Solidor
Sérii Tales of mám zarytou jako rozporuplnou značku, kde kvalita jednotlivých dílů osciluje až hanba. Jednoznačně nejhorší z nich je určitě Tales of Zestiria, předchůdce právě Berserie. Už jen tím, že se ToB odehrává ve stejném světě (ač zhruba o tisíc let dříve) mě odpuzovala.
Jaká tedy Berseria je? Boží... většinou. Jednak mě překvapilo jak temná dokáže občas být. Šestice anti-hrdinů, v čele s Velvet, bezcitně využívá své okolí, a vlastně i jeden druhého, pro své účely. Hned zpočátku hry tak vypálíte celý přístav jen abyste si usnadnily útěk z něj. Nehledě na zničenou ekonomiku a životy jeho obyvatel. Celkově je většina postav, i těch vedlejších, zajímavých a prochází uvěřitelným vývojem. V čele je jednoznačně samozvaná čarodějnice Magilou, která je perfektně napsaná a hlavně vtipná.
Akční soubojový systém šlechtí celou sérii a u Berserie tomu není jinak. Tentokrát se točí kolem "duší" dovolujícím každé postavě řetězit útoky a podle jejich počtu i provádět speciální schopnosti. Překvapivě jednoduchá myšlenka dodává bojům hloubku. Použiju nejsilnější možný útok nebo raději ušetřím jednu duši, abych mohl provádět delší komba? Dilema platí dvojnásob u hlavní hrdinky Velvet, která se dokáže stát opravdovým berserkem a hromadně "požírat" nepřátele svým brutálním bojovým stylem.
Hudbu složil dvorní skladatel (nejen) Tales of série Motoi Sakuraba a jako vždy, v mých uších, provádí většinou průměrnou práci. Nemůžu si pomoct, ale nikdy jsem si nedokázal jeho práci oblíbit. I když jisté záblesky geniality občas má. Poklonu si ale zaslouží anglický dabing. Hlasy jsou padnoucí a právě Velvet a Magilou mají plno skvělých scén.
Vizuálně se jedná o nejimpresivnější z dílů a dokáže vypadat opravdu pěkně, ale na současném hardwaru by šlo jistě zajít ještě dále. Anime sekvence děla studio Ufotable a jsou asi současnou vizuální špičkou anime tvorby.
Tales of série bývá hanlivě nazývána jako Call of Duty japonských RPG, ale Berseria ji snad zase vrátila na vrchol mezi mohykány jakými jsou Final Fantasy a Dragon Quest.
Jaká tedy Berseria je? Boží... většinou. Jednak mě překvapilo jak temná dokáže občas být. Šestice anti-hrdinů, v čele s Velvet, bezcitně využívá své okolí, a vlastně i jeden druhého, pro své účely. Hned zpočátku hry tak vypálíte celý přístav jen abyste si usnadnily útěk z něj. Nehledě na zničenou ekonomiku a životy jeho obyvatel. Celkově je většina postav, i těch vedlejších, zajímavých a prochází uvěřitelným vývojem. V čele je jednoznačně samozvaná čarodějnice Magilou, která je perfektně napsaná a hlavně vtipná.
Akční soubojový systém šlechtí celou sérii a u Berserie tomu není jinak. Tentokrát se točí kolem "duší" dovolujícím každé postavě řetězit útoky a podle jejich počtu i provádět speciální schopnosti. Překvapivě jednoduchá myšlenka dodává bojům hloubku. Použiju nejsilnější možný útok nebo raději ušetřím jednu duši, abych mohl provádět delší komba? Dilema platí dvojnásob u hlavní hrdinky Velvet, která se dokáže stát opravdovým berserkem a hromadně "požírat" nepřátele svým brutálním bojovým stylem.
Hudbu složil dvorní skladatel (nejen) Tales of série Motoi Sakuraba a jako vždy, v mých uších, provádí většinou průměrnou práci. Nemůžu si pomoct, ale nikdy jsem si nedokázal jeho práci oblíbit. I když jisté záblesky geniality občas má. Poklonu si ale zaslouží anglický dabing. Hlasy jsou padnoucí a právě Velvet a Magilou mají plno skvělých scén.
Vizuálně se jedná o nejimpresivnější z dílů a dokáže vypadat opravdu pěkně, ale na současném hardwaru by šlo jistě zajít ještě dále. Anime sekvence děla studio Ufotable a jsou asi současnou vizuální špičkou anime tvorby.
Tales of série bývá hanlivě nazývána jako Call of Duty japonských RPG, ale Berseria ji snad zase vrátila na vrchol mezi mohykány jakými jsou Final Fantasy a Dragon Quest.
Swatty
Tomdona
S4TW
Bragi
