Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 100
Nemůžu dát jiné hodnocení, vzhledem k tomu kolikrát jsem dokola navštěvoval zónu, kolik snů se mi o té radioaktivní, tajemné krajině zdálo a kolik hodin jsem strávil přemýšlením o možnostech skutečného pobytu na takovém místě. Vždycky mě zajímali věci okolo výbuchu reaktoru a navíc mám hrozně rád Piknik u cesty od bratrů Strugackých. Hra samotná má potom i pro člověka který tyhle věci až tak nežere tajemný nádech a působí až řekl bych hororově. Hned na začátku vyběhnete z podzemního krytu a už je to tady, první úkol, pistolku do ruky a hurá do víru událostí. Přes několik počátečních šarvátek s bandity a potažmo i armádními složkami se ale začne rozplétat podivný příběh, ve kterém hrajete zásadní roli, navštívíte první podzemní komplex a jste lapeni atmosférou magických, nadpřirozených jevů a víte, že chcete vědět víc, chcete vědět na čem vědci pracovali, chcete vědět kdo je tajemný Strelok a hlavně chcete vědět kdo jste vy !!! Budete se bát, budete bojovat o život, budete se lekat a budete se radovat z každého úspěchu, z každé slušné zbraně kterou najdete a rádi budete za každého kamaráda kterého si v zóně, při své cestě za osvícením uděláte. Jaký však bude mít celý příběh konec, záleží jen na Vás a na tom jaký jste ve hře charakter. Tahle hra je pro mě klenotem hlavně kvůli toho že jsem fanda Černobylu, ale jsem si jistý že dokáže zaujmout každého, se smyslem pro kvalitní atmosféru. Nejlépe chutná večer za deštivé noci :-)

Pro: Naprosto uchvacující atmosféra, rozlehlý a originální svět zóny, příběh z pera Strugackých, ruský dabing

Proti: Samozřejmě že bugy v raném stádiu hry, strašně zprzněný český dabing

+15
  • PC 90
Po mé GTA-CompanyOfHeroesovské vložce se zase vydávám jinam, tentokrát do vod (teda spíše kontaminovaných vod) ukrajinského “venkova“ ve hře S.T.A.L.K.E.R. Shadow of Chernobyl (dále jen SoC). Myslím si, že hru není třeba nějak hodně představovat, takže jen stručně. Hra se odehrává v alternativní postapokalyptické době v oblasti kolem Černobylské elektrárny, která je zamořena radiací a všemožnými mutanty. Vy však mutant nejste, jste sice ne až tak obyčejný, za to ale člověk. Postupně musíte projít celou oblastí takzvané zóny (tak se oblast, kde se hra odehrává, nazývá), kde se setkáte, jak už jsem zmínil s mutanty, kteří se Vás budou pokoušet sežrat, dále s různými bandity, kteří se Vás budou pokoušet ne sežrat, ale zastřelit, a hlavně s vojáky, kteří se budou snažit zabránit tomu, abyste se dostali až do samotného srdce Černobylské elektrárny, které skrývá nejeden poklad. Tam vlastně samotná hra končí, co se tam však bude dít, to už Vám neprozradím. Prozradím jen to, že koncem hlavní příběhové linie celá hra nekončí, můžete se vydat dál prozkoumávat samotnou zónu, sbírat různé artefakty (hra je víceméně kombinací FPS a RPG), hledat lepší zbraně (ty ale nejspíš budete mít už jak dojdete do poslední části hry) nebo se prostě jen poflakovat, zabíjet mutanty nebo vojáky a mít z toho radost.

Celkově ze hry čišela ta pravá postapo atmosféra, kterou jsem do té doby v já osobně v žádné jiné hře nezažil. Hru jsem hrál navíc modovanou, přesněji jsem používal grafické módy Stalker Complete a PhotoRealistic Zone 2, s kterými hra vypadala opravdu krásně a nebojím se říct, že během herní noci jsem měl opravdu bobky, když jsem sám procházel neznámou krajinou, neboť noc ve hře vypadala opravdu jako noc (temná, ne přesvětlená, jako ve většině her).

Jak už jsem zmínil, SoC je FPS hra s prvky RPG, kde sbíráte předměty, máte batoh, vylepšujete zbraně atd. Jedná se o Open-World hru, tudíž mise můžete většinou plnit vícero způsoby a občas i v libovolném pořadí. Během hraní narazíte na mnoho vedlejších úkolů, které herní dobu jen prodlužují. Samotná herní doba jen kampaně mi zabrala cca 20 hodin, což není málo, avšak ani kdovíjak hodně. Já jsem však během tohoto runu (který byl můj už třetí) poprvé začal plnit veškeré vedlejší úkoly, prozkoumával jsem všechny skrýše, které ve hře jsou a které obsahují zajímavé předměty (a že jich je) a snažil se nic nevynechat. Celková herní doba se mi nakonec zastavila na čísle 35 hodin, což není vůbec špatný výsledek. Navíc pro hru, která mě vlastně po celou dobu hraní pořád bavila.

Hodně mě potěšilo, že si vývojáři pohráli i s mnoha detaily, např. každá zbraň má několik druhů munice, zbraně se opotřebovávají, když vypijete vodku, jste chvíli imunní vůči radiaci (:D)

Samozřejmě se však hře nevyhnuly ani pro každou hru dobře známé bugy, kterých zde bylo opravdu hodně. Jako hodně her, ani zde se AIčko nepovedlo odladit na 100% a takové headshoty na 300 metrů moc na nadšení nepřidají (myšleno když AI dá headshot Vám). To, že ještě k tomu vidí za roh a střílí skrze zdi, to už je na pováženou.

Často se však taky stane, že k určitému kladnému bodu hry existuje i jeho stinná stránka. Zde mám namysli to, že mapa je sice hodně velká, jenomže je velká tím způsobem, že délka mapy je tak 10násobně větší než její šířka. Laicky řečeno, abyste se dostali až k cíli k elektrárně, jdete vlastně pořád nahoru. Nedá se jít nijak šikmo nebo diagonálně, žádné zkratky, nic, pořád jdete jen nahoru a když se chcete vrátit např. z elektrárny zpět do první lokace, zabere to hezkých pár minut. Naštěstí jsem to často nepotřeboval, neboť někdy v půlce mapy se dostanete do města, které od té doby slouží jako Vás záchytný bod.

Závěrečné dějství v elektrárně je asi poslední vadou na kráse jinak skvělé hry, neboť je to tam docela otravné a hlavně nudné, prakticky úplně odlišný gameplay než v předchozích částech hry. Ale to uvidíte sami.

Celkově mě však SoC velmi hodně bavil a musím říct, že se k němu v budoucnu ještě alespoň jednou vrátím. Jo a všem, kteří by ho chtěli hrát, doporučuji modíky Complete a PhotoRealistic Zone 2, které hru docela zásadně změní k mnohem hezčímu. Celkové hodnocení 90%.

Pro: + Atmosféra + Příběh + Grafika (s modem Complete a PhotoRealistic Zone 2 to vypada parádně) + RPG Prvky + Prostředí zóny + Vedlejší úkoly, skrýše + Zbraně, itemy, je tam toho fakt hodně, každý si něco najde (plno druhů munice atd) + Herní doba (já to se v

Proti: - AI nepřátel (oneshoty na 300 metrů, vidí za roh, střílí skrz zdi, apod) - Dlouhé otravné cestování skrz zónu - Docela časté záseky - Množství bugů - Závěr hry je docela otravný a nudný (mise v elektrárně)

+15
  • PC 75
Stalker je velmi osobitá série v herním průmyslu. Člověk jí buď miluje, nebo nenávidí. Fanouškovská základna není největší, ale je dosti věrná. Stalkera jsem vždycky miloval, několikrát rozehrál, ale nikdy nedohrál do konce. Až donedávna.

A stejně jako má hra svůj osobitý přístup k žánru FPS, tak stejně tak jsem se rozhodl dnes nezasvěcené lidi trošku seznámit a dovolit jim trošičku ochutnat tento herní "klenot" netradičním stylem. A to sice formou krátké povídky.

Nad Zónou se zablesklo a Nikita se leknutím probral. Protáhl se, zhluboka zívl a rychlým pohledem zkontroloval krajinu kolem sebe. Do Zóny se dostal před dvěma měsíci, ale pocit stísněné atmosféry v této radioaktivní pustině se ho stále drží.
Přemýšlel nad úkolem, co mu zadal Sidorovič. Stalker, jménem Populov se minulý týden vydal do staré fabriky 2km západně a už nevrátil se. Sidorovič si je jistý, že tam zařval. Ne že by mu to vadilo. Toho sobeckého hajzla neměl nikdo rád. A právě sobecká nátura mu přinesla spousty peněz, skvělého vybavení a vzácných artefaktů. Jak je možné že si Sidorovič byl jistý jeho smrtí, to Nikita nevěděl. Sidorovič ale není žádný amatér a je to jeho práce… obchod a informace. Nikitova práce byla zaplnit kručící žaludek. Našel v batohu turisťák a suchou housku. Při jídle přemýšlel o zlých snech, které ho provázejí od doby co do Zóny vkročil. Díky nim trpěl depresemi a deprese vedou ke smrti. To věděl moc dobře. Navíc když má před sebou dlouhou cestu, tak je to to poslední, co teď potřebuje.
Chtěl změnit myšlenky, a tak si zkontroloval vybavení a vydal se na cestu směrem na západ. O továrně slyšel různé zvěsti. Někteří mluvili o podivných postavách, ti druzí zase tvrdili, že tam čas plyne pomaleji. Zóna je prapodivné místo a žije si svým životem.
Sebrat vybavení a co nejrychleji vypadnout, jednoduchý úkol. I přes jeho snahu, se mu však nedařilo se soustředit. Jeden z mnoha faktorů, byl neustálý štěkot psů, ozývající se z dálky a druhý bylo všudy přítomné krákání vran, kterým zmutovaly hlasivky, které dovádělo člověka k šílenství.
Cestou potkal podivnou, světélkující kouli. Byla velká asi jako kopačák a hořela. Chvíli ji sledoval a všiml si, že se cíleně vyhýbá loužím. Nesnažil se to pochopit, Zóna je…nepochopitelná. Lhostejně zakýval hlavou a raději anomálii obešel.
Po pár hodinách ho potkal další problém. Tenhle však očekával. Byli to banditi bránící průchod pod mostem. Nebyli to však hlupáci, co střílejí na první dobrou. Kohokoli, kdo se přiblížil moc blízko, toho obrali o poslední peníz. Tahle skupina měla dobrou strategickou pozici a dobře to věděli. Byla to jediná "bezpečná" cesta na druhou stranu. Nikita si však od veteránů zaplatil informaci, kudy je obejít. "Stejnak vás jednou dostanu." Zamumlal pod nosem, opatrně se vzdálil, a pokračoval vstříc svému cíli.
Obrys továrny se objevil, když se začalo pomalu, ale jistě smrákat. Nebe prořízl blesk a Nikita (nyní již instinktem) sebou škubl. Začalo pršet. Nikita se pomalu blížil ke vchodu a hlavou mu běžely myšlenky, jestli ho tam nečeká stejně bídná smrt jako Populova. Jestli to za ten detektor, co má dostat za odměnu vůbec stojí. Nechtěl nic riskovat, a tak si místo vodky, vzal tablety proti radiaci. Na tohle chce mít čistou hlavu.
Vzal do rukou brokovnici a zkontroloval nabité patrony. Na továrnu se snesla tma a jediným světlem mu byla stará čelovka a občasný záblesk bouřky. Venku burácel vítr a déšť bubnoval na plechovou střechu.
Nikita pomalu kráčel po schodech a vylezl na první patro. Rozprostřela se před ním obrovská tovární hala, která byla vybavena různými stroji, o kterých nevěděl, k čemu slouží.
Pár metrů před ním si všiml Populova těla…Sidorovič měl pravdu...jen jeho oblek by dal nejmíň za 15 000 rublů. I přes nutkání co nejrychleji vypadnout si zachoval klid. Nechtěl nic uspěchat a chvíli vyčkával. Všiml si, že Populovo tělo nemá žádné známky boje. Nikde nebyla krev, nikde díry po kulkách.
Udeřil blesk a zdálo se, jako by na konci haly zahlédl obrys postavy. Nikita zmrzl. Co však bylo horší...tělo zmizelo. Ticho prořízlo hluboké sténání, které nemohly vydat lidské hlasivky. Nasrat na oblek a nasrat na všechnu výbavu. Vzal nohy na ramena a běžel k východu, brajíc schody po dvou. K východu už nedoběhl…
Není jisté, co Nikitu a Populova v továrně zabilo. Jisté je jen to, že Nikitův řev probudil Stalkera z nočních můr, někde nedaleko na východě.


Tak...asi jste pochopili, že devízou Stalkera bude jeho herní svět a jeho atmosféra. Co se týče mne, tak asi neznám hru s lepší atmoškou. Vanillu dnes již asi nemá cenu hrát a já osobně jej vždy hrál s Datastor modpackem. Pokud chcete HC zážitek, kde padnete na jednu kulku (nepřátelé taky) a jste schopní překousnout nějaké ty bugy (modifikace hru dost opravují), tak dejte této osobité FPS akci s prvky RPG aspoň šanci. A co vy víte. Možná zapadnete do klubu fanoušků, kteří budou tuto sérii milovat tak moc a i tak stejně jí v určitých chvílích nenávidět. Prostě láska na celý život.

Pro: Nesmrtelná atmosféra, Zóna žijící si vlastním životem, balistika zbraní.

Proti: Otřesná optimalizace i na dnešních strojích, bugy, bugy, bugy...crashe, crashe, crashe.

+15 +16 −1
  • PC 95
Pro me snad jedno z nejvetsich prekvapeni poslednich let. Po nekolikaletem vyvoji jsem prestal verit v nejaky uspech a hra me prakticky vubec nezajimala. Tim lepe. Ocekavani bylo nulove, tudiz konecny dojem ze hry byl masivni. Pravda, Stalker ma sve mouchy, ale vyzaruje z ni nejaky zvlastni tip radiace, jenz me naprosto ucaroval. Za 90% se urcite nikdo na me zlobit nebude.
+11
  • PC 95
A) Proč jen 95%, co tech 5?
-ozivovani zabitych stalkeru, staci 2-3 dny pockat a uz jsou zase mezi namy
-stamina vs. casove omezene ukoly, kdyz uz musim behat z jednoho konce sveta na druhej, tak by to apson mohlo trochu ubyhat bez neustalych prestavek
-zombie, jsou hloupe, porad huhlaji a desne se loudaji, to ze po me strili samopalem jeste zkousnu, ale ze na sebe nektere z niceho nic zacnou pokrikovat bojove pokyny..
-radiace je sice vsude, ale tech mutantu mi tam prislo proste malo
-raketomet, zbytecna to vec, nasel sem ho celkem 3x a raket do nej taky 3, jenze k cemu je, kvuli clobrdum ho tahat nebudu a na vrtulniky ani obrnence jaksi nefungoval
-malo moznosti co se tyce zapojeni k nektere z frakci a pocitu sounalezitosti s ni

B) Proč těch 95%
-všechno ostatni
+11 +14 −3
  • PC 90
Pravda je, že hru nestihli dokončit a občas je to vidět... Ale prostě ta atmosféra.. Ta člověka umí naprosto chytit. Ať už je to kvůli tomu, že se částečně zakládá na pravdě, nebo dokonalému znázornění ponurosti zóny. Grafika je taky velice silnou stránkou hry. V podstatě hru vyzdvihují jen tyto 2 faktory. Atmosféra a grafika. Ostatní je dost nedoladěné. Ale ač je neduhů hodně, tyto 2 věci to prostě dokáží tak krásně překrýt, že jsem míň než 90% nemohl dát.
Dojem kazí pouze to, že buď jsou v zóně veškeré zbraně silné asi jako lví pšouk nebo nepřátelé mají přehnaně mnoho životů a nejdou ,,srozumitelně" zabít. Ve hře se taky nachází mnoho bugů a mnoho věcí není dodělaných.

Jinak dost názorově souhlasím s uživatelem WALOME. Ty špatný stránky vystihl dobře. Zóna nežije tak jak se tvůrci snažili předstírat. Nikdo nikam nechodí. Jen stojí jako sochy. Nikdy nikomu nedojde munice. Nikdy nenajdete mutanta na neobvyklích místech. Krom jedné invaze mutantů v armádních skladištích. Ta je náhodná a opravdu ohromující... Ale ač s tím vším souhlasím. Nic nemění na mém hodnocení. Hra mě defakto poznamenala na celý život. Po poravdě řečeno nevím čím. Ale je to tak. A to proto si zaslouží kvalitní ohodnocení.

Pro: grafika, příběh, ATMOSFÉRA

Proti: neúčinnost zbraní, nedodělané, mnoho bugů

+11
  • PC 90
S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl je skvělá hra s velkým důrazem na atmosféru a příběh. Hra se odehrává v opuštěném městě Pripyat a jeho okolí a vypráví příběh sběrače surovin, známého jako stalker, který se snaží přežít v nebezpečné zóně kolem havarovaného jaderného reaktoru v Černobylu.

Atmosféra hry je skvělá a díky detailnímu zpracování herního světa se cítíte, jako byste byli skutečně v opuštěném městě plném nebezpečí. Navíc příběh hry je velmi zajímavý a nabízí mnoho zvratů a tajemství k objevení.

Kromě příběhu se mi také líbila hratelnost hry. Bojový systém je poměrně realistický a vyžaduje od hráče přemýšlení a plánování, zatímco různé schopnosti a vybavení stalkerů poskytují dostatek možností pro individuální styl hraní.

V celkovém hodnocení bych S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl zařadil mezi jedny z nejlepších her svého žánru. Nabízí několik originálních konců, které jsou velmi zajímavé. Atmosféra a příběh jsou skvělé a hratelnost je zábavná, i když pro některé hráče možná příliš obtížná. Pokud máte rádi stealth a akční hry s otevřeným světem, rozhodně byste si tuto hru neměli nechat ujít.

Pro: Atmosféra, Příběh, zvrat na konci

Proti: Pro některé hráče možná příliš obtížná

+11
  • PC 50
Když jsem poprvé o hře Stalker četl asi před sto lety, říkal jsem si "páni". Na hru jsem se těšil, ale když vyšla, mé pc bylo staré a hru by ani nespustilo.
Dostal jsem se k ní dnes. A byl jsem velmi, ale opravdu velmi zklamán. Vysvětlím proč: Představoval jsem si fungující svět, který autoři slibovali. Lovící stalkeři, bestie pobíhající ve smečkách lovící se navzájem, řadu nepředvídatelných situací a tak dále. Nic z toho jsem nedostal. Pravda, psi mi občas přeběhli přes cestu, občas i zabili někoho, s kým jsem potřeboval mluvit, ale to bylo tak všechno.

Ony anomálnie jsou jen možnosti jak zemřít. Četl jsem, že anomálie budou typu "v ruce ti zrezne zbraň" nebo "v batohu ti vybuchnou náboje" nebo tak něco. Ale v čem jsou anomálie zajímavé, když vás každá zabije? Sice jiným způsobem, ale rozdíl v tom nevidím.

O příběhu se mluvit nedá. Naštěstí se nejedná o rpg, takže jsem se ke konci hry nezdržoval s vedlejšími úkoly (stejně jsem měl všeho tři zadky) a šel po hlavní lince. Ta mě nevtáhla ani náhodou. Je to asi tím, že jsem furt hledal nějaké dokumenty pro chlapa, který jen stojí za barem. Nemá žádný charakter, jen stojí a dává vám úkoly. A to je nuda.

O denním režimu postav se taky mluvit nedá. Tam, kam se stalker v první minutu postavil, tam jste ho na konci hry našli. Kromě pár výjimek (já narazil asi na tři). A všichni s vámi vedou ten samý dialog...

Jediná věc, která mě bavila (ale to je asi díky DATASTORU) byly přestřelky. Hrál jsem na Veterána a přestřelky měly opravdu koule. Zvuk zbraní parádní, nábojů málo, zbraní málo a AI taky nebyla úplně špatná, ačkoliv mi do rány chodili docela často.
Zážitek bohužel kazil respawn nepřátel v určitých lokalitách, takže když jste šli po sté k nádraží, tak tam po sté bojovali stalkeři s banditama. To už jsem se ani nezúčastňoval.

Konec hry dopadl tak jak dopadl. Nijak. I když jsem později četl všechny konce, tak nemají žádný větší význam. A to ani nemluvím o tom, že jsem se celou hru neztotožnil sám se sebou a tudíž mi bylo úplně fuk, co nebo kdo se ze mě stane.

A obdivuji všechny, co hru dohráli bez auta...

Závěrem si musím povzdechnout, že tuto považuji za další promrhaný potenciál. A je to škoda.

Jo a artefakty, že jsou děsně cenné? Měl jsem jich tolik, že jsem nevěděl co s nimi...

Pro: DATASTOR modpack; noc; poslední lokace, možnost prakticky všechny postřílet jak psy

Proti: postavy nemají charakter, nejsou zajímavé; zvláštní neosobní děj; atmosféru kazí množství faktorů; příliš mnoho zbytečných frakcí

+10
  • PC 90
Od STALKERa jsem původně čekal něco mnohem víc RPG-like, nedočkal jsem se. Ale dočkal jsem se sice v mnoha směrech nevavážené a bugy narvané FPS, jejíž atmosféra mě ovšem už v úvodní lokaci naprosto uchvátila a STALKER mi tak dal jednoznačnou odpověď na to, jestli může existovat Fallout ve 3D.
Procházky po okraji zóny jsou neskutečně atmosferické až už jen kvůli nim rozhodně stojí si tuhle hru zahrát. Bohužel v dalších lokacích už jsem narážel na zvýšené množství bugů a nedodělky v gamedesignu byly cítit na každém kroku a i když atmosféra sama o sobě držela hru hodně vysoko skoro celou dobu, tyhle kiksy byly cítit a místama i docela dost.
Nebál bych se říct, že STALKERa je třeba hrát pro zážitek, protože samotnou hratelnost s jejími chybami a nevyvážeností lze těžko označit za kvalitní. Hodně chyb jistě napravují všemožné modifikace a pohrávám si s myšlenkou že někdy stalkera zkusím zahrát řádně upraveného.
Každopádně minimálně první část zóny doporučuju projít každému, už pro ten zážitek.

Pro: *ATMOSFÉRA*

Proti: nědodělanost, nevyváženost, bugy,

+9 +10 −1
  • PC --
Stalker mě velmi mile překvapil jen co je pravda. V době, kdy jsem nad originální produkcí v žánru FPS takřka zanevřel se mi do rukou dostal tento ukrajinský klenot a inu, pošmáknul jsem si. Rozdíl národů Evropy a Ameriky se věru pořádně liší a vývojářům z Ukrajiny se výtečně podařilo vnést ducha země do své hry. Atmosféra ze hry doslova teče na každém rohu a hráč má sto chutí se v ní utopit. Zatímco v takovém Bioshocku je atmosféra výsledkem složitých procesů při vývoji, vsadil bych se, že v případě Stalkera to prostě nějak vyplynulo. Volnost pohybu, zajímavý děj, vynikající lokace a těch pár vkusně zakomponovaných RPG prvků dělají ze Stalkera titul hodný té nejvyšší pozornosti. Jediný nedostatek je příliš uspíšený a odfláknutý konec hry.

Pro: atmosféra, rpg prvky, volnost, lokace, grafika, zvuk, ...

Proti: konec hry

+9
  • PC 95
Na tuhle hru jsem čekal od roku 2001 - pamatuju si, když ten rok vyšel trailer, tak jsme na něj s kamarády čuměli s otevřenou hubou : ).A přestože hra samotná vyšla až o 6 let později, poněkud vykuchaná a bez co-op módu (v kterej jsem doufal), tak jsem si jí užil jak málo co.GENIÁLNÍ atmosféra, která jednoduše zastínila jakýkoliv negativa a vytvořila pro mě ze Stalkera druhou nejlepší hru 2007 (po Zaklínači) tu totiž zůstala.Dohráno dvakrát, a netrpělivě čekám na Clear Sky.

Pro: Atmosféra

Proti: HW náročnost s dynamickým modelem osvětlení, spousta lidí kterým se Stalker nelíbil :(

+7 +8 −1
  • PC 95
Pro mě nejlepší hra roku 2007. Její nejsilnější zbraní je skvělá atmosféra. V (pro nás) důvěrně známém prostředí se schovává živoucí svět. Stačí se jen procházet. Na cestě víří vítr listí, na opuštěné zastávce se baví skupinka stalkerů, v dálce loví smečka psů a celá krajina se pomalu noří do tmy... Máte pocit, že jste prostě tam. Celkový dojem jen dokreslují rusky namluvené hlášky vašich kolegů a trošku otrhaný vzhled některých jedinců, co neměli štěstí. Hlavní hrdina mi byl taky velmi sympatický, žádný macho blboň, konečně zas jednou nehrajete za horu nagelovaných svalů. Všechny lokace mají něco do sebe, nepřátelé jsou nádherní a podzemní prostory k posrání. Jediné co hru trochu kazí, jsou stále se opakující vedlejší úlohy. Pokud ale vytrváte, tak dostanete odměnu ve formě vzácných artefaktů, jenž běžně snad ani nejdou najít a učiní z vás poloboha. 7 konců se skvělou exkurzí po elektrárně a Pripjati jsou jen třešinkou na dortu. Pro ty, co mají rádi post-apo prostředí a atmosférické hry z vlastního pohledu naprostá povinnost. Pochybuju však, že je někdo takový a ještě tuto hru nedohrál.

Ještě jedna poznámka ohledně bugů. Pokud hru opatchujete, tak na ně můžete zapomenout a navíc vám poběží znatelně rychleji.

Pro: Atmosféra, prostředí, všechno

Proti: Běhání sem a tam při plnění úkolů omrzí velmi rychle

+7
  • PC 80
Docela dobrá hra se skvělou atmosférou, ačkoliv jsem z toho nebyl tak na větvi, jak jsem podle ohlasů hráčů a recenzentů čekal. Možná to bylo tím, že jsem to hrál až tři roky po vydání kdy technologie pokročila, a že jsem těsně předtím dopařil Call of Duty Modern Warfare 2. Možná je to ale prostě tím, že Rusáci a Ukrajinci prostě dělají hry jinak, jak se už mnohokrát potvrdilo. Každopádně mě Stalker bavil a po třech letech odkládání jsem si ho konečně užil. Docela mě ale rozladilo podání příběhu, který jsem pořádně nepochopil dokud jsem si na Wikipedii nepřečetl podrobně popsanou anabázi a na Youtube neskoukl všechny alternativní konce. Do té doby jsem v tom měl guláš, ale potom jsem pochopil, že zápletka je vskutku zajímavá a zejména jeden její prvek (bacha spoiler!), tedy že hlavní hrdina má zabít sám sebe a neví to kvůli amnézii, je hodně obskurní. No nic, Clear Sky už se nainstaloval, jdeme pokračovat ve Stalkerování.

Pro: Atmosféra, zbraně, grafika

Proti: Některé funkce jsou nedotažené do konce, vedlejší mise jsou vcelku o ničem

+7
  • PC 75
S.T.A.L.K.E.R. je hra, kterou jsem netrpělivě očekával a jak to jen šlo, okamžitě instaloval. Těšil jsem se na volný svět, kopu misí a jednoho stalkra, samotáře, který jde nadobro zastavit katastrofu, která se udála v Černobylu a chod dějin se touto hrou krapet změnil.

Nicméně jsem neváhal a okamžitě hru spustil. Ze začátku mě vcelku bavila. Místa zamořené radiací a ponurý svět dělal ze hry naprosto brutálně vyvedený atmosferický nářez, který dokonal Saša na kytaru skoro v každý vesnici. Také příběhově mě bavila, ale to až do osudné chvíle, dokud jsem nedorazil do Pripjatě. A že to cesta za příběhem byla skutečně náročná.

Nevím, nechci z toho ukrajinský tým nijak srážet, ale ty roky vývoje na hře zanechali celou řadu naprosto brutálních chyb a bugů, které mě ve hře strašně, ale naprosto příšerně rozčilovali.

Není spoiler, když řeknu, že jednu misi jsem musel hrát dvakrát, když jsem k dané věci přišel a člověk, se kterým jsem musel promluvit se mi zasek v půli cesty a nemohl jsem se k němu přes mříže dostat. A věřte mi, že ta cesta nebyla nijak jednoduchá. Vlastně jako jakákoliv jiná cesta za cílem, která v tomto případě byla potřeba splnit. A takhle se mně to nestalo poprvý. Nehledě na to, že se ve hře pořád jenom chodí. Z bodu A do bodu B klidně i půl hodiny, hodinu.

Kolikrát jsem si i řikal, že se na tu hru, upřímně vykašlu. Neměl jsem na to nervy pořád chodit z bodu A do bodu B přes tisíc obnovených nepřátel, který jsem na daném místě snad tisíckrát rozstřílel (postupem času už jsem mapy jenom probíhal)) a po opětovném načtení mapy se mi tam zase váleli s kulometem v ruce.

Každopádně to vyhrála neskutečně hutná atmosféra a fakt, že jsem si příběh opravdu užíval. Příchod do Pripjatě a výsledný jaderný reaktor byl totiž vrchol celé hry a já jsem byl ve výsledku skutečně rád, že jsem na konec došel. A to i přesto, že moje cesta obsahovala tisíc loadingů, protože jsem prostě nebyl schopný kvůli nějakému bugu jít dál. A že jsem měl kolikrát opravdu rozhodnuto, že na hru kašlu.

Ve výsledku mě ale hra zklamala. Atmosféra se snažila, ale ty roky vývoje mohli dopadnout krapet líp.

Pro: neskutečně depresivní atmosféra, fantastické prostředí a zajímavý RPG systém

Proti: chvílemi neskutečně těžké, respawnování nepřátel a tuna naprosto příšerných bugů

+6 +7 −1
  • PC 80
Hneď na začiatok môžem povedať, že táto hra sa vydarila. A prečo tomu tak je, hneď vysvetlím.

Základ tvorí skvelá hrateľnosť. Autori sa očividne vyhrali a hra je komplexná. Od starostí s vybavením, cez radiáciu, lekárničky, muníciu, rozhovory, misie atď. až po boj so skvelou AI. Naozaj nepoznám veľa FPS, ktoré sú takto do hĺbky rozpracované. Vyzdvihnúť musím snahu autorov o reálnosť, ktorú obmedzili len do takej miery, aby hra bola hrateľná. A pochváliť musím najmä skvelú AI, ktorá až na pár momentov sa správa naozaj rozumne a dáva hráčovi v prestrelkách zabrať.

Ďalšia vec, ktorá robí hru kvalitnou je technické spracovanie. Hra je rozsiahla s mnohými lokáciami, ale napriek tomu je hra vyladená a bez otravných bugov, ktoré sa samozrejme občas vyskytnú, ale väčšinou ich vyrieši načítanie uloženej pozície. Hra je tiež stabilná, len raz som zažil jej pád. Rovnako v celku svižné sú aj loadingy a navyše nie sú ani príliš časté a prebiehajú len pri presune medzi lokáciami. Grafická stránka je super ešte aj dnes a má jedinečnú post-apokalyptickú atmosféru. Krajina je ponurá a budovy, autá, stromy a všetko čo v hre vidíte do toho skvelo zapadá svojim spracovaním. Rovnako sú dobre spracované aj postavy a pohyby. Najviac z technickej stránky zamrzí absencia dabingu rozhovorov, nadabovaných je len pár kľúčových chvíľ.

Príbehová stránka je asi najslabšia v celej hre, to ale vôbec neznamená, že by bola zlá. Tvorcovia sa s príbehom vyhrali, doplnili rôzne vedľajšie misie, encyklopédiu s popisom všetkého, čo v hre môžete nájsť a rôzne doplnkové texty, ktoré dotvárajú pozadie toho čo sa v zóne udialo, alebo sa deje. Hlavná príbehová linka však trochu pokyvkáva na tom, že príbeh podáva dosť nárazovo a nie veľmi zaujímavo, ale v konečnom dôsledku to nevadí, pretože všetky ostatné zložky hry sú skvelé.

Jednoducho výlet do zóny sa vyplatí, hra je prepracovaná, rozsiahla a nekončí po 4-5 hodinách ako väčšina FPS hier. Hra sa nebude páčiť asi len niekomu, koho komplexné a ťažké hry odradzujú.

Pro: komplexnosť, hrateľnosť, náročnosť, ai, grafika, reálnosť, prostredie

Proti: podanie príbehu, absencia dabingu

+6
  • PC 95
Dlouho se na tuto hru čekalo a vyplatilo se.Super hra.Hutná atmosfera,super souboje na těžší obtížnost.Jen mě někdy štvalo,že po vystřílení nepřátel před vstupen do jiné lokace a případnému vrácení,byly nepřátelé opět na místě a s málo náboji to potom bylo peklo se dostat zpět.

Pro: skoro vše

+2 +6 −4
  • PC 40
Stalker, ako mix sandboxu, koridorovky, RPG a FPS, si zobral zo všetkého to najhoršie. Zo sandboxu sú to stále sa generujúce opakovateľné questy a nutnosť behať tam a späť v lineárnom svete, kde ste ako hráč, stále uzavretý metrovým plotom, ktorý ani za boha nevie vaša postava preskočiť. Keď už sa mi generujú náhodné questy a vkuse ma posielajú tam a späť, tak aspoň nech je svet otvorený, nie že musím 20 krát prebehnúť cez tú istú debilnú cestu pre kristove rany.

Pri hre, ktorá to hrá na realizmus, mi prišlo mierne podivuhodné, že počas prestrelky sa moja postava dokáže napchať 10 krajcami chleba a tak sa zázračne doplna vyliečiť. Nerozumiem, prečo na nepriateľoch nie je vidno keď dostávajú zásahy. Strieľam po nich, oni strieľajú po mne až kým jeden nepadne. Pri absencii tejto animácie a pri tom pochybnom aime, aka "realistickom, nie je teda vôbec zrejmé či vlastne triafate nepriateľa alebo nie. Stalkeri sú jednoducho borci, ktorí nejaký ten šrám (zásobník z kalacha) na sebe nedajú poznať.

Technická stránka je príšerná. Okrem bugov, ktoré ma donútili loadovať staré pozície a opakovať aj hodinový gameplay, hra padá, postavy sa zasekávajú, AI je tragická, myška v menu akceleruje, hrajkanie sa s inventárom je horšie ako v Diable, otrasná mapa, otrasný denník, debilný design všetkého, pane bože dosť.

Nebyť podarenej atmosféry a dobrého settingu, ktorý ma bavil už v knižnej predlohe a najmä filmovom spracovaní od Tarkovského, tak je to na nulu. Počas drvivej väčšiny hrania som si predstavoval, že by som radšej sedel za riadicim pultom 26. apríla 1986 v Černobyle ako tu doma v 2011 za PC so zapnutým Stalkerom.
+2 +16 −14
  • PC 80
S.T.A.L.K.E.R. je výborná akční hra z neokoukaného černobylu, kde se to hemží samými mutanty a ruskou armádou. Hlavním tahákem hry je bezesporu atmosféra celého S.T.A.L.K.E.R.S.K.É.H.O S.V.Ě.T.A která by se dala (klišovitě) krájet. Pokud hru hrajete v originále tak atmosféře rozhodně přidá ruský dabing, ale někomu se to nemusí líbit. Mě osobně dostala grafika, která je celkem na vysoké úrovni. Taktéž mě dostala realističnost hry = hladovíte - najeste se, krvácíte - obvažte si to. Teoreticky by se dalo říct že je S.T.A.L.K.E.R. takový TES IV: Oblivion, teda mě to občas připadalo. Někdy mě však překvapila hodně vysoká obtížnost, teda do té doby, dokud si nekoupíte či nenajdete pořádnou zbraň a nějaké to ''brnění'' (než sem prošel ze začátku pod železničním mostem, použil sem load minimálně 10x)

(btw. Hra je k dostání i s CZ dabingem, ale ten z celého srdce nedoporučuji.)

Pro: Atmosféra, grafika, prostředí celé hry, volnost, rpg prvky (questy, nakupovaní nového vybavení), mutanti (např. ten ječící pošuk v střelcově skrýši, tam mi vyletěl tep nahoru rychlostí světla), pár strašidelných lokací či úkolů.

Proti: Bugy, občas velmi vysoká obtížnost, cestovaní po mapě (poprvé velice přijemné, ale když máte chodit 15x tam a zpět, tak vás to začne nudit)

  • PC 75
2017-03-28
CHERNOBYL
Todle je mnohem lepší. Tak zaprvý, proč odvážej mrtvý stalkery ze zony? Zadruhý, kdo by se staral o polomrtvýho stalkera a ještě mu dával rady do začátku? Možná ho tak okrad. Říkáte hustčí atmosfera? To nebude ten správný výraz. Spíš filmová. Já nevim, já si přijdu, jako bych to hrál obráceně. Jednička je uplně jiná a grafika se zas tolik nezměnila, je jen o trochu barevnější. Při chuzi se houpete jako stará bába, máte problém se trefit, ale pocit ze střelby už připomíná kvalitní FPS-ko, vyplatí se už zapnout výklony. Stylem přestřelek mi to připomíní No One Lives Forever (což si musím někdy zahrát). Proč, proč otočili inventář? Abychom v tom měli bordel? Aspon se vám předměty štosují pod kurzor, když už nic. Někdo tady žadoní o další lékárničku. Sám jich mám málo, tak mu dám ránu z milosti. Tak, jsou tady všichni mrtvý. Misi jsem splnil sám. Todle je mnohem lepší. Bedna jde rozstřelit. To předtím nešlo! Se uzdravuju sám? Když běžím, tak se konečně houpe zbran. Baterka je taky lepší. Celý to pusobí otevřenějším dojmem. Je legrační, jak někteří stalkeři mají na sobě Addidasky a tepláky se třema pruhama. Tady někde bude i nákupní centrum. If you wanna pass, must pay. If you have no money, get outta here and dont try sneak thruu. Nemám rád, když mi někdo řekne NE. Za pět minut byla cesta volná… Pejsánci jsou tady nějací plaší, už mám na svědomí čtyři. Dokonce je mužu prošacovat. Chytnu akorát vzteklinu. Fuj, ty musej smrdět. Těch plotu jsem si předtím vubec nevšiml. To nemužu přelízt nebo přestřihat? Přestřelky super! Už mužu střílet rychlopalebně. Akorát se mi zvedá hlavěn, ale to je naprosto v pořádku! S Kalachem je taky radost střílet (Jak to mohli tak dokurvit?). Tak už to mám, troufaj si jen ve smečce! Proti samopalu stejně nic nezmužou. Je radost ty bestie střílet. Když běží rovně proti vám, tak to mám nejradši, než je nahánět přes pul mapy! To se mi zdá nebo ten čokl po zásahu pajdá? Když ho trefíte do hlavy, tak udělá krásnou roznožku. … Lehni!
Přestřelky už připomínají klasické FPS-ko. Grafika je řekl bych dokonce lepší. Noci jsou tady opravdu slabší.
Nově jsem si dal mapu pod Q, protože k podvěsnýmu granátometu se skoro nedostanu a stejně se ted hodí víc do řady vedle zbraní, a už si to s inventářem (Tab) tolik nepletu.
- vedle inventáře (standardně Tab)
2017-03-29
Takhle rychle MP5-ku nepřebíjím ani já! A to jsem se jí hodněkrát napřebíjel! Tak jo, nová oblíbená disciplína, přinesl ohon zmutovanýho psa. No problem. Jsou tady taky kočky? Přijde mi to nefer lovit jenom některý zvířata. Mají snad výjimku? Je snad pes nebo prase v něčem horší?
Ted jsem přišel na to
Líbí se mi, jak je po bitce doráží. To je uplně novej originální prvek! Ted jsem si všimnul, že zbran mužu přetáhnout double-clickem. Ted se dokonce mužu po smrti kolem sebe rozhlídnout. To mi předtím taky vadilo, že jsem si nemohl zkontrolovat, odkud to přišlo.
Tak todle je pecka. Už mi to nepřipomíná Project IGI jenom rozlohou, ale i stylem plížení mezi vojáky. Rozhodně se tady střílí dost, ale k cíli vede několik cest. Mužete si vybrat, jestli obejdete hlídku, počkáte si do tmy, nebo jako já vezmete tábor čelním utokem. Na ruzných místech jsou zakopané cennosti, ale většinou se kolem hemží vojíci a tak dostat se k nim není vůbec lehké. Vadí mi, že každý vydrží zásobník z Kalašnikova a trefit hlavu na větší vzdálenost je zázrak. Každopádně to má už něco do sebe.
Tolik světla v pul desátý? Krásná apokalyptická obloha. Unload! Tvl, ono to jde vybít! Tak to nemá chybu. Abych jenom nechválil, tak to spamování banditu mě taky pěkně sere. Navíc ve tmě vás vidí asi tak stejně jako ve dne. Na piču. Na černobylskou zonu je tu moc živo!
Pokud není dostatek 9L náboju, tak je zbytečný, abys tahal dvou a pul kilovou MP5-ku, a vemeš si jenom Walthera, že jo. V opačným případě je zbytečný Walther.
Pokud by byl všude dostatek 9L náboju, tak si vystačíš jen s MP5-kou.
Pokud by byl všude dostatek 9L náboju, tak je zbytečný Walther.
Nevim, o co se snažili s tím nižším posedem. Je to blbost. S odtahováním mrtvol si ale poradili výborně – jednoduchou kombinací kláves.
Perfektní je, jak rozdělili mapu na uzemí s ruznou výzbrojí, výstrojí a municí. Takhle se i první kousky dostanou znovu ke slovu, když vás pošlou plnit úkol zpátky, protože bez náboju si tam dlouho nezastřílíte. To se jim fakt povedlo. Nevadí mi ani ty ukoly na čas. Má to něco do sebe. Stejně jako když si chcete zkrátit cestu přes les. Většinou je to časová ztráta i munice.
Laboratoř je jako luxusní! Zpracování inventáře (když pominu ty strany) je taky zdařilé. Na zbran si mužete připevnit takřka cokoli jako v reálu od tlumiče, přes optiku, granátomet až po zásobníky s ruznou municí. Zásobníky jdou vybít a dokonce se celková hnostnost odčítá od vystřelených náboju. Klobouk dolu. Přitom to všechno funguje a nijak zásadně nebrzdí hru.
Tak mě napadlo, že sestřelím pštrosa a málem mi spadnul na hlavu. Jako v reálu!
- Well I have said, what I had to say. Now you talk
2017-04-03
Out of laboratory, back to currier.
Yantar.
Granátomet na trojku. Jednička jako záložní zbran je dostupnější při ustupu. Pak mi vyhovuje i posloupnost utočná puška – podvěsný granátomet/etc. Stejně tady bych to měl mít zvlášt, protože to není vyloženě vyhrazené místo pro granátomet jako zbran, ale switch. Jenže to bych musel mít volné místo. Čtyři zustává nuž a pět nějaký šroubky. Optika je zvlášt.
2017-04-04
Yantar. Bažiny.
Konečně jsem se naučil s sebou tahat jenom jednu zbran od každýho typu! Např M4 (podle dostupnosti munice)/pumpa/9mm pistole. A nic víc.
Už mě to spíš sere než baví. Je to moc dlouhý, což by u lepší hry nebyl problém. Právě akce je nudná. Prostředí ožralu od ohýnku mě taky neláká, nejradši bych je tam sejmul všechny, zvláš ty debily, co pořád opakujou jednu frázi dokola, nebo vám stojí v cestě.
Neustálý doplnování mnice a třídění materiálu je otravný. Přestal jsem vnímat rozdíl mezi nocí a dnem.
Proč pořád natahuje závěr? To si nevšimli, jak to zdržuje hru? Zvláš když je nabitá. Hlavně že si hrajou na detaily a to hlavní poserou. Pripyat vypadá dobře. Socha Lenina, nebo alespon to, co z ní zbylo, mi učarovala. Příznačný rok 1917, mimochodem na podzim bude mít Velká říjnová revoluce výročí, tak doufám, že s vlaječkama (nebo i bez nich) vyrazíte do ulic a nebudete sedět doma u počítače!
Komu že konec přišel nudnej?
2017-04-05
I want to be rich. Konec. Hurá! Závěrečné poselství a mužu to odinstalovat. A to jsem si myslel, že to nedohraju, protože mě to už začínalo otravovat. Nicméně Pripjat se povedl. Nakonec tomu dám solidních 80.
Stalker je zvláštní, udržuje si svou atmosferu a má řekl bych s blížícím se závěrem tendenci gradovat. Když nebudete plnit všechny pitomosti, co po vás ostatní chtějí, tak se tam i za pár dní dostanete. Nejlepší lokace jsou v podzemí, na zemi zase otravují roztomilá zvířátka, který je radost kosit u silnice. Dalo by se to tak hrát jako samostatná hra. Bohužel přestřelky s vojáky jsou pořád na předpotopní urovni a mužou bavit jen malý haranty, co nic jinýho nikdy nezkusili.
Tak co mi tahle hra nejvíc připomíná, tak jen namátkou – Tresspassera, Carnivores, už trochu mín OFP, Project IGI (hlavně druhej díl), a když jsme u těch otevřenejch terénu, tak nic se nevyrovná OFDR, tam byste se s vaším orientálním smyslem ztratili.

Pro: Ted mě nic nenapadá.

Proti: Ta tma se nepovedla. Časem rozdíl mezi dnem a nocí přestanete vnímat.

  • PC 80
Stalker byl původně román od bratrů Strugackij, v roce 1979 byl promítán dokonalý film od Andreje Tarkovskijho, který posadil i Americké publikum s otevřenými ústy na zem a sklidil neuvěřitelně pozitivní ohlas(nekoukejte na něj, není určen pro konzumního diváka zvyklý na rychlokvašky). V roce 2007 vyšla hra Stalker, která se snaží čerpat z atmosféry románu i filmu, avšak co je nutné zmínit vše bere velmi specifickým způsobem po svém. Hra se mi hlavně líbila svou atmosférou.

Pro: atmosféra, grafika

Proti: nahrávání mezi lokacemi

-4 +9 −13