Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Receiver 2

14.04.2020
80
1 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Receiver 2 je pokračování experimentální hry Receiver, která původně vznikla v rámci akce "7-day FPS" od Rock, Paper, Shotgun. Vývojáři během sedmi dnů měli vytvořit od podlahy FPS střílečku a výsledkem byl úspěšný Reciever.

Druhý díl tak není opravdovým druhým dílem, ale spíš naplněním původního konceptu a jeho dotažení do konce. Receiver 2 se stejně jako jeho předchůdce spoléhá na velmi podrobné a realistické zacházení s palnou zbraní. Hra přesně simuluje každou pohyblivou část zbraně. Od závěru, pojistky, zásobníku, kohoutku i spouště je potřeba vše ovládat jednotlivými klávesami. Záleží i na tom, jak opatrně a rychle zbraň tasíte a zdali přitom prstem nezavadíte o spoušť. Minimalistická hudba i provedení nepřátel umocňují surrealistickou povahu hry a zdůrazňují, o co zde jde především: o manipulaci se zbraní.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Receiver je o zbraních. A teď zadržte. I lidé, co mají ze zbraní nepříjemný pocit nebo snad nevolnost, by měli zpozornět. Je totiž o zbraních ve vícero rovinách než se může zdát.

Ve většině her jsou zbraně ultimátní nástroj zabíjení a likvidace hrozeb. Nikdy neselžou, nabíjejí se stiskem jednoho tlačítka, nezaseknou se, vždy víte počet munice a hlavně nikdy, nikdy "samy" nevystřelí když je příliš rychle tasíte.

Receiver tedy přináší naprosto neotřelý pohled na zbraně. Temná atmosféra, absence živých nepřátel a podivný psychedelický příběh, to vše zde slouží k jednomu účelu: přemýšlení.
Nabít zbraň není samo o sobě jednoduché. Začínáte s prostým dvoučinným revolverem. Ale nejprve jednou klávesou musíte otevřít bubínek, další klávesou po jednom nabít náboje, bubínek uzavřít. Jednoduché. Stejně postupný je i proces vyprázdnění bubínku a nabití další munice.
Každý výstřel je jednotlivou zkušeností samou o sobě. Rány jsou opravdu velmi hlasité, výstřel člověka donutí mrknout a s každým stisknutím spoušti člověk cítí nelehký pocit spojený s jakýmsi podivným nadšením. S dobrými sluchátky to je jako kdyby vám každá rána prošla i kostmi.

Střílet jsem byl v životě opravdu hodněkrát a sám střílet chodím často, a můžu v klidu říct, že žádná hra tak nereprodukuje pocit ze střelby jako Receiver. V dobrém i zlém. Chybí jen pach střelného prachu.

Jenže nosit nabitou zbraň je někdy nebezpečné. Pokud ji vytáhnete příliš rychle, hrozí, že prstem zavadíte o spoušť. V tu chvíli je vaše zbraň i vašim nejhorším nepřítelem a dost dobře i smrtí.
Pistol už je složitější a s každou další zbraní se člověk učí tu jemné, tu velké rozdíly v zacházení a používání zbraně. Různé výhody a různé hrozby. Různé smrtící chyby. Vaše chyby. Chyby z nepozornosti. Vše má svůj smysl. Revolvery. Pistole. Předem nabitá zbraň. Nošení nenabité zbraně. Každá jednotlivá věc je přirozeně nejen demonstrována, ale i sdělena nesmírně uklidňujícím hlasem z audionahrávek, který sdělí vše, co potřebujete vědět (včetně zajímavostí ze světa zbraní). Někdy ale nahrávka může být nebezpečná. Někdy vás hlasem ovládne Hrozba. A pak už sami obracíte zbraň k sobě a mačkáte spoušť. Měli jste zbraň nabitou a nezajištěnou? Nevěnovali jste pozornost nahrávce a Hrozbě? Smůla. Za nepozornost se platí. Životem.

Skrz nahrávky, které máte ve hře sbírat k dalšímu postupu, odkrýváte nejen psycho-příběh o paranoie, ale také filosofii zacházení se zbraní.
Hra není pro ani proti zbraním. Pouze představuje zbraně tak, jak je hry nereprezentují: jako komplexní, nebezpečné a děsivé nástroje. Čímž v realitě jsou.
Jsou ale nástrojem, o který se apriori nezajímat a ani trošičku ho neovládat je přinejmenším nedbalé. V nejhorším vražedné a sebevražedné.

A to je to, co je Receiver. Je to dílo věnované porozumění zbraním i daleko za prosté popisy a ovládání mechanismů. Strohé a depresivní neon-noir prostředí, pocit izolace, automatoničtí protivníci (vyzbrojené bezpečností kamery na trojnožkách po vás pálí v momentu kdy vás zachytí), ponurá hudba a procedurálně generované úrovně jen umocňují sdělení: ty na první pohled chladné a děsivé nástroje nejsou zbraněmi bez myslí za nimi.

Pro: atmosféra, poučnost, filosofie, originalita, simulace zbraní

Proti: někdy frustrující, při každé smrti jdete do předchozího levelu, malá variabilita nepřátel

+15