Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 75
Hráno v co-opu:

Po obou Baldur's Gate a obou Icewind Dale jsme se pustili do prvního dílu Neverwinter Nights, kde byl známý Infinity Engine nahrazen svým nástupcem Aurora Enginem. Tato hra tak přinesla plně 3D Forgotten Realms prostředí a postavy, díky čemuž vypadá naprosto hnusně. Začátky 3D grafiky byly opravdu těžký, myslím, že to muselo být hrozně odporný už když to vyšlo, natož dnes, a my jsme se tak hned v Tyrově chrámu teskně chtěli vrátit ke hrám na Infinity Enginu. Překonali jsme to, abychom zjistili, že ve srovnání se staršími hrami ani souboják nestojí za moc, příběh nestojí za moc a prostředí je tak ošklivé a jednotvárné, že pořád jen zdánlivě běháte odnikud nikam.

Zní to hrozně, co? Ono to zase tak špatný nebylo, jen se těžko srovnává s jedněmi z nejlepších her v žánru. Pořád to byla nadprůměrně dobrá zábava díky pěkně škálovanému co-opu, a to ačkoliv je Neverwinter Nights normálně stavěn na hraní za pouze jednu postavu s maximálně jedním společníkem. V tom je hra podobná spíše The Elder Scrolls než svým předchůdcům a je v tom ojedinělá, protože i sequel se navrátil ke klasické partě postav. Dále musím zmínit, že dungeony jsou poměrně atmosferické, možná i díky skvělé hudbě. A hlavně jsou v příběhu dvě věci, které opravdu musím vypíchnout:

Tou první je Lady Aribeth de Tylmarande. Postava, kolem které se vlastně točí celý příběh mnohem více než kolem hráčského charakteru. Sledování jejího vývoje přes děj celé hry bylo opravdu zajímavé a za mě je to jedna z nejlépe vykreslených postav ze všech BioWare her. Její scénář sice nepůsobí tak profesionálně, jako u postav z KotORu, Dragon Age či Mass Effectu, ale její příběh mě zkrátka zasáhl.

Tou druhou je přítomnost sarrukhů, jedné z ras stvořitelů, které nejenže v žádné jiné hře z Forgotten Realms nemají žádnou velkou roli, oni tam nemají vůbec žádnou roli. Já mám hrozně ráda příběh Netherské říše a málokdo ví, že právě sarrukh Arthindol zvaný Terraseer stojí za jejím vzestupem.

Díky tomu budu hodnotit hru optimisticky, byť bych její kampaň hrát v co-opu asi spíše nedoporučila, ale z úplně jiného důvodu. Tato hra má totiž dva povedené oficiální "datadisky", Shadows of Undrentide a Hordes of the Underdark, které na sebe navazují, ale nezvykle nenavazují na původní kampaň. Pokud tedy chcete využít hru na maximum a projít se svojí postavou od první úrovně až po epickou maximální úroveň čtyřicet, a to v rámci jednoho celistvého příběhu (který je lepší než původní hra), tak doporučuji začít práve s Shadows of Undrentide a pokračovat do druhého datadisku. S Hordes of the Underdark jsme sice měli značné problémy kvůli multiplayer bugům, ale hra se z nich vždy dřív nebo později sama zotavila.

Dohráno za 77 hodin.
Včetně:
Shadows of Undrentide
Hordes of the Underdark

Pro: Aribeth, sarrukhové, hudba, dobré datadisky

Proti: Ošklivá grafika, prostředí a nic moc příběh hlavní kampaně

+31
  • PC 90
Dobry den

Neverwinternights pro mne ve své době byla srdcova zalezitost. Od začátku se mi přibeh libil a celkově byla hra moc fajn, kdyz vysla bylo mi 22 let a hral jsem ji v podstate hned po vydani, uz to je nejakej patek a obcas se po ni divam jestli neni predelana na mobily atd, mam pocit ze se něco takovyho tvori a byl bych ochotny za to znovu nejakou korunu nechat.

Pribeh, lokace, souboje. Dnes by u mě asi nejspíš hra jiz neuspela ale tenkrat to pro mě byla srdcovka...

Pro: Hezky zpracovane, pribeh, lokace

Proti: Ani snad nic

+7 +8 −1
  • PC 50
2017-08-15
Mám tři řady kouzel (Ctrl + Shift), stačí číst ty malé dialogy. Zvlášt během treninku – snažím se dostat ven. Vypadá to, že budu hrát za klerika, což je podobná postava necromanceru z Diabla. Paleta čar a kouzel je opravdu široká. Hlavně nevím, k čemu většina slouží.

Na první pohled tadle hra vypadá strašně složitě, a taky je, proto máte pod M2 tu nabídku možností. Když ale pochopíte její mechanismy, hraje se celkem dobře (si zase fandím, kde bude zakopanej pse?). Na druhou stranu lze podniknout téměř všechno jako v reálu. Už to nejsou ty chaotický bitky, kdy jen klikáte na nepřátele, ale využijete i taktiku. Od toho je tam zase pauza. Grafika je ještě hnusnější, než jste avizovali, ale mně tendle engine nevadí. Kamera nemá chybu. Je přehledná a normálně s ní otáčíte jako v TW. Prostřední tlačítko jsem moc nepoužíval, uhel je většinou dobrej. Kde nemám přehled je právě jinak dobrej DAO (co to melu).

2017-08-16
Tvl, to je hustý, vy máte určitý počet kouzel, se kterými si musíte vystačit, žádnou manu, a pak se musíte vyspat, abyste je obnovili (B).
Postavičky jsou rozpohybovaný celkem dobře, kouzla efektní, v podstatě nemám potřebu něco vytknout. Je pravda, že máte pocit, jako byste hráli něco z 90 let. Tím lépe, a to bude asi ta atmosfera.

Zkouším skrze nějaký kouzla projít dungeonem v HotU. Todle je hra na dlouhý zimní večery!

Resting – já to věděl! Mužu jít bušit demony.

Prolomil jsem kletbu a dostal se ven z tělocvičny (klerik). Za barbariana zase nevím, kam dál. Za rangera sice už umím si přivolat pomocníky, ale nemám žádnou střelnou zbran a je to tam dost hustý. Všimnul jsem si, že vlastně hraju za tři postavy, tak jak jsou rozdělený v DA. Tady jsou zaměření víceméně rozdělený do dalších padesáti podobných podskupin, ale vesměs je to všechno stejný.

Tak jsem vyrubal náměstí a začíná to bejt trochu nuda. Koncept je dobrej, atmosfera taky, ale bitky dost zaostávaj. Navíc každou chvíli se nemužu hejbat, protože jsem přetíženej – to je pěkně blbej prvek, stačilo v inventáři omezit místo.

2017-08-23

- Brusting frightener rich, wall of the district from everyone else
- Cries mostly fall on deaf ears
- One day the plague will come to them in force and they shall rerget their selffishness
- Im game for little chit-chat

Why are you on this mission of yours?

- Klerik pomoc (to je uplně jasný) mizantrop
- Ranger fame – hrdina
- Barbar (Rogue) gold and riches – odměna
- Paladin duty – povinost

Nikdy se nerozhoduju podle sebe, ale podle charakteru mojí postavy. Nevím, jesli to tak máte stejně, ale pro mě je duležitější celkový vyznění než moje pocity. Žádné vlastní totiž nemám. Pokud lidi zasáhne násilí, smrt atp, tak jim to přeju, protože vím, že nic se neděje bezduvodně. A proto si v klidu vychutnám uječený dav lidí, co sešli z cesty, nahradili své příbuzné zvířaty a ted je čeká trpkej osud. Já mezi tím shrábnu zlato a znásilním bezbranné ženy, co tady uprchlíkum otevíraly dveře!

- I desire fame above all else (co je ona, lučišnice? bard, to je jako ranger. tak to jsem se trefil)
- I want to walk path that others havent. To make my own legend rather than recount others! I want to be thrilled and awed by my life. And when I look back on it to regret nothing (to asi nepujde)
- Me too
- I know where the „normal“ path leads. Path of the expected. The path where everyone else wants you lead. Down that path lies oblivion
- No need to be so melodramatic about it
- Jé to sou super dialogy!
- Death. There are many ways to die that not leaves a corpse
- Story about my family. How I became what Im today

Tak prej dialogy jsou trapný, ale nepíšou, že postavy jsou jen do počtu. Vadí jim, že je jen jedna a nevidí jí do inventáře. Rozporuplná hra, ale na Tiscali dostala 9/10. To je podle mě až moc splněných očekávání. U mě budou ty dialogy mít zásadní vliv na konečné hodnocení, pak hratelnost stoupne o 50%, ale když jsou tak malým písmem, tak to zas nemá vliv. To abych si bral brejle! Hra zaměřená na dialogy a zapomenou na velikost písma? Jak todle mohlo projít (to už bude moje oblíbená věta)? To je nenapadlo, že někdo muže mít doma 22 monitor, když už tam mají HD rozlišení? Strašná chyba. Ukládání mezi souboji se pak jeví jako maličkost.

Implementace pravidel DnD třetí řady. Tvl, co to je? Já si ničeho nevšiml. Asi si otevřu Wikipedii!

Rozlet v kombinaci ras a povolání. Možná trochu zbytečnej, protože se dá opět zredukovat na základní warrior – rogue – magician, a koukám, že uplnou náhodou jsem si v každém díle zvolil jeden charakter.

Tvl, jděte s tím střídáním dne a noci do prdele! Bud je to moc rychlý, nebo se to nepovede. Takovou milou výjimkou je snad jen Spellforce 2, kde si toho ani nevšimnete. Tvl poslední pulrok hraju samý takový hry, kde to je. Stalker (ok), Burnout, ted fantasy počínaje Skyrim.
Lhostejní žoldáci. Co to kecá? Vy jste to taky nečetli? Kdyby jejich charaktery nestály za nic, tak bych jejich kecy asi nepřepisoval! Je faklt, že v DAO pusobí živěji, ale to protože se k vám většinou přidaj a tady máte na výběr z několika postav. Nicméně každá z nich skrývá citlivý osobní příběh.

VURHOR. To je ten samej člověk, co u jedničky zmínil DA jako příklad špatného RPG a u dvojky vyzdvyhne rozmanitost a složení postav. V soubojích je přitom (DA) jednoznačně nejlepší.
„V jedničce jsem měl občas pocit, že čtu něco ze své vlastní fantasy tvorby, když mi bylo osm.“ Tak to bych si rád přečetl.

- You will probably be bored to tears, as Im not stuff of legends yet
- Dialogy jsou výborný!

Nejhorší inventář, jakej jsem v RPG viděl. Je sice prusvitnej, ale když chci porovnat předměty nebo se o nich něco dozvědět, tak musím na věc dvakrát kliknout. Ne, dvojklikem, ale zvolit jeho vlastnosti jako někde ve Windousech! Asi chtěli zustat věrni konceptu pravého tlačítka myši sloužícího jako nabídka možností, ale vubec to v praxi nefunguje.

Není to špatná hra, akorát je strašně nudná. Bud nevíte, kam máte jít, nebo se serete s nepřáteli, který mě vůbec nebaví. Co naplat, že jich jsou desítky druhu.
Mužete si číst pozadí questu. Celý to na mě pusobí příjemným retro stylem, ale to bude asi všechno. Chybí tomu náboj. Grafika je to poslední, co by mě odradilo pokračovat. Postavičky jsou krásně rozpohybovaný. Je dobře, že připomínají modelky, ne tlustý řitopichy, na který se nedá dívat ani z dálky. I když chápu, že jste si podobný charakter museli vytvořit, abyste se necítili tak diskriminovaní. Nelineární zdlouhavej děj a tuny vedlejších questu vás dokážou spolehlivě uspat.

Další věc, která je hodně slabá, je příběh. Vubec nevím, co se děje. Jasně, do města přišla zkáza v podobě ptačí chřipky, ale nijak se mne to nedotýká. Natož aby mi to ukazovalo cestu. Mám vymlátit ruzný lokace od parazitu, ale abych věděl, s čím se mám vrátit, abych se posunul někam dál, to teda ne. Todle je pravej SANDBOX.

Hudbu jsem vypnul, poslouchám soundtrack z Gravitace (Sandra Bulock).
Mám pocit, že smyslem celý hry je prohledat všechny truhly ve městě. Už se tam toulám několik dní (hodin) a nic zásadního se nestalo. Ted mi došli i nepřátelé. Asi to podruhý a konečně ukončím.

Stále čekám nějaký zásadní zvrat!
Přepnul jsem to na nejtěžší (nejsou ty obtížnosti obrácený?), přidal krev, našel práznou lokaci (a řemdich), a dostalo to trochu spád. Nakonec jsem musel jít dum od domu, abych se někam dostal. Zachránil jsem ze spáru sorcerera dryádu (připomnělo mi to Piráty z Karibiku). A musel se už trochu rozhodovat, jak s ní naložím. Hurá!
A jsem, tam kde jsem byl před hodinou. Opuštěnej uprostřed prázdných ulic. S nudnými nezajímavými lidmi kolem sebe.

Hordes of Undertaken

Objevil jsem druhý východ z týdle díry.
- Hello rat, hello dog (jsem pán šelem – povídám si se zvířaty)
- Sračka

Pro: Nejvíc připomínalo: Final Fantasy, Blair Witch, Deus Ex

Proti: Divná hra

  • PC 80
Whoa! Páni! Takovej hejt tady ten Neverwinter dostává? A že prý nejhorší hra od Bioware? Ale kdeže! Jedná se o velice slušné (téměř) sólové velkolepé dobrodružství, které si sice nehraje na nic složitého, ale přesto svou hratelností dokáže zabavit. Co blbnete? V mnoha věcech samozřejmě zdejší stížnosti chápu, ale házet takhle celou hru do útrob propadliště dějin? To si přeci jenom nezaslouží. Koukněte na to takhle – osobně chápu Neverwinter nights jako takový experimentální kousek. Obliba hraní Baldurs Gejtů za sólovou postavu vzbudila v tvůrcích potřebu udělat hru, která na tom bude v podstatě založená. Zanecháme stejný svět, pravidla, kouzla a trochu tomu změníme grafiku. Výsledek není žádná nová AAA hra, ale i tak je to znatelně dobrý kousek, který se může hrdě přiřadit do Biowarácké RPG sbírky. No nekruťte hlavou, je to tak.

Hra má totiž naprosto vynikající atmosféru. A vděčí tomu především své audiofonické stránce. Hudba (jenž budu opěvovat později) a zvukové efekty prostředí, kouzel či předmětů jsou překrásný. Vzdálené vřískoty hrůzy a chroptění zombií v Žebráckém doupěti mi do hlavy daly pocit prožívání zombie apokalypsy, v hrobkách jsem se mohl posrat strachy, když se tamní hrůzná hudba zkombinovala s hekáním zatracených, v Letohradském hvozdě jsem cítil slastný pocit klidu a bezpečí ne málo podobný tomu, jaký jsem cítil třeba v Tormentu v Nevěstinci duševních rozkoší, a konečně, v hospodách jsem měl nutkání si jít do ledničky pro pivo a popíjet ho, zatímco budu vyzpovídávat svého parťáka. Říkejte si o hře co chcete, ale atmosféru zvládla fakt na jedničku. Souboje mají elán, jsou energické, nicméně většina z nich bohužel dost jednoduchých. A to hlavně kvůli jedné monstrózní chybě, které se Neverwinter dopustil, zmíním později…

Samotný příběh také není zcela špatný, jistě, není to žádný objev Ameriky, nicméně je celkem hezky zkonstruovaný a možná byl i krapet inspirativní k budoucímu vytvoření příběhu Mass Effectu. Dyť to znáte – pradávná zlá rasa chce zpět na svět and shit. Nicméně jeho samotný proces zahrnuje věc, která, jak to tady tak, čtu, štve hodně lidí. Tedy ony nelineární rozvětvený trasy, kde tady musíš udělat tohle, tady zase tady to. Jakmile to uděláš všechno, můžeš postoupit dál. Naprosto chápu lidi, které to štve, vlastně samotného mě překvapuje, že mě to neštvalo taky, ale možná to bylo proto, že rozmanitost prostředí (Ano, je tam!), fungující atmosféra a občas zajímavě postavená vedlejší dějová linka způsobily to, že jsem se u toho nenudil. Ba jsem si to i užíval, do nových lokací jsem vstupoval s napjatým očekáváním, co asi na mě čeká tam dál. Co se postav týče, jsou takovým archetypem peroxidových blondýnek – vypadají strašně dobře, ale mluví jak dementi. Lépe řečeno, buď jsou dialogy kýč, nudné nebo omšelé, výjimku tvoří někteří parťáci, Aaren Gent, občas Aribeth a Haerdaline, takže vlastně téměř všechny hlavní příběhové postavy, což by se dalo hře jakž takž odpustit. Jinak to s těmi dialogy ale není úplně nejveselejší.

Hra má navíc naprosto senzační soundtrack. Až tak dobrý, že i můj táta to poznamenal, když mě slyšel hrát. Což teda jako už znamená hodně! Jó jo, tati.. to je Jeremy Soule ve svém nejlepším. Právě jsi zaslechl hudbu boží…
Obrovská chyba, které se však Neverwinter dopustil, je absence omezení ukládání hry, když zrovna bojujete. Kvůli tomu se v podstatě u žádnýho souboje pořádně nezapotíte. Díky parádní hratelnosti se tato díra zase jakž takž zacelí, ale i přesto je to strašný voser. A ještě jedna věc… nebrat s sebou společníky, kteří umí nějakou magii! Ti dementi na sebe na začátku šarvátky 6541 let hážou ochranná kouzla, takže zatímco se tam budou šmudlit, vy budete mít s bojem dávno hotovo. Říkám – berte Tomiho a Daelana, protože dobrá rána sekyrou a zákeřné bodnutí nožem vždy udělá své. Magii přenechte profíkům (vám).

Neverwinter nights rozhodně není špatná hra. Má styl, základní prvky jí fungují dobře a hrozně pěkně se to hraje. Tak proč na ní házet špínu, he? Některé lidi pochopím, po geniálních Baldurech by člověk čekal další podobný nářez, zde se to sice nekonalo, ale, proboha, žádná katastrofa to taky není. Takže jestli chcete ukazovat prstem na nejhorší hru od Bioware, ukazujte na Dragon age 2, ne sem.

Pro: Skvělá atmosféra, pěkný příběh a progres, souboje, hudba a zvukové efekty

Proti: Jednoduchost, někteří společníci totálně na prd, hloupé dialogy

+35
  • PC 45
Jednoho krásného dne jsem si řekl "což takhle si zopakovat všechny hry od mého nejoblíbenějšího herního studia? Tak nějak, ani nevím proč, to začalo na GOGu, kde zrovna byla na tuto hru v diamond kolekci velká sleva. Řekl jsem si " hm digitální kopii nemám a tu originální stejně nerozjedu.
Hlavním problémem u těchto DnD her je v tom že hrozně rychle stárnou. Ne snad že by příběh byl špatný a dialogy nudné. Problém je, že nudná je samotná hra! Je to jako vás opustila krásná holka a za několik let se vrátila. Bez zubů, s celulitidou, špinavá, obézní, s rozšklebenou jizvou na obličeji a ještě s poruchou řeči. Nebo možná jsem starej a blbej já? Proč mě tedy ale stále Baldur's Gate II: Shadows of Amn, ultimátní DnD stále dokáže zabavit?
Páni soudruzi v Kanadě někde udělali chybu, něco v jádru té hry hnije jako staré fusekle.

Co je ale ještě horší? Hra nevypadá vůbec špatně, dokonce bych se nebál říci že výborně. Texrury prostředí jsou detailní a modely postav jakbysmet. Hudba je krásná a RPG prvky fungují solidně. Kde je tedy ta chyba? Zakopaný pes? Žluklé vajíčko?
Tak předně je to ovládání, jak kamery tak i postavy. I mimo boj jsem měl problém kameru ukočírovat, ale při boji? At jsem s tou čubkou kameramanskou dělal co jsem mohl (klel jsem, prosil, hledal patche) nic nepomohlo. Spíš jsem pocit jako by kamera ovládala mě. Pak je tu prapodivný interface, který se mi z počátku zdál celkem inovativní. Až na to že jsem nevěděl co dělat. U ikonek velikosti potkaních varlat se ani neobjevili popisky, takže jsem nevěděl jaké kouzlo používám. Ano, vše se to dalo nadefinovat do baru akcí, nebo do tlačítek, ale sakra, nechápu jak mi to před lety nemohlo vadit. Vždyť je to stupidní jako vrátnej u lisovny bot.

Hratelnost je kapitola sama pro sebe. A už alespoň vím, kde Dragon Age: Origins bral inspiraci co se soubojového systému týče. Souboje působí jako šachová partie s retardovanou záchodovou štětkou. Pomalé, nudné, AI tupé jako pytel rezavých řezaček na letišti . Proč se mi u toho první hodinu chtělo tak moc spát? Moment... vlastně ne, ona mě vždy ráda probudila slečna neposedná kamera, vždy když jsem upadl do vnitřního über rage modu.

Musím konstatovat, že toto je vedle Sonica hra, která se Bioware moc nepovedla. I když ve své době to byl hit. Hlavně díky moderské komunitě, která dělá mody, mapy a kampaně do dnes. Možná to není špatná hra, jen prostě moc zestárla a my jsme zlenivěli. Nu což, hra jde z disku a já se vracím ke Kotoru.

Pro: Hudba, grafika, dialogy, hromada modů a neoficiálních vylepšení.

Proti: Umělá demence, nefunkční interface, otřesně otřesná kamera, (ne)plynulost gameplaye.

+12
  • PC 70
Všechny výtky k singleplayeru jsou správné, jenže je potřeba připomenout jeden základní fakt - NWN byla odzačátku prezentována jako hlavně multiplayerová záležitost, jehož hlavní devizou je vytváření vlastního dobrodružství. I kvůli tomu hra nemohla ani nechtěla být nástupcem Baldur's Gate II: Shadows of Amn, ačkoliv bych si to nejen já přál;)

Neúspěch hry by byl patrný, pokud by hra byla po roce mrtvá a bez komunity. Nestalo se, pořád se v ní vytvářejí offline dobrodružství a hraje se online. V tomto ohledu se jedná o výjimečný úspěch.

Singleplayer mohl být bezpochyby lepší a mohl lépe přilákat davy...bohužel příběh je omšelý, a hra v jednom, i když s henchmanem, neskrývá žádný strategický potenciál podobný hrám v infinity enginu. Grafika není úplně top. Ovšem genericky vytvářená prostředí nikdy nemůžou být stejně kvalitní jako ty manuálně vytvářená. Některé efekty se světlem a stínem jsou však na svou dobu ojedinělé. Za zvuky a hudbu se hra stydět nemusí, možná se melodie tolik nezaryje do mozku jako BG, stále je to však atmosférická hudba.

Základem RPG je kvalitní vývoj postavy. Zde opravdu NWN patří k absolutní špičce. Možným problémem však je, že jisté vlastnosti využijete na všech možných mapách, jiné jsou však už dost specifické a dobrodružství tak musí patřit k těm opravdu vypiplaným aby bylo možné všechny vlastnosti adekvátně využít. Ovládání je příjemné, hra nesklouzává k akčnímu pojetí - vše je zde na tahy i když realtimově.

Editovací možnosti zde jsou opravdu nevídané, znám i pár lidí co hru nikdy fakticky nehráli, jen si vytvářejí své vlastní dobrodružství a kochají se s ním:)

Oba pozdější plnohodné datadisky (Neverwinter Nights: Hordes of the Underdark a Neverwinter Nights: Shadows of Undrentide) Základní hru výrazně zlepšují a i singleplayer je zde zábavnější;)

Suma sumárum NWN byla ve své době ojedinělá díky svému skvělému editoru a i proto si zaslouží respekt. I když kdyby měl infinity engine pěkný user-friendly editor tak by se možná vlk nažral a koza zůstala celá.

Pro: editor, multiplayer, rpg systém, zvuky a hudba

Proti: oficiální příběh, grafika

+15
  • PC 70
Príbehov o veľkom ohrození osady/mesta/kráľovstva/sveta tu už bolo a bude. Ich kvality väčšinou záviseli na tej omáčke okolo. Neverwinter Nights nie je priveľmi ukecaná hra. Zároveň to nie je ani priveľmi taktická hra.

Vývoj postavy je síce veľmi pestrý, množstvo povolaní, kúziel a schopností, problém však je, že hráč ani nedostane možnosť plne to v praxi využiť, boje sú totiž veľmi jednoduché, priamočiare a takmer nič nevyžaduje úpravu taktiky pre určitý typ nepriateľov či terénu. To je nepekný paradox vzhľadom na to, že práve pre takéto veci sú pravidlá AD&D stavané.

Aká teda vlastne NWN hra je? Predsalen aj po krásnom Infinity Engine prechod na takéto nie príliš vábne a veľmi strohé 3D je dosť zvláštne. Je síce pravda, že je to aj preto, aby si hráči mohli vytvárať vlastný obsah (možnosť pri ktorej som dlhší čas blbol, ale nakoniec som sa k ničomu nedopracoval, hoci to bola zábava), ale i tak to oku nelahodí. Ruku v ruke s tým ide pomerná generickosť obsahu.

Prečo teda sakra dávam tej hre tak vysoké hodnotenie, keď som si vedomý toľkých nedostatkov? Bavilo ma vyvíjať si postavu, piplať s rozdelovaním bodíkov a zbieraním tých správnych predmetov (azda posledné rpg, kde prišlo to slastné vydýchnutie pri získaní nového unikátneho magického predmetu s vlastnou históriou) - základ (takmer) každého správneho RPG.

Tam kde hra strácala na atmosfére kvôli grafike, získavala vďaka hudbe Jeremyho Soula. Nie je to jeho najlepšie dielo a napr. bojové témy by som si samostatne asi nikdy nepustil, ale mrazivé nočné violončelá alebo zasnené gitarové vybrnkávanie v hostincoch dokázali pozdvihnúť atmosféru na zábavnú úroveň.

Je síce pravda, že prvá kapitola v populárnom meste Neverwinter bola skrátka zlá - nezaujímavé štvrte s nudným a nenápaditým obsahom. Na druhej strane druhá a tretia kapitola mimo mesta dokázala priniesť aj autentické sidequesty a momenty. Také aké sme zažívali u Baldur's Gate ságy. Škoda, že ich bolo tak málo. No napriek obrovskému návalu nepriateľov a povrchnému príbehu ma bavilo predierať sa hrou.

Možno som pri hraní klamal sám seba v nádeji na viac BG-like obsahu a očakávaniach hutného RPG, ale bavil som sa. Je to možno aj samotnými Forgotten Realms a svetom Faerunu: po niekoľkých hrách z tohto sveta je človek už natoľko zaujatý jednotlivými miestami, udalosťami a postavami, že si preskúmavanie ďalšieho kúska tohto sveta nechce nechať uniknúť. Nutno ešte podotknúť, že k BG ságe som sa vrátil nespočetne veľakrát, ale NWN som prešiel raz a už sa k nej nikdy nevrátil.

Pro: je to Faerun, možnosti vývoja postavy, hudba, niektoré sidequesty

Proti: povrchnosť, príbeh, vizuál, primitívne boje, mesto Neverwinter

+17
  • PC 75
Čtu si komentáře a říkám si: Sakra, vždyť oni mají vlastně pravdu! Tak jaktože mě NWN tak bavil?
Já vlastně ani nevím. Zkusím tu vypíchnout nejzásadnější výtky a přidat k nim svůj názor.
Tak za prvé, symetrie lokací. Ano, ta tady je, o tom žádná. ALE: člověk aspoň vždycky ví, kam má jít a ztratit se je v podsatatě nemožné :) Navíc mi města rozdělená do částí nepřipadá nijak moc WTFidní, že by byly identické mi taky (moc) nepřišlo.
Dějová linka je víceméně klasická, vše se točí okolo jedotlivých předmětů, které musíte najít. Podle mě nic zásadně špatného, vzpomeňme třeba na KotOR (prozkoumej planety a najdi mapu, popř. ve dvojce Jedie).
Henchmani mi přišli celkem fajn, kdo nechtěl, tahat je s sebou nemusel a jejich "promluv si se mnou až budeš na vyšším levelu/budeš u mě mít větší vliv" mi opět nepřipadá jako něco vyloženě špatného. Kdo jejich bolístky řešit nechtce, nemusí.
Příběh je víceméně klasický, žádný zázrak a většinu hry hlavní dějovou linku ani moc necítíte, ale na konci se konečně něco začne dít a už je to mnohem lepší.
Lokace asi taky většinou nezaujmou, i když se najde pár výjimek- třeba svět ve sněhové kouli byl super, nebo vesnice duchů (atmosféra jak vystřižená z Twin Peaks :)a následný soud... taky mě dostal veršující trpaslík ve světě Ducha lesa :)
S kamerou a (ne)přehledností jsem žádný problém neměl.
Hra je zaměřená na akci, nejlíp by se asi dala přirovnat k datadisku Baldrus Gate II- Throne of Bhaal.
Co bych vytkl jako opravdový zápor je fakt nízká obtížnost, ovšem na nejtěšží obtížnost už se to víceméně hrát dá (párkrát jsem musel i loadovat :))
Nevím, možná je to tím, že v době, kdy jsem NWN hrál poprvé mi bylo cca 13, tehdy mi přišla super a já do ní od té doby vkládám své osobní pocity. Je to možný, ale zkrátka to tak vnímám a myslím, že minimálně těch 70% si zkrátka zaslouží.
Chopte se mě, pochopové! :)
+30
  • PC 45
Dokola sa opakujúce podhadzovanie stále toho istého obsahu zabaleného vždy v trošku inom balíčku je zrejme najvýraznejšou črtou NWN. Najprv mesto rozdelené do štyroch districts - všade bolo treba riešit to isté, ďalšia kapitola okolie Port Llast - tri smery, všetky totožné, neskôr Beorunna's Well - tri smery, všetky na vlas rovnaké. V tomto by aj teoretickí fyzici mali problém nájsť spontánne porušenia symetrie.

Každý smer, každý distrikt, každá kapitola bola o tom istom. Všade bezducho pohádzané monštrá, občas nejaké to NPC, občas nejaký ten quest, zopár na vlas rovnakých jaskýň, a more truhiel na každom kroku. Kráčate si po lese a okrem neustáleho deja-vu si po čase uvedomíte, že keď náhodou zrovna nebojujete, tak pravdepodobne takmer určite otvárate nejakú tú zbytočnú truhlicu plnú 2-3 zlaťákov, prípadne občas nejakého toho super meča +10. Ibaže by nie, Bioware tu už totiž nabehli s loot level scaling-om, a tak každá truhlica má buď mundane, minor, major treasure (podľa dôležitosti jej placementu) - a presný obsah sa prispôsobil hráčovmu levelu tak aby náhodou nenatrafil na niečo príliš silné, alebo slabé. Monster level scale ani nebolo treba, kedže lokácie sa otvárajú a zatváraju tak, že vás väčšinou uväznia v krátkom level-intervale. Celý pocit z levelovania a zlepšovania postavy je pochovaný konštantou obtiažnosťou počas celého hrania.

Podobne henchmani postávajúci v taverne a pripravení sa s vami podeliť o ich starosti spadajú do takej tej klasickej Bioware šablóny™. Kúskovane po kapitolách vám odkrývajú svoju vlastnú telenovelu, pričom ale keď sa pýtate príliš dlho a prekročíte hranicu danej kapitoly, tak vás odpália hláškou: "I don't want to talk about it right now, please try again later" - fráza pripomínajúca skôr ženský hlas z mobilnej služby. Šablóna™ úraduje aj v designe ich špecifického questu, ktorý je spojený s nejakým predmetom a ktorý vždy nájdete v jednej z troch máp (sever, východ, juh--na západe je totiž oceán VĎAKA BOHU). Takto boli robené všetky questy - utiekli zlodeji, ktorí sú zhodou okolností traja, a ďalšou zhodou okolností - jeden na sever, jeden na juh a jeden na východ. Spomeňte si na quest kde musíte obnoviť druidský háj. Na to bolo treba čarovné oriešky zo severa, pôvabnú kôru z južného stromu a ľúbivý prach z drýad na východe.

Heslovitý prepis z hrania Neverwinter Nights, by vypadal asi takto: truhla -> truhla -> deja-vu -> truhla -> deja-vu -> uninstall.

Tie percentá idú na vrub len toho editora, user contentu a perzistentných, hráčmi udržiavaných, online svetov.
+35 +36 −1
  • PC 30
Neverwinter night mě opravdu moc nepotěšila. Zpočátku se hra jevila docela zajímavě a nostalgicky mi připomínala předešlou tvorbu od Bioware, bohužel po celkem svižném úvodu již šlo vše z kopce.

Hra je celou dobu neuvěřitelně natahovaná a roztahaná, při hraní jsem si několikrát říkal: "určitě se to ještě rozjede", ale bohužel. Princip hry je docela prostý a občas mi trochu připomínal svým pojetím nějakou "diablovku". Stejně jako v Diablu i zde na začátku každé kapitoly začínáte v nějakém městě, zde dostanete hlavní úkol a několik vedlejších a máte "svobodu" (tím už se tedy od Diabla NWN docela liší:)), většinou se hlavní úkol odvíjí v několika lokacích, takže je jedno v jakém pořadí je procházíte, ale projít je stejně musíte všechny. A takhle se to opakuje až do 4té kapitoly, která už je konečně trochu svižnější a lineárnější, nikoliv však příliš povedená.

Většina lokací je vysoce nezáživná a hru se jen snaží zbytečně natáhnout, čili zde bych nejraději viděl i lineárnější přístup. No ale nemůžu hře zapřít, že naopak některé lokace byly opravdu povedené ať již nápadem, tak zpracováním a atmosférou a to je další zvláštnost této hry- kolísavá hratelnost, chvílemi jsem opravdu měl chuť dát hře tak 85% a chvílemi mi hra přišla dosti podprůměrná.

Hru, navíc shazuje velice nevyvážená obtížnost, po téměř celou dobu hraní je neuvěřitelně jednoduchá, i když hrajete na "hard" obtížnosti. A to mi opravdu na hře vadilo téměř nejvíc, ono když hráč prochází nezáživnými lokacemi, tak alespoň by ty boje mohly za něco stát, ale bohužel. Celou hru jsem tedy procházel stylem: Skupina nepřátel= jeden fireball a mají po legraci, dojít k další skupince nepřátel= další fireball atd. a tohle opravdu časem omrzí:). Naopak v poslední kapitole už v oblasti bojů značně přituhlo, což byla vítaná změna, ale působilo to dosti nepřirozeně, neboť nárůst obtížnosti mohl být zhruba o 100-200%.

Příběh na tom též není nijak zářně a celou dobu je vcelku předvídatelný a tedy není nic, co by hráče nutilo hrát dál. Když k tomu připočteme i zbytečné zdlouhavé a nezáživné dialogy, kde většinou stejně s postavou nemluvíte o ničem důležitém (zhruba po půlce hry jsem již většinu rozhovorů začal přeskakovat), tak to opravdu hře moc na lesku nepřidá.

Na druhou stranu ale musím uznat, že celkově hra nebyla úplně nejhorší a několik těch kladů měla. Po grafické stránce to sice nebylo nic extra, ale koukat se na to dalo, ovšem po zvukové a hudební stránce hra byla perfektní a hravě se vyrovná svým "předchůdcům" jedoucím na infinity enginu. Ovládání též bylo často otravné, ale hráč si na něj brzy zvykne a dá se to skousnout. Dále velké plus si zaslouží skvělé implementování pravidel DaD 3. edice. A určitě nesmím zapomenout i na celkem dobrý editor vlastních dobrodružství.

No přes všechny zápory zmíněné v komentáři to i tak vesměs nebylo špatné rpg, svou kolísavou hratelností jsem chvílemi měl chuť hru vyzdvihnout do nebe a chvílemi pohřbít, ale i přes to všechno se jedná o dle mého průměrné RPG, které na nějakou tu dobu zabaví, ale znovu už bych ho hrát nemusel.

Pro: DaD pravidla a svět , hudební a zvukový doprovod, některé kvalitní lokace.

Proti: Hra se neskutečně vleče, příběh, grafika, ovládání.

+25 +26 −1
  • PC 40
NWN pro mě bylo největšim zklamáním, který bych od BioWare teda rozhodně nečekal. Nádherná izometrická grafika z předchozích RPG je pryč, tady se ničeho okulahodícího nedočkáme. Místo sehraný bojovo/kouzelný skupinky tu máme jedinou postavu(maximálně s jednim "pomocníkem", kterýmu snad nešlo ani nakouknout do inventáře)... Hra je neuvěřitelně natahovaná...v průběhu jsem si už 2x myslel, že jsem na konci, abych se vzapětí dostal do další obrovský nudný oblasti. Kvanta beden, ve kterejch člověk z 99% nenajde vůbec nic užitečnýho a když už, tak stačilo před otevřenim hru savenout a loadovat, dokaď se tam neobjevilo to, co bylo zrovna potřeba (protože předměty se tam náhodně generovaly). Hru jsem dohrál vlastně z vnitřního donucení a taky proto, že jsem si celou dobu naivně myslel, že mě v ní ještě něco mile překvapí(nestalo se). Po dohrání jsem měl dobrej pocit...ale jenom proto, že jsem to měl konečně za sebou!

Pro: bohužel mě nic nenapadá

Proti: 3D grafika, absence parťáků, natahovanej děj, monotónost atd.

+16
  • PC 80
Hra je neskutečně krátká. Když skončila, byl jsem přesvědčen, že jsem tak ve třetině. Příběh se bezvadně rozjížděl, čekal jsem nějakou zápletku a nic. Jako by hry kus usekli, příběhové nitky narychlo pospojovali a šup s tím na trh. Hra obsahuje záblesky geniality, příběh by se dal ještě parádně zamotat, škoda. Nejsem hrou vysloveně zklamaný, ale čekal jsem víc.

Grafika je doslova hnusná. Ikonky vypadají, jako by je kreslil nadaný předškolák, panely jsou pohřebně černé, stromy vypadají jako deky přehozené přes keře, vše je odfláknuté až hanba. Hra vypadá o třídu hůř, než leckterá 5 let stará hra. Hlavní postava se pohybuje jako žába, má nepřirozené pohyby a pohledy na postavu se musí přepínat v menu. Ve srovnání se Spellforce, která má podobný systém, je to děs. Ve hře je obrovské množství sudů, beden, truhlic a krabic. Skoro v každé je nějaký ten šesták. Za chvíli mě rozbíjení sudů přestalo bavit, jenže jsem musel rozbíjet všechny, protože v nich občas byly důležité věci. To sakra nemohli dát do hry těch krabic míň?

I přes potíže hodnotím hru vysoko, protože mě bavila. Zklamal mě příběh, který je sice skvělý, ale končí opravdu nějak divně. Ve starších Baldur's Gate jsem si příběh prožil až do konce. V Neverwinter Nights jsem se cítil dobře do poloviny, pak se na mě hra doslova vykašlala a její konec jsem sledoval nezúčastněně jako zprávy v televizi. Jiné hry od Bioware-Black Isle mě vždycky na konci dokázaly nadchnout a překvapit, protože končily vždycky jinak, než jsem dokázal vymyslet. U této hry jsem si v druhé půli říkal, že to snad nemůže takhle hloupě skončit. Ale ono to takhle hloupě skončilo. Příběh končí zkratkovitě a předvídatelně. Škoda.

Pro: zajímavé a hratelné

Proti: bedny, sudy, krabice, hrozně moc beden, sudů a krabic; doslova odfláknutá grafika, hnusné ikonky, ohavné ovládací rozhraní, příběh končí zkratkovitě

+9 +13 −4
  • PC 75
Neverwinter Nights je schopné RPG, trochu priklonené k mainstremu vďaka akčnejšiemu poňatiu súbojov a oživený koncept úplne pôvodného NWN. Je všeobecne známe, že príbeh hlavnej kampane NWN je viac-menej prevarené klišé, avšak slušne podaný, s niekoľkými zapamätania hodnými postavami. Bohužial, NWN dopláca na technológiu - je jasné, že sa v Bioware snažili dostať z enginu a spôsobu multi-player hrania, a schopnosti hráčov prinášať nový obsah, čo najviac, a tak trochu utrpel hlavný príbeh hry. Nie je zlý, ale snáď je to najslabšia vec, ktorá od Bioware vzišla. Na druhej strane, už čoskoro po vydaní, sa ukázala jasná silná stránka NWN a to uživateľský obsah, ktorý je mnohokrát lepší, ako pôvodná kampaň - a to už nehovorím o dvoch výborných datadiskoch k tejto hre. Skrátka osudom NWN hier je mať slabší rozjazd ale výborný záver. Preto už len vďaka datadiskom sa táto hra oplatí, obzvlášť keď sa dnes dajú zohnať za veľmi priaznivú cenu.

Pro: nástroje na tvorbu vlastných dobrodružstiev, pár zaujímavých postáv v príbehu, slušná hrateľnosť

Proti: slabší príbeh, zbytočný spolubojovníci a nemožnosť ich priameho manažovania

+13 +15 −2
  • PC 40
Jedno z nejnezáživnějších RPG, které se mi nějakým způsobem dostalo pod ruce, s nezajímavou zápletkou a questy, nepřehlednou kartou charakteru a inventářem, v nepříliš svižném enginu. Kamera víc než chaotická, "ožralá" by možná bylo to správné slovo...

Zároveň hra, která tak nějak odstartovala všeobecné veselí a bezuzdné nadšení recenzentů nad každým poctivě vyhypovaným RPG (Morrowind, Oblivion, ale někde i VtM: Bloodlines), které nedokážu a ani nechci pochopit.

NWN1 nebrat. Snad pokračování.
+6 +14 −8