Šlechtický rod Winthropů se v americké Nové Anglii usadil už dávno před americkou Válkou za nezávislost v 18. století. Do něj se také datuje vznik rozlehlého venkovského sídla, jehož se coby vzdálený příbuzný stáváte šťastným dědicem po úmrtí posledního přímého potomka v roce 1993. Už když svým vozem přijedete k zahradní bráně ozdobené kamennými démony, znejistíte. Z pohledu na zašlé průčelí budovy v bouři pak zamrazí a až se za vámi po vstupu nevratně zabouchnou vstupní dveře a zazní ďábelský smích, pochopíte, že jste se stali zajatcem svého prokletého dědictví.
Toto first person 3D RPG se značnou adventurní příměsí vyšlo ve stejný rok co Alone in the Dark a v určitém ohledu se dá označit za bezprostředního předchůdce herního žánru survival hororu. Po chodbách ve winthropském zámku hrůzy musíte našlapovat opatrně. Nevíte v jakém z pokojů a chodeb vás překvapí odporné zombie či gargoyl, zároveň se musíte bedlivě dívat kolem sebe, abyste nepřehlédli předměty, jež vám umožní postup do dalších sekcí a podlaží stále bizarnějšího sídla. Mezi odrážením útoků monster a řešení hlavolamů budete pomalu rozplétat skutečnou historii kdysi vlivného rodu, jehož příslušníci už před staletími propadli vábení prastarého zla a s každou generací se více a více propadali do okultních praktik.
RPG element tohoto hororu začíná výběrem mezi osmi předdefinovanými charaktery pro vaší postavu dědice a pokračuje patnácti dovednostmi, rozdělenými po pěti do tří tříd (strength, knowledge a dexterity). Obrazovka je rozdělena na čtyři upravitelné oddíly tvořené samotnou herní kamerou, směrovými šipkami, textovým oknem a vizualizací hrdiny odrážející jeho aktuální zdravotní stav. Boj probíhá v reálném čase a můžete v něm kombinovat zbraně i kouzla. Síly vám pomůže obnovit spánek, jídlo a meditace, čarovat vám umožní jedině nalezené svitky.
Tak jsem si po letech splnil tento rest, kdysi několikrát neúspěšně rozehrané The Legacy: Realm of Terror. Konečně dohráno, ale teda musím říci, ani náhodou bez návodu. Na jednu stranu to je geniální kultovní záležitost, na druhou stranu docela hodně frustrující. Omezení možnosti léčení a doplnění many je na celou hru žalostně málo. Chtělo to hodně restartů. Jednou celé hry, jindy zase celých úrovní ve smyslu, projel jsem to blbě, vyplýtval jsem moc many a lékarníček, teď ten level dám znovu a lépe, navíc s featurkou díky hintu nalezenou, jak většinu nepřátel v levelu eliminovat díky splnění určitého puzzle. Rozhodně to není typický dungeon. Nejde si dát rest po každém boj na doplnění many. Přitom tu ale vynucený rest je, postava musí aspoň jednou denně herního času spát. Ale ne kdykoliv. Až poté, co zahlásí únavu. Což se mi stalo 2x za celou hru.
Pro: námět, košatost vývoje postavy, originalita herních mechanismů
Proti: slabší boje, bugy