Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Onimusha: Warlords

66

Komentáře

« Předchozí Následující »
  • PC 70
Jubilejní 50. komentář

Se sérií Onimusha jsem se poprvé setkal u kamaráda, který měl tuto hru na svém PS2, a mohl jsem si ji vyzkoušet. Sice to nebyl první díl série, který jsem zkoušel, ale v té době jsem neměl ani ponětí o tom, že hraji již asi čtvrtý díl této série. Důležité bylo, že mě ta hra bavila, a tak po mnoha letech jsem se rozhodl, že bych nějaký ten díl mohl zkusit a jelikož byl první díl i na PC, tak mi to udělalo vcelku radost. Jenomže ta radost skončila s tím, že jsem hru musel nelegálně stáhnout a ke všemu byla pouze v japonštině (nic proti japonštině, mám ji rád a někdy bych se jí rád naučil, ale kdo se v těch znacích má vyznat). Naštěstí šlo v nastavení přepnout i do angličtiny, což byl trochu porod, protože menu zůstane v japonštině a první filmeček nemá titulky.

Teď už tedy k samotné hře. Hra se hraje velmi dobře a celkem rychle odsýpá bez nějakých zádrhelů. Jelikož je vyvedena v pohledu, který je použit i v prvních dílech série Resident Evil, cítil jsem se jako doma. Tento pohled kamery mi totiž velice vyhovuje.

Příběh je docela zajímavě podaný a otevřený konec, dává naději, že s postavami v tomto díle se setkáme i v některých jiných. Příběh se točil kolem záchrany princezny, kterou se snaží zabít démoni.

Nyní se přesuneme k soubojovému systému. Ten je vcelku jednoduchý, ale rozmanitý, protože na každého protivníka funguje jiná taktika a tak odpadá sekání hlava nehlava do všeho, co se pohne. K tomu pomáhají i tři různé druhy mečů, které mají různé vlastnosti. Jedna je elektrická, zatímco druhá ohnivá. Každá je jinak určená pro souboj, protože ohnivý meč je těžkopádný, takže jsou údery účinnější, ale pomalejší.

Hrát nebudete pouze za Samanosukeho, ale i za jeho ninja spolubojovnici Kaide, která má úplně jiný styl, než Samanosuke.

Souboje s bossy jsou provedeny vcelku dobře, protože stačí najít jejich slabinu a poté už neudělat zbytečnou chybu a je vyhráno. Nejvíce mi dal zabrat předposlední bossfight, který jsem dělal celkově na 4x, ale povedl se mi, což je hlavní.

Ve hraní mě poháněl i dobrý soundtrack, který se v lokacích měnil velmi často, a tak nedošlo k tomu, že by se mi znechutil.

Co se mi na hře jednoznačně nelíbilo, bylo vracení nepřátel do místností, které jsem vyčistil a jakmile jsem se vrátil, byly tam i nepřátelé. Ty byly buď stejní nebo úplně jiní. Nejvíce mě to naštvalo, když jsem třeba omylem vešel do jiné místnosti a okamžitě jsem se vrátil těmi samými dveřmi během pár sekund a musel jsem v té místnosti bojovat znovu.

Pro: Příběh, souboje, bossové

Proti: respawn nepřátel v již vyčištěných lokacích, nelze přeskakovat cutscény

+8+8 / 0