Randal's Monday

Randalovo velmi pozdní odpoledne. První, druhé? Třetí, čtvrté? Těžko říct. Těchto časových smyček a paradoxů už tu bylo tolik. Normálně bych řekl, že to je něco, co snad nikdy nemůže zklamat. Ale přeci jen, nevěřili byste, může. Stačí, aby to vůbec nedávalo smysl a pak je o nezáživný herní zážitek zaděláno.

Ne každá adventura, kterou spustím, je povedená. Jasně, logicky to tak musí být. Každá světlá výjimka má svojí temný protějšek s takovou jistotou, jako že každá mince má svůj rub i líc. Randal´s Monday si tak po delší době opět vytáhlo svého černého Petra a já můžu konstatovat – ano, existují případy, kde časová smyčka svůj smysl nemá. Třeba právě zde.

Jste Randal. Hlavní postava tohoto příběhu. No a právě Randal zřejmě rád dělá randál a tak se svými kámoši paří od pěti do nevidim den co den a úplně sere na život. Flákači nejhrubšího zrna. Jenže jednou se jeden z jeho kámošů opije do němoty, ztratí zásnubní prsten, Randal ho najde a aby měl na pivko, střelí ho v zastavárně. Jenže ejhle, prsten byl zakletý. Druhý den se Randal probudí, zjistí, že je opět pondělí a že se jeho kámoš zabil. V tu chvíli se v něm probudí červíček sebezpytování a trošku ho to všechno kolem zamrzí. Jenže jak to napravit? No a v tu chvíli nastupuje hráč a rozjíždí sérii neuvěřitelných scén a momentů k výslednému cíli a zničení prokletí. Jenže problém je, že děj je neuvěřitelný, šílený, bláznivý, absurdní a směřuje takovým směrem, že spíš sere, než aby alespoň pobavil.

Přitom se jedná o absolutně klasickou adventuru ve všech ohledech. Problém ale začíná hned z kraje děje. To, co chvílemi připomíná filmy Kevina Smithe, se rázem změní a začne dost nudit. Inventář je mnohdy nekonečný, kombinace sem tam dost nelogické. Dialogy nekonečné. To, co chvílemi vypadá, že by mohlo bavit, začne po chvíli dost nudit. Méně je někdy více a i když je dabing povedený, vlastně Vás ty kecy kolem vůbec nebaví. Respektive, asi by i bavily, kdyby věděly, kdy přestat. Což neví.

Abych ale jenom nehanil. Už jsem řekl, že dabing je povedený. Stejně tak je na tom i vizuální stránka hry, která je taktéž poměrně uspokojující. Má takový ten moderní rukopis dnešních adventur. Stejně tak i hudba je víceméně na pohodu, i když pravda, spíš nevýrazná. Takže ano, i v takové průměrné adventuře, jako je tato, můžete nalézt něco co hráčovo oko neurazí. Když nic jiného.

Každopádně je to jako když Kevin Smith natočil třetí díl Clerks. Nemastné, neslané a vlastně už ani ne moc vtipné. Utopilo se to v nápadech tvůrce, který zapomněl, že má bavit ostatní, aby pobavil především sebe.