Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 55
Most Wanted z roku 2005 je mým nejoblíbenějším a taky nejhranějším dílem série. A že je nás takových dost. Hlavouny z EA tedy nenapadlo nic lepšího než tento nejlépe prodáváný díl ještě více vytěžit - a to poměrně krátce po vydání původního kousku. V době vydání hra zklidila obrovskou kritiku a tak jsem ji nevěnoval vůbec žádnou pozornost a dostal se k ní až teď, za 3 eura na steamu.

Už Most Wanted z roku 2005 vynikalo na svou dobu opravdu parádním vizuálem a v tom jediném ho snad to z roku 2012 překonává. Ještě aby ne, že jo. Všechno ostatní, co činilo původní díl tak unikátním a skvělým, je ale pryč. Nenajdete tu žádné pořádné cutscény a nějaký náznak příběhu byste hledali taky horko těžko.

V původní hře byl blacklist a vše okolo něho zpracováno skvěle a hráče to vše perfektně motivovalo k hraní a v postupu. Zde sice blacklist nechybí, je ale tak neskutečně ořezaný, že nestojí za řeč. Není zde žádné příběhové pozadí jednotlivých jezdců, které máte překonat - vlastně jenom sbíráte body za závody a za to, že děláte ve městě bordel a postupně se vám za tyto body odemyká možnost vyzvat z blacklistu no name jezdce, po jehož poražení ho musíte ještě pořádně nabourat, aby se jeho auto stalo vaším.

A takhle to jde pořád dokola. Jediné, co mě tedy drželo při hraní a díky čemuž jsem nakonec nasbíral těch milion čísílek a dostal se tak na první místo blacklistu, byl již zmiňovaný příjemný audiovizuál v kombinaci s pěkně zpracovaným městem, ve kterém se vaše závodnické činnosti odehrávají. Samozřejmě tu nechybí ani téměř vždy přítomná a dotěrná policie, ujet jí ale není žádná výzva a vesměs jsem ji tedy úplně ignoroval.

Jízdní model opět trpí nepříjemným input lagem, proto doporučuji hrát s tímto pluginem. Pak je to vcelku dobře arkádově uspokojivé.

Most Wanted z roku 2012 tak na mě působí jako laciná rychlokvaška vzniklá s jediným účelem. Vydojit nejen značku NFS, ale vydojit rovnou i její nejprodávanější podtitul. Dojíme na druhou. A na kvalitu kašleme. Ale za ty 3 eura se to dá.

Pro: audiovizuální zpracování

Proti: absence příběhu, nemotivující, input lag, nudná policie, rychlokvaška

+10
  • PC 5
Sérii Need for Speed jsem vždy vnímal jako určitou záruku kvality a to až do doby než jsem si koupil tuhle hru.  Tady je zkrátka špatně úplně všechno, počínaje jízdními vlastnostmi vozů, přes mizerný soundtrack až po podivná (a zbytečně dlouhá) videa před každým závodem. Většinu hry člověk tráví blouděním po nezajímavém městském prostředí a hledá zaparkovaná auta, aby pak odjel jeden závod a znovu se vrátil k tomu bloudění... a to je všechno! Nic víc ta hra nenabízí! Po nějakých 30 minutách hraní už hra v podstatě začíná nudit a chybí jakákoliv motivace ji hrát dál. Navíc občas se stane, že objevíte nové zaparkované auto, chcete nasednout, ale náhle se otevře prohlížeč s eshopem a s hláškou typu "toto auto si můžete dokoupit", což pohřbí i ty poslední zbytečky dobrých dojmů, které vám z hraní téhle hry zbyly, obzvlášť pokud jste si tuto hry koupili za plnou cenu jako já.

NFS: Most Wanted (2012) je obrovské zklamání a asi nejhorší hra, kterou jsem kdy hrál.

Proti: Tady je špatně úplně všechno

+7 +9 −2
  • PC 20
Tento "remake" původních Need for Speed: Most Wanted je bezkonkurenčně ta nejhorší závodní hra, kterou jsem kdy hrál, a to včetně Big Rigs: Over the Road Racing, u kterých jsem se aspoň zasmál. Vlastně je to tak špatné, že mi to až skoro dělá škodolibou radost, nicméně o refund na Steamu jsem si zažádal i tak.

Inu, co je na těchhle Need for Speedech špatně? Je to model řízení, který je opravdu ten nejhorší, jaký jsem kdy viděl. Dokonce si myslím, že když jsem na škole experimentoval s vlastní závodní hrou v Unity (rozumějte projekt, který jsem složil na koleni za týden ve zkouškovém), tak se mi tam auto řídilo lépe než tady. Jak to popsal Sinister, řízení je tu extrémně těžkopádné, auta jako by sotva reagovala na stisknutí klávesy a ruční brzda přípomíná spíše quick time event než něco, s čím byste mohli spolehlivě a stylově vybrat zatáčku. Je to o to horší, že silnice jsou tu úzké a jezdí po nich poměrně hodně civilních aut, mezi kterými je těžké a neuspokojivé kličkovat. Trochu mi to připadá, jako by se tvůrci snažili emulovat ony prastaré závodní hry typu OutRunners, kde auto bylo jen 2D sprite, který se mohl pohybovat jen jedním směrem v předem daném koridoru. Dokonce se mi tu ani neotočí kamera, když couvám.

Dále bych mohl zmínit naprosto nezajímavý model získávání aut, kdy musíte zjistit, kde je auto ve městě zaparkované, a jediné, co pro jeho odemčení musíte udělat, je zmáčkout klávesu E. V některých případech vás ale hra místo odemčení auta odkáže do obchodu EA, kde si auto musíte koupit. To znamená, že auto ve hře sice je, ale je vy si musíte připlatit reálnými penězmi, abyste s ním mohli jezdit. Někoho možná překvapí, že mě tohle překvapuje, ale mně, jakožto někomu, kdo nic od EA už dlouho nehrál, bylo konečně vyjeveno, odkud se bere jejich špatná reputace. Auta se ke všemu nedají nijak vizuálně upravit a součástky měnící vlastnosti vozidla jsou pro všechna vozidla stejná a odemykají se ve stejném pořadí. Ale to je stejně jedno, protože všechna vozidla se ovládají více méně stejně. Pokud s nějakým do něčeho nabouráte, spustí se asi pětivteřinová animace a la Burnout, kdy sledujete zpomalenou destrukci auta. Ve výsledku to ale také nehraje žádnou roli, protože poškozené auto se ovládá úplně stejně jako to zbrusu nové, takže vás to jen zdrží.

Jakousi anti-třešničkou na dortu jsou psychedelické animace před začátkem každého závodu, které nemají se závodem ani tratí prakticky nic společného, trvají asi deset vteřin a jejichž záměr jsem opravdu nepochopil. Dokážu si je vysvětlit jedině tak, že je tam propašoval nějaký známý ředitele studia, který potřeboval někam nacpat svůj umělecký projekt, aby si rozšířil portfolio.

To jediné, co se mi na téhle hře líbilo, byl vizuál a soundtrack. Auta jsou pěkně a detailně zpracována, stejně tak město Fairhaven je krásné a přestože songy v soundtracku nic nepojí dohromady, je tam několik zajímavých skladeb. Ale i tady tento díl ztrácí na svůj originál. I když estetika původních Most Wanted může z dnešního pohledu být trošku cringe, pořád je tam alespoň jasná nějaká kreativní vize a především je to zábava. Tohle je ale naprosto s jistotou to nejhorší, co si z Need for Speed můžete zahrát.
+13
  • PC 80
Skvelý a zábavný diel, kde vás neotravuje zbytočný príbeh a vy si užívate zábavný open-world svet. S NFS: Most Wanted najlepší diel série.
+2 +6 −4
  • PC 50
No, nedopadlo to veru najlepšie. Most Wanted je určite najslabší diel NFS z toho mála, ktoré som hral.

Hranie spríjemňuje hlavne grafika, vďaka ktorej sa na hru dobre pozerá a jednotlivé autá sú už od pohľadu krásne. Ďalej je to určite množstvo licencovaných značiek áut. Asi každého poteší, že môže jazdiť podľa svojho gusta v (tuším) 41 autách, pričom všetky sú známe a dobre ozvučené. Jazda vo vozidlách ako Ariel Atom, Lamborghini Gallardo alebo Ford Mustang sa musí páčiť každému nadšencovi áut.

Singleplayer je nezaujímavá množina náhodných pretekov a multiplayer je často chaos a demoličné derby. Navyše tam chýbajú základné funkcie ako stlmenie ostatných hráčov. Pri hraní ma ale celkom bavila exploračná zložka hry, keďže jednotlivé autá je potrebné najprv nájsť na mape. Taktiež sa dajú ničiť rôzne billboardy alebo prekonávať speedtrapy.

Bohužiaľ je zbytok hry jeden veľký nasierací zážitok. Ovládanie je tragické, kvôli čomu ani po hodinách hrania nebudete mať nad autom plnú kontrolu. S tým sú spojené časté zrážky. Autá už pri pomerne nevinnom náraze (na pomery arkády) zostanú na šrot a vy sa 5 sekúnd v animácii pozeráte na vašu nehodu. Polícia je prvok výhradne otravný, pretože sú pekelne rýchli a bezhlaví a mimo preteky ani nemáte žiadny postih za to, keď vás chytia. Po čase som im teda prestal utekať a nechal som sa vždy zatknúť, aby som mohol opäť jazdiť v kľude.

Taktiež chýba akákoľvek zmysluplná navigácia priamo počas jazdy. Trasu vám znázorňuje iba minimapa a asi si viete predstaviť, aké zábavné je neustále pozerať do dolného rohu, aby ste zistili, kam to vlastne máte ísť. To sa deje aj pri pretekoch a tiež z toho pramenia viaceré zrážky a nervózne chvíle.

Celkovo je to teda nemastný a neslaný zážitok. Zlé ovládanie, otravná polícia, absencia zmysluplnej navigácie a krehkosť áut vás budú konštantne frustrovať. Zdvihne to iba grafika a samotné autá, ktoré majú dobré zvuky a samozrejme aj reálne značky. Multiplayer by možno bol zábavný, ale pri takom nervnom zážitku sa pravdepodobne stane, že hru skôr odinštalujete.

Pro: grafika, reálne značky áut a ich ozvučenie, hľadanie áut

Proti: ovládanie, polícia, krehké autá, slabá navigácia

+14
  • PC 55
Z moderní reinkarnace dílu z roku 2005 mám celkem smíšený pocity. Solidní hratelnost naráží na mantinely vystavěný prostředím a ve výsledku je z toho další zapomenutelnej díl série.

Na starší díly odkazuje nejen název, ale i překvapivá designová jednoduchost prostupující hrou. Ve světě objevujete auta, každý z nich má přiřazeno pár závodů, ve kterejch získáváte drobný upgrady a body na postup žebříčkem...a to je vlastně všechno. Nedočkáte se tu honění stovek ikonek, sbírání 150/150 collectibles a podobnejch nesmyslů, což hře pouze prospívá.

Co jí však neprospívá, je stejná věc, která postihla už původní díl, a sice zasazení do jednoho města. Grafika je sice pohledná a celý se to hezky hejbe, ale městský prostředí je příliš repetitivní na to, aby udrželo zájem na víc, než pár hodin. Nepomůže ani střídání aut, protože i když jízdní model není na poměry NFS až tak špatnej, rozdíly mezi auty jsou minimální.

Ve výsledku se člověk celkem baví, ale po pár hodinách zjistí, že není co dál objevovat a na hru se vykašle. Rozhodně to není hra, ve který by vás bavilo půl roku grindovat.

btw: Na Originu je to zdarma, na poměry free hry je to ok. Za plnou cenu nekupovat.
+15
  • PC 40
Služba PS+ je výborná věc. Díky ní se člověk dostane ke hrám, které by nikdy jindy nezkusil. Ale když vám někdo nabídne NFS, řikáte si "jo, super, občas si dám nějakej ten závod, vytuním autíčko, zahraju s kámošem split screen"... WRONG.

Zapnu hru... hned mě to hodí do závodu. A ačkoli jsem na tom stejně jako Sinister a rád si před začátkem hraní projedu nastavení, u PS verze je to tak trošku šumák :) takže úvod byl ok.
Nějakej ženskej hlas mi říká "welcome in bla bla city" a vysvětluje pravidla hry. Připomíná mi to nového Hitmana. Faajn, chci si zazávodit, ale monolog vydržím. Dozvím se, že za setřesení poldů a za překročení speed limitu dostanu MOST WANTED body. Už ani nevím k čemu jsou dobré.

Dokončím závod a... jedu dál. Oukej. Zajímavé... a až pak mi dojde, že je to sandbox. Tedy, sandbox je silné slovo. Je to otevřený město. Ve kterým musíte dojet na určité místo, abyste mohli jet závod. PROOOČ? Koho to napadlo? Koho napad tak ultra debilní herní systém? Připomíná mi to Assassin´s Creed, kde snad nikoho nebavila druhá projížďka na koni mezi městy. A bylo to z toho důvodu, že hra nebyla o tom jezdit na koni. A tohle není hra o ježdění po městě, tohle jsou závody, sakra!

Sinister popsal všechny další zápory téhle hry a já s nimi souhlasím, ale nějvětší otravou je samotný herní systém. A potom také nejrůznější pop up texty jako jak rychle jedu, kolikátý sem, když jdu do menu je tam tisíc položek (některé neinteraktivní), všechno to bliká... jestli se k nějaké hře hodí varování před epileptickým záchvatem, je to tahle (a Max Payne 3).

Jestli jsem to správně pochopil, tak se celá hra odehrává v tomhle jednom městě, které je sice pěkné, ale pořád stejné... samozřejmě až na některé úseky (příroda apod.). Takže to je trochu nuda i v tomto směru. A co se splitscreenu týče - neměl jsem sílu to zjišťovat, ale vzhledem k hernímu systému se mi o něm asi může jen zdát.

No prostě představa, že si hru koupím třeba ve Steam slevě... ano, mohl bych si před koupí o hře něco zjistit, ale koho by kurva napadlo, že ve hře ze série NFS nebude doménou závodění???

Těch 40% dávám proto, protože samotný ježdění je docela ok a někoho to může bavit.

Pro: grafika

Proti: otevřený svět, nemožnost závodit kdy a kde se mi zlíbí, pop upy

+13
  • PC 20
Tal tohle byl ten nejtragičtější herní zážitek za múj hráčskej život... Po tom,co sem několikrát dohrál původní MW a s chutí si je zahraju,když se nudim,byla tohla rána pod pás...

Ovládání?? Příšerné... Objevování aut?? Co to má být?? Já chci vydělávat peníze,kupovat a upravovat auta... Probojovávat se skrz závody až k bossům,abych jim mohl nakopat zadek...

Grafika taky nijak nenadchne... Už sem hrál i hezčí závody...

Nemám co víc k téhle "hře" dodat... Naprostý propadák... A když si pomyslim,že sem si jí málem koupil... Uff... Ještě,že sem to neudělal...

Pro: Nic

Proti: Vše...

+8 +14 −6
  • PC 75
Po předchozím dílu The Run jsem byl před dalším dílem dost skeptický. A z obav, co jsem měl, se něco vyplnilo, ale něco také ne.
Rozhodně bych oproti loňskému dílu ocenil zábavu a herní zážitek jako takový. V The Run jsem měl možnost jen závodit v předem přesně daném pořadí závodů. Ve hře jsem neměl v podstatě žádnou volnost, každý závod byl proložen pitomou cutscénou a o tom v podstatě celý The Run byl. Toho se naštěstí vývojáři zde vyvarovali a dali nám zde volný svět, kde si já mohu vybrat, jaký závod zrovna chci a po jeho skončení si zase dělat to, co chci.
Další co bych pochválil je grafika. Předchozí díly měly horzný problém s grafikou co se především nasvícení celého světa týče. To bylo hrozně přehnané a po chvíli hraní jsem měl skoro mžitky před očima. Zde vše zachraňuje skvělý Frostbite 2.

Zbytek hodnocení už je ovšem negativní. Criterion Games to totiž vzali hodně po svém a ono to k celé sérii tak nějak nesedí. Na jednu stranu se hra snaží vypadat realisticky, ale na druhou stranu je tento díl arkádovější než kdy předtím. Zde je podobnost spíš se sérií Burnout než s NFS. Neříkám, že mi vadí inovace, ale tady to ke hře prostě nesedí.
Další věcí je stereotypnost. Po pár odjetých závodech najednou zjistíte, že je vše pořád dokola stejné. Závody se od sebe nijak extra neliší, žádné nové výzvy na Vás nečekají, ani ta honba za vylepšením pro Vaše auto je nulová, protože úpravy aut zde jsou opravdu odfláknuté a v podstatě skoro nejsou :). A nutkání hru dohrát se pomalu vytrácí.

Celkově neříkám, že je hra špatná, The Run rozhodně zůstane v jejím stínu. Ale pořád to prostě není ono. Posadil bych vývojáře k Underground 2 a tam ať se inspirují :).

Pro: grafika, volný svět

Proti: stereotypnost, arkádovost

+6 +7 −1
  • PC 70
Nové NFS vypadaly jako klasická Criterioní zběsilá záležitost. Návrat ke geniálnímu silničnímu hřišťátku z Burnoutu Paradise. Skutek utek.
Jak je v poslední době zvykem, autoři byli přiškrceni a dle diktátu ustoupili v mnoha ohledech. Most Wanted je tedy Burnoutem Paradise dva, ale ořezaným až na vyschlou dinosauří kost. Jediné co zbylo je samotné ježdění (nečekaně) a město vystavěné jako dopravní hřiště. Ty tam jsou bláznivé a zábavné módy jako Stunts nebo Takedown. Ten tam je přímočarý a předvidatelný jízdní model.

Singl moc dlouho nevydrží a po chvilce chybí řádná motivace. Jde opravdu jen o otrocké ježdění od závodu k závodu. Je zřejmé, že Criterioni se maximálně soustředili na multiplayer a i z toho důvodu jsou v singlu všechna auta odemčená. Jednoduše se jim s tím nechtělo matlat. V mulťáku ovšem odemykání je. A to úplně všeho. U každého auta. I blbých barev. Stejně tak jsou v mulťáku zmíněné bláznivé módy. Takedowny, nějaký to hopsání, driftování, týmy. Všechno tu je. Skoro všechno. Hlavně je to ale opět neuvěřitelně zábavné a člověk u jedné session s dobrými hráči dokáže vytuhnout na několik hodin.

Podobně jako v singlu se i zde ke každému autu vylepšení odemykají zvlášť. Na rozdíl od něj, kde je to po čase dost otravné, však podstatně zábavněji (pro někoho také zdlouhavěji) a to naskákáním určitého počtu metrů, driftováním, takedowny atd.. Samotná auta se získavají postupem na levelech či obdobou zmíněného. Mulťák taky značně vynahrazuje u NFS tradičně neférovou AI, s kterou si Criterion pořád neumí poradit. Ovšem potěšilo, že policajti nehoní jen mě. Často byli při závodech zavěšení jen za protivníkem a byla sranda to sledovat.

Co je velké zklamání oproti Paradise jsou také bouračky. NFS musí mít licencovaná auta a s nimi přichází další přiškrcování. V Paradise se krásně mačkaly plechy a karoserie ladně obejmula strom. Tady pouze ťukne, upadne nárazník a praskne sklo. Na první pohled při jízdě pěkné, ale při pomyšlení, co by dokázali s nereálnými auty bez restrikcí, docela smutné. Jízdnímu modelu u spousty aut rozhodně chybí lehkost a předvidatelnost řízení, ale výrazněji si na něj stěžovat nemůžu. Auta jsou dělaná na to, aby se v každé zatáčce ťuklo na brzdu a ta se následně proletěla smykem. Stejně jako v Hot Pursuit. S mými oblíbenými kousky (Delta HF, Ford GT, Countach) se jezdí skvěle a zvlášť oceňuju jeden fakt.

S mou Deltičkou můžu nakopat prdel všem superautům ze seznamu a nikomu to nepřijde ani trochu divný. A o tom Most Wanted je.
+12 +14 −2
  • PC 65
"Better than I'd fear, worse than I'd hoped. "

I když jsem v NFS sérii nováčkem, od další závodní hry Criterion Games jsem měl velká očekávání. Po přečtení úvodních diskuzních příspěvků i odehrání pár desítek minut přišla studená sprcha. Přesto jsem na hru nezanevřel a objevil i její pozitivní stránky.

Z počátku mě zaujalo nezvyklé ovládání. Pokud jsem chtěl odbočit do málo nebo hodně ostré zatáčky, všechno bylo v pohodě, ale při pokusu zajíždět pravé úhly jsem se skoro vždy o něco rozbil. Ale ve chvíli, kdy jsem pochopil, že mě hra vyloženě nutí neprojíždět zatáčky čistě, ale otírat se autem o mantinely a jiné pevné překážky, se moje výkonnost dosti zvedla. Proto pro úspěšně absolvování hry je nutné se naučit kdy použít klasickou brzdu, kdy ruční a kdy se otřít o mantinel.

Dalším aspektem byly grafické detaily a jejich nastavení. Anti-Aliasing zde není, proto jsem se celou dobu musel dívat na značně zubatou hru. Přehnaný bloom se naopak vypnout nedá, ale nejvíce mě naštvaly efekty prachu a vody na obrazovce jako vystřižené z novějších Call of Duty a jejich efekt krvácení. Ale zde rozhodně neměly místo, protože jsem nehrál z kabiny řidiče ale z 3rd pohledu!

Do jisté míry hra kopíruje Burnout Paradise. Je zde jedno velké město s několika typy závodů, je možné ničit billboardy a ploty, nachází se zde rychlostní kamery, a pokud chce hráč další auto, musí na něj nejprve natrefit. Tentokrát se ale neprohánějí městem, pouze stojí zaparkované na určitém místě, jakmile k němu hráč dojede, začne mu patřit. Na první pohled je jich více než sto, ale některá se dají najít vícekrát, a hráči tak pouze přibývají místa, odkud se s nimi může rozjet. Také jsem byl rád, že již nemusím sledovat sešrotování soupeřů v nepřeskočitelné animaci. Bohužel animace vlastního zničení zůstala. Rovněž do soupeřů a policistů můžu narážet, co to jde, ale když jen trochu zaškobrtnu o civila, hned se o něj rozbiju.

Každé auto má 5 závodů, po jejichž dojetí na první nebo druhé místo se odemkne volitelný upgrade vozu, jako jsou např. pneumatiky, podvozek, karoserie ale i nitro, které tak nepochopitelně není v základní výbavě. Nutnost je odemykat s každým novým autem je přinejmenším dosti otravné. I když vývojáři přišli s informací, že každé auto má unikátní sadu závodů, časem se začnou opakovat. A to ať už se jedná o sprint race (klasický závod), circuit race (zajet 2x-3x daný okruh), speed run (dosáhnout co nejvyšší průměrné rychlosti) nebo ambush (únik policistům). Pět ale může být i dost málo, protože pokud si oblíbíte jedno konkrétní auto a budete jich s ním chtít najezdit závodů více, nebudete mít kde (kromě kampaně).

Pokud během projíždění po městě a nedodržování pravidel silničního provozu nebo během některých závodů narazíte na policisty, aktivuje se dodatečný mód Hot Pursuit během kterého se vás policisté budou snažit zastavit. S přibývajícím časem, co vám budou na blízku, bude i narůstat tzv. heat level, který indikuje, kolik policistů vás bude nahánět, jak moc budou dotěrní, počet hřebových pásů a sílu zátarasů. Jedinou možností jak se jich zbavit a nenechat se při tom chytit je zmizet na dostatečně dlouhou dobu z jejich dohledu. Pouze je zničit nestačí, protože je zpravidla okamžitě nahradí další policejní vozy. Přesto tyto honičky patří k tomu nejlepšímu, co hra může nabídnout. Nahnat na sebe mnoho policejních vozů a pak se jich snažit zbavit je příjemný adrenalinová zážitek. Hluchá místa se zde naštěstí téměř nevyskytují.

Protože jsem svoji první naháněčku přehnal tak moc, až mě začala nudit, rozhodl jsem se ji rychle ukončit. Ale ouha! S vysokým heat levelem a relativně pomalým autem jsem se policistů nemohl zbavit. Proto jsem zastavil, nechal se zatknout a čekal na důsledky. Těch jsem se ale nedočkal, mé auto bylo restartováno na své parkovací místo a autolog mi oznámil, ať se příště nenechám chytit. A ani další zatčení se nijak nelišila. Pouze jsem při nich přišel o SP body za poslední Hot Pursuit.

SP (=Speed Points) body, které hráč získává za všelijaké možné aktivity, jako jsou např. vítězství v závodech, vylepšování upgradů, ničení policistů nebo plnění achievementů nejen symbolizují hráčův postup hrou, ale hlavně umožňují přístup k hlavnímu módu hry - Most Wanted závodům.

Tato kampaň o 10 tratích proti desítce nejsilnějších protivníků představuje vrchol hry. Cílem je vyhrát duel proti soupeřově speciálnímu autu a po dojetí ještě jeho auto sešrotovat. Aby to ale nebylo tak jednoduché, celou dobu závod znesnadňují všudypřítomní policisté, jejichž častou a nepříjemnou zbraní je hřebový pás. V případě najetí na něj dojde k protržení pneumatik (proti kterému žádný upgrade vozidlo neochrání) a citelnému snížení rychlosti. Na rozdíl od jakéhokoliv jiného poškození nedojde k restartu auta na trať s drobnou časovou ztrátou. Jedinou možností opravy je zajet do autoopravny. I když je oprava okamžitá, je jich kolem tratí spíše poskrovnu. Proto jedinou inteligentní variantou je restart celého duelu.

Dlouho jsem si říkal, proč na ně můj soupeř taky někdy nenajede, dost by mi to pomohlo v jeho stíhání. Až se nakonec vhodná situace naskytla. Jel jsem těsně za ním a hodně na něj přitom dotíral, čímž se nestačil pásu vyhnout, najel na něj a... NIC. Ať žije férovost.

Naopak pokud po celou dobu držíte se soupeřem krok, ale nemůžete ho předjet, tak na posledním kilometru viditelně zpomalí a nechá vás vyhrát. Přesto je třeba býti dosti obezřetný, protože konce duelů se odehrávají na nezvyklých místech jako je pláž, zkratka nebo vodní kanál, kde jen těžce budete předvídat zatáčky.

I když jsem v průběhu hraní pociťoval, že odemknuté Most Wanted vozy se postupně zlepšují, cítil jsem, že mi chybí nějaké supervýkonné auto. Zlom na sebe nenechal dlouhou čekat. Odemkl jsem 3. nejrychlejší, a moje nejoblíbenější z Need for Speed: Hot Pursuit, auto – Bugatti Veyron, o němž jsem doufal, že ho také nepokazili. Naštěstí ne. Jeho sílu, akceleraci a rychlost úplně zbožňuji, jen ta odolnost není to pravé ořechové (a bohužel stojí milión liber, jinak bych si ho hned koupil). Vydrželo mi až do konce, poslední dvě Most Wanted auta mě o své velkoleposti nijak nepřesvědčila.

S novým elánem jsem se rozhodl ukázat policistům zač je toho loket a začal je úmyslně vyhledávat, ničit a ujíždět. A když sem se rozhodl Hot Pursuit ukončit, prostě jsem jim ujel. Neměli na mě ani omylem. Payback is hell.

Byla to pěkná náplast na úvodní zklamání, ale protože každá zábava jednou začne nudit, dokončil jsem kampaň, otestoval Koenigsegg Agera R a hru vypnul. Autolog ukazuje necelých deset hodin a já nějak nemám potřebu se ke hře vracet. Ale své fanoušky si určitě najde.

Pro: Kampaň, naháněčky s policisty, Bugatti Veyron

Proti: Stereotyp, nastavení grafiky, nitro není v základní výbavě, poškození hřebovými pásy

+19 +27 −8
  • PC 30
Tento komentář píšu zahalen rudou mlhou, ale přesto si stojím za každým slovem, které tu zveřejním. Nebude to dlouhé.
Kdybych to chtěl ještě víc zkrátit, napíšu jen, že hra kopíruje všechno špatně z The Run a plnou hrstí přidává své vlastní chyby. Nejpřesněji to asi popíšu tak, jak jsem se prokousával hrou.

Začátek proběhne podivně - animace a pak ihned vloupnutí do závodu. Já POŽADUJU nastavit si grafiku, ovládání a hlasitosti než začnu hrát. Jenže ne - jediné menu je ingame, které je pomalé až hrůza.
Kontakt s ovládáním proběhne stejně náhle a stejně příjemně jako rána flaškou do hlavy pěkně zezadu a ze tmy. Ve zdejší diskusi jsem četl, že ovládání je 'trošku tužší', ovládání není 'trošku tužší', ovládání stojí totálně za hovno a to bez nadsázky. Pokud jsem u The Run napsal, že takové ovládání si představuju zhruba u mezigalaktického křižníku, který nějakým zvlášním řízením osudu sestoupil do atmosféry, pak tady je snaha ovládat vůz zhruba totožná se snahou řídit směr planety. Ne že by to nešlo. Jen to chce spoustu trysek, prostředků a trpělivosti. A stejně to neskončí dobře. A tady zrovna tak.
Vozy ve hře získáváte tak, že k nim přijedete a zmáčknete 'e'. Hotovo. Nic víc.
Principem hry je sbírat Most Wanted body, které vám otevřou další závody atd. Žádná motivace, protože se vám v zásadě nikdy nic nečekaného a dobrého neotevře.
Nemůžete si upravovat auta (a tímto se zvysoka vysmívám a močím na kecy o multiplayeru, díky mockrát, už nechoďte), můžete do nich nacpat součástky - vlastně musíte - a to do každého znovu a znovu. Nemůžete přenášet díly, nemůžete nic.
Když jsem si u World stěžoval, že menu jsou nepřehledná a zpětná vazba mizivá, netušil jsem, co mě čeká u Most Wanted - rádoby remaku, který jen nestydatě špiní jméno. Totálně neobratná menu plná neintuitivních příkazů, neustálé otravování kvůli Originu atd. Jedním slovem - ZLO.
Dále nechápu, jak mohou do hry plné pronásledování s policajty a tedy i nutně bourání přidat hloupé a zdlouhavé animace alá Burnout po každém byť i sebemenším škobrtnutím o zeď či protijedoucímu (nebo vlastně kamkoli jedoucímu) autu. Proč? Důvod? Žádný není. Je to prostě jen krystalicky čistě hloupé designérské rozhodnutí. V kombinaci se zmíněným příšerným ovládání na hráče čeká vývrtka vzteku co dvě minuty. Podobnou fíčurku využívala také nějaká formulová hra tak z roku 1993 či starší a už tenkrát to byla brzda zábavy. U formulové hry. O jakou brzdu se asi tak jedná u arkádových závodů?
Hra vás také nesmyslně nutí vrážet do oponentů. Nemám to sice rád, ale samotný nápad není špatný. Špatné je provedení, kdy je přinejmenším velice obtížné rozeznat obyčejného traffica (o kterého se regulérně rozmrdnete a spustí se cca 5 vteřin trvající animace, která vás poměrně s klidem pošle na poslední místo a spolehlivě tam i udrží) od soupeře, do nichž samozřejmě můžete a chcete vrážet co možná nejvíce. O tom, jak šíleně frustrující to je, když máte kolem sebe hromadu chlupatejch, si asi obrázek uděláte sami. Když už se zmiňuju o policajtech - nemám tucha, proč tu vlastně jsou? Prostě jsou jako mouchy. Otravní a zároveň zbyteční. Alespoň pro hráče určitě a autorům slouží tak jedině k prachsprostému dojení jména Most Wanted.
Pro mě zcela nepochopitelné jsou filmečky předcházející každému závodu a to i restartovanému - dělal je někdo na houbičkách s blíže neurčeným záměrem. Rovněž jsem nepochopil příšerně dlouho trvající dobu před restartováním závodu - jako proč? Trať i jezdci jsou přece načteni, tak z jakého důvodu musím čekat dalších deset otravných sekund?

Chválit můžu grafiku, která je podle mého názoru opravdu krásná. Jen některé její aspekty (jako třeba 'bouncnutí' kamery při doskoku) mě obtěžovaly. A bohužel taky výkyvy v FPS, které se vyskytovaly poměrně často a to na třech různých počítačích.
Rovněž tratě jsou skvěle navržené a nápady svěží. Jenže bohužel - využívat zkratky je v zásadě sebevražda, protože co chvíli zavadíte o nějaký roh nebo něco podobného. Rovněž nedostatečné ohraničení vede k častým zmatkům, kudy se vlastně má jet - v Midtown Madness 2 se to v menší míře vyskytovalo a bylo to nepřehledné už tenkrát, co tvůrce vedlo k tomu, že teď to snad bude v míře větší lepší, to netuším.
Soundtrack je takový všelijaký, jen ne dobrý. Je namíchaný ze songů, které k sobě zkrátka nepasují a hra nemá vlastně žádný feeling.

Kdybych měl 'remake' Most Wanted shrnout jednou větou, tak by to bylo asi takhle: Most Wanted (2012) působí jako na sílu vyvinutá hra, která chce dojit perfektní a zábavný titul (podtitul), která však obsahuje takové množství designérských prohřešků, že není možné se u bavit nebo nevztekat; navíc je i dost pustá a zároveň nepřehledná a hraní singlu místy připomíná hraní onlinovky bez internetu.

Pro: Grafika, tratě.

Proti: Až neuvěřitelné množství designérských chyb, nevychytaný soundtrack, mizivá hratelnost, nulová motivace k postupu hrou; neupravitelnost vozů a asi milion dalších chyb.

+24 +27 −3