Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Persona 2: Innocent Sin

Shin Megami Tensei: Persona 2: Innocent Sin, Persona 2 Tsumi: Innocent Sin

90
1 hodnocení Platformy
Žánr:
RPG > nezařazeno *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
24.06.1999 PS1
20.09.2011 PSP
29.02.2012 Vita
Vývojáři:
Atlus, ITL (Imaginative Technology Land, I.T.L) (PSP verze, Vita verze)
Oficiální stránky:
https://www.atlus.com/persona2/
Druhý díl série Persona vyšel na dva rozdělené celky. První část se nazývá Persona 2: Innocent Sin (ovšem vyšla původně pouze v Japonsku) a druhá část Persona 2: Eternal Punishment. Jde o subsérii v rozlehlém univerzu Megami Tensei, která je zaměřená na děj zasazený do školních let (původní koncept vyhází z Shin Megami Tensei If... z roku 1994 na platformu SNES). Persona 2: Innocent Sin (vylepšené) vyšlo, mimo konzole PlayStation One, o dvanáct let později i v oficiálním anglickém překladu na PSP.

Persona 2: Innocent Sin se odehrává ve smyšleném městě Sumaru, okolo studentů ze školy Seven Sisters. Zde se hlavní protagonista hry, Tatsuya Suou, musí konfrontovat s takzvaným Jokerem a zjistit jeho motivy za sužováním města. V tom mu pomůže jeho parta a schopnost měnit "persony". Hratelnost stojí na klasických principech žánru jRPG, tedy na tahových soubojích, vylepšování schopností a vybavení a průzkumu rozlehlého prostoru města Sumaru.

Vzhledem ke kontroverznímu obsahu (náboženský ale i to, že se ve hře objeví Adolf Hitler) se společnost Atlus rozhodla původně v roce 1999 nevydat titul mimo Japonsko.


Poslední diskuzní příspěvek

Charllize: Tak tak, a bude hůře! (mám v plánu více jRPG komentářů a přidání)

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PS1 90
Innocent Sin mě zaujala na první pohled tím, že šlo o oficiálně nepřeložený titul a tedy do jisté míry obskurní a na západě neznámé jRPG. Druhá Persona byla také mým prvním setkáním se sérií Shin Megami Tensei a její odnoží Persona (která vzešla ze stále nepřeložené SNESové Shin Megami Tensei If…), a nutno dodat, že jen kladným.

Moderní Japonsko a středoškolské prostředí, pozornost na hlavní postavy a partu kolem Tatsuyiho a překvapivě kontroverzní obsah jsou některé z důvodů, proč Innocent Sin vyzkoušet. Zvláště, když se na střední škole Seven Sisters začínají dít podivné věci, a studenti skrze mobilní telefony vyvolávají Jokera, který jim má splnit veškerá přání. Samozřejmě ne ale zadarmo.

Jak je Persona 4 se všemi „social linky“ a denním režimem pro mě trýznivou zkušeností, tak o to raději mám druhou Personu. Ponurá atmosféra, která svůj specifický nádech těží z nedokonalé estetiky PSX her, tuhá obtížnost a až fyzicky nepříjemný počet náhodných soubojů a také častá dezorientace v labyrintech pod městem a ve škole. To vše ale k sobě zapadá, a opravdu vše působí jako by parta středoškoláků objevila ve svém malém městě nějaké tajemství. A oldschoolová obtížnost a často zastaralé pojetí devadesátkových jRPG tomu jen pomáhá. Není se co divit, že je Persona 2: Innocent Sin daleko méne populární než líbivá čtyřka a pětka. Nicméně ten, kdo přistoupí na pravidla Innocent Sin a od videohry čeká především osobitější přístup, měl by být spokojen.

V kontextu slavné PSX éry jRPG (reprezentované Final Fantasy VII a IX, Chrono Cross, Suikoden II, Vagrant Story nebo Xenogears) jde o velmi nadprůměrný titul stojící za vyzkoušení. Nicméně proti negativům ze strany GameSpotu také nelze nic namítnout:

Extremely frequent random encounters hurt the pacing
Story takes too long to pick up
Bland, outdated visual design
Combat mechanics are dull and repetitive


Ale já jen radím, překonat to snadno jde a právě tyto chyby dělají pro mě z P2 přitažlivější hru, než jsou pozdější Persony.

Pro: atmosféra, estetika, obtížnost, délka, bojový systém, dialogy, příběh, hudba

Proti: obtížnost, repetivnost

+13