Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Ravenloft: Strahd's Possession


Komentáře

« Předchozí Následující »
  • PC 90
Hra měsíce z časopisu Score - a dle mého zaslouženě!

Na 3D grafice se trochu podepsal zub času, ale přesto jsou místa, kdy se člověk může zastavit a kochat se detaily (např. voda stékající po stalaktitech nebo výzdoba kostela). Naopak v inventářích a dialozích patří grafické ztvárnění k tomu nejlepšímu v žánru. 3D zpracování dungeonů bohužel nenabízí příliš mnoho interakce, v nabídce je pouze menší variabilita pastí. V tomto hra nemůže konkurovat klasickým dungeon crawlerům. Přesto ve hře není problém zakysnout. Questy totiž v sobě zahrnují občas zapeklité způsoby řešení. Dohrát hru bez návodu je možné, ale je třeba opravdu pečlivě číst dialogy a dělat si poznámky. I to je jeden z důvodů, proč hodnotím hru tak vysoko. Několikrát jsem tápal, ale uchované screenshoty z dialogů mi nakonec daly odpověď na všechny hádanky a jiné nástrahy ve hře.

Zpočátku mi dělal problémy soubojový systém. Jedná se totiž o čistý realtime. Nepřátelé navíc nestojí na jednom místě, ale mění pozice, takže je nutné se otáčet a hledat, odkud útočí. Nakonec jsem přišel na to, že je nejlepší ovládat pohyb na numerické klávesnici a útočit myší. Obtížnost v soubojích je hodně variabilní. Po nějaké době postavy zvládly zničit drtivou většinu nepřátel bez problémů. Až na jednu výjimku zombie golem, se kterou byl problém i na konci hry.

Celkově tedy se jedná o pozoruhodný počin s příjemně bezútěšnou atmosférou (hudba a zvuky jsou velmi povedené), která hráče doprovází až do samotného konce. Hráč řeší nesnadné úkoly s minimem vodítek a za vším v pozadí jsou pravidla AD&D. Takovou kombinaci mám prostě rád!

Pro: řešení některých questů, skvělý automaping, zvuky, atmosféra

Proti: design dungeonů mohl být bohatší

+30
  • PC 95
Hm, Ravenloft: Strahd's Possession ... nebýt GOG, tak jsem si to asi ani nepořídil a nebýt Richmonda, tak jsem to asi ani nerozehrál ;) Přitom je to i na dnešní poměry velmi schůdná hra, ale v dobách, kdy jsem o Strahd's Possession slyšel poprvé, tak se krom příběhu a atmosféry často skloňovala jeho obtížnost a to popravdě stačilo, abych si ho interně vyřadil ze seznamu. Ovšem chyba lávky! Co začalo jako hec, se brzy změnilo v čiré nadšení.

Nikterak jsem nedbal varování, ostatně sám jsem nevěřil, že u hry vydržím déle jak pár hodin, takže manuál jsem s díky odložil a pustil jsem se do hry. Intro jsem zprvu moc nevnímal, ale naléhavý hlas a podivný přízvuk vypravěče mě vytrhli od nesouvisejících myšlenek. Tím to ovšem neskončilo, tvorba postav probíhá skrze věštění u kartářky, což byl pro mě poměrně neotřelý prvek a popravdě mě to zaujalo natolik, že jsem si v tom chvíli klikal a zkoušel různé variace.

Strahd's Possession je postavený na AD&D 2, takže pro mě důvěrně známé prostředí, ale při rollování statistik jsem začal znovu přemítat o vážnosti celé rozehrávky. Moc dobře jsem věděl, do jakého světa jdu, ale zároveň se mi nechtělo příliš dlouho nahazovat statistiky. Trochu mě navíc děsilo, že si tvořím jen dvě postavy, takže jsem sáhl po trpaslíkovi (bojovník/klerik) a elfce (hraničářka). Oběma jsem během pár pokusů nahodil něco přiměřeného a dále jsem se tím už nezabýval. Než jsem se nadál, tak jsem si za svou prozřetelnost stihl poděkovat - hned první souboj při mě stáli snad všichni trpasličí a elfí bohové dohromady! Ani nevím jak, ale zloděj padl a ve chvíli, kdy jsem se dotkl Dheltova amuletu, tak nás to přeneslo skrze podivnou mlhu do ještě podivnějšího světa ...

Nějak jsme ani neměli čas vydýchat náš první střet a z několika stran si to k nám šinula trojice vlků. Horko těžko jsme doběhli k ruině naproti. Ne proto, abychom se schovali, ale vycítili jsme příležitost, jak zdi využít jako částečný štít. Schovat se totiž nebylo kam, po první skupince vlků se odněkud vyřítila jiná a během manévrů jsme nechtěně vyrušili další skupinku. Skoro jsem začal věřit, že ty vzkazky o obtížnosti ani trochu nelhaly.

Vítězství to bylo těsné, v jednu chvíli jsem se dokonce přistihl, jak jsem napnutý v očekávání dalšího střetu, když tu jsem najednou doslova nadskočil na židli. Ze sluchátek se ozval šílený smích a já se s postavičkami protočil kolem vlastní osy. Teda takovýhle úvod jsem rozhodně nečekal :) V tu chvíli bylo jasno, tohle chci hrát!

Atmosféra by se dala ve Strahd's Possession skutečně krájet. Je to perfektní kombinace zvuků, hudby a náhodných přepadení. Hned první odpočinek mě třeba naučil, že spát v noci je vysloveně o hubu, a když už spát, tak někde, kde máte krytá záda a nejlépe i boky. Hned v úvodním lese jsem se zasekl na hodně dlouho a příliš jsem se nevzdaloval od ruiny. Respawn potvor byl poněkud rychlý a z pohledu bojů jsem si stále nebyl jistý. Hru sice začínáte na vyšším levelu, což je trochu výhoda z pohledu bojů, ale nikoliv z pohledu negativních efektů - otrava je v tuhle dobu zcela smrtící. Elfka navíc nesmí zemřít, protože jí nelze oživit běžným způsobem (funguje na ní jedině Resurrection).

Problém soubojů spočívá v tom, že nepřátelé jsou poměrně hbití a mají tendenci se vám sunout do boku, takže si je musíte stále držet v zorném poli. Já osobně jsem nechal hru nastavenou pro volný pohyb a navíc jsem po vzoru Beholderů využíval pro útok klikání na ikonky zbraní, což vyžaduje přesnější koordinaci akcí, ale brzy jsem si na to zvykl. Celá finta hry totiž spočívá v tom, že vás na počátku dokonale vyděsí, takže kombinace těžkopádnějšího ovládání a nejistoty udělá své. Jakmile se rozkoukáte, tak se sami sobě zasmějete. Korunu tomu nasadí házecí zbraně a později i zjištění, že nepřátele lze za určitých okolností zasekávat. Pokud přežijete úvodní les, tak máte z poloviny vyhráno.

V lese se totiž nachází první NPC (bojovník Fhalken), který je ochotný se k vám přidat. Díky němu se naše družina rozrostla o dalšího člena a v souvislosti s tím jsem zjistil, že ve hře záleží na pořadí postav, protože družina je rozdělena na přední a zadní řadu (a podle toho se odvíjí bojové možnosti příslušné řady). Než jsem došli do Barovie, tak jsme byli 4 - naše řady doplnila Velika. Složená družina jinak není definitivní, občas je potřeba někoho kvůli úkolům vyměnit. U NPC, obzvláště mágů, je však potřeba dávat pozor, komu dáte přednost, protože hra v souvislosti s NPC skrývá jednu záludnost Velika má velmi cenný svitek s kouzlem Improved Identify, takže si musíte dobře rozmyslet, jestli ho naučíte jí, nebo si počkáte na jiného mága ve hře.

Vesnice Barovia slouží jako hub, je to místo odkud se vám budou postupně odemykat různé směry, kde vás pak bude čekat řada zajímavých a nápaditých dungeonů. Ravenloft přitom ani na chvilku nepoleví ze své atmosféry a věřte, že mnohé dungeony vám připraví nemilé překvapení, obzvláště když si po vyčištění dungeonu zhluboka oddychnete, kouknete na své postavy a ony budou mít o 5 levelů méně :D Příběh samotný a vůbec celkové vyprávění je na velmi dobré úrovni a už jen to by stačilo pro dostatečný zážitek. Ale možná jsem v tomhle nekritický, protože mě příběhy o upírech a transylvánská tématika vždycky hodně zajímaly.

Nebudu to už prodlužovat, shrnout veškeré zážitky ze Strahd's Possession by bylo na mnohem delší příspěvek. Podstatné je, že tahle hra se mi nesmazatelně vryla do paměti. Je to o to úžasnější, že já jí vlastně hrát ani nechtěl, ale ona si mě sama dokázala přikovat. Vlastně ani nemám důvod ve Strahd's Possession hledat nějaká negativa. Pro mě je to jasných 90%, ale těch 5% navíc je za to milé překvapení.

Pro: celková atmosféra, upírská tématika, grafika, automaping

Proti: drobné bugy

+18
  • PC 60
K tejto hre som sa nikdy nedostal v dobe kedy vyšla - svet Ravenloftu som si oblúbil neskôr a teda k Strahd's Possession som sa dostal len nedávno. Úprimne je treba priznať, že som mal problém s technickou stránkou hry cez Dosbox. Moje výsledné hodnotenie je tým do značnej miery ovplyvnené. Samotné hranie je podobné všetkým tým AD&D hrám z toho obdobia od Eye of Beholder, cez Azure Bonds až po Menzoberranzan - real time súboje, štvorčekový pohyb (s možnosťou free scrollingu - ktorý bol nie uplne vyladený a radšej som nechal štvorčekový) a množstvo hutných dungeonov.
+1(3-2)