Komentáře

Oni byla hra, která mě kdysi nadchla ve Score (něco jako Tekken, ale ve stylu 3D mlátičky s nepřáteli), o pár let později jsem ji dohrál, ale moc si z ni nepamatoval. S odstupem času to není špatná hra, ale žádný zázrak také ne.

Příběhově mě to poměrně bavilo. Někde v budoucnosti bojuje TCTF alias policie proti zločineckému Syndikátu. Mladá agentka Konoko se po pár misích dostává na stopu šéfa Syndikátu Mura a jeho téměr bondovskému plánu, ale nic není tak jak to vypadá. V průběhu příběhu budete odhalovat svůj původ a rodinnou historii, dovíte se něco o světě kolem (pokud budete číst logy) a zjistíte, že ani organizace pro kterou pracujete není úplně čistá. Je tu pár zvratů, celkem slušná morální volba v předposlední misi já toho hajzla odprásknul. Není to úplně Deus Ex, ale příběhově mě to celkem bavilo.

Graficky to bohužel není žádná hitparáda. Strohé, dost kostkovité prostředí, většinou nudné a neinspirativní lokace, občas prolínání textur a mírně hranaté postavy. Když si to člověk srovná dejme tomu s Max Paynem, tedy také third person akcí ze stejného roku, je to nebe a dudy. Naopak se mi líbila elektronická hudba (místy tak trošku ala Prodigy), ladění do anime v dialozích a portrétech a absence jakýchkoliv pádů či bugů.

A hratelnost? Oni jsou third person akce se spoustou zbraní. Dostáváte pistole, SMG, granáty, naváděné miniraketky, plazmovku či parádní rail gun. Všechny tyhle zbraně mají jeden háček - až na rail gun jsou slabé, nábojů je málo, nepřátelé nemají problém uhnout nebo zbraň vykopnout. Takže přichází na řadu holé ruce a tady musím smeknout.

Konoko umí několik komb, podkopy, skluzy, útoky ze vzduchu pěstí i kopem, zvládá ozbrojovací pohyby, různé speciály, dorážky na zemi a několik druhů přehozů. Vypadá to parádně, krásně se na to kouká a každý kdo má rád karate filmy si přijde na své. Háček je v tom to ovládnout. Komba vyžadují dvě tlačítka myši, směrové šipky, občas přikrčení a na některé v zápalu boje můžete zapomenout. Zpět-vpřed+kop, skrčit, pustit, kop to jsou pohyby, které navíc často nevyjdou a člověk nemůže riskovat. Kopací komba jsou navíc pomalejší, nepřítel může uhnout, či dokonce chytit nohu. Takže jsem využíval převážně několik rychlých komb pěsti či pěsti zakončené otočkou, přehozy, kop z běhu a když jsem byl obklíčený 2-3 nepřáteli, tak se modlil :)

Proto se vyplatí šetřit si lepší zbraně, nevyplácat je na neozbrojené/jednotlivé soupeře, snažit se na sebe natáhnout max 1-2 soupeře a bojovat někde, kde jste krytí a neobklíčí Vás. Misí je totiž 14, jsou opravdu monumentální a zatímco postup je většinou přímočarý (hledat spínače a otevírat dveře), nepřátel je požehnaně a když se necháte obklíčit, překvapit či dostat do pasti, jste v háji.

Ve hře totiž nejde ukládat. Je tu několik checkpointů, ale občas jsou tak daleko od sebe, že si pak zopakujete 20-30 minut hraní a to nasere. Frustrace a zuření se nedostavilo, ale otrávenost a nasrání ano. Je to naprosto zbytečné natahování herní doby a důvod, proč jen 70%. Jinak je Oni celkem slušná hra.