Je říjen roku 1944 a zapadlé městečko na severu Norska se stává svědkem záhadných událostí, v nichž musí mít prsty nacistická skupina Okkulte-55, tajná divize Třetí říše zabývající se paranormálními jevy. Znepokojivé jevy přijíždí vyšetřit dvojice mužů - kvadruplegický profesor Alexei Krakovitz a jeho věrný asistent Akiro Kagasawa. Mají za úkol infiltrovat se mezi Němce a překazit jejich plány na vypuštění mocné kletby, která by mohla zvrátit světovou válku ve prospěch Adolfa Hitlera.
Jedná se o tradiční point-and-click adventuru vyvedenou v retro pixelartovém provedení. Hráč ovládá obě dvě hlavní postavy, mezi nimiž si přepíná. Na vozík odkázaný profesor Alexei se nedostane do všech míst, může se ovšem díky transu přesunout do světa duchů, komunikovat s obyvateli záhrobí a posílat je na výzvědy, zatímco většinu běžné interakce s okolím zajístí jeho asistent Akiro. Hratelnost je postavená na rozhovorech s NPC, získávání a používání předmětů, průzkumu městečka i jeho okolí a řešení logických hádanek, přičemž netradičně chybět nebudou ani přestřelky s protivníky. Hra se však nese v humorném duchu, kdy nebude nouze o popkulturní narážky, excentrické charaktery i tzv. bourání čtvrté stěny.
jones1240
Tohle nejde přirovnat k ničemu jinému než k Troma filmům. Je tu gore, náckové, chcanky, prdy, hovna, pochcaní náckové, poblití náckové, tří-varlovití lososy a jo a abych nezapomněl...ještě je tu pití chcanek.
A jelikož mám rád trashový filmy a převážně i Tromu, tak mi to vlastně docela i sedlo, i když přeci jen několik větších problémů tahle hra má.
Začněme ale příběhem, který mě krom nádherně vypadajícího pixel-artů (Dokonce bych ho i přirovnal k Thimbleweed Parku), docela dost zaujal. Němci během druhé světové války založili Okulte-55, jenž se rozhodlo že v městečku Sundae, které je známé jen a pouze výskytem troj-varlovitých losoů, vypustit na lidstvo paranormální temnotu a tím přivést svět na kolena aby se poddal třetí říši. Tomu se tak vydá zabránit profesor paranormálních věd a jeho japonský asistent. No a tím začíná naprosto absurdní fekální a toaletní jízda.
Když jsem to před lety rozehrával teď už s expřítelkyní, tak jelikož byla slabší nátury ihned jsem musel hru vypnout, teď už jsem si ale ten humor nerušeně užil. Pokud tedy máte rádi béčkové filmy kde je hromada střev a jedná se fakt o čistou zábavu, tak si to podle mě užijete taky. I když musím tedy přiznat že kdyby tvůrci se nesnažili tento styl humoru házet skoro na každý krok, tak by to možná u mě dopadlo ještě o něco lépe. Pousmál jsem se docela častokrát (nejvíce ze začátku), jenže tvůrci podle mě scénář psali na nějakém firemním večírku a ke konci hry začali až moc tlačit na pilu a dávat všeho až moc, takže bourání čtvrté stěny, na to přijdou hovna, chcanky, další boření čtvrté stěny, pak 5x po sobě zopakují jeden running joke a vy už začnete obracet oči ve sloup. I tak, když někdy tuto úmornou kadenci přežijete, tak se jedná vlastně o povedenou hru a i ten humor pobaví.
Co mi ale přijde že je dost velkým tahákem, tak je atmosféra, která je díky opravdu povedenému pixel artu dost pohlcující a atmosférická. Opravdu cítíte že jste v městečku kde vládnou nadpřirozené síly a všude cítíte tu špínu a nezmar. Této až morbidní atmosféře dost i pomáhá hratelnost, kde můžete mezi jednotlivými postavami přepínat. Třeba za profesora se můžete dostat do tranzu a promlouvat s mrtvými a vyhnout se pixel huntingu díky schopnosti radaru, který vás upozorní na všechny předměty blízko vás. Příčemž japonský asistent zase vychází schody, sbírá předměty apod. Takže i díky těmto jejich vymezeným rolím to až tak extra na obtížnosti nepřidává.
Co ale na obtížnosti přidává je volný pohyb. Máte tu totiž k dispozici nejprve část mapy a pak i kompletní, ve které chodíte do různých menších lokací. Což s velkým množstvím úkolů co se vám nahromadí a lokací kam můžete jít, má místy za následek solidní backtracking a bloudění. Přitom často jsou úkoly logické, bohužel větší otevřenost tomu někdy háže vidle pod nohy.
Ve výsledku se ale jedná o adventuru která mě bavila a i když mě někdy delší chození mezi lokacemi unavovalo, tak jsem si to vlastně celé poměrně užil. Když se povede tak je humor skvěle toaletní a umí to být i hezky brutální, navíc je to hra tak na 2,5-3,5 hodiny. Škoda jen soundtracku který má snad jen tři skladby co jedou furt dokola a místy nevyváženého pacingu humoru.
A jelikož mám rád trashový filmy a převážně i Tromu, tak mi to vlastně docela i sedlo, i když přeci jen několik větších problémů tahle hra má.
Začněme ale příběhem, který mě krom nádherně vypadajícího pixel-artů (Dokonce bych ho i přirovnal k Thimbleweed Parku), docela dost zaujal. Němci během druhé světové války založili Okulte-55, jenž se rozhodlo že v městečku Sundae, které je známé jen a pouze výskytem troj-varlovitých losoů, vypustit na lidstvo paranormální temnotu a tím přivést svět na kolena aby se poddal třetí říši. Tomu se tak vydá zabránit profesor paranormálních věd a jeho japonský asistent. No a tím začíná naprosto absurdní fekální a toaletní jízda.
Když jsem to před lety rozehrával teď už s expřítelkyní, tak jelikož byla slabší nátury ihned jsem musel hru vypnout, teď už jsem si ale ten humor nerušeně užil. Pokud tedy máte rádi béčkové filmy kde je hromada střev a jedná se fakt o čistou zábavu, tak si to podle mě užijete taky. I když musím tedy přiznat že kdyby tvůrci se nesnažili tento styl humoru házet skoro na každý krok, tak by to možná u mě dopadlo ještě o něco lépe. Pousmál jsem se docela častokrát (nejvíce ze začátku), jenže tvůrci podle mě scénář psali na nějakém firemním večírku a ke konci hry začali až moc tlačit na pilu a dávat všeho až moc, takže bourání čtvrté stěny, na to přijdou hovna, chcanky, další boření čtvrté stěny, pak 5x po sobě zopakují jeden running joke a vy už začnete obracet oči ve sloup. I tak, když někdy tuto úmornou kadenci přežijete, tak se jedná vlastně o povedenou hru a i ten humor pobaví.
Co mi ale přijde že je dost velkým tahákem, tak je atmosféra, která je díky opravdu povedenému pixel artu dost pohlcující a atmosférická. Opravdu cítíte že jste v městečku kde vládnou nadpřirozené síly a všude cítíte tu špínu a nezmar. Této až morbidní atmosféře dost i pomáhá hratelnost, kde můžete mezi jednotlivými postavami přepínat. Třeba za profesora se můžete dostat do tranzu a promlouvat s mrtvými a vyhnout se pixel huntingu díky schopnosti radaru, který vás upozorní na všechny předměty blízko vás. Příčemž japonský asistent zase vychází schody, sbírá předměty apod. Takže i díky těmto jejich vymezeným rolím to až tak extra na obtížnosti nepřidává.
Co ale na obtížnosti přidává je volný pohyb. Máte tu totiž k dispozici nejprve část mapy a pak i kompletní, ve které chodíte do různých menších lokací. Což s velkým množstvím úkolů co se vám nahromadí a lokací kam můžete jít, má místy za následek solidní backtracking a bloudění. Přitom často jsou úkoly logické, bohužel větší otevřenost tomu někdy háže vidle pod nohy.
Ve výsledku se ale jedná o adventuru která mě bavila a i když mě někdy delší chození mezi lokacemi unavovalo, tak jsem si to vlastně celé poměrně užil. Když se povede tak je humor skvěle toaletní a umí to být i hezky brutální, navíc je to hra tak na 2,5-3,5 hodiny. Škoda jen soundtracku který má snad jen tři skladby co jedou furt dokola a místy nevyváženého pacingu humoru.
Josef
Pro: Humor, gore, ujeté postavy, atmosféra, pixel-art, těch pár skladeb, výměna ovládání postav
Proti: Humor a jeho špatná gradace, někdy úmorné procházení lokací