Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 95
Jedna z mála her, která mě donutila dostat ze sebe nadšení ještě předtím, než jsem jí dohrál. :)

Možná za to můžou nostalgické vzpomínky na mládí, nebo taky fakt, že zrovna probíhá corona krize, ale strašně mě baví náplň herních dnů. Jít si jen tak po škole s partou někam pokecat, balit holky na nádraží, nakupovat věci v akci, jít do kina... jít ven... i mimo okres... moct opustit dům... blbá corona. :(
Každopádně ze všech nabízených akcí jde většinou udělat jen JEDNA. A každá z těch akcí je nějakým způsobem výhodná, protože zvyšuje statistiky (ála Princess Maker). Co je horší, tyhle akce NEUSTÁLE přibývají (ála Stardew Valley). Takže místy opravdu dumám nad tím, jestli vzít Chie do kina, abych měl díky lepšímu vztahu bonusy do příšeráků, anebo radši půjdu na brigádu do nemocnice, protože potřebuju zvednout odvahu a za prachy si zítra koupím novou zbraň, protože bude pršet, a v obchodě mají slevu...

Ano, dungeony jsou zdlouhavý opruz, ale na normální obtížnost to žádný velký grind nechce. Zatím jsem každý dungeon prošel natřikrát. První průchod testovní - zjistit odolnosti nepřátel a jaké proti ně používat správné Persony,, nechat si nakopat prdel od bosse a radši utéct do města koupit lepší výbavu. Druhý průchod - znám všechny slabosti mobů, sem lépe vybavený, všechny vykydlím, sejmu bosse. Třetí průchod - ve městě jsou najednou questy, které mě posílají pro předměty z už "vyčištěného" dungeonu, takže jím prolítnu, posbírám předměty a pokusím se porazit na konci mnohem těžšího bosse, asi abych se nenudil.

Klasický problém jrpg s opakující se hudbou.
1 až 5 hodin - Ale jóóó, má to celkem dobré písničky
5 až 8 hodin - Ježiši už to začíná být dost otravný
8 až zbytek hry - Jór efééékšóón, jór eféékšóóón, jór eféééééékšóóóÓÓÓóón... ^_^ odkaz 

Snad každou postavu, kterou jsem potkal, jsem si zamiloval. Kromě těch, co měli být nesympatičtí, protože mi přišli nesympatičtí (takže jsou to vlastně i tak dobře napsané charaktery). Denní výplň občas "naruší" hlavní dějová linka, která je správně mysteriózní a vás prostě zajímá, kdo to v tom malém městečku dělá takový bordel. Postavy si ale zamilujete ve své podstatě při "fillerových narušeních", kdy se menší příběhy odehrávají o různé svátky nebo školní akce. Spíš než fillery to ale působí jako povedené fanservice kapitoly. Hodně mě pobavilo, když si například pánská část vyšetřovacího týmu udělala řidičák na skůtr a rozhodla se, že pojede do města balit žencký. U celého nepovedeného školního výletu jsem už umíral smíchem...

Shrnutí po 40ti hodinách hraní - je to paráda, zkuste to. :)
+12
  • PS3 100
Persona 4 Golden pro PS Vitu, byl můj první pořádný křest s Japonským herním světem, a od dohrání Persony jsem mu naprosto propadl.

Tahle hra podle mě kombinuje ladně a zajímavě murder mystery s prvky komediálního slice of life (co se týče školy a vztahů)

Příběh sleduje mladíka co se na nějaký čas stěhuje ke strejdovi do městečka Inaba, ve kterém se začali objevovat mrtvá těla lidí přivázaných třeba na stožáru či anténě. Hrdinové se kterými se ve škole hlavní postava brzy seznámí, zjistí že se v mlžném deštivém večeru na tel. stanici midnight channel objevují obličeje lidí kteří den na to následně zmizí. Hlavní hrdinové poté začnou cestovat do světa v televizi aby zachránili různé osoby před smrtí.

Tahle mysteriózní linka, ve které do poslední chvíle nevíte kdo je vrah a co se to do háje děje, mě u hry držela vždy přikovaného, a na důležitosti tomu neubývalo ani v častých linkách ze života postav. Vy totiž když zachráníte nějaký charakter, tak máte nějaký čas na to si odpočinout, no a tak chodíte ven s postavami, vylepšujete si s nimi linky, a tak nějak žijete život středoškoláka. Učíte se, randíte, děláte srandy s kamarády, a tohle všechno mi tu hru přiblížilo natolik, že jsem každý sebemenší problém postav prožíval naplno.

Jde totiž o to že díky tomu jak se hra věnuje do hloubky hlavním hrdinům, tak brzy k nim začnete mít vřelý vztah. Hlavní postavy jsou navíc neskutečně sympatické a dobře napsané, sice to jsou Japonské stereotypy, ale to neubírá na tom že jsou zábavné a prostě si je zamilujete.

Jedinou vadou na kráse této hry jsou dungeony, které jsou repetitivní, zdlouhavé a neskutečně nudné. Proto jsem po chvilce přepnul na nesmrtelnost a hru si užíval ve formě VN (boje jsem dával na automat a vyhýbal se jim), protože ty boje jsou to nejhorší na této hře..

Soundtrack a anglický dabing se taky povedly, a díky neuvěřitelné lidskosti na tuhle hru nedám dopustit, i když je pravda že dneska po těch ostatních JPN titulech bych jí vnímal asi trochu jinak.

Pro začátečníky v žánru JPN her se jedná o absolutní povinnost a i určitě pro ty co v tomto odvětví něco zahrály, určitě lepší než P5, která mi přijde jako absolutní dno série.

Hráno na PS Vitě: Persona 4 Golden (nejlepší verze na zahrání)

Pro: Vše

Proti: Debilní souboje a dungeony

+20