Hned na úvod Vás praští do očí odporná konzolová grafika. To se projevuje tak, že je všechno přebarvičkované, uhlazené, zbraně vypadají jak hračky, nepřátelé barevní jak z indického filmu (myslím to oblečení) a hlavně to všechno působí jako animáč a ne jak sci-fi.
Pak je tu příběh. Příběh je takový že skupina žoldáků je zrazena stalinistickým diktátorem Sopotem, a proto se ho rozhodnou sesadit. Jak už to bývá, v týmu Vás je šest, ale většinu práce uděláte sami, přičemž slavného diktátora sesadíte během pár misí, načež přichází ZVRAT a to že se Váš velitel rozhodne stát také diktátorem a Vy musíte sesadit i jeho. Je to zkrátka katastrofa a to nejen námětem, ale i dialogy a vším okolo. A kdybyste ho chtěli sledovat, tvůrci vám ukáží fakáče, protože otitulkované nejsou ani animace, ani rádiové vysílání. Pokud neumíte anglicky, netušíte kdo Vám co do rádia povídá a i když anglicky umíte, v zápalu boje nemáte čas to vnímat. A kde je spojitost s prvním dílem? Netuším.
No grafika a příběh není všechno, pustil jsem se tedy do samotné hry. První co mě rozzuřilo je nepřítomnost autosave, potažmo jakékoliv save. Hry, které natahují herní dobu checkpointy a tedy opakováním úseků mají z principu u mně vroubek a to i klasiky jako Far Cry. Není mi náct, abych měl čas trávit hodiny opakováním jedné mise.
No pak to kupodivu začne být celkem dobré. Mise jsou svižné, možná ještě svižnější než v jedničce, neustále se mění prostředí a jsou plné nepřátel. Na jejich likvidaci získáváte stále vymazlenější hračky. Nechybí výborný kulomet s granátometem či jeho vylepšená verze, která umí číst nepřátelské statistiky. Později se dočkáme pásového kulometu, rail-gunu (který jsem tentokrát moc nevyužil), několika sniperek, raketometů, přísavných bomb a tak dále. Kdyby to bylo málo, opět můžeme využívat nejrůznější vozítka a zatímco ponorka je pomalá a neohrabaná, jízda v brutálním mechovi nebo ultimátním tanku (s kulometem a dělem) nemá chybu.
Nepřátelé jsou lidi a něco jako nano-zombíci (neptejte se), jsou tupí až běda, ale je jich hodně a ke konci hodně vydrží. S tím je hra postupuje získáváte stále lepší zbraně, takže odolnější nepřátelé kucháte mocnou palebnou silou. Celý fyzikální dojem je ale divný, protože tuhost nepřítele spočívá v tom, že stojí, vy do něj kropíte a jemu to nic nedělá a najednou až má dost se zkrátka sesune k zemi. Hádám že je to dar z konzolí.
Nicméně jak jsem psal, mise mají spád, řežba je to slušná, často odemknete nějaký bonusový úkol, prakticky všechno je zničitelné a i přes všechny výtky jsem se docela bavil. Béčkově, ale bavil... celých 5 hodin. Po pěti hodinách totiž narazíte na hlavního šéfa, vykucháte ho, shlédnete slušnou animaci a konec. A to je málo... dohrát hru za den poctivé 10-15 hodinové pařby je OK, ale za 5 hodin to je výsměch všem co si hru koupili.
Pro: Dobře si zastřílíte
Proti: Příběh, konzolová grafika, nemožnost ukládání, krátké.