Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 65
Skyrim je ukázka toho, jak z lehce nadprůměrné hry vytvořit díky pozlátku a mediálnímu humbuku legendu. Skyrim je jako mísa jahod, které si koupíte v supermarketu, ale teprve, když se do nich zakousnete, zjistíte, že na zahrádce vám rostou mnohem lepší. Nejsou tak velké, nejsou tak červené, tak vychvalované, tak dobře tvarované, ale jsou chutné, sladké a bez přebytečné vody.

Uplynuly celé roky od vydání, než jsem se odhodlal se do Skyrimu vydat. Plakáty, videa, reklamy na internetu, získaná ocenění, přechválené recenze a úvodní znělka… to vše podávané v nezvykle velké míře mě utvrdilo o tom, že Skyrim je jen přifukovaná bublina. Ale koncem léta 2013 se mi zkrátka zastesklo po kvalitním fantasy RPG a já se odhodlal ke Skyrimu. Začalo to slibně – přehledné menu s dechberoucí muzikou, projížďka kusem světa na voze, naznačení příběhu s řadou důležitých postav a tvorba hlavního hrdiny včetně výběru pohlaví a rasy ala Dragon Age. Následovalo cosi jako tutoriál a po zjištění, že herní mechanismy jsou fajn a že ve hře je vlastně spousta možností, jsem naznal, že mě čekají desítky hodin zábavy. To stále pokračovalo i po vyplivnutí v ohromném světě a seznamování se s ním. Dříve než jsem začal plnit hlavní dějovou linku, pomyslně jsem si ohraničil území okolo první državy s hlavním městečkem Falkrethem a pustil se do zevrubného zkoumání a plnění všelijakých úkolů. Díky implementovanému DLC jsem do toho všeho zahrnul i stavbu domu. Jenomže dříve než byl můj první dům vůbec dostavěn, dostavil se stereotyp a přitom jsem za sebou měl sotva osminu důkladně prozkoumaného světa. Začalo mi být jasné, že vychvalovaný Skyrim je opravdu zábavný, ale jen prvních 10 až 15 hodin. Jenže co když svět nabízí ještě další stovky hodin hraní?!

Příběh Skyrimu je plytký, typicky hrdinský, nezáživný a plný otravného chození z jednoho konce mapy na druhý. Pobíhání sem a tam je doménou většiny hlavních i vedlejších úkolů. A tak v jedné državě úkol dostanete, v jiné ho vykonáte a v té předchozí ho dokončíte. Během této cesty si jistě pohovoříte s řadou lidí, kteří vám zadají další úkoly a pavučina ze tří P (přines, přemluv, pobij) se krásně splétá dál a dál. Plnění úkolů je zdánlivě nekonečná túra. Ano, máme tu povozy, jenomže jak se pak zorientujete v mapě? Máme tu i koně, kteří jsou ovšem tak pomalí, že pěšky běžíte pomalu rychleji a déle než oni. A k postavám – nečekal jsem vybroušené charaktery jako z ME či DA, ale vážně jsem věřil tomu, že najdu pár postav, které budou mít charakter a které si zapamatuji. Dnes, dva měsíce od dohraní (rozumějte splnění hlavní děj. linky + DLC a asi 80% questů), si pamatuju dvě postavy – namyšleného rasistu Ulfrika Bouřného Háva a těžkou sympaťačku Mjollu Lvici. Není to na ty stovky postav málo?!

Mnoho lidí říká, že Skyrim nutně potřebuje mody, které si hráč vybere podle svého gusta, ale co je to za hru, která aby začala být zábavná, potřebuje fanouškovský mód?! První hru zásadně hraju bez modifikací, ale tady jsem neodolal. Nešlo však o nic význačného… Protože mám v RPG radši hry za ženské hrdinky, vybral jsem si ženu, Nordku. Bohužel jsem nezaznamenal žádné očividné změny příběhu, žádné narážky na ženské pohlaví, prostě nic odlišného (krom šactva, samozřejmě). Zjistil jsem jen jedno – zatímco Nordi vypadají jako kulturisti, ženy jsou typické modelky a zvětšení tělesné konstituce vám je prd platné – pořád se bude vaše Nordka blížit pochybnému ideálu krásy. Jediná moje modifikace byl proto jakýsi Female Muscle mod, jenž z hlavní hrdinky sice udělal ženskou verzi barbara Conana, ale zase působila jako válečnice.

Jedna z největších chyb Skyrimu je jeho neskutečná velikost. Nemyslím tím rozlohu světa, ten je ještě v pořádku, ale ta přeplácanost! Popojdu sto metrů a mám tu jeskyni, dalších sto metrů a najdu hrobku a po dalších sto metrech tu mám pro změnu trpasličí ruiny. Dungeony se sice tváří tak, jako že se od sebe odlišují, ale po projití dvaceti jsem už věděl, že příště mě čeká buď hrobka s Draugirama, jeskyně plná otravných Falmerů, trpasličí město s roboty, či pevnost nacpaná bandity. Otázkou je, co je horší, protože přestože nenajdete dva stejné dungeony, jejich jednotlivé poslepované úseky se neustále opakují a opakují a opakují...

Vychvalovaným aspektem hry jsou draci! Ano, strašlivé inteligentní létající bestie, proti kterým budete svádět dechberoucí souboje! A teď vážně – draci jsou na tom stejně jako všechno ostatní – je jich moc. První souboj je parádní, druhý skvělý, třetí dobrý, čtvrtý ujde a od pátého víte, že už máte draků dost. Oni vás však ne a tak vás budou pravidelně napadat po celý zbytek hry a ještě déle.

Nedá mi to, abych neřekl pár slov ještě k respawnu nepřátel – věci, které ve hrách bytostně nesnáším. Jakou mohu mít radost z toho, že jsem právě vybílil pevnost plnou banditů, když vím, že až kolem ní půjdu za týden znovu, budou tam zase?! Respawn nepřátel v pevnostech a jeskyních je zlý, ale ještě horší jsou procházky krajinou, kdy vás každou chvílí překvapí medvěd, vlk či rovnou trol. A pak prostě čelíte otázce – mám je vybít nebo radši uteču, vždyť až se budu vracet, stejně je potkám zas. Chápu, že kdyby bylo možné svět totálně vyčistit od nepřátel byla by v něm tak trochu nuda, ale copak je neustálé rubání nepřátel něco jiného?

Abych to shrnul, Skyrim má celou řadu kladů, počínaje absolutní volností a konče ohromnými možnosti (velké škály zbraní, předmětů, schopností,…) ale to, co mě nejvíce bilo do očí a co hru nejvíce sráželo do bahna je přehnaná přeplácanost. Jaký má smysl extrémně dlouhá hra, v níž se jen extrémně dlouho nudíte?

Pro: Volnost, velký a pěkný svět, velká škála zbraní a schopností,

Proti: Stereotyp, přeplácanost světa, respawn nepřátel, plytké charaktery, nudné úkoly,...

+23 +25 −2
  • PC 70
Skyrim má jednu obrovskou vadu na kráse, která zabíjí podstatu RPG - level scaling. Hra je zkrátka po celou svou délku obtížná přesně tak, jak vysoký level má sám hráč a podstatný RPG faktor aneb "posílím, vydělám na výbavu a vrátím se", tady zkrátka téměř úplně vypadl. Přírodních bariér ala Gothic je tu zkrátka příliš málo na to, aby stálo za to svět objevovat, jakmile level scaling hráč prokoukne. Skyrim zkrátka klame tělem a domnělá svoboda v prozkoumávání je tu vlastně jen takovou maškarádou. Nač se honit za itemy, když stejně získám item +- můj level? Nač hledat poklady a procházet zatuchlé jeskyně? Nač levelovat? Skyrim přesto stojí za to hrát - akční fantasy hra je to bezprecedentně rozlehlá a severským svět až příliš krásný na to ho nevyzkoušet. Toulky po horách byly pocitově naprosto skvělé a první desítky hodin jsem si chrochtal blahem. Pachuť osekaného RPG ale zůstává. Morrowind zdaleka nepřekonán.

Pro: Nádherný severský svět, pocit velkého fantasy dobrodružství, bojový systém, draci.

Proti: Level scaling, osekané RPG systémy, loot systém.

+23 +24 −1
  • PC 70
Tentokráte se vrhnu na Skyrim, v něm jsem taky něco nahrál. Je tu sice milión dva komentů ale přečetl si je, tak snad nebudu psát to samé.
Moje veškerá dosavadní zkušenost se světem Elder scrolls byla, že jsem měl kdysi demo Areny a na zdi mám plakát Daggerfallu. Ale to mi nebránilo neodolat jedné vánoční slevě a pořídit si kompletní edici této hry.

It's an end to the evil, of all Skyrim's foes
Beware, beware the Dragonborn comes


Tvorbu postavy jsem vzal role playing zodpovědně co nejvíce k obrazu svému: bledý, ošklivý, temný elf. :)

Když jsem se v mládí rozhodoval co dál dělat, lukostřelba byla jasná volba.
Zbraně na blízko jsem zavrhl hned, z tupého máchání mečem ve stylu Golden axe jsem vyrostl. Škoda že tu není soubojový systém jako v Dark Messiah.
Kouzly bojovat mě taky moc nechytlo, kouzlil jsem hlavně léčení.
Takže luk, ten mi ve skyrimu přijde nejlepší z možností. Při míření se zpomaluje čas, protivník než stihne něco vymyslet, tak má v sobě 3 šípy. A pokud se dostane na tělo, tak ho třísknete po hubě pravým tlačítkem a střílíte dál. Hrál jsem jen z vlastního pohledu, přijde mi to lepší vtažení do děje.

Pane doktore vy jste se zase kochal že?
Na kochání je tato hra rozhodně super. Atmosféra lesů, vod, strání, strmých horských štítů a temných kobek severského království je velice líbivá a pohlcující...no hlavně z počátku.
Pamatuju že když měl mít noční směnu v zimě, tak mrzlo tak a všude bylo tolik sněhu, že nejela elektřina ve fabrice a já místo toho do rána se proháněl zmrzlou krajinou Skyrimu. ( zvláštní jen že ve hře sněhová vánice, x stupňů pod nulou, plavete si ve zbroji v moři a pohoda :D Holt tvrďák. )
Co jsem si užíval byl průzkum starých dwemmerských měst, skládání střípků o veškeré jejich historii a sběr jejich artefaktů.
Po čase jsou všechny dungeony stejné.

+ Co mě bavilo byla výroba lektvarů a hledání všemožných kombinacích přísad. Od začátku doporučuji nesbírat a netahat se s krámy kvůli prodeji. Leda že si to chcete vystavit v některém ze svých příbytků. Prodávat zbroj či zbraně kvůli pár zlaťáčkům fakt nemá cenu. :) Např. nějaký pěkný lektvar neviditelnosti (s něčím) prodáte třeba za 2tis.
V každém městě jsem měl nějaký sud kam jsem cpal přebytečné lektvary, ve městech není dost peněz aby jste to prodali.
+ Čeština byla OK, neměl jsem s ní nějak extra problém a nemusel jsem překládat třeba hromady textů v knihách.

- Děsné je jak vás npc oslovují jen když běžíte po ulici. To měli nechat spíše po aktivaci tlačítka.
Stalo se mi třeba, že jsem vlezl do svého domku v Bílém průsmyku a za mnou do kuchyně se nacpal strážný z ulice s potřebou mi říct, že na mě nemá čas a nebude se se mnou bavit...wtf?
- Některé části krajiny mi připoměli Fallout 3, je vidět že Betsheďáci jedou svoje a stavěj na svým. Bez velkých inovací? To načítání místností ty už použili už v Terminátorovi v roce 1995.
- Škoda je že ať pracně vykvestíte cokoliv za prastarý artefakt, tak stejně bude silnější věc co si vyrobíte v kovárně. :D Ostatní se hodí akorát jako ozdoba na zeď.
V kombinaci: očarovaný set na výrobu zbrojí, další na vaření lektvarů + lektvary na lepší očarování...No jdou vyrobit pěkně silné věci, když se tomu chvíli věnujete.
- Autoři neviděli určitě v životě žádný hrad (prostě američani :D historické stavby u nich neexistují, když ještě před 500 lety byli v severní americe akorát divoši u ohňů ) a tak třeba sídlo Ulfrika ve Větrném žlebu vypadá dost podivně. Dlouhé chodby bez oken, viděl jsem to někoho komentovat trefně že to připomíná krtčí hnízda.
- Málokterý quest má větší nápad. A mrzelo mě, že tam nebývá více možností jak úkoly plnit.
Co mě třeba naštvalo hodně že nešel vyhladit zlodějský cech v Riftenu. (aspoň že Temné bratrstvo zrušit jde) Proč bych měl plnit nějaké úkoly pro ně a vůbec nechat bujet zločinecké podzemí? :P
- I legendární obtížnost není vůbec těžká. Máloco ke mě stihlo doběhnout přes salvu šípů. (a to jsem si vždy trénované dovednosti resetoval po dosažení maxima) Jediného čeho všem si všiml, že když vás něco kouslo nebo se třeba o něco škrábli v upírském hradě, naskákala vám hromada nemocí. :) Ale stačí mít sebou lektvary.
- Kůň je naprosto k ničemu. Rychleji jsem se přesunoval v krajině sprintováním v lehké zbroji.
- Vaření jídla sice zajímavej nápad do hry, ale prakticky k ničemu.

Módy:
Nevím jak je to teď, ale módy byli dost skvělé. Moderská komunita bujela jak houby po dešti. A vylepšovala kde co ve hře.
Co jsem měl a doporučuji:
Apokalypse mod - na spelly. (V základní verzi hry je příliš málo kouzel.) Přibydou takové věcičky jako kouzlo na rychlý běh, pád z výšky a hromady dalších užitečností.
SkyUI - přehlednější menu a inventář, jaký byl údajně v Oblivionu. A ne ta konzolová blbost.
Pak jsem měl něco na počasí, rostliny a nebo třeba pláště. Pláště mi chyběli, pěkně přes zbroj teplý plášt s kapucí. :) Navíc to byla další věc co šla očarovat.
A asi by to chtělo něco na obtížnost.
Pro zoufalce jsem dokonce viděl real vagina mod :) ...a pro větší úchyláky pohlavní orgány u koz a tak :D...noo nikoho nesoudím.

Společníci.
Já chodil akorát s Lydií, ta mě přišla nejlepší jako tank k lukostřelci. (i když její plížení v těžké zbroji nic moc) Po nainstalování UFO (ultimate follower mod) a když jsem jí vyrobil výbavu a očaroval, byla solidní stroj na zabíjení. Mě třeba dokázala vykuchat během pár vteřin.
A později měl za kámošku upírku Seranu.
Holky moje drahé dokázali být časem pěkně otravné. viz:
Lydia v každé jeskyni: "Něco takového jsem ještě neviděla!" (to jsem si vždy říkal: ty trubko! se mnou si viděla hromady velkolepých věcí, přestaň to pořád říkat! :D )
- vyjdeme pak z té jeskyně a ona říká: "Podívej jeskyně, co je asi uvnitř!?"
Serana ve dne: "Je tady moc světla, co takhle najít nějakou jeskyni?"
- v jeskyni: "Ach jo zase jeskyně?? :P Půl života jsem strávila v jeskyních..."
Prostě jen pro silné povahy. :D

a co závěrem? :
Skyrim si bohužel hraje na něco co není. Nechápu že tohle byla hra roku. Dávám 70% ale jen díky tomu že podle čísla jsem strávil 360 hodin ve hře. Jinak mi to přijde jako betaverze pěkného rpg. (Často jsem byl vděčný za editační konzoli na klávesnici.)
Nějakou dobu mě to zabavilo.
Hrál jsem na nejvyšší obtížnost. Splnil jsem většinu vedlejších úkolů, stal se arcimágem, porazil Karstaaga, Ebony warriora, oženil se, adoptoval dvě dcerky, postavil velký dům v lesích. Všechny obydlí vyzdobil všelijakými artefakty a zbrojemi z mých výprav. Nasbíral přes 1 000 000 zlatých, pěstoval zeleninu ( zajímavé když zasadíte rajče, vyroste vám brambora :D no potato a tomato je skoro stejný, to jsem odpustil autorům). Zklikvidoval upíry, Miraaka, vlkodlaky ignoroval. Akorát když jsem si měl vybral mezi císařstvím a Hávy tak už jsem to přestal hrát. (Ulfik je mega zmrd...a Thalmoři ještě větší, ty jsem střílel rád)
Před rokem jsem přešel na nové PC a na disku už to nemám. Holt se to zařadí mezi hry co jsem hrál, expil na max a pak jsem to přestal před koncem hrát: Fallout 2,3,4, Arcannum...
Nevím už kolik jsem byl level když jsem končil? 70? 90? Skákalo to dost rychle, stačilo jen vyrábět, očarovávat a nemuselo se chodit ani z města. :) Obry v okolí Bílého průsmyku jsem později střílel na jednu ránu z plížení.

Pro: atmosféra

Proti: přijde mi to nedodělané RPG, časem repetitivní

+22 +23 −1
  • PC 70
Vzhledem k tomu, že PS5 mi přijde až někdy v únoru, a k nedávné akvizici ZeniMaxu Microsoftem jsem se rozhodl, že si po dlouhé době zahraji něco, co mi ideálně sežere pár set hodin života a ukrátí čekání na novou konzoli. Zároveň jsem si chtěl připomenou, o co (teoreticky) můžu jako budoucí zákazník Sony přijít, pokud se Microsoft rozhodne udělat z her od Bethesdy konzolové exkluzivity. Nechci zde obsáhle hodnotit Skyrim, ostatně to vlastně ani nemá cenu - Skyrim jste už všichni hráli a pro většinu z vás je tato hra absolutní legenda. Proto berte tento článek spíš jen jako drobnou úvahu nad budoucností a lehkým přemítáním nad minulostí.

Můj názor na hry od Bethsedy byl (a stále je) poněkud vlažný .. pamatuji si, že jsem při čtení článku o akvizici přemýšlel, kdy Bethesda naposled vydala opravdu dobrou hru? Je pravda, že mě jako první napadl Skyrim. Pro mě osobně jsou FPS akce nezajímavé (čímž odpadá Doom a Wolf) a nechává mi více-méně dvě značky, Fallout a TES. Fallout 4 a Fallout 76 máme všichni asi v nejživější paměti. Myslím, že se dá shodnout na tom, že ani jedna z těchto her nebyla žádným jednoznačným úspěchem .. F76 spíš tak jednoznačným fiaskem. Kvalita Falloutu podle mě stoupá a padá úměrně se Skyrimem ... ať už se jedná o použití stejného enginu nebo podobných herních mechanismů. Tyto hry nabízely na svoji dobu obrovské množství obsahu, zábavu na stovky hodin a poměrně výraznou volnost v celkem propracovaném světě .. bohužel tyto hry mají v DNA další společný gen, a to je Creation Engine, který lze neomylně rozeznat na první pohled. Tento generátor bugů je podle mě snad nejhorším herním enginem, který kdy kdo vytvořil a hry, které na něm běží, stárnou neuvěřitelně rychle.

Teď už se zase pomalu vrátím ke Skyrimu. Od vydání hry v roce 2011 jsem Skyrim nehrál. I tak jsem od něj předtím odcházel (stejně jako většina z vás) se skvělým pocitem a vzpomínkou, jako na jednu z nejlepších her vůbec. Nutno říci, že se jednalo o názor neznalého a kritiky-neschopného dítěte. I tak, návrat k této hře po necelých deseti letech by měla být příjemná nostalgie. Bohužel, chyba lávky .. zapnutí vanilové verze Skyrimu po devíti letech bylo u mě provázeno šokujícím prozřením. Skvělá hra, kterou jsem si pamatoval, zmizela a místo ní jsem měl v rukou pouze lehce nadprůměrnou, ošklivou a stereotypní RPG hru.

Ošklivé a nenavazující animace, všudy přítomné bugy, kolize textur a předmětů. Opakující se úkoly a prostředí. Po pár hodinách zjistíte, že všechny dungeony se víceméně drží stejných šablon v nějakých třech až čtyřech předdefinovaných prostředích. Souboje jsou jednoduše nudné, magie neefektivní a plížení směšné. Nejhorší ze všeho je určitě ale technická stránka hry. Teď ruku na srdce, kdo z vás hraje Skyrim bez jediného módu? Nikdo. A ani mně to dlouho nevydrželo a byl jsem nucen instalovat Mod Manager. Ne proto, že bych chtěl nahradit otřesné modely postav Pokemony s obřím anime poprsím. Ani snad abych vytvořit aspoň něco, co by vypadalo jako lidská bytost. Mody potřebujete abyste hru mohli vůbec hrát. Starý známý "infinite loading screen" aneb mor Creation Enginu byl už ve Skyrimu a za deset let ho nikdo neopravil (nejen v TES ale i ve Falloutu) a na pomoc musí spěchat moderská komunita. Item management je čirá hrůza. Je prakticky nemožné používat efektivně více zbraní a už vůbec ne kouzla. Přepínání výbavy je tak otravné, že jsem byl nucen používat stejnou zbraň/kouzlo celou hru jen abych nemusel hru pauzovat každých 5 sekund. Najít něco konkrétního v inventáři je pak naprosto nemožné - pokud nepoužijete další z modů. A tak dále a tak dále ...

Skyrim je jednoduše fundamentálně rozbitá hra, kterou si fanoušci museli sami opravit a uzpůsobit tomu, aby mohla aspoň přijatelně fungovat. Neříkám, že nevidím v čem tkvěl její úspěch, proč v ní lidé stále tráví tisíce hodin a proč ji Todd Howard přenáší už na třetí generaci konzolí ... za mě osobně ale tvrdím, že zpětným objektivním hodnocením není na Skyrimu nic výjimečného a můj názor se jen utvrzuje při pohledu na další hry ze sérií Fallout a TES, které jsme během let měli tu možnost hrát.

Jsem tak nakonec rád, že mě akvizice Bethesdy nijak nezasáhne a hraní TES6 (ano, stále na Creation Enginu) mě už vůbec neláká.

Pro: Prostor pro modifikace

Proti: Bugy, stereotypnost, Creation engine

+22 +24 −2
  • PC 90
Nějaký chyby to má, ale co je bez chyb? Zase taková trága to není, těch pár otravnejch věcí se dá (po určitou dobu) skousnout.

Pokud někdo hraje tím stylem, že se soustředí na hlavní linii a "nezdržuje se" ničím jiným, tak ho upřímně lituju, protože v tu chvíli si může hru soukromě přejmenovat na ENDLESS DUNGEONS OF SKYRIM. Tím se dostávám z mýho pohledu k asi největší bolístce hry. Prakticky všechny důležitý questy vás naženou do nějaký jeskyně nebo kobky a tam začíná mnohdy peklo. Kdyby se tu a tam objevil nějakej nápad, kterej by to zpestřil ... ale tady se jen prorubáváte skrz různý záškodníky k cíli, kterej je fakt daleko. Takže rubete a rubete, dojdete ke dveřím, další kobka. Rubete a rubete, po půlhodině se dostanete k dalším dveřím a říkáte si Konečně! ... Jo konečně? Ani náhodou. Čeká vás další úmorná cesta, během který rubete a rubete nepřátele hlava nehlava, až se dostanete k dalším masivním dveřím a za nima je konečně ... další kobka, kterou se musíte prorubat buď k další podzemní cestě nebo, když pánbů dá, definitivně k vytouženýmu cíli. Občas se stane, že je putování zpestřeno nějakým zapeklitým hlavolamem.
Vzpomínám hlavně na jednu takovou úmornou cestu (k Mercerovi), kdy už jsem u počítače opravdu z plna hrdla ze zoufalství vyl jak na lesy a byl jsem skutečně zralej na to, aby mi někdo zavolal houkačky a já si jel odpočinout na lůžko do nějakýho fajnovýho sanatoria. Ale neuděláš nic, přece se nebudu vracet, když už jsem určitě těsně před cílem ....

Samozřejmě se setkáme s blbostí NPC a nevyvážeností simulace realističnosti, tady si vzpomínám, že například v proudu řeky se člověk cítí jak ve skutečnosti - když je proud silnej, neustojíte to, prostě vás to semele jak v reálu, fakt cítíte sílu živlu, naproti tomu, když zrovna používám luk, tak v klidu můžu natahovat na tětivu šíp za šípem a střílet do protivníka i přesto že on do mě zrovna buší válečnou sekerou jak o život.

Já to všechno Bethesdákům promíjím, včetně dalších pitomostí, jako jsou nakopírovaný lokace (všechny hospody stejný apod.), protože jinak je hra jak stavěná pro mě, pro objevitele, dobyvatele, turistu ... příroda a grafika vůbec je nádherná a já mám to štěstí, že jsem si to na svý nový mašině mohl všechno užít na plnej knedlík, takže spokojenost, ke hře se vracím i po splnění hlavních úkolů a poklidně šmejdím a šmejdím cestou necestou, až nakonec prošmejdím úplně celej svět Skyrimu ... jen k těm jeskyním už přistupuju s mírnou obavou.

Pro: Krásnej velkej svět, originální řevy Drakorozeného, vizuálně dokonalej inventář, očarovávání předmětů, příběh

Proti: Šablonovitost questů a některejch lokací, nekonečný dungeony, nejde zabít každýho, koho si zamanete

+21
  • PC 95
100 důvodů proč má Kuba1911 rád TES V: Skyrim

1) Celkové grafické zpracování je skvělé a hra i po letech vypadá dost dobře. A to jsem ani nehrál Legendary Edici.
2) Hru si zahrajete na každé nové konzoli co vyjde. Dokonce nově i ve VR. A nejspíš i za několik desítek let až se budou hry nahrávat přímo do mozku budete si ho moct zahrát i tam :D
3) Efekty počasí jsou doslova úchvatné a třeba noční procházka pod polární září a obrovským měsícem je pamětihodný zážitek. O západech slunce nad horami ani nemluvě.
4) Téměř všechny předměty jsou zpracované do nejmenšího detailu.
5) Téměř všechny postavy, včetně draků samozřejmě, jsou zpracované do nejmenšího detailu.
6) Téměř všechny interiéry jsou zpracované do nejmenšího detailu. njn najít 100 důvodů je přeci jen trochu těžší než jsem si myslel :D
7) Se Skyrimem si v Bethesdě dali dokonce takovou práci že na louce kolem vás poletují motýli. Je to sice k ničemu a všiml jsem si toho vlastně až na konci ale je na tom krásně vidět kam až ty detaily o kterých píšu zacházejí.
8) Na Skyrim sice musíte mít opravdu slušné železo ale hra je plynulá i při velkých bitvách armád nebo při souboji s draky kde je zase hodně efektů.
9) V tak velkém světě jako je Skyrim se prostě nevyhnete opakování předmětů nebo textur ale trvá možná několik desítek hodin něž si toho začnete všímat.
10) Hra se odehrává v různých typech krajin od lesa přes horké prameny až po velehory.
11) A ať už je v těch krajinách jakékoli počasí, sněží, prší, svítí slunce, vždy to vás to naladí do té správné atmosféry.
12) Skyrim se s ničím nepáře a po krátkém intru vás vrhne do víru občanské války a bitvy s drakem. Start jaký se ve hrách jen tak nevidí.
13) Tvorba postavy je taky šikovně zasazena do samotného začátku hry.
14) Nejenom hlavní úkoly ale i vedlejší mise mají zajímavý podtext a přesto že i zde se najdou ty z kategorie přines, zabij, doruč, nasbírej tak máte větší motivaci je plnit.
15) Osud světa můžete skutečně ovlivnit rozhodnutími jako na čí stranu se přidat, komu pomoci a koho naopak poslat do háje nebo rovnou zabít.
16) A takových možností je ve hře sousta jak na "celostátní" tak na "regionální" úrovni.
17) Hlavní příběhové linky jsou tu hned dvě - Návrat draků a občanská válka císařství a bouřných hávů. Já se btw přidal k císařství. A pak jsem Císaře zabil když jsem se přidal i k bratrstvu zabijáků :D
18) Ne všechny úkoly navíc dopadnou dobře ať už se snažíte sebevíc. Skyrim je prostě skutečně dospělou hrou a ukazuje (až na ty draky atd.) víceméně náš středověk takový jaký skutečně byl.
19) 3D mapa je velmi zajímavé pojetí navigace.
20) Ve hře můžete opravdu udělat spoustu věcí včetně uzavření manželství.
21) Nebo kování zbraní a brnění včetně jejich vylepšování za použití řady nástrojů a materiálů od kovů až po dračí šupiny.
22) Nebo míchání lektvarů za použití mnoha roztodivných přísad a to nejen z tradičních bylin ale třeba i prachu z upíra nebo pavoučích vajíček.
23) Nebo očarování věcí. Což jsem btw ani jednou za hru neudělal a přesto se stal Arcimágem na Ledohradské univerzitě. Ne USA ale jedině Skyrim je země neomezených možností ;)
24) Věci můžete dokonce odčarovat čímž je sice zničíte ale naučíte se tak nové druhy očarování.
25) Bojovat můžete mnoha styly třeba obrovskou obouruční sekerou.
26) Nebo jednoručním palcátem co vysává duše padlých nepřátel.
27) Nebo ostřelovat vše z dálky třeba skleněným lukem.
28) Ze kterého létají železné, ocelové, trpasličí, elfí, orkské či jiné šípy.
29) Z druhé ruky pak můžete sesílat oheň, led, blesky atd.
30) Nebo klidně i z první ruky protože zbraň si můžete libovolně přehazovat.
31) Taky se můžete bránit štítem. Orkským, elfím, ebenitovým. Některé mají dokonce i speciální schopnosti.
32) Nebo na nepřátele zařvat některým z dračích řevů a tím pádem na ně vrhnout oheň, led nebo poslat zvířata z okolí.
33) Těch je ve hře také dost od domácích, přes divoká ale plachá až k Medvědům před nimiž ze začátku budete raději utíkat :)
34) Na enemáky taky můžete vzít kouzelnou hůl a střílet po nich např. ohnivé koule, což popravdě když jste na špatné straně hole dost bolí.
35) Nebo... ... ... ehm, to už je asi všechno.
36) V obřím světě Skyrimu naleznete několik velkých měst s hospodou, kovářem, bylinkářstvím, loveckými potřebami, hokynářstvím, šperkařstvím atd.
37) Taky nespočet vesniček s hospodou, kovářem atd.
38) Hospody dokonce stojí občas jen tak sami v lese. Ve Skyrimu se fakt dost chlastá :)
39) Ale na prozkoumání čekají i svatyně, doly, jeskyně, ležení obrů, zříceniny apod.
40) Přitom každé toto místo má hned několik typů a všechny mají unikátní mapy.
41) Pohybovat se můžete rychlým přesunem rovnou na mapě.
42) Nebo cválat krajinou romanticky na hřbetu svého oře.
43) Vzhledem k tomu že je tu fast travel je to trochu zbytečné ale můžete cestovat i pomocí povozu. Hlavně v pozdější části hry kdy už máte peněz že nevíte co s nimi můžete jezdit povozem čistě z toho samého Důvodu jako Škopkovic rodina jela na svatbu 100 metrů autama - abyste ukázali že na to máte :D
44) Můžete si pokecat prakticky s každým koho potkáte a nebude vás zrovna chtít zabít.
45) Pokud je to navíc nějaká důležitější postava, řekne vám toho opravdu hodně ale nebude vás nudit zdlouhavými proslovy o ničem.
46) A pokud vám toho hodně neřekne můžete přesvědčovat či vyhrožovat. Prostě ne vždy musíte vše řešit přes ostří nože.
47) Pokud už to ale zbraní řešit budete, připravte se na následky. Ani Dhovakine není zcela nedotknutelný a můžete skončit klidně i ve vězení.
48) Můžete si pokecat dokonce i s drakem a v jednom případě i se psem
49) A i díky tomu se nečekaně u hry i zasmějete. A tím myslím opravdu upřímně a ne jen tomu jak někdo něco doj*bal v enginu.
50) Pokud vám to svědomí dovolí můžete vykrádat lidem domy, truhly atd.
51) Dokonce můžete lidem vykrádat rovnou kapsy.
52) A když vás u toho načapají a chtějí zavřít do chládku můžete zkusit podplatit stráže.
53) Vykrádat lze i hroby respektive urny. Tedy pokud vám to svědomí dovolí ale když už jste ochotní vykrást někomu dům, kapsy a ještě podplácet stráže, zřejmě nebudete mít problém ani s tímhle :)
54) Pokud to hlavně ze začátku než je z vás onen obávaný Drakorozený nezvládáte najmete si společníka. Nebo je vám přidělen Jarlem za zásluhy.
55) Tento společník pak po vašem boku víc než dobře kosí nepřátele.
56) A může vám nosit věci, což se opravdu hodí.
57) Občas se sice ztratí ale vždycky se zase brzy objeví.
58) Můžete si pořídit psa, který s vámi bude chodit a neztratí se ani v boji. Slyšíš to Pariah z Fallout 2?
59) Když už máte něco odehráno a nevíte co s penězi můžete si koupit dům, dokonce i se slušným vybavením.
60) Pomocí svitků si na pomoc vyvoláte třeba ledového Atornacha když už je kolem vás těch Draugirů nějak moc.
61) Takové Atornachy si vyvolávají i nepřátelé ale i tohle je právě jeden z těch důvodů proč i když už jste namakanej Drakobijec nestane se hra absurdně lehkou.
62) Hra má quicksave což je alespoň pro mě velmi zásadní věc.
63) Hra se dokonce i ukládá sama pokaždé když se přesunete na mapě nebo projdete dveřmi a načítá se lokace, za což jsem vývojářům vděčný snad víc než za ten quicksave.
64) To načítání mimochodem trvá jen pár vteřin a i když jsem někdy pobíhal po Samotě od krámu ke krámu nikdy mě to nezačalo štvát.
65) Můžete číst hromadu knih které vás poučí o historii nebo zlepší některý váš skill.
66) Ale taky je číst nemusíte protože třeba k naučení kouzla stačí když bichli jen jednou otevřete a pak ji můžete zase hned zahodit.
67) Střídá se tu den a noc a v noci můžete dokonce spát. To sice není takovej odvaz ale aspoň někde se vyspíte když ve skutečností nemůžete protože hrajete Skyrim :)
68) Hra vám vydrží opravdu dlouho protože i když už vás v ní po všech těch hodinách co raději ani nepočítáte, nemá moc co překvapit nedokážete ji přestat hrát :)
69) A i kdyby vás po těch stovkách hodin přestala bavit, je tu stále aktivní komunita modderů.
70) Nebo jsou tu dlc.
71) Ve hře si dokonce můžete i uvařit třeba polévku, což jako bývalý kuchař obzvlášť vítám ;)
72) Můžete si dokonce uvařit i řízek.
73) Nebo pečeni. Přiznávám že tady už komentář vařím z vody :D
74) Můžete se nakazit Vampirismem, kostomlatnou horečkou nebo vás ledovcový pavouk může otrávit. Ok tohle sice nezní jako typické plus ale je to další důkaz že vás hra nevodí za ruku a musíte se starat sami a tím si hru i víc užít.
75) Vyléčit se z většiny nemocí pak jde v jakémkoli chrámu u oltáře. S vampirismem je to sice trochu horší protože když jste upír příliš dlouho už se nemůžete vrátit ale pořád to jde vyléčit pomocí rituálu.
76) U toho samého oltáře lze navíc získat i požehnání které vám zvyšuje určité schopnosti.
77) A tyto požehnání můžete střídat jak chcete a kolikrát chcete.
78) Léčit můžete i vy ostatní postavy.
79) Můžete plavat.
80) A když už se tak rácháte v tom oceánu, řece či jezeře, můžete lovit ryby.
81) Některé části hry můžete hrát i stealth postupem, včetně třeba převleků.
82) Pokud jste workoholik můžete ve hře i pracovat. Například štípat dříví nebo kutat rudy a následně z nich odlívat ingoty.
83) Do uší po celou dobu hraje naprosto úchvatná hudba, která se dá krásně poslouchat i mimo hru.
84) Neméně kvalitní je i dabing všech postav nebo jiných tvorů kteří s vámi budou mluvit.
85) A zapomenout nemůžu ani na okolní zvuky. Zurčení potoků, praskání ocele v soubojích, výboje elektrických kouzel, z toho všeho budete mít téměř husí kůži.
86) Jsou tu easter eggy odkazující na jiné videohry nebo dokonce i na takové klasiky jako Monty Python a svatý grál atd.
87) Kameru si můžete snadno posouvat kolečkem myši od hodně vzdálené až po pohled z první osoby.
88) Kromě již zmíněných druhů postav se proti vám nebo po vašem boku mohou postavit i Temní Elfové, Argoniané, Orkové či Khajiiti. A teď někdo zkuste tvrdit že Skyrim není korektní :)
89) Pokud jste dostatečně morálně zkažení můžete používat i cheaty.
90) Pokud vám čirou náhodou nejde splnit nějaký quest, můžete pomocí konzole problematickou část přeskočit.
91) Perky rozdáváte v krásném hvězdném prostředí a je třeba u toho opravdu myslet protože těžko si vymaxujete všechny. Hra vám navíc pořád připomíná že jste ještě neutratily poslední získaný talent.
92) Úkolové předměty naštěstí nejdou zahodit. A když už přeci jen zahodíte něco co později potřebujete, najdete to tam kde jste to zahodily.
93) V hospodě můžete z rozličných důvodů vyvolat rvačku.
94) Můžete se stát vlkodlakem. Oproti upírovi se vás lidé nebudou bát a kromě toho že se moc nevyspíte to má jen výhody. Třeba to že je to hrozně cool :)
95) S pomocí jedné z masek se můžete potápět na libovolně dlouhou dobu a prozkoumávat tak vraky lodí na dně moře.
96) Zabití posledního nepřítele v okolí je krásně ve zpomaleném čase a z jiného úhlu kamery.
97) A občas takhle i efektně useknete hlavu z otočky.
98) Dungeony nemusíte po jejich projití probíhat zase zpátky, je tu vždycky nějaká zkratka k východu.
99) Můžete se přidat k bratrstvu nájemných vrahů. Assassin's Creed included :D
100) Můžete si koupit notebook sednou si v lese na pařez a zahrát si a na něm TES V: Skyrim. Kecám to ve hře nemůžete ale měli by jste to udělat ve skutečnosti protože opravdu vynikajících her je sice naštěstí dost ale Skyrim je mezi nimi jen jeden a stoprocentně by jste ho neměli minout.
+21 +27 −6
  • PC 100
Hned ze začátku na mě hra působila zvláštním dojmem. Jako první jsem si všiml úvodní scény, kde vezou vězně na popravu, a jelikož nešla vypnout byl jsem nucet přečíst si dialogy. Příběh mi přišel jakoby vycucaný z prstu, ale po 10 minutách, když jsem konečně dokončil tvorbu postavy se objevil drak a můj pohled na hru se razantně změnil. Začal jsem doufat, že Skyrim bude opravdu unikát. Musím říct, že jsem nebyl zklamán. Bezhlavý úprk před drakem a následný útěk podzemím mě mile překvapili svojí akcí.
A pak jsem vyšel do otevřené krajiny a nemohl jsem uvěřit vlastním očím. Nádherný otevřený svět, kde na mě dýchal severský nádech, plný hor a lesů mi vyrazil dech. Pokud má člověk grafiku na plný výkon je okolní prostředí opravdu úžasné, snad jen nedbale vytvořený vodní povrch kazil celkový dojem, ale to je jen malý detail. Hráč je na volné noze a může se sám rozhodnout, co bude dělat.
První důležité místo, které člověk navštíví je Bílý průsmyk. Město, které trochu připomíná Edoras z Pána prstenů. Zde už se naskytuje první možnost připojit se k nějaké skupině. Zde se jedná o Družiníky, skupinu válečníků. Když se člověk rozhodne přidat, postupem času zjistí, že jsou vlkodlaci a lze se k nim připojit. Ve hře jsou, ale ještě jiné skupiny například Cech zlodějů, kouzelnická akademie na severu a také temné bratrstvo.
Po pár rychlých úkolech je hráč vyslán jarlem města na průzkum věže na kterou zaútočil drak.
První bitva s drakem. Povedlo se mi ji chytit v noci, a poté, co drak klesl k zemi jsem se cítil jako opravdový drakobijec. Když byl drak bezpečně mrtev, tak má postava tak nějak vcucla dračí duši a já se dozvěděl, že jsem drakorozený a jsem tedy určen k boji s draky.
Od této chvíle si hráč může začít dělat, co chce. Procestovat mapu a čistit podzemí, navštívit města, kterých je poměrně dost a hlavně začít likvidovat draky.
Otravné je ale přemištování na neprozkoumaná místa, člověku neustále zastupují cestu lupiči a otravní vlci, při troše štěstí člověk narazí i na velkého pavouka nebo medvěda.
Může se sice zakoupit (nebo ukrást) koňe, ale to je spíš na obtíž není to o moc rychlejší a člověk musí pořád slézat aby zabil to co vybaflo z křoví. Během souboje kůň obvykle někam zaběhne a pak zabere dost času ho někde najít.
Po nějaké době hráč také zjistí, že se může přidat i k upírům (teda spíš se od nich nechat nakazit) to jsem, ale osobně nezkoušel, protože dávám přednost vlčí podobě.
Skoro v každém podzemí na hráče číhá také závěrečný boss, kdy člověk zjistí, jak děsně se pletou společníci. Není nic lepšího než po urputném souboji oddělat mocným útokem mumifikovaného černokněžníka, aby následně Lydie vběhla pod ránu mečem a chcípla.
Velmi mě potěšila možnost kupovat si domy a jejich vybavení, a také možnost svatby. Lze vlastnit i psa, ale to nedoporučuji ze stejného důvodu jaký jsem zmiňoval výše.
Jednu zásadní věc musím ale hře vytknout a to opakování guestů. Když jsem šel snad po dvacáté do podzemní krypty s úkolem vyčistit, najít. Začal jsem se poměrně nudit.
Ale ve všech ohledech mě hra velmi potěšila a musím říct, že tentokrát se Bethesda opravdu překonala a vytvořila hru na kterou může být hrdá. Skyrim si zaslouží titul hry roku nebo dokonce desetiletí. Dávám 100% a myslím, že jsou skutečně zasloužené.

Pro: Úžasný otevřený svět. Nádherná grafika. Volnost. Velké množství zbraní předmětů a schopností. Pohled první osoby.

Proti: Opakování úkolů. Nic jiného vytknout nejde

+20
  • PC 80
Hrála jsem se všemi DLC pohromadě.
S hrou jsem měla zvláštní vztah. Nejdříve jsem se nemohla do otevřeného světa Skyrimu ponořit, ale to byla moje chyba, protože jsem nepochopila questy. Potom to už byla regulérní závislost. Bohužel jsem během hraní měla počítač 2x v servisu a ponořit se do Skyrimu mi vždy dávalo zabrat. Podruhé jsem zjistila, že mi Steam nesynchronizoval stav hry a tak jsem ztratila 3 dny práce. Znovu už se mi do bývalého stavu hrát nechtělo a tak hru balím v polovině dohraného DLC Dragonborn. Je totiž pravda, že svět se pro mě stával repetitivním, několik typů dungeonů, nákupy apod. , představa, že se musím tím vším zase prodírat, do toho se mi fakt nechtělo. Nicméně příběh, prostředí, otevřený svět a objevování to všechno způsobilo, že jsem se do RPG s otevřeným světem zamilovala. Ale ne asi natolik, abych si questy chybou synchronizace opakovala znovu. K tomu je tady spousta jiných her, které si chci zahrát.
Mnoho věcí se taky opakovalo, jak už tady někdo psal níže: pavouci na cestě, vlci, vždy dva. Pořád na mě na cestě někdo útočil, nekromanti, upíři, bylo to pak pořád tak nějak dokola.

Pro: otevřený svět, questy, soundtrack, postavy, příběh

Proti: někdy ukecanost postav, repetitivnost dungeonů, jeskyní, nepřehledný inventář,

+20
  • PC 90
První komentář jsem tak trošku odflákl, takže znova a lépe. Po Oblivionu si jdu spravit chuť na sever.

Hned první krůčky ve Skyrimu odhalí slušně konzolovité menu, které někomu sedne, někomu ne. Otázka zvyku. Po zkontrolování UI hra začíná docela depresivně-popravištěm, ze kterého se hrdinovi podaří upláchnout s hlavou na krku. Něco je ale jinak. Všechno působí dospěleji, což jde vidět jak na výběru rasy (postavy mají ostřejší a drsnější rysy), tak i ve hře celkově.

Není to sice Zaklínač se vším všudy, ale jisté věci tu už oproti Oblivionu nejsou tabu. Na začátku hráče čeká volba-ano, jde si zvolit ze 2 různých cest, byť mohou, ale nemusejí vést ke stejnému cíli. Rozhodování je přítomné i v questech, některé frakce lze dokonce i vyhladit, když se rozhodnete. Sice to není Zaklínač, ale i tak velmi slušné. Po příchodu do první vesničky si člověk všimne nejen krásné severské architektury, ale i NPC, které na rozdíl od předchůdce nejsou pouze generičtí panáci, kteří umí pouze "rumors" "město". Ano, i takových NPC tam pár je, ale není to už armáda klonů v Oblivionu. Obyvatelé měst a vesniček si řeší svoje vlastní problémy, se kterými často potřebují pomoct.

Také život tu vypadá uvěřitelněji, lidé pracují, řežou dřevo, melou obilí (lze si vyzkoušet), v hospodě hrají a zpívají bardi. Prostě není problém se tu ztratit na pár hodin. I když každá hospoda je stejná. Asi severský uniformní styl :) Jinak ale celý Skyrim působí vážně uvěřitelně. Lesy, údolí, kempy obrů, orků, města, krajinky, to vše nepůsobí až tak narafičeným dojmem jako v Oblivionu, kdy byla k nalezení pěkná zákoutí a města, na druhou stranu i hluchá místa.

Také dungeony, i když jsou si lehce podobné, a svítí se v nich ve dne v noci, se neztratí.
A jsou vymyšlené tak, že není potřeba se vracet vyčištěnou kobkou zpět, ale v průběhu čištění se zase pěkně vrátíte kousek od vchodu. Navíc do dungeonů se chodí pro výbavu, takže vymlacovat je se stává slušnou zábavou i výzvou, protože hrdina sám nezabije na levelu 1 obra, ale pěkně se proletí a umře. Takže žádný level scalling like Oblivion, ale klasický RPG systém, kdy hrdinu na levelu jedna zabije i medvěd. Takže hra je výzva a má cenu hledat nové kousky, u obchodníků jdou koupit totiž doopravdy jen železné a ocelové zbraně. Libo elfí zbraně? Šup do kovárny, nebo vymetat podzemí. U obchodníka je nekoupíte. Ale to je potřeba sehnat si elfí rudu, buď nakopat v dolech, nebo koupit. Pak přetavit na kov, a kovat a kovat.

Po pár dnech levelování se hrdina vrátí na levelu 30 a ukování lepší zbroje a zbraní se hrdina vrátí a zabije obra na pár ran a medvěda pohledem. Mimo kování tu existuje ještě očarovávání a alchymie, pomocí které si lze namíchat jak mocné lektvary, tak hnusné jedy, které pomohou v boji...Ale třeba není problém udělat si velmi dobré očarované brnění, které si předtím hrdina ukove. Takže obtížnost spadne dolů až moc.

Boj funguje klasicky TESovsky, ale je tu pár novinek. Třeba jde nosit 2 jednoruční zbraně, nebo jednoručku v jedné ruce a kouzlo ve druhé. Nebo 2 kouzla. Válečníci to mají ze začátku dost těžké, protože magie je zde VELMI silná (když už fireball, tak obrovsky ničivý, jinak proudy ohně, co šlehají z mágových rukou a papající manu, mágové mají hru o dost snadnější než jiné postavy). Takže mág v dungeonu je skoro nesmrtelný. Postupem času, až se válečník vypracuje, jde získat i věci, co dávají jistou rezistenci na magii. Navíc, v boji jde nepříteli třeba ulomit hlavu kladivem. Ano, po "kritickém" úderu hrdina předvede s nepřítelem nějakou frajeřinku. Třeba ho nabere na dýky a tak...což souvisí s tím, že je hra celkově dospělejší. A o dost krvavější.

Questy jsou docela povedené, některé i epické, v některých se jde rozhodovat. A některé jsou nezapomenutelné. Akorát je docela mrzuté, že hrdina může být papalášem jak u temného bratrstva, tak u zlodějů a mágů (a vůbec nemusí umět kouzlit), tak u družiníků (s jejich nelogickým tajemstvím všichni jsou vlkodlaci, ale nikdo to neví kromě Silver Hand, která je chce vyhladit.... ). Některé úkoly jsou také generované a jsou jich určité typy, jako třeba u zlodějů, nebo u jiných frakcí, jako třeba temného bratrstva. Takže i po dokončení dějové linky daného společenstva si tak lze slušně přivydělat. Mimochodem, generické questy jsou i v hospodě, kde hospodský vždy poradí, co a kde je potřeba vymlátit.

S tím papalášstvím ve všech frakcích je to potřeba brát trošku s rezervou. Hrdina co nosí heavy armor jaksi nebude ideální zloděj. Překvapivě. Takže hrdina válečník těžko zvládne plížící úkoly zlodějů a vrahů. Plížící se hrdina většinou zabíjí překvapivě zezadu a potichu. A to vetšinou střílením ze stealthu do nepřítele, který o hrdinovi neví. Takže nepřátelský mág dostane z luku do hlavy, rozžehne fireball, a nic. Řekne si že se nic neděje a dostane další šíp do kolene. Takže NPC jsou někdy trochu natvrdlá, právě při útoku ze stealthu. Je možné dokonce vysléct hlídajícího vojáka z brnění aniž by si něčeho všiml. Což je i na mistra plížení a kapsářství úctyhodný výkon.

Ohledně zlodějiny je tu ještě novinka v podobě inovovaného páčení zámků, takže s troškou šikovnosti jde otevřít i velmi složitý zámek. Ne jako v předchůdci, kdy vypačovat zámky byla fakt otrava bez investice do skillu, nebo do magie (kouzlo na odemčení).
Sice válečník nemůže zamčenou dřevěnou truhlu prosekat sekerou, nebo odlomit zámek, ale nejsem hnidopich.

Příběhová linie je klasika "zachraň svět" , ale je proložen i pár zvraty. A souboji s draky, které jsou mimochodem fakt epické. Spustí se heroická hudba a přiletí drak. Buď se do něj střílí lukem, nebo se smaží kouzly. Nebo stačí počkat, až si potvora sedne na zem a umlátit ho. Ne sice na první pokus, ale drak je hloupý a na zem si sedne ještě párkrát. Navíc, časem hrdina získá řev na sražení draka z oblohy. Stejně jako spousty dalších, které jde nacházet v kobkách, a 3x vylepšovat. Použitelných je ale pár.

RPG systém od dob Oblivionu přestál těžkou změnu. Skyrimský hrdina má stromy dovedností, které jsou plné schopností a skillů, od nejslabších po nejsilnější, které jsou překvapivě na konci stromů. Používáním té dané dovednosti (nebo trenéry) se zvyšuje její hodnota, je možno postoupit ve stromu dále a vybrat si lepší schopnosti. Bod schopností je 1 za každý level. Za každý level jde také zvýšit manu/zdraví/výdrž. Tento systém taky zabraňuje udělat si all-mighty hrdinu, který umí všechny druhy magie, všechny zbraně, plíží se tak, že ho nikdo neuslyší, a umíchá si jakýkoliv lektvar. Žádné takové. Navíc, tu neexistuje respec talentů, takže volby jsou definitivní. Navíc otevírá nové specializace, jako třeba válečník specializovaný na dvojruční kladiva a mistr kovář v jedné osobě, nosící těžké brnění. Nebo mistr lučištník. Ne ale super mocný hrdina.
Toto, v kombinaci s questy, a světem vytváří skvělou kombinaci.

Když už máme tak skvělou hru, tak se projdeme po krajince, a to jak TESovský fast travelem na již navštívená místa, tak pěšky nebo koňmo. Mimochodem mapa je nádherná trojrozměrná, ale vzhledem k tomu, že na ní nejsou zaznačeny cesty není problém chodit po horách okolo nádherné vydlážděné cesty. Takže mapa pěkná, ale málo použitelná. Když už se bavíme o ježdění po horách, tak kůň vyjede téměř cokoliv, stejně jako v Oblivionu, ale ve Skyrimu se z toho stal takový internetový folklór. To stejné šíp do kolene, ale to není tak moc časté jako oblivionský uvítací chorál well met, hail a good to see you. Taky když už pliveme, tak je dobré zmínit pár bugů, dokonce i v hlavní linii (Esbern), ale na to existují fixy a patche.

Shrnutí na závěr...je to propracované RPG s dobře udělaným světem a questy, které ale trpí pár bugy a nedomyšlenostmi s divnou polofunkční mapou (třeba na to vyjde/vyšel nějaký mod). A to celé v pěkné a dobře optimalizované grafice se skvělou atmosférickou hudbou.

Pro: Příběh, questy, RPG systém, absence level scallingu, svět, boje, dospělejší pojetí, grafika, hudba

Proti: mapa, bugy, superkůň, někdy hloupá NPC, MOC silná magie

+19 +20 −1
  • PC 90
Pokračování jediného zástupce skutečně Open World RPG žánru ve stylu západní fantasy od Bethesdy. A jenom Betehsda si dovolí v dnešní době a po 20 letech tvorby OWRPG vydat hru, ve které je zabugovaná i hlavní příběhová linie, stovky herních NPC dabuje pět lidí a hrdinovo kobyla útočí na draka. Na druhou stranu, opravdu si můžete dělat co chcete. Questy se vám sice samy zapisují do deníčku, ale jednoduše je odfajfkujete a můžete si jít kam chcete, nic není zamčeno nebo nějak znepřístupněno. Hra vám dovolí blbnout opravdu libovolně, engine je tomu "přizpůsobený", ale právě i kvůli tomu se může ledacos bugnout a dost to kazí dojem, zvlášť když zrovna nemáte náladu dělat blbosti a jste uprostřed důležité bitvy hlavní dějové linie...

Přes to všechno je ale Skyrim dodnes jednou z nejhranějších her. Podle mě je to zejména díky komunitě modderů, která je skutečně obrovská. I proto si myslím, že nelze Skyrim hodnotit jako hru tak, jak byla vydaná, ale až po pár měsících či letech, kdy se do ní pustí moddeři a dokážou ze Skyrimu udělat několik různých verzí jedné hry. A ať si to každý namíchá, jak jemu chutná.

Osobně ale moc modů nepoužívám, docela mě Skyrim baví ve své původní "osekané" verzi. Svět je modelovaný příjemně, dungy sice zavání generátorem, ale není to tak do očí bijící jako v Oblivionu. Konečně můžu používat dvě jednoruční zbraně, a do každou rukou čarovat něco jiného. Inventář je sice konzolový a ne zrovna přehledný, ale naučil jsem se v něm pohybovat spíše za pomoci klávesnice. 3D mapa světa vypadá vzhledově dost efektně, ale orientaci zrovna neusnadňuje. Nicméně náhodné útoky draků jsou parádní a velkým dílem přispívají k atmosféře celé hry.

Jak vidíte, klad střídá zápor, může to působit dost nevyváženě, ale na každé mínus hry existuje větší nebo menší mod, takže pokud máte zájem a obětujete pár hodin hledání navíc, uděláte si ze Skyrimu přesně takovou hru, jakou chcete. Bethesda vám svěřila právě narozené dítě, ale kupte mu nějaký oblečky, naučte ho mluvit a běhat a čekají vás dny a měsíce skvěle stráveného času v působivém a mrazivém fantasy světě.
+19
  • PC 80
U Skyrimu mne minul ten hype před a po vydání hry, díky české distribuci, kterou jsem po zkušenostech s Falloutím univerzem a jeho datadisky, odmítl dál jakkoliv podpořit. Počkal jsem si tedy na GOTY edici s datadisky na STEAMu a hra se mi dostala na monitor až loni na jaře.

Měl jsem trošku obavy po divném Oblivionu, který mne moc nebavil a po mém oblíbeném Morrowindu pro mě byl zklamáním. Skyrim mě mile překvapil atmosférou, která má rozhodně blíže k Morrowindu. A dech mi vyrazila také rozlehlost hry a "obsazenost" světa, kdy téměř na každém rohu čeká na hráče nějaký úkol většího či menšího významu.

Díky GOTY edici jsem se už při hraní nesetkal s žádnými bugy. Zamrzela mne trošku grafická stránka hry, ale tohle vše v dnešní době výborně řeší mody, kdy se z hry dá vykřesat nádherně vypadající záležitost.

O příběhu hry se asi není třeba rozepisovat, pro mě to u TES her bylo vždy to nejméně podstatné a nikdy nebylo o co stát. TES hry jsou pro mne asi nejlepší Role Play hry, kdy si piplám charakter jak chci, plním co chci, prozkoumávám co chci a hra mě nikam netlačí.

Výtku si zaslouží dungeony, které jsou skládané ze stejných "bloků" a po chvíli vypadají jeden jako druhý. Člověk jich projde 5 a viděl už vlastně všechny.
Dál je tu spousta nelogičností typu koně, nebo psa, který se vydrží 5 minut rubat s drakem, ale to už tak nějak k TES hrám patří a pokud to hře člověk toleruje, královsky se pobaví.

Skyrim je pro mne tak trochu unikátní v tom, že ji hraji od vydání GOTY do dneška a stále nemám hotovy všechny vedlejší a guildovní questy. Člověk si od hry týden, dva, odpočine a když ji znovu zapne, to kouzlo ho stejně pohltí :)

Pro: Objem úkolů, atmosféra, mod komunita, role play

Proti: Repetetivní dungeony, různé drobné nelogičnosti, chudost fauny

+19 +20 −1
  • PC 100
Skyrim je hrou, na kterou jsem se jakožto fanda předchozích TES, za poslední roky těšil jednoznačně nejvíce. Jen co jsem ji zapnul, totálně mě vtáhla. Po nějakých 30-40 hodinách jsem byl stále naprosto uchvácen, neviděl jsem jedinou chybu a nic mi onen úžasný dojem nekazilo. Postupem času, jak se začala odkrývat hluchá místa, jsem byl však z určitých herních aspektů, dost nepříjemně rozčarován. Ale vyjádřím se postupně.

* * * * *

*** ZPRACOVÁNÍ ***

Vzít několik let starý engine, ten zrecyklovat a o nějakých 30% vylepšit, přejmenovat ho a prohlásit za úplně nový, to je opravdu drzost. Vzhledem k tomu, že Skyrim a Oblivion dělí 5 let času, je použitá technologie hodně low.

Každopádně, celý ten svět... Ten svět, je prostě úplně úchvatný. Vzhledem k tomu jak obrovský je, se mi zdá až neuvěřitelné, s jakým smyslem pro detail byl vytvářen. Každý kout mapy je něčím specifický a panorama severské přírody je nádherné.

Města, to je samostatná kapitola, už nejsou jen copy & paste obehnané hradbami, každé je úplně odlišné s jedinečnou architekturou.

Dungeony jsou taktéž zpracovány mistrovsky. Ani po 3-4 týdnech co Skyrim hraju, jsem ještě neměl pocit deja-vu aneb "tady už jsem jednou byl", který mě právě při hraní Oblivionu a Morrowindu často provázel. Páky, spínače a jednoduché logické hádanky, jsou navíc skvělým oživením. Dojem mi kazila jen přílišná světelnost, což ale vyřešila modifikace.

NPC postavy jsou ale zřejmě největším krokem ku předu, v porovnání s těmi z Oblivionu, je to skutečně rozdíl asi jako mezi dnem a nocí. Nejen, že mají svůj charakter a působí přirozeně a "lidsky", ale dabing spolu se zvukovou a hudební stránkou, považuju za naprostý vrchol kvality, který v herní scéně nemá obdoby.

Akorát dialogy občas postrádají na hloubce a seriozitě, ale to už je holt u Bethesdy klasikou. Mou oblíbenou pasáží, je:
"Ty jsi Esbern? Otevři, jsem přítel."
"Esbern? Ne, to nejsem já. Vůbec nevím, o čem mluvíte. Vypadněte."
"Je to v pohodě, poslala mě Delfína."
"Delfína? Jak... Takže jste ji konečně našli a dovedla vás ke mě. A já jsem tady jako krysa v pasti."
"Já jsem Dragonborn."
"Oh! Takže je tady přeci jen naděje! Pojď dál!"


Inventář a uživatelské rozhraní, je v originální podobně, naprostá katastrofa. Opravdu lituju konzolové hráče, kteří nemají možnost použít modifikaci na jeho kompletní překopání. Na 3D zpracování mapy jsem si zpočátku musel zvykat, ale jedná se o dobrý nápad, který funguje překvapivě dobře. Kompas je nepřehledný a chaotický, příšerně mi vadilo, jak mě naváděl do již objevených lokací. Opět to musela řešit modifikace.

*** HRATELNOST ***

Systém levelování a vývoje postavy, považuju za to nejlepší, co kdy bylo v počinu RPG her vytvořeno. Namísto toho, abych se na začátku rozhodl, zda budu válečník, mág či lotr, zvolil si primární skilly a zvolenou cestou se dále ubíral, začínám jako totální nula s tím, že svou cestu teprve v průběhu hry objevím, na základě toho, jakým stylem budu hrát a jaké dovednosti budu využívat. Nezískávám zkušenosti zabíjením nepřátel, ale přirozeně, trénováním dovedností v praxi. A při postupu na nový level si jednu z dovedností rozvinu výběrem určitého talentu. Naprosto super. Někteří hardcore fanové TES série měli sice výtky, že zjednodušení které s tímto souvisí (namísto 8 vlastností při postupu na novou úroveň zlepšuju pouze 3 základní, zrušení dovedností atletika, akrobacie, mysticismus), rozbilo starý dobře fungující systém. Ale mě osobně, ačkoliv se považuju za veterána Morrowindu a Oblivionu, to vyhovuje maximálně.

Boj je dynamický a způsobů jak likvidovat nepřátelé je velmi mnoho, takže i když Skyrim stojí z velké části na akci, stereotyp, nuda a rutiní oddělávání nepřátel, nepříjde ani po mnoha desítkách hodin. Není problém mít v jedné ruce hůl metající blesky a v druhé těžký plátový štít, používat dvě zbraně, z každé ruky sesílat jiné kouzlo či kouzlením oběma rukama stejného kouzla zvyšovat na jeho účinku a intenzitě, narušit nepříteli balanc tupým úderem štítem, případně mu dokonce vyrazit zbraň z ruky, ukrývat se ve stínech a soupeře v utajení odstřelovat lukem... Zkrátka, kombinací je velké spousta a každý si může vytvořit svůj specifický způsob boje. To vše se navíc postupem času, jak se hrdina učí pokřiky v dračí řeči, z nichž každý má unikátní účinky, ještě výrazně zlepšuje a není problém porazit i výrazně silnějšího nepřítele a nebo jich udolat obrovskou přesilu.

Taktéž se mi velmi zamlouvá zmírněný fast travel (abych se mohl teleportovat na mapě, musím lokaci napřed objevit) a zavedení "dopravních prostředků" mezi městy. Bohužel, kůň je nepoužitelný invalidní debil. Po několikahodinovém cestováním s ním, jsem úplně ztrácel nervy, až jsem se zapřísáhl, že už na něj vícekrát nenasednu. Z koňského hřbeta (zase) nejde bojovat, takže v průměru každé dvě minuty, je třeba z něj seskočit. To by se dalo ještě snést, jenže - namísto toho, aby stál v ústraní, tak nevynechá žádnou bitvu, při které se obvykle nechá zabít. Je opravdu úděsné, sledovat, jak se koník rozběhne střemhlav proti tlupě deseti banditů, jen aby si mohl do jednoho z nich bouchnout kopýtkem. Nebo, poblíž lestí cesty, na mě číhají dva vlci. Seskočím z koně a rozběhnu se je pobít. Ale vidím, že kousek opodál na protějším břehu řeky, je nějaké tábořiště, jdu to tam prozkoumat. Po návratu zpět ale zjistím, že kůň odběhl někam úplně pryč. Párkrát, když jsem měl štěstí, stačilo použít rychlý přesun na jiné místo v divočině a kůň stál zase vedle mě... Ono stěstí mě ale časem opustilo, až jsem takto přišel zřejmě o nejlepšího koně ze hry, kterého jsem získal jako odměnu za jeden guildovní quest. Prostě se buď propadl do textury a nebo odkráčel až do Sovngardu. Dodnes nevím, kde je mu konec. Nechápu, proč mu není možné dávat jednoduché příkazy typu "čekej tady", "následuj mě", "bojuj", "drž se v ústraní". Nechápu, proč není možné koně ustájit, jako v Oblivionu. Ostatně, jak tak o tom přemýšlím - tak nechápu, jaký má kůň vlastně účel, když rychlost jeho klusu se nijak neliší od rychlosti běhu mého hrdiny a tryskem neuběhne víc jak sto metrů.

Hlavním kouzlem Skyrimu, je však ona svoboda, pověstná pro The Elder Scrolls sérii a úžasná ne-linearita. Můžu se toulat přírodou a lovit divokou zvěř, těžit rudu, štípat dříví, mezitím zabít draka, pak vyrazit do města a zpracovat získané suroviny, účastnit se v hospodě pěstního zápasu o zlaťáky, nakoupit potřebné zboží, pomoci staré ženě v nesnázích a následně si jít vydělávat jako nájemný zabiják. Možností je prostě nespočet.

*** HLAVNÍ LINIE ***

Příběhová linie, byla po vydání hry i v oficiálních recenzích, v kterých se přitom u dlouho očekávaných her zpravidla nešetří superlativy a přehlíží se mnohé chyby, kritizována jako slabší část hry. Pravda, děj na kterém staví (pradávný nepřítel všech smrtelných ras se vrátil, aby zpustošil svět a jen vyvolený ultimate-world-saver, ho může zastavit) je totální klišé, ale hlavní linie je dle mého názoru, na poměry open-world hry zpracovaná opravdu velmi dobře a skvěle jsem se bavil. Náplní nejsou žádné nudné questy typu "zavři X pekelných bran", "najdi X legendárních artefaktů", "přines X ohniskových kamenů", "sjednoť pod své velení X frakcí", "vybuduj si reputaci splněním X bezvýznamných questů abys mohl promluvit s důležitou osobou"... Je sice poměrně krátká, ale to je holt daň za nelinearitu. Děj jde prostě dopředu a žádný quest není stejný. Ale především, atmosféru to má dokonalou.

Hledání mapy dračích pohřebišť v zatuchlých nordských kryptách plných nemrtvých, první boj s drakem u Bílého průsmyku, výšlap na nejvyšší horu do chrámu Šedovousých, složení zkoušky a uznání za Dovakiina, průzkum velvyslanectví Thalamoru, objev Alduinovi zdi v dávném chrámu uprostřed hor, hledání Svitku Prastarých v gigantických podzemních interiérech, návrat do minulosti za účelem naučení drakobijného řevu, sledování souboje nordských hrdinů s Alduinem na vrcholu Jícnu světa, odlet na hřbetu Odahviinga a následný vrchol všeho - Sovngard, ta nejnádhernější lokace v historii videoher. Opravdu se mi tajil dech.

V úplném závěru, mě ale finální boj zklamal. Nejen, že technicky byl téměř identický jako souboj s jakýmkoliv jiným drakem, ale Alduin - nejhrozivější ze všech draků, Požírač světů, jehož návrat měl znamenat konec věků - byl uboze slabý a nezpůsobil mi vůbec žádný problém ani na velmistrovskou obtížnost. Čekal jsem naprosto ultimátní fight a měl v záloze asi 40 lektvarů, ale toto byl opravdu výsměch. Pravda, vypravil jsem se na něj až po mnoha desítkách hodin okolo levelu 45-50 a Skyrim je dělán pro mainstream - tedy, aby i průměrný hráč, který si nelibuje v expení hrdiny na max a prozkoumávání každého koutu mapy, mohl příběhovou linii bez obtíží dohrát - ale očekával jsem holt, že alespoň na tu nejvyšší obtížnost to bude výzva. Jenže nic, zklamání.

*** VEDLEJŠÍ LINIE ***

Šablona je vždy stejná. Ze začátku splním nějaký bezvýznamný úkol, následně zjistím kolem čeho se děj točí, poté současný quildmaster za hrozných okolností zemře a vše se začne hroutit, počemž můj hrdina zachrání co se pokazilo, nastolí pořádek a jakožto tomu nejlepšímu z těch co zbyli, mu titul leadera spadne do klína. Trapné. Hodně trapné. Tu atmosféru to sice mělo, ale v Oblivionu, kde jsem měl po dokončení quildovní linie opravdu pocit tvrdě vydřeného úspěchu, to bylo úplně o něčem jiném.

Stručné zhodnocení dojmů:

Družníci - Tady není moc co rozvádět. Atmosféra dobrá, bitky taktéž. Ani zklamání, ani nadšení, přesně něco v tomto duchu jsem od guildy severských válečníků čekal.
Univerzita - Jistý nádech tajemna to mělo, ale jinak atmosféra nic moc. Velmi mě zklamal quest s hledáním Hole Magnuse v Labyrinthianu. Očekával jsem opravdový velkolepý labyrint, tedy spleť chodeb kde se snadno ztratím, na každém rohu past, logické hádanky, zástupy nemrtvých... Ale jednalo se v podstatě o jednu dlouhou chodbu a přímočaré likvidování nepřátel. Každopádně, vážně jsem nestačil zírat - prolezl jsem 3 dlouhé dungeony, oddělal zrádce a hned ze mě byl arcimág. Naprostá katastrofa.
Temné bratrstvo - Z nějakého důvodu, mě ve srovnání s Oblivionem, zdejší dějová linie za bratrstvo zabijáků, vůbec nezaujala. Vážně nevím čím to, přitom, atmosféra není špatná a děj má nejeden zvrat. Nejspíš proto, že závěrečný quest pro mě byl zklamáním číslo jedna, což zkazilo zbytek dojmů. Zadání questu naprosto super - zabít císaře celého Tamrielu, očekávám buď totální masakr a nebo stealth misi jako prase... Ale ono stačilo naskočit do lodi, v podpalubí pozabíjet několik velmi špatně vyzbrojených strážců a pak osamoceného císaře jednou ranou sejmout. Prostě, stále nemám slov. Následná odměna ve zlatě sice byla mému činu úměrná, ale zkažené dojmy to nenapravilo.
Zloději - Považuju za nejzdařilejší guildu. Atmosféru to má dobrou, zápletku také a v závěru jsem měl opravdu pocit, že jsem to byl já, kdo obnovil dávnou slávu organizace balancující na hranici úpadku. Ale i tady se vyskytla jistá míra zklamání. Náplň questů byla dobrá, ale se zlodějinou souvisely jen ty počáteční.

Zkažený dojem z "cechovních" linií, alespoň částečně kompenzuje dění kolem občasné války Bouřné hávy x Císařská legie. Celý konflikt je nejen dobře vymyšlen, ale questy jsou dobře zpracované, mají onu atmosféru a vtáhly mě do děje takovým způsobem, že jsem měl skutečně pocit, že právě tvořím novodobou historii Skyrimu.

* * * * *

Závěrem: Odehráno 113 hodin, level postavy 62, splněno 93% archievmentů a věřím, že ještě několik desítek hodin zábavy mám před sebou.

Skyrim určitě není dokonalý, má spoustu dalších výrazných i drobných kladů a záporů, o kterých bych se tu mohl dále rozepisovat. Superlativy však jednoznačně převažují a proto na absolutním hodnocením trvám. Takto velkolepou, unikátní a dlouhotrvající hru, prostě umí udělat jedině Bethesda.

Pro: nádherný a do detailů zpracovaný svět, naprosto odlišná města, skvěle zpracované dungeony, charaktery NPC postav, dokonalá hudba a dabing, systém levelování a vývoje postavy, hlavní příběhová linie, soubojový systém, neomezená volnost, moding

Proti: zastaralý grafický engine, špatné zpracování "cechovních" linií, nepoužitelný kůň, příliš snadné i na nejvyšší obtížnost

+18 +19 −1
  • PC 90
Skyrime Skyrime, co s tebou? Jak tě ohodnotit?

Tak když bych to chtěl shrnout do jedné věty, je to prakticky zářný příklad stylu Bethesdy. A to nemyslím nijak špatně, hry od nich jsou jedny z mých nejoblíbenějších, Fallouty prostě žeru, ale pořád se nám tu opakují podobné chyby. No zkusím to vzít nějak popořadě.

Grafika a zvuky jsou dle mého velice dobré. I když hra už není žádná novinka, pořád se na grafiku dobře kouká, prostředí žije, jsou tu roviny i hory. Všechno je vymodelováno velice hezky a uvěřitelně, pohyb po mapě prostě člověka baví. A navíc pokud jde o grafiku, Skyrim má výhodu v tom, že se dá úplně snadno namódovat, takže není absolutně žádný problém si na Steam Workshopu či jinde postahovat několik módů, které ji dokáží vylepšit až k nepoznání (většinou teda je to ale znát na nárocích hry). V základu je to typická Bethesda, nejsou to žádné grafické orgie, ale dobře se na to kouká, a byť nepůsobí ani v době vydání nijak extra moderně, tak nemá problém vypadat koukatelně i po pár letech.

Množství úkolů je rozsáhlé, a opět jako třeba u Falloutu platí, že základní linie hry není příliš obtížná ani těžká, dá se dokončit relativně rychle, ale opět tvoří spojnici mezi kvantem dalších epizodních questů. Bohužel ani tady se nevyhnuli hromadě generických úkolů dojdi tam/seber tohle/osvoboď tohodle/zab tohodle. Tyhle úkoly se stále opakují a není to zábava. Kvalita questů je různorodá, od typu ať už to mám z krku, po škoda, že je konec. Ale celkově je to velice dobré, Skyrim nabízí opravdu spoustu herních hodin. A jako typické RPG, můžete věnovat čas i zlepšováním vlastností a dovedností postavy (mimochodem tu si můžete udělat doslova jak chcete, od bílé rasy císařské po kočku a ještěrku, a upravit vše od výšky nosu a huňatosti obočí, no takový The Sims ve Skyrimu). Můžete se učit kouzlit, kovat si zbraně či brnění, bojovat různými druhy zbraní, krást…Tady není co vytknout, postavu si lze opravdu „vychovat“ k obrazu svému, takže ať má hráč jakoukoli náturu, tady si přijde na své.

Herní principy i ovládání jsou slušné, dá se s tím sžít, ale třeba takový inventář, tak ten je hrozný. Jak toho má člověk víc, tak v tom něco hledat je zážitek (i proto existují módy právě na provedení inventáře). Sice jsem někde četl, že za to mohou konzole, ale podle mne ten inventář prostě zvorali. Souboje jsou někdy tak zvláštně nevyvážené, že nějakého trasořitku pomalu nemůžu zdolat, a pak obřího draka vezmu dvakrát kladivem po hlavě a šmitec.

Společníci jsou taky tak napůl cesty, je jich velké množství, že je člověk ani pomalu nemůže pořádně odzkoušet, na druhou stranu strašně opakují svoje výroky a neustále stojí v cestě, tak že často ani nemůžete projít dveřmi.

Rychlé cestování je fajn a navíc nutnost, protože běhat pokaždé po celé mapě je opravdu nepředstavitelné. Kůň bohužel moc nepomáhá, cestování s ním není nějak znatelně rychlejší než pěšky (opět, existuje mód). Dobrý doplněk je vozka, který Vás dokáže odvést od velkého města k ostatním velkým městům., zezačátku to pomůže při objevování mapy (a později už člověk používá jen fast travel).

Co je obří problém jsou Bethesdovské typické bugy. Kolik úkolů mi už nešlo splnit, protože se to a ono zaseklo, nebo jsem je splnil a nešly dokončit, protože ten poslední skript nějak zůstal viset, a k tomu různé grafické „zajímavosti“ (třeba pokud v Bílém průsmyku místo oživení starého stromu zasadíte nové semínko, tak ten nový strom sice hezky roste, jenže tak nějak skrz ten starý, očividně jej zapomněli nechat odstranit).

A dalo by se toho napsat hromady a hromady dalšího, ale nebudu už to natahovat. Když to shrnu, Skyrim má docela dost větších či menších chyb, ale to nemění nic na tom, že je to epické výpravné RPG, kde se hraním dá strávit velké množství hodin. A baví to dokonce i přítelkyni :-)

Pro: Velké množství úkolů, slušná grafika i ozvučení, RPG prvky, snadná modifikovatelnost

Proti: Bugy, generické úkoly, inventář

+18
  • PC 85
Tak vzhledem k tomu, že se evidentně žádný z Martinů neobtěžoval přijet na bílém koni, jsem byl nucen 11.11 zůstat doma a vynahradit si absenci sněhu výletem do provincie Skyrim, která se naštěstí právě v tento den stala otevřenou pro veřejnost.

Do Skyrimu jsem přijel spolu s několika kámošema na takové drkotající kárce. Skutečně si nepamatuju, jak jsem se na ní dostal, anebo proč mám svázané ruce, ale přisuzoval jsem to své zbrklé povaze, kdy jsem se určitě včera zase nehorázně vožral a něco jsem provedl. Ale zřejmě jsem nikomu nic špatného neřekl, jinak by mi asi dali roubík do huby jako jednomu z opruzovi co jel s námi.

Chvíli jsme se projížděli krajinou a mě nemohli uniknout krásy Skyrimu, které na rozdíl od věčně zeleného Cyrodiilu, kde jsem pařil posledně, poskytovali trochu osvěžení. Po chvíli jsme dorazili do nějakého městečka, kde jsem si uvědomil, že předchozí noc asi byla trochu horší, než jsem předpokládal. Čekalo nás tam totiž několik maníků, kteří vypadali jako by utekli Caeserovi z armády a mlely něco o popravě. Když se mě zeptali na to, kdo jsem a já řekl, že jsem Redguard tak si ti mamlasové měli uvědomit, že popravit mě jakožto velkého bojovníka se jim prostě nepodaří. Šel jsem ke špalku se vztyčenou hlavou a připraven toho popravčího kopnout do koulí, když v tom se mi ale nějak udělalo blbě a padnul jsem na ten špalek, kde mě chtěl popravit. Evidentně jsem se přitom musel pořádně praštit do hlavy, protože se mi najednou zdálo, že přiletěl drak a zachránil mě jako bych byl jeho princezna a pokosil skoro vše okolo svým velkým ohněm, ale mě se ani nedotkl.

Dále už si na tento výlet vzpomínám spíš už jen mlhavě. Evidentně jsem musel narazit nějakého houbičky, jinak si nedokážu zařadit vzpomínky, ve kterých jsem na někoho třeba zakřičel a týpek předemnou najednou odletěl několik metrů daleko.

Houbičkové opojení ale mělo i svá pozitiva. Napadl mě totiž například geniální nápad vzít do jedné ruky meč a do druhé si připravit kouzlo a být skutečným bojovým mágem, které jsem vždy obdivoval. Později jsem i dal šanci druhému meči a bojoval se dvěma meči najednou, ale nemělo to takový efekt jak jsem doufal, protože tak jako tak jsem sekal jen jedním mečem a střídat je nemělo moc velký efekt. Občas jsem ale hodil docela dobré kombo, kdy jsem nějakého toho lamáka sejmul docela hustým způsobem, ale časem mě to docela omrzelo a nechápu, proč jsem to furt dělal, když mě to tak akorát zdržovalo.

Později jsem se přidal k jednomu asi fotbalovému klubu. Evidentně ale poslední zápas prohráli, protože furt chtěli na ten druhý klub útočit. Spíš to ale byla banda amatérů, kteří v počtu tak 5 lidí zaútočí na město a pak si asi představují, že jsou armáda nebo co.

Také jsem narazil na pár chuligánů, kteří si říkali „zlodějská gilda“ a žili v nějaké iluzi, že jsou nějaká stínová organizace nebo co. O tom kde je najdu, jsem se dozvěděl už ve městě, které bylo míle daleko od toho, kde sídlili. A po příchodu do jejich města mi hned druhý člověk, se kterým jsem se setkal přesně řekl, kde je najdu. Měli tam i docela hustej tajnej vchod do jejich základny, ale ten byl spíš taky jen pro ostudu, protože při otvírání dělal takový rachot, že ho musela slyšet polovina města. Což je teda jako pro organizaci, která se snaží pracovat v utajení docela ostuda.

Celkově ale tento výlet hodnotím docela kladně. Nemusel jsem na něj mít ani tak novou výbavu, jakou jsem musel mít například při výletu do Temerie, kde byla taky poměrně zábava.

Pro: draci, optimalizace, strom dovedností

Proti: snad jen trochu divné útoky na města

+16 +26 −10
  • PC 95
Edit: 12.5. Totální předělání.
Oukej máte pravdu! "Kometář o ničem" takže ho celý překopu.

Při hraní Skyrim sem se opravdu královsky bavil, ten svět, ta volnost, ta možnost vybrat si z nepřeberné možnosti věcí mě opravdu bavila. Otevřený obrovský svět, který překypuje možnostmi mě jako (ne)hráči RPG velice imponoval a dodal chuť k hraní. Všichni milovníci fantasy a zejména pak série The Elder Scrolls můžou bouchnou šampaňské, protože tohle stojí za to.

Hned co člověk sedne k hlavní příběhové lajně hned míjí "Odbočky", které nejsou jenom nějakým malým zpestřením hlavní příběhové lajny. Právě, že naopak! Dávají hráči možnost, aby rozhodl jakým směrem se bude jeho postava ubírat a pokud se rozhodnete zajít si na odbočku na nějaký vedlejší úkol můžete dát hlavnímu příběhu čau třeba i pár hodin. V tom se mi Skyrim vážně líbil ten neuvěřitelný herní čas, který u této hry strávite. To je to co dnešní hráč v dnes čistě marketingovém herním průmyslu potřebuje. A dostal to! A to hned pořádnou nálož.

"Páni to jsou, ale panoramata", povzdechne si asi každý při pohledu na krásně designově propracovaný svět Skyrimu. Ta grafika! To bylo něco! Volný obrovský svět, no prostě paráda!

Příběh je lepší než u předcchozích dílů série, ale stále úplně nemotivuje hráče, aby seděl jenom u hlavního příběhu a sjel hru za pár hodin. A tak to má být! Skutečný život taky přece není předem určený, taky musí člověk počítat s těžkými rozhodnutími, životními problémy nemůžete si zkrátka jít jenom za tím svým vytyčeným cílem a to přesně Skyrim umí a dokazuje, že toto je potřeba v herním průmyslu jako sůl.

Skyrim se hrál parádně! I když (jak už sem říkal) RPGčka nejsou můj šálek čaje tak jsem se Skyrim během asi 2 hodinek hrát naučil. No hrát ? Hrát asi tak abych nemusel po pěti minutách nahrávat předchozí uložený bod. A to je to co se mi na Skyrimu líbilo nejvíc.
Samozřejmě nesmím zapomenout na souboje s draky, které sem sice ze začátku jako TESový nováček nezvládal, ale stačila trochu cviku a šípů a šlo to.

Celkově je pro mě Skyrim opravdu jednou ze srdcových záležitostí a už nedočkavě vyhlížím další titul.
P.S Omlouvám se za ten předchozí koment už nikdy nevypustím svoje nedotažené nápady na DH.

Pro: Grafika, příběh, vedlejší úkoly,možnosti

Proti: Skoro nic nějaké malé chybky, ale to se takkové hře odpouští.

+14 +20 −6
  • PC 60
Hodnocení této hry se pohybuje vesměs v maximech a tak sem si říkal, že si po dlouhé době dám pořádný RPGéčko:

Graficky hra vypadá na první pohled úchvatně – prostředí je malebný, každej kout stojí za pohled, dýchá to tam všudypřítomnou pohádkovou atmosférou, jeleni pobíhají po lesích a ptáci cvrlikaj. Akorát pohyb postav už mě přišel malinko horší, především jízda na koni do kopce působila vskutku směšně.

Rozlehlost světa je potom nevídaná, ale to už je jedno z negativ. Už po objevení prvních pár míst je jasný, že herní plochu pokrývají lokace lišící se pouze kosmeticky. Města jsou od sebe vzdálený zbytečně moc a debilní questy nutí člověka neustále přebíhat sem a tam, často přes půl mapy. Jasně – mám fast travel!
Opravdu jsme potřebovali ty kilometry cest, když si je projedem jen jednou a pak používáme teleport?

Všudypřítomné a v podstatě jako vejce vejci podobné pevnosti, věže a jeskyně se opět větví do pravoúhlých chodeb a nutí hráče probíhat stále stejnými a zbytečně dlouhými tunely. Nebudu snad ani rozebírat, že všude v jeskyních je dobře vidět, přestože se tam zdroje světla vůbec nenachází, na druhou stranu na stovky zapálených svíček v po staletí zapečetěné hrobce člověk naráží běžně.

Questy jsou zde potom udělaný tak hloupě, že jsem se už dlouho takhle u hry nerozčiloval. Zaprvé je nutný neustále se někam přesouvat: oznam tomu že, vem si od tohodle támleto, promluv si s tím, zabij tohohle, oznam to tomu a támhle si skoč pro odměnu, přičemž nic z toho není problém. Jeden úkol tak v sobě zpravidla skýtá mnoho často repetivních a nelogických přesunů např. jenom kvůli informaci, kterou mi mohl sdělit někdo jinej na mojí pozici. Tímto jsou zpravidla tupý a jednoduchý úkoly natahovaný, aby se zdálo, že jsou zapeklitý a promyšlený. Nejsou.
Zadruhé, a to bolí víc, jsou questy přesně nalajnovaný, nejde v nich až na vyjímky nic změnit. Kolikrát jsem chtěl někoho prásknout, podvést nebo naopak ušetřit. Ale to hra v drtivé většině případů neumožňuje. Žádný z úkolů se zpravidla ani navzájem nevylučujou a tak můžu bejt členem všech uskupení a spolků, který se zpravidla ideologicky naprosto rozcházejí. Jen neomezit hráče prosím!

Questy taky někdy ani nejde odmítnout. NPC nám je v nutí ani člověk neví jak. Když potom oznámím zadavateli, že nechci dále v úkolu pokračovat, vyjádří se ve smyslu: No jasně, tak až dostaneš rozum, tak víš, kde tě počkám - pokračujem. Pravda je, že některý questy odmítnout šlo (hned na samotnym začátku). Zpravidla by si ale člověk především rád vybral, jestli bude bojovat za pozitivní/negativní přesvědčení/karmu. Tady ale jen obtížně – typicky to chodí takhle:
NPC: Mám prácičku nemáš zájem si něco přivydělat?
Hráč: Nemám / O co jde?

Jakmile se jednou zeptám, o co jde, už se z toho nevymotám a hra nabízí jen souhlasné odpovědi, ať už se z toho vyklube sebevětší podlej zločin, o kterej jsem jakožto dobrák zájem opravdu neměl. Takový questy potom nejde ani nijak smáznout ze seznamu úkolů.

Umělá inteligence je na směšné úrovni, především kolegové a zvířectvo se pletou do cesty, zasekávaj se o překážky a třeba chování koně v bojích působí vyloženě komicky.

U mě jasnej propadák a příklad toho, jak by se neměla PRG scéna ubírat – osekání rozhovorů a voleb, omámení hráče krásnou grafikou a obrovskym světem s tunou questů, který nenabízí nic, než pořád to stejný dokola.

Opravdu dnes vítězí vzhled nad obsahem a kvantita nad kvalitou? Smutné. 60%

Pro: Grafika, hudba, volnost

Proti: Debilní questy, málo interaktivní rozhovory, nízká obtížnost, stereotyp, zbytečně velký, hrozná nuda

+14 +20 −6
  • PC 90
Jako obvykle se můj komentář pohybuje na hranici spoileru, takže číst na vlastní nebezpečí. U Skyrim to bude o to víc, protože popsat plusy a mínusy bez toho aniž by člověk něco prozradil je prakticky nemožné, takže počítejte spíše se spoilery.
Ještě před rokem by mě asi vůbec nepřitahovalo seversky laděný fantasy,ale po seriálovém hitu „Hra o trůny“ jsem na něj získal podstatně přístupnější pohled. Přiznám se rovnou, že se sérií Elder Scrolls jsem začal až s příchodem Oblivionu (měl jsem prostě svoje Might and Magic no) a nedá se říct, že by to bylo shledání ňák příjemné. Proto asi jediné co mě před vydáním zastihlo a zaujalo, bylo jeho datum. Ale konec keců, k věci!

Děj – Nečekejte kulervoucí cut-scény stylu Zaklínač či Mass Effect. Nečekejte ani poutavou hlavní linku, která vám nedá vydechnout. To ovšem není na škodu, protože hlavní dějová linka je dost těžko rozlišitelná od vedlejších díky podobné výpravě. Hra je prakticky rozdělena na několik skupin/guild, ke kterým se přidáte a ňákou shodou okolností se většinou stanete jejich vůdci. Jednotlivé příběhy a questy jsou zábavné, ale mě strašně chyběla možnost určitého rozhodování, co se plnění úkolů týče. To není problém jen těch důležitých, ale všech. Trošku mi vadil vývoj děje, kdy hra neuměla pracovat s určitými osnovami. S Bouřlivými Hávy obsadím celý Skyrim, matka Temného Bratrstva mi dá za úkol zabít určitý cíl. Cíl najdu ve vesničce, kterou dřív ovládalo Císařství, ale Hávy je vyhnaly za pomoci agresivního vyjednáván (Jedi pozn.: Vyjednávání světelnými meči /ocelovými v tomto případě). Samozřejmě můj cíl je Císařského rodu, nabízí se otázka, co dělá ve vesničce plné Hávů? To ale není vše, po jeho eliminaci na mě Hávy začnou útočit přesto, že pod mým velením pobily stovky císařských vojáků. Na druhou stranu se mi líbil způsob objevování některých lokací. Jdu si po městě a jen tak kliknu na hradní stráž a on mi říká: „Už jsi slyšel o táborech tam a tam?“. Vyskočí nápis aktualizace mapy a další kus světa je odhalen. Z děje jsem neřekl prakticky nic a stejně jsem prozradil víc, než jsem chtěl, takže se radši posunem.

Technologie – Oblivion přinesl grafické orgie, na které jsme nebyli zvyklí. Skyrim je rozhodně nepřináší, ale je o dost „vyspělejší“ co se týče umělecké stránky hry. Jehličnaté lesy jsou úžasné, noční obloha dokonalá a třeba takový Bílý Průsmyk v zádech s horami ponořenými do mlhy je pro mě osobně orgasmický. Co se týče Bílé Průsmyku, tak z toho cítím největší inspiraci v Pánu Prstenů (Rohan). Trošku mě mrzela slabé vykreslování detailů, přesto že dohlednost je slušná (zkuste někdy výskokem „překouknout“ zdi Bílého Průsmyku, fuj. Osobně ovšem nemam hře v tomto směru co vytknout a to především díky skvělému level designu, který poslední dobou začíná být důležitější než celá grafika (co nám taky zbejvá v týhle konzolový době). Hned po vydání se začalo objevovat i dost modů, s kterými si člověk může vizuál ještě vylepší (!upozornění: používat s mírou!).

Zvuk/Hudba: Po dlouhé době musím vypíchnout ozvučení. Hudba je perfektní a mohla by se rovnat s velikány nejen herního, ale i filmového průmyslu. Podobně je na tom zvuk, který jsem si tentokrát vychutnával jen přes sluchátka a svojí 5.1 sestavičku jsem prozatím nechal oddechnout. Této hře prostě sluchátka seděj víc ani nevím proč. Dabing byl na tak vysoké úrovni, že mě kolikrát mrzelo, že si tvůrci trošku nevyhráli s animacemi, které jsou oproti tomu strašně ploché.

Hra samotná: První co hodně lidí odradí je pošahaný interface z kterého se dělá skoro až zle. Pořádný RPG po dlouhý době (vyjma Witcher II) a oni tam nedaj klasickej inventář? Na to, že u RPG dnes už není figurka, kterou si sami oblékáte, jsem si tak ňák zvykli, ale ani inventář? To trošku Bethesďáci pokonili. Stejně tak to dopadlo i s favorite klávesami, které nahradili vcelku dobrej kruh „hot keys“ z předchozího dílu. V oblíbených položkách není možnost určitého rozdělení, takže za pár levelů je v tom tak strašný bordel, že než najdete mezi všemi řevy, kouzly, zbraněmi a štítem to co chcete, tak se vaše herní doba zatraceně protáhne. Další novinkou bylo souhvězdí schopností, které se mi ze začátku moc nelíbilo, ale postupně mi proniklo do krve. Líbí se mi způsob „jestli chci něco zlepšit, musím to používat“. Pasáž sama o sobě jsou knihy. Nevím, jak dlouho trvalo autorům napsat obsahy, ale vám bude trvat podstatnou dobu je přečíst, když se do toho odvážíte. Já to zkoušel ze začátku, takže můžu říct, že mají úžasnou atmosféru, ale přiznám se, že jsem to po ňáké době vzdal především pro jejich obrovské množství. Vedlejší schopnosti, jako očarovávání a kovářství jsou už jen takovou třešničkou na dortu.

Vím, že hodně lidí nebaví číst dlouhé komentáře, ale tentokrát jsem prostě musel. Hra sama osobě je tak obsáhlá, že popsat jí tak jak by si zasloužila by bylo na další minimálně tři A4. Za vše mluví, že mám hotovo 211 fází úkolů, celou hlavní linii, čtyři baráky narvaný artefaktama a bohatstvím, že by mi záviděl i Ludvík XIV a stále mám ve světě Skyrim co dělat. Hra roku (Promiň Zaklínači)

Pro: Svět, Zvuk, hudba, souhvězdí dovedností

Proti: Technologicky zastaralé (jak klasický zápor dnešní doby), šílený interface (jak klasický zápor Bethesdy), jízda koňmo je taky někdy šílenost, Bugy především v horských oblastech

+13
  • PC 100
jako veliký fanda celé série jsem si Skyrim náležitě vychutnal. První čeho si všimnete hned jak vás vezou na vozíku, nádherna grafika. A i hned ze začátku se objevuje celá rozmanitost hry. Draci, mágové, rytíři, rozhodování se, krvavost. Ano nad tím posledním se pozastavím. Krvavost, to nám v Oblivionu tak trošku kromě zapraseného meče chybělo. Létajicí hlavy, zprasený meč a zprasená zasněžená cesta celá od krve. Bez toho by to nebyla pořádná řežba! Plusove body jsou za skvělý nápad dvou zbraní v ruce, zbraní a kouzla, dvou kouzel, nebo klasika zbran a štít nebo i bez štítu :-). Rozhodování v této hře má taky veliký dopad na hlavní příběh. Vynikajici nápad s "řevama". Vynikající nápad konfrontace Upír - vlkodlak, kde si můžete vybrat. Osobně jsem si zamiloval úkoly pro temné bratrstvo. Krajina je velice rozmanitá, sem tam proběhne zajíc, sem tam medvěd a vy máte plné nohy práce abyste utekli. Co jsem ale marně hledal po celém Skyrimu? Arénu! Aréna dodávala Oblivionu šmrnc, a ve Skyrimu by to bylo skvělé. Dál mi chybí souboj na koni, škoda že to tam není, ale v novém datadisku se toho snad dočkáme :-). Zapoměl jsem zmínit krásné komba které s mečem a jakoukoliv zbraní rozdáváte hlava nehlava. Pro pobavení uvedu příklad: Šel jsem kolem vodopádu vysokými skálami a přechod přes řeku která byla sakra nízko byl jen přes kládu která vedla na druhou stranu, vydám se tam a najednou bandita, nu rozdal jsem mu jedno kombo, meč proletěl střevy a z té krásné výšky to bezvládné tělo bandity letělo pár desítek metru a řeka jej spláchla bůh ví kam - krásná rozmanitost a veliké plus že mrtvoly nedělají jedno a totéž. Strom zkušeností je taky velice pěkně udělaný. Mých 100% i přes pár výtek odpovída i tomu jaký jsem fanda série.

Pro: Grafika, příběh, rozhodování se, rozmanitost, komba, zbraně, Skyrim, je toho hodně :))

Proti: nejdou souboje na koni, chybí aréna z Oblivionu.

+13 +14 −1
  • PC 80
Když jsem o Skyrimu slyšel poprvé, očekával jsem, že mě zklame, stejně jako Oblivion. Avšak, po té, co jsem četl spoustu úžasných recenzí, viděl hodnocení zde na databázi a slyšel něco z mého okolí, odpor ustupoval a nakonec nastal čas, kdy jsem se rozhodl si hru zahrát.

Když jsem vstoupil do hry, působila na mě vcelku dobře. Grafika sice nebyla světová, ale já to u RPG her ani nijak extra neřeším. Po vysednutí v Helgenu a následné volbě postavy jsme si říkal "Sakra, zas jsem se zmýlil, zase Oblivion". !!!ALE POČKAT!!! Několik hodin jsem se u hry držel, ale averze vůči ní stoupala, až jsem se musel do hraní nutit. Následovala asi týdení pauza, kdy jsem dohrál všechny brutální řežby, co jsem měl rozehraný. Pak jsem se tedy odvážně znovu vrhl na Skyrim. A helemese! Ono je to zábavný!, Ježiši, to neni možný! To se mam teď jako k tý averzi nutit? Dyť já nemůžu jen tak hrát hru ze série, kterou tak ošklivě poznamenal Oblivion. No nic, hra se mi sakra zalíbila a já hrál a hrál.

Teď tedy k samotné hře, když jsem zkusil pohled ze třetí osoby, říkal jsem si, že je to docela fajn, ale v tu dobu mi připadalo praktičtější hrát to z té první. Bohužel jsem až po dohrání hlavní questové linie zjistil, že když si na třetí osobu zvyknu, je mnohem příjemnější.

Příběh je podle mě málo osobitý, není vůbec špatný, je správně HERO, vaše poslání je nesmírně důležité, ale prostě mě nějak nesedí postava, za kterou mluvím přímo v dialozích, bez jediného jejího ceknutí a jediné zvuky, které vydává jsou vzdychy při soubojích.

Tím se dostávám k soubojům, které jsou, podle mě nejsilnější stránkou hry, obzvlášť ty s draky. Jako takhle jsem si v RPGčku ještě nezařezal. Nepřátel není v dungeonech nijak přecpáno, ale na to, abych si mohl říct "Tohle je sakra zábavný!" to bohatě stačí. Souboje s draky jsou výborné, hlavně proto, že vy si jen tak jdete krajinou a náhle drak! Lítá okolo a vy do něj šijete lukem nebo si ho sundáte drakobijákem.
Jsou výborné, ale nejsou uplně dokonalé, protože draci se občas bugují za šutry, či za stromy.

Tím se opět dostávám k další, očirvoucí skutečnosti, která občas leze dost na mozek, jsou jí jak jste jistě uhádli bugy. Hra je skutečně plná bugů, ač to u open world RPG částečně chápu, nebudu Skyrim těchto výtek šetřit. Jako, skákání samotné je dosti podělané, jelikož šutry jsou asi vyšší než vypadají a mají nad sebou vzduchová vak, který vám nedovolí vyskočit na kámen tam, kde je jeho horní hrana, nebo já nevim. Zvířata se bugují, monstra se bugují, pohled se občas buguje. Plavání je opravdu vtipné, moje máma by mu řekla "Plaveš jak leklá ryba". Jinak ještě, náš hrdina je borec, vyleze téměř kolmou skálu nahoru a ani nezpomalí :o , ne že by mi to vadilo, ale Spiderman v RPG na pohled nevypadá moc pěkně. Až to budu hrát znova, můj hrdina se bude jmenovat buď Dragonbornman, nebo Nordman.

Osobně mě velmi potěšila možnost mít trvalého pomocníka, osobně jsem zvolil Lydii, avšak štvalo mě to, že se občas bugovala, neuměla vyskočit na kámen a dost často se pletla, proto jsem raději volil možnost, že jí dám luk a já půjdu do fightu čelně, nebo naopak, nikdy jsem se snad nemohl mlátit společně s ní, protože se opravdu dost motala. Je opravdu báječné, že můžeme postavu vylepšovat a používat jí jako truhlu, ale mohli jí sakra dát nějaký charakter, mohla by radit při rozhodováních, nebo říkat co si o tom myslí. V tom je potenciál, bohužel pro tento díl série TES nevyužitý.

Hra má obrovské množství dungeonů, zbraní, knih atd.
Upřímně, dungeony jsou velmi pěkně zpracované, ale nejsou moc pěkně rozmístěny a nevím, zda jsem ho už prošel, nebo ne, protože u některých to nepíše "Hotovo". Zbraně jsou super, nemam problém, ale s těmi knihami a dalšími písemnostmi se snad ani vývojáři nemuseli obtěžovat, já to ani nijak moc nečetl a je mi to jedno, je to jejich práce navíc, to se cení, některí to určitě ocení, ale mě to připadá trochu zbytečné.

Pro: velký svět, souboje(hlavně s draky), trvalý pomocník, zpracování dungeonů, vcelku dobrý příběh

Proti: bugy, nevyužitý potenciál trvalých pomocníků

+8 +13 −5
  • PC 90
moje hodnocení 90% a proč? To se hned dozvíte :)
Hned jak jsem zapl tuto hru byl jsem natěšený jak nikdy. Po hodně dobrých recenzích gameplayech atd. Jsem se rozhodl že si to koupím a zahraji. No a od roku 2011 jsem dohromady této hry nahrál asi 500 hodin čistého hraní. pořád je tam co dělat je tam tolik dangeonů že do ted asi nemám hotových ukolu nejméně 200 protože je tam tolik úkolů, tolik toho co dělat. myslím že tohle už si zahrál nejmín každej druhej člověk a nelituje. Ach ano jsou tu některé nedostatky třeba bugy ale to je tak vše jinak příběh je dobrý, Grafika taky nic špatnýho na ten velikánský svět je to skvělá grafika. hrál jsem spoustu RPG ale ještě jsem nehrál hru kde bych strávil tolik času. jako když budete plnit každý úkol na který narazíte, zahrajete si tak 150 hodin jestli vy ne tak asi nemáte tolik hotových úkolů a děláte jenom hlavní mise kterých stejně moc neni. Příběh má ale právě ten nedostatek že má 8 hodin ale máte tam různé gildy do kterých se přidat. třeba i 7 gild teda já to nepočítal asi nějak tak. to je asi vše co jsem chtěl říct

Pro: příběh je propracovaný, svět je hrozně velký, asi 150 hodin čistého hraní!!! , postav je tam spoustu, nikdo nikdy nemohl říct že tuto hru dohrál :)

Proti: příběh je krátký, bugy

+4 +6 −2