Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Secret Files 3

Secret Files 3: The Archimedes Code

14.09.2012
25.02.2020
15.04.2020
03.09.2020
68
30 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Od druhého dielu Secret Files s podtitulom Puritas Cordis uplynuli 3 roky a na oboch hlavných protagonistov, Ninu a Maxa zase čaká nové dobrodružstvo. Začína to pritom takmer idylicky, dvojica oznámila dátum svadby. Avšak prípravy na najšťastnejší deň v ich živote kazia nielen Ninine nočné mory, zvestujúce apokalypsu, ale aj zatknutie Maxa berlínskou políciou kvôli podozreniu z terorizmu. Nina tak stojí pred zatiaľ najväčšou výzvou svojho života. Je možné že je všetko prepojené s udalosťami v Tunguske? A dokáže zachrániť Maxa?

Tretí diel Secret Files sa v nesie v podobnom duchu ako jeho predchodcovia. Ide o klasickú point & click adventúru s prerenderovaným prostredím a 3D postavami, ktorej súčasťou sú aj rôzne hádanky.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 40
Lehce podprůměrná adventura, jejíž největší předností je léty ověřený engine a kvalitní technické zpracování. Což, s přihlédnutím na zkušenosti autorů, je málo - zvláště když Lost Horizon už měl pomalu nakročeno k tomu nejlepšímu v žánru za několik posledních let.

Code Archimedes hráče vhodí do Alexandrie, Turecka, několika snů Niny a... než se nadějete, uvidíte závěrečné titulky. Co však bylo vloženo do intenzity vyprávění, to chybí v jiném, podstatně důležitějším aspektu – a to scénáři. Hráč by již měl být zvyklý na různé fantasmagorické sledy událostí, leč Secret Files 3 posunuje laťku ještě dále. A to i, nebo právě proto, na tak malém prostoru celá zápletka, a její nedostatky, vyzní ještě výrazněji. Stačí zmínit pár pojmů (prastará rasa, radiace, CERN, Leonardo da Vinci, apokalypsa, Archimedes, 3,14... uf), a mělo by to být jasné. Stejně tak zarazí nevyužití dvojce hlavních postav, kdy drtivou většinu času hrajete pouze za Ninu.

Nicméně přeci jen se v Animation Arts oproti Lost Horizon a zbylým Secret Files zlepšili. A to ve zredukování vatových částí, jejichž smyslem bylo pouze udržet hráče v určitých lokacích o několik desítek minut více. Úkoly jsou převážně snazšího ražení, kdy v žádném momentu hraní nebudete slepě tápat. Nepočítám-li pár nepříliš zdařilých miniher, tak jsou puzzly tak akorát, aby jejich řešení a vyřešení přineslo kýžený efekt. Když si však vzpomenu na možnosti a řešení v The Pandora Directive, tak třetí SF3 působí jen jako vygenerovaná v adventurním programu. Není tu nic, co by jinde nebylo již k vidění. Za zmínku však stojí až překvapivě výrazná hudba, a vlastně i dabing, jenž nedostál reputace dílu prvního.

Svůj účel – a to kratší adventury s pohodlným ovládáním – však Secret Files 3 plní obstojně, i když nejste fanoušky předchozích dílů. Přesto je však lepší volbou poohlédnout se z novějších adventur spíše po The Book Of Unwritten Tales (lepší audiovizuální kvality) nebo A New Beginning (dvakrát delší a příběhově zajímavější). Pokud hledáte něco převyšující dnešní standarty německých adventur, tak ruce pryč.

Pro: rychlý engine, ovládání, hudba a dabing (ač tu jsou problémy s hlasitostí)

Proti: děj!, délka (5-6 hodin nanejvýše), zbytečné minihry

+21 +22 −1
  • PC 50
Je to už 10 let, co jsem dohrál první i druhý Secret Files. Čeho jsem si na téhle sérii před lety cenil je dobrodružná atmosféra a chytlavý mysteriozní příběh. A i když oběma titulům cosi chybělo po stránce dějové hloubky, každá hra dobře vypadala, dobře se ovládala, poskytovala dostatek volnosti a přesto povětšinou příjemně odsýpala. Jenže co fungovalo tehdy na ploše nějakých 12 hodin, to je tady nacpané do bezmála poloviční herní doby. Nevím, jestli je to (ne)kvalitou scénáře nebo celkovou zkratkovitostí a uspěchaností, ale příběh působí strašně povrchně a nevyrovnaně. Hra obsahuje řadu snových pasáží, na kterých je vidět, že tvůrci měli původně daleko větší ambice a plánovali mnohem delší hru. Jinak si nedokážu vysvětlit, proč sny a halucinace zabírají pomalu půlku celé hry a zbytečně natahují už tak kraťoučkou herní dobu.

Graficky hra vypadá pěkně, ale zdálo se mi, že lokace v předchozích dílech byly také o dost zapamatovatelnější. Hra se příjemně ovládá, interakcí není moc a jsou většinou docela logické, takže jsem po návodu nesahal tak často, jako u jiných adventur. Moc mě nepotěšily některé hádanky, které jsem spíš řešil metodou pokus/omyl.

Převládá každopádně zklamání. Třetí Secret Files je po všech směrech naprosto průměrný, pro zkušené adventuristy spíše podprůměrný titul, který se sice nehraje špatně, ale zároveň v rámci žánru nic moc nenabízí. Za mě teda hlavně ten příběh.

Pro: svižné tempo, slušná grafika, nenáročná hratelnost, poměrně logické kombinace

Proti: je to strašně rushnuté a bez atmosféry, pacing děje a scénář celkově, nic moc hádanky, useknutý konec

+15
  • PC 70
S každým dílem této série zároveň přichází i nějaká ta novinka. Zatím co ve dvojce došlo ke změně dabingu, tady mě hned po tom, co jsem spatřil loga vývojářů, musel odpovědět na čtyři otázky, a podle toho se vytvořilo herní menu. Opravdu originální způsob, jak si upravit vzhled hlavní nabídky.

Začátek za jakéhosi zloděje, který se podobal libovolné hlavní postavě ze série Assassin's Creed, nebyl špatný a ta akční pasáž mě celkem bavila. Na druhou stranu jsem rád, že zbytek hry se držel ve starých kolejích. Hratelných postav je tu celkem pět, ale na rozdíl od předchozích dílů jsem všechny ovládal jen chvilku, mimo Niny, s níž jsem prošel téměř celou hru. Za nejlepší lokace považuji ty snové, hlavně postapokalyptickou budoucnost. Ostatní mě moc nezaujaly a jistě je v hlavě dlouho mít nebudu.

Příběh je snad ještě uhozenější, než dříve, a tak jsem ho ani moc nevnímal, protože bych se musel jen smát, co všechno jsou tvůrci schopni vymyslet. Mihne se tu třeba Leonardo da Vinci nebo Archimédes a minihry zahrnují mimo jiné souboj robotů či bloudění podmořským labyrintem v ponorce. Adventurní principy tu ale fungují dobře a o nějakých složitých řešeních různých situací tu nemůže být ani řeč.

Z neduhů musím zmínit občasné bugy, kdy postavy občas hýbají rty, ale dabing se jim moc netrefuje do pusy. Hra nabízí i dvě rozhodnutí, ale ta jsou dle mě v podstatě k ničemu. Sice se mírně změní zakončení a medailonky některých postav (nikoli však červeného telefonu), ale reálně vlastně dojde jen k přeskočení jednoho rébusu. Na zakončení jsem si u této série tak nějak zvykl a znovu za moc nestálo. Finální statistiky ale opět potěšily.

Pro: nastavení hlavního menu, začátek, pět hratelných postav, snové pasáže, finální statistiky

Proti: příběh, bugy, konec

+13
  • PC 60
Trojka byla pro mě už celkem zklamáním. Zdánlivě se toho nic moc nezměnilo, jen to co se mi líbilo na prvních dvou dílech přešlo do extrému a překročilo určité hranice.

Začal bych příběhem. Jestliže v jedničce byl napínavý dobrodružný a poměrně vážný příběh a ve dvojce stále slušný příběh s trochou odlehčení a trochou béčkovitosti, trojka je slátanina. Max je unesen komandem a Nina se po něm vydává pátrat. Pátrání ji zavede po stopách jeho práce na odhalení tajemství Pí o které neměla ani tušení. Docela divné na to, že se měli brát. Ústí to v poměrně hard sci-fi, nicméně vyústění ve stylu vědecký pokrok je špatný áno (mimozemská rasa, chrání lidstvo před objevením tajemství Pí, které by znamenalo jeho zkázu) se mi nelíbilo. Nelíbily se mi zbytečné a otravné snové pasáže, chvílemi to skřípe až tak, že si toho všimne i člověk, co si děr ve scénáři či logice většinou nevšimne vědci z CERNu mají možnosti a agenty jak nějaká tajná služba. Konec je odfláklý a useklý včetně kraťoučkého outra bez většího vzrušení.

Grafika je stále úžasná, ty díry v příběhu zachraňuje pár působivých a zajímavých lokací jako postapo svět, Alcatraz. Působivá ale herně otravná je i Florencie.

A jsem u hratelnosti. Tam se zdánlivě nic nezměnilo, všechno funguje jako v prvních dvou dílech. Jen ta modernizace a debilizace bohužel za 4 roky od dvojky pokročila. Jsou tu dvě rozhodnutí, které po Vás chce hrát znovu, ale výsledku jde jen o získání achievementů. A kdo proboha potřebuje v adventuře achievementy? Jsou tu dementní minihry (celá ponorková pasáž je za trest, souboj robotů čistě random a zdržovačka). Chybí mi tu deník, přebývá mizerné menu a dostavili se problémy se zvukem - ať děláte co děláte, dialogy jsou utopené v hudbě a zvucích kolem.

Jinak se to hraje stále snadno. Kombinace jsou celkem logické, puzzle s výjimkou jednoho vyřešitelné, zobrazovaní aktivních míst je na místě. Možná se to hraje až příliš snadno - ve většině lokací máte jednu-tři obrazovky, prolétnete je ani nevíte jak a honem hurá někam jinam. Výjimkou je snová Florencie, kde mě ale autoři pro změnu málem unudili k smrti neustálým hledáním jedné ze tří cest. Zkrátka lokace z prvních dvou dílů mě bavily mnohem více.

Ve výsledku je to pořád celkem slušná adventura, ale i na mě už trošku moc hloupá jak herně, tak příběhově.
+11
  • PC 70
Pro sérii Geheimakte (ano, i tretí díl jsem hrál v němčině) mám svým způsobem slabost, i když nejde o nic světoborného po stránce příběhu, ani zpracování. Hlášky, citace, inspirace vším možným i nemožným, ale pořád se to ještě dá (a pořád to působí líp, než Secret Files: Sam Peters, která se zde objeví alespoň v podobě fotografie.

Hra tentokrát nabízí, ehm, čtyři, ehm, různé konce, ale jejich dopad na hru je minimální a vpodstatě ovlivňují jen dvě poslední stránky panoptika "co se s nimi stalo", které si možná pamatujete ze závěru Falloutů.
+9