Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 40
Nesnáším americké teenagery. Teda, nemůžu říct, že je nesnáším osobně, protože jsem se s žádným nikdy nesetkal tváří v tvář. Ale minimálně nesnáším ty, kteří jsou nám představováni v nejrůznějších filmech, seriálech a hrách. Podle mě je to banda otravných jantarů, kteří jen neustále řeší nejrůznější ptákoviny. Proto také považuji The Life Is Strange za nejhorší hru, jakou jsem kdy dohrál. Tušil jsem, že ani Oxenfree nebude můj šálek kávy a bohužel jsem dostal přesně to, čeho jsem se obával.

Začněme příběhem. Mysteriózní příběhy sice nevyhledávám, ale ani mi nijak zvlášť nevadí. Tedy v případě, že je alespoň částečně nakonec pochopím. Nutno podotknout, že u této hry jsem se zcela ztratil. Na konci hry jsem ani netušil, kdo za tím vším stojí a co že se to vlastně stalo. Sice jsem se snažil poctivě číst dopisy i dialogy postav, ale stejně jsem nakonec vůbec netušil, proč hra dopadla tak, jak dopadla.

Pak tu máme herní náplň. Ta jednoduše neexistuje. Zkrátka jen chodíte z místa na místo a velice zřídka provedete nějakou zcela očividnou interakci. Dohrál jsem několik her od Telltale Games, takže jsem zvyklý na hry, které toho po hráči moc nechtějí, ale v Oxenfree vaše postava v podstatě jen dojde na nějaké místo, klikne na dvě aktivní místa a jde se zase dál. Občas se po vás akorát chce, abyste naladili správnou frekvenci. To se na mě nezlobte, ale to je vážně chabá náplň.

A nakonec tu máme postavy. Ty byly naprosto šablonovité a s přehledem by zapadly do jakéhokoliv amerického filmu nebo seriálu. Ale nejhorší bylo, že NEUSTÁLE mlely pantem. V této hře se nedočkáte ani dvou minut ticha. V půlce hry jsem jich měl plné zuby a rozhodl jsem se, že jim nebudu vůbec odpovídat v naivní víře, že také zavřou zobák. Bohužel pokud se odpovědi nedočkaly ode mě, odpověděly si samy a pokračovaly v monologu. Jelikož jsem člověk, který ve všech horrorech fandí tomu týpkovi se sekerou/nožem/motorovou pilou, doufal jsem, že aspoň budu moci nechat všechny umřít. Bohužel kromě Clarissy, kterou jsem při první příležitosti s lehkým srdcem obětoval, hru všichni ostatní přežili. A přesto, že jsem se tedy dobrou polovinu hry s nikým nebavil, stejně příběh dopadl tak jako u dvou videí, jejichž konec jsem po dohrání skouknul na YouTube. Takže mám obavu, že veškeré rozhovory jsou de facto jen vata a na vašich odpovědích záleží jen minimálně. Předpokládám, že vaše volby ovlivní jen osudy Michaela a Clarissy. 

Jediným plusem je za mě pouze to, že hru lze dohrát za nějaké 3-4 hodiny. Být to delší dal bych Oxenfree nejspíš ještě horší známku. Za sebe tedy hru rozhodně nedoporučuji.

Pro: Je to krátké

Proti: Příběh je divný, postavy otravné a herní náplň nulová

+14 +19 −5
  • XboxX/S 80
Osobně strašně nemám rád (subjektivně) hry s teenagerskými hrdiny, kdy mi připadá, že jsou napsaný jako neořezané tužky z penálu. Nebo si hrají na high-school drama a nedejbože musical.

Postavy z Oxenfree taky nejsou žádní géniové, ale působili na mě lidsky. Dovedl jsem do nich vcítit. Souznít s nimi, i když někdy byly dialogy vachrlaté, kdy některé možnosti by se hodili spíš nějakým starším ústům.

Dialogový systém je geniálně osvěžující, kde dialogy jsem vnímal jako skutečnou konverzaci. "Jako ze života"
A moc se těším, až si někdy dám tuhle hru znovu a budu celou dobu mlčet.
Bohužel trochu nevýhodou tohoto systému je časový stres, kdy si někdy nestačíte přečíst všechny možnosti.

Pro: příběh, postavy, dialogový systém

Proti: některé kostrbaté dialogy, dialogový systém je nepřívětivý k pomalým čtenářům

+14
  • PC 80
Krátká, jednoduchá, ukecaná adventurka, jejíž herní náplň spočívá především ve výběru dialogů, které ale jedou tak vysokým tempem, že jsem si kolikrát nestihla přečíst ani všechny možnosti, natožpak se rozhodnout (a to jsem rychlý čtenář). Stejně tak mi nepřišlo zrovna dvakrát vhodné ovládání, především hračičky s rádiem a velice pomalá chůze, ale hra je naštěstí tak krátká, že mi to vyloženě pít krev nezačalo. Příběh o partičce kamarádů, kteří místo slibované ožíračky na pláži přivolali Satana, možná moc originální není, ale nakonec se mi docela líbil a vzhledem k vysoké variabilitě jeho vyústění si ho ráda dám někdy znovu. Stejně tak se mi líbily postavy a jejich propletené vztahy, které i na tak malý prostor, který dostaly, působily velmi realisticky.

Pro: postavy, příběh, audiovizuál

Proti: občas až moc rychlé dialogy, hratelnost rychle omrzí

+21
  • PC 90
Copak jsem si taky dala Renovy brownies?

Oxenfree mě docela překvapilo, jak už to bývá u některých her, do kterých narazíte téměř naslepo. Vzhledově vypadá hra celkem pěkně, hlavní předností je však super dabing, hudba a zvuky. Zvuky, které z velké části spoluvytváří atmosféru, která mě místy opravdu až zaskočila. Uvolněné dialogy, během kterých mám nespočet možností jak odpovídat, se postupně naplňují tísní. Postavy, které jsem si oblíbila, jsou v nebezpečí. Velký otazník, nebo spíše trojúhelník, visí někde nad tím vším. A všechno to vlastně začalo už kdysi dávno.

Příběh mě opravdu bavilo sledovat. "Sfoukla" jsem během jediného odpoledne a zapomněla na všechno ostatní. Hratelnost toho možná mnoho nenabízí, ale jádrem Oxenfree jsou dialogy a odhalování příběhu. Vztahy mezi jednotlivými postavami. Celková atmosféra. Procenta srážím jen za proto, že je to někdy až příliš velký zmatek...

Pro: příběh, atmosféra, zvuky, výsledek mi přijde vcelku originální

Proti: občas zmatek

+29
  • PC 85
Nějak moc nemám slov. Dlouho se mi totiž nestalo, abych si u adventury oblíbil snad každou z postav. Oxenfree ale není adventura v pravém slova smyslu. Je to takový mix adventury a plošinovky převeden do velice originálního a hezky nakresleného světa, potažmo ostrova, který dříve kypěl životem, ale dnes se jedná o vyžilou vojenskou základnu se stejně vyžilým městečkem.

Nicméně, čím mě Oxenfree ještě potěšil, kromě vytvořeného vztahu k hlavním postavám, tak samotným námětem. Ten je opravdu ze světa těch nejlepších, co současné filmy mohou nabídnout. Vůbec se nedivím, že podobný námět mají v plánu v Hollywoodu zfilmovat. Podíval bych se na něj totiž s radostí. Příběhem jsem opravdu měl pocit, jak kdybych koukal na nějaký epický thriller ne nepodobný Ztraceným. I to nadšení jsem cítil podobné.

Přitom kostra příběhu je v podstatě jednoduchá. Parta kamarádů vyráží na ostrov, aby trošku zapařili a zakempovali. Tento ostrov ale není lecjaký, jedná se o bývalou vojenskou základnu s městečkem, kde dnes nikdo z nějakého neznámého důvodu nežije. Prostě takové město duchů a na kopci vojenská radarová základna. Hlavní postava s kamarádem ale omylem rádiovým signálem otevřou bránu do jiného světa a postupně odkrývají, co se na ostrově dříve dělo a proč v něm je dnes tak pusto. No a jelikož má v sobě hra kopu mystičnosti, tak onou branou do jiného světa se pravděpodobně rozumí branou do země mrtvých. Spolu s velice pěknou animací to samo o sobě vytváří dokonalou atmosféru.

Ona ostatně i diskuze mezi postavami ve hře je super. Hra v podstatě nemá žádný zásek, probíhá jako takový interaktivní film, který ovlivňujete tím, co říkáte a jak se chováte, čímž se opět vracím k tomu začátku. Díky tomu jsem si hru tak užil a díky ní jsem si oblíbil snad každou z postav. Oxenfree sice není na kdovíjak dlouho, ale za pět hodin hraní ve Vás zanechá šrámy, na které si v budoucnu rádi vzpomenete.

Pro: Atmosféra, hudba, inovativní přístup k adventuře, možnost více konců, dialogovy system

Proti: Příběh toho o sobě zase tolik neřekne. Reakce na dialog mnohdy dost rychlá.

+20
  • PC 70
Adventura Oxenfree se ani nesnaží předstírat, že by snad mohla mít nějaké ambice. Všechno, co v ní uvidíte a uslyšíte vám bude vždy připomínat, že se jedná o tuctovou horor/thriller duchařinu, kde hrstka, nijak zvlášť zajímavých, teenagerů zůstane uvězněna na tajemném ostrově.

Na tom není nic špatného, jelikož se v uchopeném tématu neplácá, jak to mívá poslední dobou mnoho her ve zvyku. Díky absenci hádanek nehrozí záseky a zádrhely. Snad jen často zbytečně ladná chůze hlavní hrdinky, obzvláště v pozdějších fázích, jaksi neodpovídá vážnosti situace, ve které se nachází. Stejně tak ladění správných rádio frekvencí a (nepovinné) hledání dopisů zbytečně natahuje asi čtyřhodinovou herní dobu.

Rozhodnutí hráče mají vliv, ač žádné zásadní větvení děje se nekoná. Stejně tak zakončení působí přesně tak pitomě, jak můžeme od daného tématu očekávat. Vizuál, nicméně, není vůbec špatný, pominu-li fotografie, které kreslil žák, odhadem, ze sedmé třídy. Nejkvalitnější složkou hry je bezesporu dabing. Postavy zní věrohodně a vůbec celková kvalita namluvení je špičková. Stejně tak hudba svou práci odvádí.

Celkově je Oxenfree pohodová jednohubka na jeden propršený víkend. Vyzkoušením rozhodně neprohloupíte.
+16
  • PC 85
Herní výzva 2018 - číslo 1 "Tehdy to začalo"

Na DH jsem se přihlásil přesně 1 den po vydání této adventury. Volba do 1. kategorie výzvy byla tedy vcelku jednoduchá. Ke všemu mi to usnadnil GOG, který hru rozdával zadarmo, takže jsem jí nemusel shánět.

Nyní ke hře. Hra je walking adventurou, kde se staví především na příběhu, který je vskutku docela jednoduchý, ale účinný. Parta teenagerů se vydá na ostrov, kde již byli v mládí a chtějí zavzpomínat na staré časy, ale ostrov je již delší dobu neobydlený. Vše je v pořádku do doby, než pomocí rádia objeví podivný signál a vzkaz. V ten okamžik se hra zvrhne v hororově laděnou adventuru, kde vám občas vyskočí mráz po zádech a občas nebudete vědět o co vlastně go.

Ujal jsem se tedy role dívky Alex, se kterou chodíte po ostrově a rozmlouváte s přáteli. Při rozhovorech máte vždy na výběr ze tří možností odpovědí nebo můžete mlčet a poslouchat rozhovor, jak se dále rozvine bez vašeho zásahu.

Ostrov není příliš veliký a dá se projít během chviličky, ale vy se po něm budete potulovat sem a tam. Ovšem během potulování vás doprovází další postava, která neustále s vámi vede dialog, takže se během procházení stejných lokací nebudete nudit.

Odpovědi na některé otázky se vám dostanou po naladění správné frekvence na vašem rádiu, což byla ze začátku zábava, ale později to přešlo do stereotypu a pak do znechucení. Především poté, co naleznete rádio s větším rozsahem frekvencí.

Hudba v pozadí krásně dokreslovala atmosféru a nebyla příliš hlučná, aby atmosféru nějakým způsobem dokázala zkazit.

Pro: Příběh, rozhovory, rozhodování

Proti: V pozdější části ladění frekvence

+21
  • PC 90
Odpověď na otázku, proč se mi oproti všem předpokladům tak líbila hra a lá Krajní meze, o bandě teenagerů na chlastačce, kterou jsem ani nechtěl a dostal ji jako vycpávku nějakého bundu, neznám. Ale i po víc než půl roce si pamatuju spoustu výjevů, okamžiků a pocitů, které jsem při hraní měl a zažil. A hlavně na atmosféru a její zvraty. A hudbu a ukryté zprávy. A skvělou, ne úplně tradiční mechaniku, kdy se spousta věcí děje pomocí přelazení rádia.
Jasně, kostra příběhu a osazení nejsou z nejoriginálnějších. A některé momenty už jste mohli vidět i jinde, ale to mi bylo jedno a užil jsem si každou minutu z těch asi 3 hodin. Několikrát.

Herní výzva 2017, kat. 6

Pro: Celé to dohromady skvěle funguje.

Proti: Ne všichni Krajní meze milovali.

+24
  • PC 80
Povedená duchařina s partou teenagerů, výbornou hudbou a autenticky napsanými rozhovory.

Pro: hudba, dialogy

Proti: občasný backtracking

+11 +12 −1
  • PC 75
Oxenfree je zajímavý kousek od bývalých tvůrců z Telltale studia.

Jejich zkušenosti a styl se odráží i na samostatné hře. Jdou zde sice cestou minimalistické grafiky, ale nebojí se na hráče hrnout spoustu dialogů a rozhodnutí, jak se hlavní hrdinka Alex bude formovat a jak celý její výlet s kamarády na ostrov, který má svou temnou minulost dopadne už záleží jen na hráči.

A zde ty rozdíly jsou vidět. Vztahy mezi lidmi můžou dopadnou dobře ale taky není problém si vytvořit mrchu kterou budou všichni nesnášet a přilít olej do ohně kdy se skupina pak rozpadne. Tady jsou rozhovory a vztahy stavebním kamenem hry, kdy ostrov a paranormální jevy na něm pak dotváří výsledné dílo.

K atmosféře přispívá i solidní soundtrack, ale hlavně výborný dabing postav. Hráč pak nemá problém se sžít s hlavní hrdinkou a sledovat děj a časté rozhovory které jsou dobře napsané, je tedy fakt že působí mnohem víc dospěleji než by člověk od party středoškoláků čekal. Což je ale ve finále plus. Navíc ne vždy je potřeba odpovídat, i když je nabídka tři možných odpovědí k dispozici, a i tak se zkrátka vyplatí při některých situacích mlčet a nechat plynout rozhovor dalších.

Co mi trochu vadilo je menší rozloha oblastí a v pozdějších fázích potřeba se tam znovu vracet. Možná i to hraní s rádiem bych trochu ubral, ale je to rozhodně zajímavý prvek.

Oxenfree překvapilo, časem se k němu ještě vrátím i díky možnosti new game plus kdy se některé věci odvíjí ještě jinak a nabízí další varianty pro znovu rozehrání. Doufám, že autoři časem vydají zas nějakou další hru, jejich styl má co nabídnout hráčům.


+13
  • PC 80
O Oxenfree jsem vůbec nic nevěděl, ale bylo to v humble bundle, hodnocení slušné - tak proč to třeba v rámci výzvy (#6) nezkusit.
A bylo to velmi příjemné. Má to podobně melancholickou atmosféru jako Life is Strange - skoro by mi nebylo proti srsti napsat že je to taková 2D alternative LiS. Nechce se mi o ději rozepisovat, protože děj/dialogy/postavy jsou hlavní deviza Oxenfree a čím méně toho člověk ví, tím víc si to užije.
Soundtrack je nádherný (poslechnu si ho i mimo hru), artstyle sice není vyloženě dle mého vkusu, ale nevadil mi.
Co ale musím vypíchnout jsou ty dialogy. Přirozeně napsané a perfektně namluvené, všechny postavy jsem si ve výsledku docela oblíbil. Ten systém kdy např. mluví víc lidí najednou, růžně se ten dialog dá přerušit v polovině věty - je to trochu náročnější na pozornost a vyžaduje to solidní znalost angličtiny, ale působilo to přirozeně a docela rád bych tento systém viděl ve více hrách. A těch dialogových voleb je spousta, některé mají i vliv na závěr, jaké vztahy mezi sebou postavy budou mít, což přináší další vítaný prvek interakce.
Anyway, Oxenfree můžu s čistým svědomím doporučit každému, koho baví hry jako Dreamfall či Life is Strange - na dialozích založené vztahovky mixnuté s mysteriózností.
+21
  • PC 70
Oxenfree u mě bohužel selhává tam, kde by měl být nejlepší - ve vyprávění a postavách. Duchařské storky nejsou zrovna můj šálek kávy, ale ty povedené rozhodně ocením. Zde se však ztrácí pod nánosem překombinovanosti, věčného pochodování a tím souvisejícího nudného pindání běžných filmových středoškoláků. Inspirace nejen osmdesátkovými horory je samozřejmě zjevná na každém rohu.

Potěší, že se zde nehraje na žádné gore radovánky, ale jde čistě o hardcore duchařinu. Nijak originální dějově ani hratelností (až na fajn zakomponování radia), ale za to se sympatickou možností tvořit si vlastní příběh a vztahy přes dialogy. Škoda, že je v nich nutné tak nesmyslně rychle odpovídat, že odpověď občas prostě propásnete.

Oxenfree má skvělou atmosféru, zajímavou stylizaci, krásně zasněnou hudbu a v neposlední řadě výborný voice-acting. Bohužel to celé ale nějak nefunguje. Už před půlkou hry mi bylo vlastně úplně jedno jak dopadne a dohrával ji vcelku otrocky. Je to velká škoda. Hra měla našlápnuto na mnohem větší zážitek.
+17
  • PC 60
Oxenfree je taková strašidelná, hodně ukecaná, plošinovková adventura, kterou jsem zase nepochopil. Opuštěný záhadný ostrov je zajímavý, vizuální pojetí také, herní prvky docela originální, zvuk ještě lepší. Hodně dobrý je především dabing.

Příběh zpočátku vypadá zajímavě, v pozdější fázi ale upadá do lehkého stereotypu. Herní mechanizmy se stále opakují a stejně tak vyústění všech zvratů. Už to prostě není překvapující, páč je to pořád dokola.
Samotný závěr v mém mozku nic neobjasnil a hlavu mi zamotal ještě víc. Jediné, co potěší je, že konců je zde více. Takže vaše činy a rozhodnutí patrně mají vliv na to, jak to do jisté míry dopadne.

Bylo by zajímavé si to zahrát znovu, zkusit udělat jiná rozhodnutí, podívat se, kam to povede, a snad to všechno i víc pochopit. Ale ani příběh, ani herní náplň mě nenadchly natolik, aby se mi chtělo tuto hru ještě někdy spouštět.

Pro: Dabing, více možných konců, zvuk, dobrá 4 hodinová strašidelná oddechovka

Proti: Slabší příběh a konec, moc chození sem a tam, ovládání chůze občas drhne

+14
  • PC 60
Máme tu teda skupinku teenagerov, ktorí sa vyberú na mejdan na ostrov. Zloženie je klasické - hlavná nebojácna hrdinka s bolestivou minulosťou - check, jej neohrozený nevlastný brat, ktorý si nejaký čas odsedel za ublíženie na zdraví - check, vtipálek na houbičkách - check, také úplne normálne a nestranné dievča - check a mrcha, ktorá nemá rada hlavnú hrdinku a má tiež bolestivú minulosť a nie je až taká mrcha - check. Postavy sú teda viacmenej klasickým zložením viacerých filmových hororov. Na ostrove s tajúplnou minulosťou vyvolajú nechcene nadprirodzenú silu a najdivnejšia noc v ich životoch sa môže začať.

Oxenfree vo mne zanechalo kopec zmiešaných pocitov a takto neistý som si pri hodnotení už dávno nebol.

Tak teda najskôr tie kladné pocity. V prvom rade musím pochváliť dabing. Ten sa tu podaril ako v máloktorej hre. Postavy znejú živo a celkovo by som ho radil k tým najvydarenejším, čo som v hrách počul. Ďalej ma prekvapilo, ako kvalitne boli napísané rozhovory, ktoré sú pre partiu mladých ľudí uveriteľné. Často rozhovorom nechýba humor, nadhľad, ale aj tie vážnejšie repliky znejú všetky dobre a nemusel som si nikdy zakrývať uši od trápneho pocitu. Zaujal aj ostrov a maľovaný grafický štýl, preskúmavanie ostrova je v prvej polovici hry zaujímavé a dostatočne ma to ťahalo ďalej. Pochválil by som aj hudbu, ktorá patrí k tým vydarenejším.

Čo sa mi nepáčilo? V druhej polovici hry už je tých nových lokácií menej. Veľa pomalého chodenia po obrazovkách začína byť otravné a príliš časté používanie ladenie rádia je otravné ešte viac. Príbeh sa posúva tiež dosť divným smerom a nemal som z neho najlepší pocit. Mrzelo ma, že ten scenár, v ktorom sú tak kvalitne napísané postavy obsahuje tak divný príbeh, ktorý mi úplne nesadol. Nevravím, že nemá svoje silné emotívne momenty, ale ako celok ma skôr sklamal. Vadili mi aj niekedy príliš rýchlo miznúce možnosti odpovede hlavnej postavy.

Po dohraní mám teda dosť rozporuplné pocity. Tí, čo majú radi dobre napísané rozhovory si určite prídu na svoje. Otázny je ten mysteriózny príbeh a niektoré herné mechaniky. Mne to tak nejak úplne nesadlo.

Dohranie mi trvalo 4 hodiny.

Pro: Dabing je skvelý, postavy sú napísané uveriteľne a kvalitne, humor, grafický štýl a hudba

Proti: Časté pomalé chodenie je pri preskúmavaní už videných lokácií otravné, ladenie rádia je otravné ešte viac, príbeh mi tak úplne nesadol. niekedy príliš rýchlo miznúce možnosti odpovedí hlavnej postavy

+17