Komentáře

O Druhou Půlku bych nezavadil ani spadlým vlasem nebýt toho, že koment hatifnat inspiroval Johnacézed, a ten svým komentem zase inspiroval mě! Žel satanu jsem si z toho evidentně odnesl citelně slabší zážitek (místy jsem si vyloženě říkal, že snad hraju něco úplně jiného, než o čem tu byla řeč), přesto ovšem považuji poselství této náramně opomíjené hříčky (aktuálně 62 recenzí na steamu) o délce celovečeráku (konkrétně 102 minut, v mém případě) za důležité, a většinově dobře zpracované. A pokud čtete toto, ale ještě jste nečetli předchozí komentáře, tak alou nejdřív na ně a podle nich se rozhodnout k případné koupi samotné hry. Já míním o hře psát dosti otevřeně, takže opět, nechcete-li mít cokoliv vyzrazené, mazejte z tohoto komentu pryč.

Tvůrci samotní totiž celou pointu spoilují hned mezi doporučením gamepadu a načtením hlavního menu slavnými slovy 'Content Warning: Sexual Assault'. I bez tohoto varování hráče všechna ta penisová obraznost a další alegorie vztahující se na ústřední sexuální agresi atakuje dosti zhurta, takže s varováním hráč vyloženě jen vyčkává, kdy kde co na něj bafne, co přesně se stalo, a proč. A právě v této složce se dosti rozcházím s názory kolegů, neboť přestože rozuzlení se vskutku šikovně vyhýbá typickým klišé, motivace viníka naopak nemohla být více klišé. Je to sice klišé více než dosti zakotveno ve smutné, smutně profláklé realitě, ale když už padlo rozhodnutí celý děj centrovat na viníkovu perspektivu, mohli razit trochu neotřelejší cestou. Takto sice skvěle závěr funguje - kdy si viník v rámci mezí odpustí alespoň do té míry, kdy sám sebe nevnímá jako monstrum, ale pouhého sobeckého člověka, který udělal chybu; a právě v tom tkví ono důležité poselství - ale i s tím vlastně mám docela problém, protože mi v tom bolestně chyběl úhel pohledu i oběti. Protože byť je důležité umět sám sobě odpustit a realisticky, bez sebelítosti, převzít za své činy odpovědnost, ještě mnohem důležitější je zkusit chápat, čím si oběti sexuálních útoků opravdu prochází a jaké - i doživotní - následky si s sebou pak nesou. Toto vnímám za ohromně promarněnou příležitost, úplně klidně hra mohla s menším prodloužením pokrýt obě perspektivy, popř. by stačilo vystřihnout pár soubojů a nahradit je vzpomínkami oběti.


Herně je to oukej, hře se daří i na jejím velmi prťavém prostůrku servírovat úctyhodnou variabilitu nepřátel i příjemně koncipované bosse, s nimiž se bojuje nesmírně prostým, ale zato vymazleným soubojovým systémem, který na tom gamepadu opravdu funguje perfektně. Trochu ovšem naserou sněhové bouře a sekvence v přítmí, neboť i za krásně jasného počasí a denního světla nějaká přehlednost v bitvách rozhodně prim nehraje. Ostatní mechaniky mi přijdou dokonale zbytečné; sice slouží jako další hezké metafory pro příběh, ale na praktické úrovni mě akorát tak nasere, když při brouzdání obchodem s novým vercajkem nemůžu ani mrknout na staty aktuálního equipu (né že by tyto staty cokoliv znamenaly), a že nemůžu rovnou z obchodu aktuální equip zahodit. Konceptem povedené, v praxi ovšem i v té kraťoučké herní době silně iritující.

Za to půlojro to ale nesporně stojí, a furt lepší studie na toto téma, než většina obdobných filmů.