Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC --
Dámy a pánové, tak tohle je opravdu kumšt. Takhle technicky znehodnotit hru vyžaduje řádnou porci amatérismu toho nejvyššího kalibru.

14.5.2017

Verze 1.2. Spouštím hru. Mám na výběr tři přednastavené grafické detaily a rozlišení. Ok, volume doprava a jdeme na to. Nabíhá úvodní obrazovka. Stiskněte jakoukoli klávesu pro pokračování - ok, mačkám enter. Nic. Ok, mačkám mezerník. Nic. Mačkám druhý enter a systémem datel mačkám libovolné všechno. Nic! Plácnu po myši a uala... jsem tam. "Pro nejlepší zážitek doporučujeme gamepad". No to si snad děláš krávu...

Začátek navazuje na dvojku trochu neurvale, ale nevadí. Během prvních minut hraní si všímám několika věcí - 1. Nedá se to ovládat myší. Musím chodit na WASD a s myší klikat na aktivní místa. OK, jsem pro každou špatnost, pome! 2. Kate reaguje zpomaleně a při změně úhlu kamery se mění i směr, kterým Kate jde při již držených šipkách. To jsem takhle asi 5x šel obrazovku tam a zase zpět, než jsem pustil klávesy a Kate se zastavila. 3. Anglický dabing je příšernost sama. Staré postavy dabují mladí herci, hlasy se často opakují, nedostatečně intonují a i samotná Kate čas od času řekne něco tak ledabyle nepřítomně, že má člověk pocit naprostého dontgiveashiterství. Mimochodem, už jste někdy slyšeli německé klení "donnerwetter" od amíka? Jo, tak přesně takhle legračně to zní. 4. Dabing je ale nic v porovnání s animacemi obličejů. Když Kate řekne "journey", roztáhne držku jakoby chtěla kouřit výfuk. Fájn, to dám! 5. Dělám pár prvních kroků a všímám si poklesů framerate někde ke třiceti. Divný stuttering a trhaný pohyb postavy mi ale vadí dostatečně na to, abych počkal na další patche. Určitě to opraví...

7.9.2017

Verze 2.2. Nabíhá úvodní obrazovka, na které svítí "ver.1.0"... WTF?! Chuj s tym, asi zapomněli přepsat číslo verze (trochu jsem znejistil, ale je to maličkost a věřím, že opravdu hraju verzi 2.2). Zapínám ruský dabing, který zní mnohonásobně lépe a najednou má hra i jakousi atmosféru! Čas od času vypadne nebo přeskočí zvuk, ale nevadí, malé věci neřešim. Už se to konečně dá ovládat jen na myši. Jako jo, má to nulovou obtížnost, ale tak zase to pěkně votsejpá. Kate na loďce sjede z vodopádu s ladností Hilgertové a to nepotřebuje ani veslo a už vůbec né pádlo! Příběhově to jakžtakž drží až do chvíle (tak trochu spoiler alert, ale spíše ne), kdy se dozvím o jaderné havárii. Jakože co? Jaderná elektrárna, stojící uprostřed města, vybouchla a druhé město, stojící naproti přes jezero, není vůbec zasaženo protože dobrý vítr? A tak tam posílají pendlující trajekt s automatony na odstraňování škod a trajekt není taky ani trochu radioaktivní? Sorry, ale vocať pocať. Příběh může být jednoduchý a za vlasy přitažený, ale musí vycházet alespoň v základu z logiky. Tady Sokal očividně ujel na něčem hodně kvalitním.

Procházím nudnými uličkami Valsembaru, poslouchám deprimující hudbu a říkám si, jestli to chci hrát. Výzva nulová, herní výkony na úrovni besídky základní školy a děj uráží inteligenci makaka. Aktivních míst je minimum, nevypadá to vůbec dobře a stuttering postavy při pohybu je tak otravný, že hru vypínám. A jako pokaždé, i teď mi po kliknutí na Quit aplikace provedla neplatnou operaci, aby byla ukončena. Bude ukončena. Navždy.
+37
  • PC 75
Od třetí Syberie, která byla v plánu už dlouho, ale vyšla až více než 13 let po druhém dílu, jsem mnoho nečekal. Nevěděl jsem totiž, jak se vývojářům podaří navázat na již ukončený příběh. Překvapivě se to povedlo vcelku dobře, a mohl jsem se tak znovu ujmout právničky Kate Walker, která zestárla a získala spoustu vrásek a šedin. I když na začátku hry říká, že je jí třicet, vypadá na mnohem víc, za což mohou asi zážitky z předchozích dílů.

Na klasické ovládání pouze pomocí myši, jak je u adventur zvykem, jsem zde mohl zapomenout a chvíli jsem se musel učit chodit po lokacích pomocí kláves WSAD. To by nebyl až takový problém, kdyby nebylo příšerné kamery, která se chová prapodivně, a věčně jsem tak narážel do různých překážek, protože nebylo pořádně vidět na cestu. Pohled kamery se navíc občas zasekne ve špatném sklonu a pro jeho změnu je třeba načíst pozici. Hra se ze sebe snaží dělat akci z pohledu třetí osoby, ale daří se jí to jen napůl, což určitě nestačí.

Při putování s kmenem Youkolů jsem se dobře bavil a vůbec nenudil, za což může především vynikající příběh, jež krásně odsýpá. Kate je znovu dabována výbornou Sharon Mann, kterou mám s touto postavou neodmyslitelně spjatou již od jedničky. Hlavolamy mi nepřišly až tak složité a daly se ve valné většině logicky vyřešit, některé však byly na můj vkus příliš zdlouhavé. Kvůli zpracování hry plně ve 3D zobrazení již tolik nevynikaly jednotlivé lokace, jež byly v předchozích dílech opravdu úchvatné. Potěšil mě však jiný faktor (návrat Oskara), který tento nedostatek plně nahradil.

Jak je u dnešních her zvykem, vycházejí v nedokončeném stavu, a tak jsem narazil i na několik bugů. To, že občas chyběly textury nebo že se mi několikrát hra ani nepodařila spustit bych ještě překousl, ale v jednom okamžiku (nedaleko před koncem) mi obrazovka zamrzla a Kate nemohla ani po několikerém načtení pozice vyjít nebo sejít jakékoli schody. Jelikož se hra ukládá pomocí checkpointů na jednu jedinou pozici, která se neustále přepisuje, musel bych hrát úplně od začátku, kdybych si svůj postup nezálohoval. Naštěstí jsem přišel asi jen o půl hodiny hraní, což nebylo tak zlé.

Po příběhové stránce je na tom třetí díl jednoznačně lépe, než ten druhý, ale v hratelnosti za svými předchůdci značně pokulhává, především kvůli zmršenému ovládání a nepřizpůsobivé kameře. Nepotěšily mě ani dlouhé a početné načítací sekvence. Určitě ale nelituji utracených peněz a doufám, že Benoît Sokal ještě v herní branži neřekl poslední slovo a nějaký jeho trochu doladěnější výtvor ještě okusím.

Pro: příběh, Kate Walker, Oskar, dabing, hlavolamy

Proti: kamera, ovládání, systém ukládání, načítací sekvence, bugy

+27
  • PC 75
Syberia je moje nejoblíbenější adventura a její pokračování Syberia II je důstojné zakončení příběhu. Když se před lety objevila trojka, tak jsem byl šťastný a plný očekávání, ač mi teda nebylo jasné, jak bude příběh pokračovat, když už vše bylo vyřešeno. Protože při vydání této hry v roce 2017 bylo odhaleno, že to není "žádný zázrak", tak mé nadšení opadlo a čekal jsem, až na to jednoduše dostanu chuť. To se stalo letos, když jsem si nejdřív zopakoval přechozí díly a pak už se konečně vydal do nového dobrodružství.

Už v první minutě byly odhaleny všechny klady a zápory. Sotva jsem se kouknul na pahýl nohy mého spolubydlícího, tak mi bylo jasné, že tato hra bude trochu jiná :) A ve stejné minutě jsem už viděl, jak se budu prát s ovládáním a pohybem, což se bohužel táhlo celou hrou. Na druhou stranu, mě ale moc potěšilo, že většina hry vypadá opravdu krásně a Kate je hezčí než dřív, grafika a některé části příběhu jsou hlavní taháky hry, společně s tím, co zbylo z původních her (jak postavami, tak mytologií).

Pokud by hra vyšla jako klasická adventura s 2D obrazovkami a aktivními body, tak by, dovolím si tvrdit, byla hra minimálně na úrovni dvojky, ale ovládání hodně kazí zážitek. Každá obrazovka nemá jasný začátek a konec, po přechodu se třeba úplně prohodí směr pohybu, nebo postava zaleze někam za roh, nebo prostě jen naráží do všech překážek kolem, protože ani klavesnicí, ani myší se to nedá nějak inteligentně ovládat. Na gamepadu to podle mě taky nemůže být ideální. Nechápu, proč udělali tvůrci takové rozhodnutí, protože na konzolích s adventurou asi velkou díru do světa udělat nejde.

Největší průšvih je ovládání, to je bez diskuze, ale ve hře je i tak pár dalších problémů. Zarazilo mě, že dabing postav v angličtině je, vyjma 2 hlavních postav, dost špatný. Mladí dabéři dabují zasloužilé důchodce a bohužel jeden dabér má na starost 2 až 3 důležitější postavy a někdy ještě některé hlasy bezejmenných postav kolem, co jsem koukal na titulky, tak dabingy ostatních jazyků měly snad bez výjimky dabéra na každou důležitější postavu, tady se šetřit nevyplatilo. A chyběl mi ruský přízvuk, angličtina zněla prostě moc anglicky. Zaujalo mě, že detektiv z dvojky se objevuje i zde a je úplně stejně zbytečný pro příběh jako minule :) Hlavní záporáci jsou bohužel jen takovou všehochutí klišé z jiných her a příběhů a moc netuším jejich motivaci.

Co mě však potěšilo je Kate, která je pořád stejně kvalitní holka jako dřív, možná je teď trochu vážnější, ale je to pořád ona. Celou hru jsem tak nějak počítal s tím, že se objeví moje nejoblíbenější postava a to automat Oskar, při jeho oživení jsem byl vážně naměkko. Jen mi přišlo potom líto, že nebyl moc ve hře, kromě té pasáže za něj. To si snad alespoň trochu vynahradím v DLC. Příběh je celkem zajímavý, ač teda pouť už nemá takové kouzlo a náboj jako v minulé výpravě. Oceňuji i kvalitní hudbu, ta se opravdu povedla.

Doufám, že avizované pokračování Syberia: The World Before opravdu vyjde a bude to po všech stránkách lepší hra. Syberia žije.

Pro: Syberia, scenérie, Kate, Oskar, slušný příběh

Proti: hodně špatné ovladání, dabing, karikatury záporáků

+27
  • PC 55
Po dlouhých třinácti letech od druhého dílu vyšlo další pokračování dnes již legendární adventury Syberia. Opět jsou pod ní podepsáni Microïds i duchovní otec celé této série, belgický komiksový a herní tvůrce Benoît Sokal. Jak se ale opětovně potvrdilo, třináctka rozhodně není šťastné číslo...

První dva díly byly klasické point and click adventury v atmosférou prošpikovaném světě automatonů, kde jsme byli svědkem výpravy Kate Walkerové a jejich společníků směrem do bájné Syberie, to vše v nádherném grafickém zpracování a s intuitivním ovládáním. Tak s tím je ve třetím díle bohužel utrum. Tvůrci se rozhodli přestoupit do moderního 3D kabátku a zalíbit se konzolovým hráčům s jejich gamepady, což se nakonec ukázalo jako hodně špatný krok, který přispěl ke zkáze třetího dílu.

Pryč je okulahodící a přehledná grafika, místo toho přichází na scénu ne úplně vzhledné 3D, které přes veškerou snahu rozhodně nevypadá tak nádherně, jako předchozí díly. Mnohem horší to je ale ovládáním celé hry. To bylo navrženo pro milovníky gamepadů, postava může chodit libovolně po celé obrazovce pomocí tlačítek na klávesnici (nebo pomocí páček gamepadu). Ovládání je to příšerné a nepřesné, postava chodí zmateně, zasekává se. Hráč se tak místo na příběh nebo řešení rébusů soustředí na to, aby vůbec někam došel. Po obrovské kritice hráčů tvůrci dodali patch s ovládáním pomocí myši, jde ale poznat, že se jedná o dodělávku navíc, takže je hodně nepřesná a ne vždy správně funkční. Trochu tím katastrofu s ovládáním zachránili, i tak ale zůstává jednoznačným a obrovským mínusem. A to nemluvím o pohybu v inventáři, který je také přizpůsoben gamepadům, takže je jednotlivými předměty potřeba rolovat jeden po druhém, přičemž poslední sebraný předmět je vždy až na konci. Ruku v ruce s tím jde i doslova příšerná kamera, u které se tvůrci snažili využít možností 3D prostředí... ...takže pro jednotlivé části lokací používají řadu mnohdy nesmyslných úhlů, při kterých je hráč totálně ztracený, neví, odkud vůbec přišel a kam chce jít. Navíc ani často nejde poznat, kudy vůbec jde obrazovku opustit. Tvůrci navíc využívají podlosti v podobě občasné možnosti posunutí celého obrazu o kousíček mimo zobrazené pole, takže je jednoduché něco nebo někoho přehlédnout. V kombinaci s příšerným ovládáním je použití kamery doslova sebevražedným prvkem.

Když hráč překoná prvotní šok z ovládání a přemůže se ke hraní, tak zjistí, že ne všechno je špatné. Co určitě nezklame, tak příběh. Tentokráte již nejdeme směr Syberie, chybí rozmanitost jednotlivých prostředí z prvních dílů i ta správná romantika prostředí a atmosféra kolem Voralbergových automatů, přesto je možné považovat příběh za jednoznačně nejsilnější stránku hry. Kate Walkerová je Youkoly nalezena podchlazená na břehu řeky, ti ji vezmou do svého opatrovnictví a přivezou ji na lékařskou ošetřovnu v nejbližším městě Valsembor. Tam se Kate zotaví a snaží se pomoci duchovnímu vůdci Youkolů, který je zde také ošetřován, dokončit migraci jejich sněžných pštrosů. Tyto pro kmen novodobé náhražky mamutů se totiž vydávají za doprovodu vybraných Youkolů jednou za dvacet let do bájných stepí k rozmnožení nutnému k přežití. Samotné sanatorium však ovládá zvrácená ruská doktorka, po Kate i Youkolech jde navíc jeden ruský generál a po samotné Kate i americký detektiv. Takže je jasné, že problémů bude spousta. Je pravdou, že tímto přístupem je celkem zásadně změněna atmosféra celého příběhu - zatímco první dva díly byly výhradně taženy touhou dosáhnout svého snu, zde se až moc soustředíme nejen na základní cíl v podobě dotažení výpravy do úspěšného konce, ale hlavně utíkáme před pronásledovateli. Navíc málokdo je ochoten pomoci, všichni spíš jen hází klacky pod nohy. I samotní Youkolové jsou vesměs neschopní, až se hráč diví, jak je možné, že všechny předchozí výpravy mohly bez Kate proběhnout bez problémů.

Prostředí i postup příběhem jsou navržené velmi solidním způsobem, tentokrát je však obtížnost jednotlivých úkolů mnohem větší, vzhledem k ovládání a nepřehlednosti prostředí místy až otravná. Nepřesné točení myší, pohybové hýbání páčkami nebo ruční přehazování předmětů v bedně je možná oblíbená kratochvíle na konzolích nebo v hidden object hrách, zde je to však výrazně rušivý prvek, který spíš otravuje, než aby bavil. Každé aktivní místo je navíc jasně viditelné bílou tečkou (v případě zimní přírody však bílá tečka splývá s pozadím), kolem které se objeví obrovský kruh značící, že lze něco dělat. Občas je pak náročné z různých úhlů poznat, k čemu vlastně ona tečka patří. Vrcholem pak je, že se občas úplně ztrácí kurzor myší. Přes to všechno je nutné přiznat, že některé logické rébusy jsou opravdu zajímavé a nápadité. Co je naopak mrzuté, zůstala nutnost častého přecházení z jednoho vzdáleného místa na druhé, aby se pokecalo s postavou nebo sebral předmět. Zatímco v předchozích dílech takováto procházka, i kvůli možnosti běhání, trvala jen pár kliků a ještě se dalo koukat na pěknou okolní grafiku, vzhledem k příšernému ovládání a kameře je zde obdobné chození totálním utrpením. A ani možnost běhu to nezachrání.

Díky tomu všemu je doba hraní delší, sám jsem u Syberie 3 strávil zhruba tolik času, jako u předchozích dvou dílů dohromady. Rozhodně jsem se ale tolik nebavil, spíš jsem nadával na tvůrce, jak dokázali tuhle krásnou sérii takovýmto způsobem doslova zmrvit. A těch věcí ke kritizování je mnohem víc - ať už totální zabugovanost, strašně zdlouhavé načítání jednotlivých obrazovek (černá obrazovka s pochodujícím malým pštrosem vpravo dole se pro mě stala noční můrou), nemožnost vlastnoručně ukládat hru (hra má jen jeden autosave, ukládání probíhá automaticky podle toho, jak se hře zlíbí) a s tím související absolutní nemožnost přeskočit cutscény či rozhovory. Bohužel je také nutné dodat, že se příliš nepovedl ani samotný závěr hry. Co je naopak potřeba vyzdvihnout, tak vydařený soundtrack, jehož autorem je opět Ion Zuro.

Když jsme byli na Gamescomu a ještě před vydáním hry dělali rozhovor s Benoîtem Sokalem, rád si o všem popovídal, samotné prezentace hry se však zúčastnit nechtěl. Už tehdy bylo vidět, že s výsledkem své vlastní hry není vůbec spokojený, ale že to bude až takový průser, to asi nikdo nečekal.

Celkově vzato je Syberia 3 obrovským propadákem, hlavně díky nezvládnutému přechodu do 3D a s tím souvisejícím příšerným konzolovitým ovládáním a děsivou prací s kamerou. Kvalitní příběh i zajímavé puzzly to v tomto případě, bohužel, nezachrání.

Pro: příběh, atmosféra

Proti: ovládání, kamera, systém ukládání

+26
  • PC 65
Tak jak dopadl třetí díl hry, kdy jednička byla celkem dobrá adventura a dvojka už nic moc? Mohlo to dopadnout mnohem líp... A hlavně nebyl ten jako aprílový žertík slibovaný crossover se Still Life. Škoda.

Jestli mi něco na třetí Syberii vadilo, tak to bylo neohrabané ovládání - a to i když bylo několik let po vydání do hry zabudováno úplné ovládání myši. Řešit pohyb klávesnicí, jako v době vydání, no potěš koště. Samotné puzzly či ovládání mechanismů se sice provádí na každý pád myší, ale ono často nestačí jen kliknout, ale je potřeba zároveň držet myšítko stisknuté a táhnout. Plynulé to není ani omylem a třeba ovládání mechanismu ledoborce (kde má hráč jen velice krátký časový úsek) bylo pro mně díky tomu naprosto nemožné (naštěstí Microids dalo k dispozici několik savů pro případ bugu a save za ledoborcem je jedním z nich).

Bugy samotné se mi při hraní jinak vyhýbaly, i když hned dvakrát jsem se dostal do lokace, ze které mě ovládání nechtělo pustit (aneb když je Kate na jedné straně plotu, ale kurzor se kdovíproč ukazuje na straně druhé a postava odmítá jít - to se musí zažít).

Líbila se mi hudba, zvláště hlavní motiv v podobě ženského vokálu. Příběh jako takový byl většinou ok, s několika povedenými momenty (útěk lanovkou nebo poslední scéna s kapitánem), aby byl ukončen naprosto zbytečným cliffhangerem.



Fascinuje mě, že z hráčů, kteří hru hráli přes Steam, se až na závěr dostalo pouze 27%...

No a DLC. To nešťastné a zbytečné DLC, ve kterém jsem zakysnul, protože jsem dlouho nebyl stavu odemknout zámek.
+25
  • PC 40
Nehorázným způsobem zpackaná hra. Vydat po osmi letech vývoje něco tak technicky zprasenýho, to se jen tak nevidí. Pokud si vývojáři nevěděli rady, jak hru převést do 3D, tak měli zůstat u klasiky, která fungovala u prvních dvou dílů. Ovládání je jeden velkej hnus, který vyžaduje silnou dávku trpělivosti. Je tu evidentní, že se ovládání přizbůsobilo pro gamepad (nejspíš v naději, že zabodují u konzolistů), ale kombinace klávesnice+myš prudí na každém kroku. Opravou nejrůznější bugů si hlavu nikdo nelámal (no pokud to neudělali za 8 let, tak proč to řešit po vydání, že?).
Přitom audio-vizuál na tom není úplně nejhůř. Grafika se drží standardu z předchozích dílů a to samé platí o hudbě.
Příběh? Pan Sokal je poměrně zdatný vypravěč, ale tady už to docela drhlo. Pryč je dobrodružná výprava Kate Walker za Hansem Voralbergem a mamuty. Nyní je celý příběh jen o tom dostat kmen Yukolů z bodu A do bodu B (příběh v kostce). Navíc Yukoly jsem si už ve druhém díle vůbec neoblíbil, takže o to víc jsem to teď měl horší (tuk-tuk). Aby to bylo dostatečně dramatické jsou tu i hlavní padouši, kteří v druhé polovině hry tu přestávají takřka figurovat (jsem těsně před dohráním a nevím, zda budu mít náladu to dohrávat).
Databáze her mi pomohla hru pořídit (odkaz na slevovou akci) doslova za babku (tuším 2 eura), ale dát za to těch 40éček při vydání, tak si asi urvu hlavu.

EDIT: Hru jsem tedy nakonec dohrál, ale to jsem snad ani neměl dělat :-) Ten závěr snad musel být vtip. Tohle už fakt další díl nepotřebuje.

Pro: Grafika, hudba, řešení hádanek

Proti: Ovládání, bugy, kamera, systém ukládání, slabší příběh

+23
  • PC 70
První dva díly série Syberia okouzlí především atmosférou a prostředím. Naštěstí oboje zůstalo alespoň z větší částí zachováno i v díle třetím. Ten bohužel nedosahuje úrovně svých předchůdců, ale nejde o žádnou katastrofu. Začnu hned tím nejhorším a to technickou stránkou hry. Hrál jsem až skoro pět let po vydání a stejně jde o nejproblematičtější titul za poslední roky. Zlobí především ovládání. Zkoušel jsem požít myš, klávesnici i gamepad, ale nic nefunguje úplně správně. Kurzor neustále mizí, takže řešení některých úkolů je peklo. Pohyb postavy je o něco lepší na klávesnici s občasnou pomocí myši. Neustálé řešení těchto obtíží přidá klidně hodinu k hernímu času, což je dost hrozné. Grafika není špatná a občasné poskakování některých postav nebo objektů je už jen drobná nepříjemnost.

Navzdory těmto odrazujícím potížím má smysl dát hře šanci. Pokračování příběhu Kate Walkerové je celkem slušné. Grafika sice nepůsobí tak jedinečně jako v předchozích dílech, ale i tak dokáže vykouzlit moc pěkné scenérie. Například lanovka nebo zábavní park mě vyloženě nadchly. Atmosféru si hra dokázala udržet i díky hudbě, především ústřední motiv je hodně povedený. Mezi nejdůležitější prvky adventur patří hádanky a rozhovory. Zde třetí Syberia uspěla tak napůl. Většina částí je celkem jednoduchá, ale najde se i několik zajímavějších úkolů. Často dobrá myšlenka je ovšem znepříjemněna provedením. Některé prvky jsou totiž aktivní až po sebrání něčeho jiného nebo určitém rozhovoru. Snadno tak projdete pečlivě jednu část, začnete hledat řešení jinde, ale je nutné se vrátit a najednou sebrat dříve neaktivní objekt. Někdy to dává smysl vzhledem k příběhu, ale častěji je to ke škodě a vede ke zbytečným zákysům.

Závěr je celkem neuspokojivý a jsem rád, že už je k dispozici, mnohem lépe hodnocený, čtvrtý díl. Syberia 3 je hra s potenciálem, který ale nebyl využit a navíc ho zbytečně sráží mizerné technické zpracování. Děj je v některých momentech opravdu silný, i když trochu předvídatelný. Celkově je ale svět a prostředí natolik zajímavé, že bych ani tuto část dobrodružství Kate nevynechával. Přesto se k tomuto dílu nejspíš nikdy nevrátím.
+21
  • PC 75
Herní výzva 2017 - 6. "Šedá myška"

Není tomu tak dávno, co jsem procházela první dva díly a to poprvé, a tak se nedostavila ani moc velká nostalgie, ale ani zklamání. Co mě naprosto očarovalo a co si nemůžu vynachválit je hudební doprovod, skvělá atmosféra a zpracování i různorodost prostředí. Co mě naopak místy vytáčelo je ovládání (Dualshock 4, K+M jsem hrála jen poslední hodinu - ještě že tak), zavádějící český překlad během hádanek, kdy jsem musela hru přepnout do angličtiny, systém savů a samozřejmě technické nedodělky. Stále si však nedokážu představit, že bych hru kolegům hráčům nedoporučila, protože jsem si ji celou dobu náramně užívala a nenastal jediný moment, kdy bych ji chtěla naštváním nebo snad unuděním vypnout. Došlo i na pár dojemných momentů, ale za to může hlavně již zmíněný OST.

Jedno mi však vrtá hlavou, a to - zda by mě takhle třetí díl bavil, a možná, zda bych ho vůbec doporučila, i kdybych si ho zahrála „jen“ sama pro sebe. Tohle je zrovna ten typ hry, který mě baví nejvíc, když do něj můžu kafrat během natáčení a právě to se dělo. Dalším aspektem je cena, osobně bych za Syberii 3 40€ nedala. Podařilo se mi hru splašit měsíc a půl před vydáním za polovinu a to mé celkové hodnocení bohužel dost ovlivňuje, i když by rozhodně nemělo. Dost vypovídá vůbec fakt, že k ceně přihlížím. Kdyby to byla výborná hra, tak je cena to poslední, co mě zajímá. Více se asi netřeba rozepisovat, klady a zápory mluví za vše.

(mírně upravený komentář z 15.6. - den dohrání hry)

Pro: Atmosféra, forma vyprávění příběhů, grafika + stylizace, hádanky, herní doba, OST, prostředí (od rozmanitosti přes design až po rozsáhlost), snaha o určitý posun, volba odpovědí, zápletka

Proti: Animace úst, cena hry - slevila bych minimálně na 30€, konec, kvalita předrenderovaných scén, nepřesnosti v překladu, ovládání, systém ukládání, technická stránka hry, usekávání audia, volba hlasových herců (vůči stáří postav)

+20
  • PC 70
Herní výzva 2020 - 8. Zimní radovánky

Tak tohle občas hodně bolelo. Poté, co jsem nedávno křupnul první díl a na YT si připomenul dávno dohraný díl druhý, jsem se na trojku vcelku těšil. Věděl jsem, že hodnocení se pohybují vcelku nízko, ale tak hrozné to přece být nemůže, říkal jsem si... No, jak kdy...

Jak už bylo napsáno v ostatních komentech, přechod do 3D hře spíše uškodil. Grafika jako taková nevypadá špatně, občas je dokonce moc hezká, ale tak tragické ovládání aby člověk pohledal. A to jsem měl ještě tu výhodu, že šlo pohyb ovládat myší, což přidal dodatečně až jeden patch. I tak bylo ale ovládání Kate Walker menší peklíčko a trefit se do některých dveří občas připomínalo zdrhajícího slepce. Korunu tomu nasadila ještě naprosto tragická kamera, která občas ukázala leda tak podlahu nebo okolní stromy.

Příběhově to bylo jak na vlnách. Občas jsem se bavil a nemohl se dočkat, jak příběh bude pokračovat, občas jsem kroutil hlavou, co za zhovadilosti se dostaly do finální verze. Např. tupého plukovníka a jeho poskoky bych ještě dejme tomu rozdýchal, ale třeba to sjetí vodopádů na neovladatelné loďce, kdy si Kate nenamočí ani kousek oblečení nebo zazděný chrám a jeho otevření tajnými zrcadly pod bazénem, to vymyslet chtělo brko jak půl topolu.

Když k tomu připočtu občasné bugy jako třeba mizení kurzoru myši, tragické namluvení, kdy hlasy naprosto nesednou ke svým postavám nebo idiotský inventář, vypadá to, že je třetí Syberia totální odpad. Naštěstí tomu tak není. Pořád mě to totiž bavilo hrát. Kate jako hlavní postava působí mile a sympaticky, příběh odsýpá, lokace se mění a po překousnutí výše popsaných neduhů to zkrátka působilo hratelně. A to se počítá.

Pro: Vcelku hezká grafika; rozmanité lokace; příjemná hratelnost.

Proti: Tragická kamera; hrozné ovládání; inventář; dabing; některé části příběhu.

+19
  • PC 50
Po ukončeném příběhu z prvních dvou dílů Syberie přichází další pokračování, které by nám mělo prozradit, co se dělo s Kate Walker poté, co na konci druhého dílu dorazila na bájnou Syberii s Hansem, který ji nakonec opustil.. Tu nalézají Youkolové, kteří zrovna podnikají posvátnou cestu se svými podivnými sněžnými pštrosy. V dnešní době však již není jednoduché tuto cestu uskutečnit tak jako dřív a proto jim Kate slíbí, že udělá vše, co je v jejích silách, aby svoji cestu dokončili.

Základ příběhu je tak trochu dolepen do původního konceptu, protože zjišťujeme, že Youkolové jsou ve skutečnosti nomádi, což v předchozích dílech nebylo řečeno, jen naznačeno, že se stěhovali společně s mamuty (ale prakticky jen za ústupu doby ledové), ale jejich obří vesnice v ledové jeskyni na stěhování nepoukazovala. Stejně tak nebylo vůbec řečeno nic o sněžných pštrosech a to ani ve studiích o Youkolech na Barrockstadské univerzitě. Najednou se ale dozvídáme, že od nepaměti žijí s nimi v symbióze.

Ale abych nebyl na příběh tak přísný, musím říct, že mě celkem bavil. Těžko ale říct, zdali mě chytl příběh sám o sobě a nebo spíš můj vztah ke Kate vybudovaný předchozími díly a tak mě prostě zajímalo, co se s ní bude dít dál. Co mě ale na příběhu hodně zklamalo, byl závěr. V prvé řadě tu je zase otevřený konec, ale také spousta nezodpovězených otázek. Proč někomu vadí migrování několika desítek lidí a obřích pštrosů z místa na místo a chtějí aby zůstali ve své původní domovině? Hlavním padouchem je plukovník, takže armáda? Proč dělají takové intriky, když můžou těchto několik desítek lidí prostě silou donutit se vrátit? Jak to, že plukovník dokázal vzít Oskarovi srdce? On má vědomosti o automatonech a vlastní Voralbergovský klíč? Co detektiv Cantine? V předchozím díle byl prezentovaný jako někdo, kdo vyřešil všechny své případy a tady se dá tak snadno odbýt tím, že mu seberou propustku? (OK, tohle řeší DLC, ale kdybych ho nehrál, tak si o kvalitách detektiva myslím svoje, protože v hlavní hře o něm potom už není ani zmínka).

Co se na hře ale hodně nepovedlo je její provedení. Hra je nyní kompletně ve 3D a graficky vypadá relativně dobře, ovládání je ale naprosto příšerné. Primárně je dělané na gamepad, ale i když hraji na něm, je ovládání opravdu krkolomné. Kate často chodí jinam, než chci, nebo se zasekává o neviditelné překážky. Ještě horší je pak ovládání puzzlů. Na papíře zní docela dobře, když pro danou činnost musím na analogu dělat podobné pohyby, ale ve výsledku kroužím s páčkou krásné kruhy, ale např. daný ventil se otočí jen do poloviny a následně se vrátí zpět. A takhle je to bohužel celou hru.

Další chyby a nedostatky už raději jen v bodech:
- Úhel kamery se občas nastaví tak, že není nic vidět.
- Někdy není možné přepnout na jiný aktivní bod v detailu předmětu a je nutné detail opustit a zobrazit znovu.
- Není možné přeskakovat titulky (což je fakt super, když hraji hru podruhé s tím, že chci získat zbylé achievementy. Takže musím čekat, než se všechny postavy znovu vykecají).
- Trochu mě štval autosave. Na jednu stranu jsem příznivcem automatického ukládání, ale bylo by fajn, kdyby se to ukládalo po dlouhé nepřeskočitelné animaci a ne před ní. Stejně tak se mi jednou stalo, že jsem ukončil hru a další den zjistil, že se mi neuložilo asi 5 minut hraní.
- Sem tam jsou nelogičnosti při řešení situací (Např. nechápu, proč si nemůžu razítkem orazit požadovanou propustku sám, když mám razítko a barvu, ale musím kompletně rozchodit mechanický razítkovací stroj).
- Občas mi nesedí dabéři na danou postavu (např. Kurk nebo doktorka Olga Efimova)
- Inventář je designovaný prakticky jen na gamepad, s myší se ovládá dost blbě.
- Škoda, že nebyl více využit Oskar, sice se malá část hraje přímo za něj, ale prostě jsem toho od jeho návratu čekal víc.
- Přijde mi, že oddíl plukovníka v Sanatoriu i plukovník samotný jsou tak trochu idioti. Hlídají jednu velkou místnost, kam Kate bez problému pronikne, ještě přeběhne za další sloup a pak je snadno všechny vysílačkou odvolá (to asi fakt nebylo slyšet, že?). Při následném útěku jsou pak za dvojnásobné blbce, protože jim uteče i malý Youkol, který má umělou nohu, s kterou by se měl začít teprve učit chodit.
- Pak je ještě otázka, proč se to jmenuje Syberia, když už to s ní nemá prakticky nic společné.

Abych tu ale neházel jenom špínu, zkusím najít i pár pozitivních bodů:
- Grafická stránka se mi líbí. Sice tu nejsou tak pěkné scenérie, jako z předchozích dílů, ale mně se ta prostředí prostě líbí.
- Pokud má Kate vzít nějakou velkou věc, tak si ji nedá do "kapsy", ale drží ji v ruce. Na druhou stranu si Oskar dal do inventáře velké pákové kleště.
- Některé situace v rozhovorech lze vyřešit různými způsoby. Scénář je ale napsán tak, že se obě paralelní linky prakticky ihned spojí.
- Líbila si mi i hudba, která hodně zněla motivy z předchozích dílů, bohužel se mi ale žádná nezapsala do paměti natolik, že bych měl potřebu si ji znovu pouštět.

Suma sumárum, tato hra se moc nepovedla. Hlavním kladem je tu asi jen ten příběh, který je fajn, ale to zpracování je vážně tristní. No snad se vývojáři poučí a další pokračování bude hratelnostně únosnější. Moc bych si to přál.
+18
  • PC 30
Víte jak se říká, že scénář k Rychle a zběsile píše pětileté dítě? Tady nemám pochyb, že pětileté dítě má na svědomí celou hru. Co mohlo být špatně je tady špatně. Nevím ani kde začít… takhle špatnou hru jsem už dlouho nehrál. Většinou je v recenzích špatných her psáno „Jinak dobrou hru kazí technické nedostatky…“ nebo „Přes všechno pozlátko se v jádru skrývá nezajímavý příběh…“. Tady ale není ani to pozlátko, ani dobrý příběh.

Hned při spuštění hry jsou úvodní loga firem animovaná, ale nemají zvuk. Je to prostě divný. Pak se střídavě zobrazuje PRESS ANY KEY a PRESS ENTER, ale bere to jenom kliknutí myši. Tohle prostě musí být trolling.

Úvodní část hry je snad to úplně nejhorší. Což je možná jediná výhoda – pokud se dostanete přes ten šílený začátek, tak už vás čeká jen velmi mírné zlepšení. Příběh je nudný, a hlavně plný příšerných, trapných klišé. Dialogy jsou často nesmyslné. Dabing naprosto otřesný. Pohyby úst nesedí s tím, co postavy říkají. Řeč je často uměle zpomalena nebo zrychlena, což byl asi způsob, jak autoři dodatečně vsázeli dialogy do již naprogramovaných animací, nedovedu si to jinak vysvětlit. Věty jsou vyslovovány se špatnou intonací. Mezi větami je někdy nehodící se pauza, zato huba mele dál. Tomu všemu nasazuje korunu až úchylná tendence autorů zobrazovat strnulé obličeje postav z co největší blízkosti. Nejhorší je to pitvoření youkolů, kteří prošli asi největší proměnou. Již to není kmen zvědavých a šikovných lidí, je to banda neschopných, ukňouraných dětí, které by sotva dokázaly přežít dost dlouho, aby si vytvořily jakékoliv tradice. Syberia 3 udělala z izolovaného kmene tlupu kočovných pobudů, kteří jsou na každém rohu.

Ovládání tohoto díla je ale to, co mu dle mého názoru podráží tu jednu nohu, která mu zbyla. Nevím, jak se to hraje na gamepadu, ale i s ním by byla orientace v prostoru s náhodně umístěnou kamerou, která se navíc hýbe všemi směry jako opilá sova, také na hranici použitelnosti. Vstupy do dalších lokací bývají umístěné za rohem, kam hráč nevidí a nemůže tam kliknout. Interaktivní prvky, a hlavně samotný kurzor myši velmi často mizí, a je nutné opustit přiblížený pohled na prohlížený předmět a začít zběsile klikat, aby se zase objevil. Pořád musíte něco otáčet, otvírat, a myš je na to naprosto tragická. Inventář je samozřejmě přizpůsoben na gamepad, takže je veškerá interakce s ním zbytečně zdlouhavá. Hru samozřejmě nejde během konverzací zapauzovat, přestože se na obrazovce něco objeví. Co je ale ještě horší, nelze přeskakovat konverzace a cutscény! Takže pokud vám úžasný autosave uloží hru před předělovou animací, budete se na tu rozplizlou, hůř než hra vypadající abominaci, muset podívat znovu!

Kate se pohybuje ještě strnuleji než její obličejové svaly. Pokaždé, když se rozeběhne, naklání se jako by jela na Segwayi. Její běh je obzvlášť ve vnitřních lokacích komicky zrychlený. Někdy jsem měl pocit, že ovládám reanimovanou mrtvolu, což by v kontextu celé hry i možná sedělo.

Hádanky jsou samozřejmě otravné, obzvlášť v kombinaci se zmíněným mistrovským ovládáním.

Po grafické stránce si myslím hra není špatná, ale byla by na tom daleko líp, kdyby autoři volili statičtější a vzdálenější kameru.

Hru jsem dohrál, přestože to na začátku vypadalo, že poletí. Ono tam totiž přeci jen k vytvoření nějaké atmosféry dojde, obzvlášť během absence záporáků. Hudba taky není špatná, dokonce i ty dialogy začnou být trochu poslouchatelné. Rád jsem viděl i Oskara 2, vůbec by mi nevadilo, kdyby ho v případném pokračování reinkarnovali do automatona ve stylu Terminátora, a měl by k dispozici i nějakou palební sílu (napadlo mě to, když jsem ho viděl sedět v tom hasičském voze, vzpomněl jsem si na Terminátora 3).

Popravdě nevím, pro koho je tahle hra vhodná. Možná jen pro ty, kteří jsou zvyklí hrát špatné, ale dohratelné hry. Znovu už si to rozhodně nikdy nedám.

Pro: hru lze dohrát bez příkazového řádku (zdravím Bethesdu)

Proti: slabý příběh, retcon, tragické ovládání, dialogy obsahově i zvukově jak z Google Translate

+18 +19 −1
  • PC 25
Syberia 3 pokračuje v kouzelné vizi Benoita Sokola, který ve fascinaci východní Evropou a mrazivých dálav vymyslel atmosférický svět, kde hrají prim mechanické automatony a melancholie pusta a chladu. Střet civilizace s přírodou dává člověku materiál na přemýšlení. Prostředí se povedlo, pro fanoušky se jedná o návrat do toho světa, nicméně má tento počin co říci nefanouškům?

Netradičně věnuji odstavec ovládání. Přejít z klasické 2D point and click adventury na primární ovládání gamepadem považuji za kontroverzní, ale legitimní rozhodnutí tvůrce. Nicméně Syberia 3 se neovládá dobře ani jedním. I s gamepadem jsem zápasil, často bylo potřeba u různých mechanismů přesné nastavení úhlu nějaké páčky a to bylo mnohem pohodlnější myší. Též pohyb v intentáři je náročný, k poslednímu a nejčastěji používanému předmětu se dostanete postupným přeskrolováním všech předmětů. Pořád jsem se musel s postavou a jejím pohledem natáčet abych vyvolal příslušnou ikonku. Nakonec jsem sahal střídavě na gamepad i myš, protože se podle situace hodilo vždy něco jiného a minimálně jsem byl nucen myší odklidit neustále překážející kurzor. Mnohé puzzle mají několik vrstev, kdy se přibližujete a oddalujete k jednotlivým částem, nakonec se mi mnohdy stalo, že jsem se takto natáčel opakovaně, protože jsem si spletl jaká ikonka k čemu patří. Zmatečné je i to, že někdy s něčím otočíte a hned se něco stane, jindy akce nastane až když páčku pustíte. Mechanismy strojů volají po zpětné vazbě na gamepadu, leč žádných jsem si ale nevšiml.

Automatické ukládání je další bolest. Děje se většinou na začátku cutscény, takže vidíte stejnou scénu opakovaně. Cutscény jsou časté, dlouhé, nepřeskočitelné a občas interaktivní. Pokud není uložení s cutscénou, potom se můžete vydat opět sbírat předměty, které vám z inventáře zmizely a zopakovat si akce, které jste už dělali. Oproti dojmům ze skromného Telltale like úvodu v léčebně tu jsou v duchu původní série dlouhé pusté lokace a neohrabaný pohyb hrdinky. Pusté lokace a neohrabané pohyby hrdinky jsou však nyní rozparcelované do mnoha částí rozdělených změnami kamery. Kamery, která vám při pohybu hází klacky pod nohy, často jsem po její změně, abych se zorientoval a nevrátil do předešlé obrazovky, musel zastavit. Jindy postavu za jinými objekty ani nevidíte a tak nevíte pořádně kam mířit, moje Walker neustálé walkovala do viditelných či neviditelných zdí. Největším problémem jsou tradičně schody a stísněné platformy nebo když jste někde v dáli od kamery na větší lokaci. Každá změna interiéru, byť jedna místnost, znamená obrazovku nahrávání s běhajícím sněžným pštrosem. Ten je pěkně animován, no mám ho vypálený do sítnice. Někdy v nahrávací obrazovce strávíte déle než v nahrávané lokaci.

Příběhový oblouk s navázáním na předchozí díl a mnohé pasáže typu útěku působí nechtěně parodicky. Většina vedlejších postav, hlavně záporáci, jsou neživotaschopné komické figurky. Jediné moje vysvětlení je, že to mělo posílit můj vztah ke Kate a strojům. Grafika je na obrázcích fajn, v pohybu je to už horší. Je nečekaně náročná, animace kolísají, občas mizí textury, asi dvakrát mi hra zamrzla, modely postav se neustále opakují. Ve výběru anglického dabingu se s tím nemazali, žádný pokus o přízvuk, často mi přišlo, že se baví dva stejní lidé a věk postav nehrál ve výběru dabérů žádnou roli. Ve hře je čeština slušné jazykové úrovně, ale s překlepy ("automatickú uložení"). Rád bych i něco pochválil... Je tu pěkná ústřední hudba. Atmosféra lokací je fajn a příběh má své roztomilé momenty. Technicky vzato je hra dohratelná. Ve své podstatě se jedná opravdu o unikátní počin, spojení nádherné vize s absolutní technickou neschopností za obrovskou cenovku. V obchodech bývá zlevněná o 90%, dva dolary už jsou férová cena. I tak bych hru doporučil jen pro skalní fanoušky série.

Pro: atmosféra, hudba

Proti: dabing, kamera, načítací obrazovky, optimalizace, ovládání, systém ukládání

+12 +13 −1
  • PC 70
Nejslabsi dil serie to je kazdopadne. Syberia nikdy nebyla mistr hratelnosti, ale treti dil tedy technicky dost pomrvili. Ale za me celkove dobry. Ozivene vzpominky z mladi a za to dekuju.

Pro: atmosfera, oscar

Proti: Technicka stranka, hratelnost je krkolomna

+7 +8 −1