což je bohužel trošku škoda. V tomto světle lze hru připodobnit například ke hrám jako What Remains of Edith Finch nebo Firewatch, bohužel se nedá říct, že by se kvalita hry dosahovala těchto dvou vysoce ceněných titulů. Ale pojďme na to popořadě.

V první řadě je nutné poznamenat, že hra je velmi očividně vytvořená jako pocta filmovému Shiningu od Kubricka a v tomto ohledu si nemůžu na nic stěžovat. Mrazivá atmosféra hry je velmi uvěřitelná a zpracování opuštěného hotelu je také prvotřídní. I když ve hře nenarazíte na žádné nepřátele ani jumpscary, zaručeně vám bude při procházení starým hotelem běhat mráz po zádech. Hra je plná větších či menších easter eggů odkazujících jak na film, tak knihu - což fanoušci (pro které je hra zřejmě určená) určitě ocení.

Po vizuální stránce se mi hra celkem líbila, bohužel to samé nelze říct o zvuku. Zvuky hrají v jisté části hry hlavní roli a musíte se podle nich navigovat hotelem - bohužel prostorové zpracování zvuku je dost špatné a prakticky mi nezbylo nic jiného než bloudit naslepo hotelem a doufat, že úkol splním. Tato mise mi bohužel úplně rozbila dobrý pocit z jinak plynulé hratelnosti hry. Vedle zvuků samotných musím pochválit dabing, který ale bohužel opět narážel na ne zrovna nejlépe napsané dialogy a scénář. Samotný příběh je poměrně zajímavý ale je nutné nad ním moc nepřemýšlet. Po delší úvaze nutně musíme dojít k závěru, že jsou v příběhu větší či menší mezery, které by bylo možné velmi snadno vyplnit, ale v prostoru asi 3-4 hodinové hratelnosti na to není čas. To samé se dá říct o hloubce a vývoji postav. Ve hře je několik momentů a zvratů, které jsou skutečně "coming out of nowhere" a určitě by vyzněly lépe, kdyby byly budovány delší dobu s větší přesností. Bohužel zase narážíme na délku hry.

Na konec ale rozhodně nemůžu říct, že bych odcházel od hry zklamaný. Vzhledem k cenovce a velikosti studia si myslím, že se pořád jedná o nadprůměrný počin a s napětím očekávám jejich další titul. Pokud jste zároveň fanoušek filmového Shiningu, nebojím se vám hru vřele doporučit.

Pro: Zasazení, atmosféra, poměr cena/výkon, voice acting

Proti: Zvukový design, slabší dialogy, průmerný příběh

+25