The Showdown Effect

Tohle je zkrátka nevyužitý potenciál. Pokud by se v tomto 2D stylu udělala singleplayerová záležitost kdy ve stylu 80. let, jdete za pomstou a vše ničíte tak by to byla fajn oddychovka. Jenže jako mulťákovka selhává v mnoha směrech.

Předně ji skoro nikdo nehraje, takže v těch málo několika hrách si nelze moc vybírat ohledně hráčů, a co se týče režimů tady je hlavně jede všichni proti všem. Ten režim je nejhranější, ostatní jako team deathmatch nebo one man army to skoro nikdo nehraje. A je to škoda. Jelikož v režimu showdown, najdete většinou ty hráče co to hrají furt a mají nejvyšší level a skilly a ty ve většině případů dominují hrám.

I ten pocit ze střelby je zde divný, kdy se musí hráč snažit kurzorem najet na nepřítele, jenže ten skáče a blíží se s katanou co nejblíž, když navíc dá blok tak veškerou palbu vykryje. Takže občas je lepší se vykašlat ve stísněných prostorách na palné zbraně, a vzít též katanu a pustit se do boje na blízko. Bohužel ten občas taky dost hapruje, kdy vy sice bušíte do protivníka ale jemu to ubírá málo nebo vůbec, kdy on záhy vás sundá jednou ranou. Občas je to díky hráčům který mají neuvěřitelný ping, hodně o náhodě jestli je zabijete.

Další věcí jsou hry kde si zakladatel určuje pravidla, na takové kousky bacha! Setkal jsem se několikrát kdy si host vytvoří hru kde nejsou k dispozici zbraně, ani střelné ani meče. Lze jen použít předměty co jsou v lokaci, a on hraje s postavou kung-fu mistra kdy jeho smrtící kop Vás hned zabije. Navíc v těchto hrách má tuto vlastnost neomezeně, nepoužívá nic jiného a drtí ostatní postavy. Tyto vlastní pravidla dokáži občas zkazit hru.

Ne tento kousek bych opravdu nedoporučil, jen v případě že si sežene vlastní bandu spoluhráčů, pak by to mohlo chvíli zabavit. Ale stejně se brzy těch pár map okouká, a posun v hratelnosti je nulový.