Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 70
Bloodmoon jsem si užil z celého Morrowindu nejvíc, a to i přesto, že jsem měl už vytuněnou postavu se všemi nejlepšími předměty, skilly, a tak vůbec nešlo o žádné vylepšování.

Moc se mi ale líbil nový svět, který je úplně jiný, než v celém předchozím Morrowindu (něco jako sever Evropy, ale s hodně rychlými podnebnými změnami). Příjemně malý ostrov, jehož přejití zabere cca 5-10 minut. Vyobrazený svět působí mnohem reálněji. Na Vanderfellu jsem kritizoval, že úplně chybí rovná plocha, furt to byly kopečky dolů a nahoru a působilo to divně, jakoby byl celý svět jakousi zmenšeninou. Tady je to úplně v pořádku.

Celý drobný svět působí soudržně a je hezké si číst o vzájemných vztazích mezi různými skupinami seveřanů a i jejich postojích k císařským občanům a obráceně.

Jsou tu dvě hlavní dějové linie, z nichž jedna je dobrovolná, ale bavily mě moc obě a má to spád. Bohužel u obou dvou mě potkal fatální bug, který mi znemožnil dohrání, čili muselo proběhnout již mnohokráte ozkoušené hrabání se v konzolových příkazech. To vyřešilo problém s hlavní dějovou linkou, bohužel problém na konci té vedlejší mi znemožnil postavení mého panství. Škoda. Prošel jsem si i valnou většinou vedlejších questů a zvlášť ty, co souvisí s osadou Thirsk, by neměly hráči uniknout.

Vůbec se tu nevyskytuje zasekávání o postavy v úzkých prostorách, protože samy jednak lépe uhýbají, i se jimi dá lépe proskočit. Taky se mi povedlo potlačit svou obsesi se sbíráním čehokoliv, co má větší hodnotu, než 1000 zlaťáků a zcela zbytečným prodáváním, což mi v původní hře zabralo až nezdravě velkou část herní doby. Částečně i proto, že tu moc není komu co prodávat a do Vanderfellu se mi kvůli tomu nechtělo.

Obtížnost protivníků je oproti základní hře úplně někde jinde a nájezdy těch skřetů na prasatech mě konečně naučily využívat lektvary zdraví. Počet zvířátek na ostrově je ale přecijen poněkud přemrštěný, což by až tak nevadilo, kdyby se nerespawnovaly prakticky okamžitě, takže pocit z vyčištěného ostrova opravdu nehrozí.

Bylo to tak pro mě moc příjemné rozloučení se hrou, se kterou jsem strávil s přestávkami intenzivní půlrok, Bloodmoon jsem projel fakt šmahem za pár dnů, ale i tak to bylo několik desítek hodin, počítadlo se mi zastavilo celkově i s původní hrou na 200 hodinách, a tolik jsem určitě v posledních 15 letech žádné hře nevěnoval. Jsem zvědav, jestli mi to něco někdy překoná.
+15
  • PC 90
V dnešních poměrech, kdy se kdejaký shluk DLC prohlašuje za datadisk by mohl být Bloodmoon vnímán jako samostatná hra ze série TES.
A opravdu, náručí všeho nového, co hráčům přinesl i rozlohou k tomu datadisk Bloodmoon nemá daleko. V neposlední řadě také naznačil, jakým směrem se bude série TES ubírat a jak bude vypadat The Elder Scrolls IV: Oblivion.

Ostrov Solstheim sice patří k provincii Morrowind, ovšem jakmile vystoupíte na břeh, tak vám s prvním pohledem na travnatý pažit a rozsáhlé smrčiny dojde, že tento napůl zmrzlý konec světa má s nedalekým, bouřemi zarudlým ostrovem Vvanderfellem společné jen to, že se rovněž ocitl v surovin chtivých železných spárech Impéria.
Opravdu se tedy nemusíte bát žádného otravného krákání za zády, či snů s příchutí sirného prdu Made in Red Mountain. Vaše úloha coby Nerevarina byla splněna a datadisk po Vás bude chtít jen jeden krátký návrat na zmíněný ostrov.

Na Solstehimu máte poslání zcela jiného rázu, pokud se na ostrov nerozhodnete doplavat na vlastní pěst, ale vezmete si lodní šalinu z Khuulu, uvítá vás majestátný fort Frostmonth, výchozí bod Impéria a vaše prvotní útočiště, členství v kolaborantském imperiálním kultu je výhodou, každý může být užitečný.
Důkazem skloubení rozpínavosti Impéria a obchodního ducha je pobočka East Empire Company, která se vzhledem k náhlé ztrátě práce v pevnosti, v důsledku útoku vlkodlaků a únosu kapitána Carnia Magnia stane vaším hlavním zaměstnavatelem. Pokud si ale myslíte, že díky práci v soukromém sektoru nebudete neustále jednou nohou v hrobě jako ve státní službe v legii, tak vás nadřízený faktor zbaví všech iluzí. Nově založená hornická kolonie *Raven Rock* na jihozápadě ostrova potřebuje váš dohled i přímou pomoc a je skvělé přímo přispívat k jejímu rozvoji a pozorovat, jak se rozrůstá. Protože jsme ale všichni dobrodruzi bude vás to jistě táhnout od pobřeží dál. A tak poznáte, že ostrov Solstheim má nejméně čtyři podnebná pásma. Sytě zelené lesy pozvolna přejdou v luhy s břednoucím sněhem, poté se dostanete do skoro vánoční krajiny a skončíte v zmrzlé poušti, kde je krom rampouchů na první pohled jen pořádná zima. Celý ostrov se však hemží životem, mudcraby na plážích nahradili zvláštní tuleňovitá stvoření, v lese narážíte na vlky a medvědy různých zabarvení a stupňů nebezpečnosti a často v přímo stádních počtech, takže pokud má vaše postava nižší level než 20, zůstaňte ve vlastním zájmu raději ještě nějakou dobu „doma“ ve Vvanderfellu.

Počítat je třeba i s nájezdy na první pohled roztomilých zelených zakrslíků v palčácích a kožešinách, kteří si na vás troufnou buďto pěšmo, nebo jako prasečí jezdci. Divočáci s holým zadken jsou na ostrově roztroušeni také hojně nadivoko. A to jsem nepopsal ještě ani polovinu toho do čeho budete muset ponořit své ostří.
Až už budete z divočiny celí divocí, můžete se napít v nordské medovinové hale poblíž vesnice Skaal, která vypadá jak z norských pohádek a je jediným významějším lidským sídlem vedle imperiální kolonie. Každý tu má něco na srdci a jen vy můžete pomoci...

Napsal jsem také, že Bloodmoon naznačil jaký bude Oblivion. To je pravda, nemyslel jsem tím jenom krajinu evropského rázu, ale taky negativní jevy, jako třeba dungeony, podobné si jako vejce vejci, ve kterých nejde najít vyjma questové linie opravdu nic unikátního.
Ne že byste se při procházení dungeonů nudili, ale dávné severské hrobky z plochých kamenů sestávají obvykle z jedné místnosti s různým nemrtvým, nebo zvířecím osazenstvem uvnitř. Po třech návštěvách tohoto typu dungeonu vás prostě nic nepřekvapí, pokud se nebude jednat o nějaký vyloženě questový prostor. Potěšil mě comeback koster, tentokrát vybavených runovými zbraněmi, sekundujících novým druhům nordských vysušenin.
Venku si budete ptát sebe samých jako třeba, k čemu jsou ty po mapě roztroušené a unikátní menhyry...toto a jiná tajemství budete postupně rozkrývat stejně jako pravé příčiny únosu generála Magnia v hlavní linii a zjistíte, že EEC nejde v Raven Rocku zdaleka jen o kutání ebonové rudy...

No a nebyl bych to já, kdybych vám na závěr nedoporučil nějaký pěkný mód. A to rovnou bez diskuze ten nejlepší, co byl k TES III kdy vytvořen! Tento mod přidá k severovýchodu ostrova ještě jeden celkem malý, sotva jedné třetiny rozlohy Solstheimu dosahující Lokken Island, samostatné království, kde má každý obyvatel vlastní tvář i příběh, což není něco, co by bylo v TES standartem. Přes svojí malou rozlohu, anebo právě pro ni působí jako výtah toho nejlepšího z Bloodmoonu a modeři designem překonávají i vývojáře Bethesdy. Ostrovem vás provede poutavý a po celou dobu konzistentní příběh, přičtěte si útulnost interiérů, možnost mít opravdové přátele (což TES nenabízí) a máme tu počin, který vyjít dnes a být DLC stál by nejméně 20 dolarů. Ke stažení je zde, celým jménem The White Wolf Of The Lokken Mountain.

Pro: Rozbalte si kostku ruské zmrzliny a pusťte se s chutí do hry...

Proti: ...problém ale je, že zmrzlina dojde a tahle skvělá hra skončí.

+23
  • PC 95
Po velmi slušném ačkoliv malinko méně svobodném Tribunalu jsem se tehdy před lety pustil i do druhého datadisku k Morrowindu. Potloukání po ostrově Solstheim, na němž imperiální kolonizace začala teprve nedávno, vám dá možnost lépe nahlédnout do historie a života Nordů, národa zkoušeného nejen mrazivým podnebím.
Na svých toulkách se váš hrdina střetne s možná až příliš početným a teritoriálním obyvatelstvem, které je životem v nepříznivých podmínkách také značně utuženo. Do bojů byl můj obratný Khajiit oproti mé vůli vtahován tak často, že jsem začal kolem nepřátelů raději probíhat. V paměti mi utkvěly urputné, až hodinové epické boje s gobliny na vlcích, poté co jsem se dostal do kleští svých pronásledovatelů a tlupy, do které jsem při útěku narazil.
Nad nepříliš ohromující množství drobnějších úkolů a spoustu samostatného objevování vyčnívají dvě příběhové linie. Jedná se o pomoc imperiální těžařské kolonii, která pod vaší péči během hry utěšeně vzkvétá a v druhé řadě o boj proti predátorům. Identita těchto tvorů se zprvu zdá velmi průhledná, ale nebyla by to Bethesda, aby nezamíchala do koktejlu přísadu tajemna a popkulturní odkaz na jeden z nejlepších akčních filmů let osmdesátých .

Rozšiřujete-li svoji sbírku zbraní, či hledáte-li destilovanou svobodu, zamiřte na Solstheim!

Začít si s Morrowindem se vyplatí i dnes, musíte ale počítat s náročným tweakovaním. Morrowind je stále jednou z mejmodovatelnějších her a byl by skutečně hřích této možnosti nevyužít.

Pro: volnost, svěží severní vítr, změna prostředí kolonie vašimi činy

Proti: méně questové, více zaměřené na potyčky

+8