Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Metro: Last Light Redux

84

Komentáře

« Předchozí Následující »
  • PC 90
Když jsem před lety psal vysoce oslavný komentář na původní Metro 2033, ani mě nenapadlo, že budu pokračování Last Light tak dlouho odkládat. Byla to chyba, Last Light je opravdu prvotřídní hra a rozhodně kousek, na který mohou být soudruzi z východu právem hrdí.

Co je ale na Last Light tak skvělého? Střílení? Ale kdeže. Pokud bych měl hru hodnotit jakou střílečku, nedopadla by zrovna valně. Jestli je na Metru něco průměrného, je to určitě střílení a celkový pocit - nikoli ze samotné střelby, ta je super - ale ze zásahů protivníků. Střílení do lidí je ještě celkem v pohodě, ale boje s mutanty jsou takové nijaké. Potvory po stránce animace zvláštně lagují, chovají se tupě a občas mi přišlo, že vydrží až příliš. To je ale také dáno, že hráč musí trpělivě vyčkávat, až odhalí svá slabá místa. Přestřelky s lidmi jsou o něco lepší a se zapnutým PhysX je na létající kusy zdiva radost pohledět. Zatímco v první půli jsem se lokacemi spíše plížil, v pozdější fázi mě už zdlouhavé vyčkávání ve stínech omrzelo a měl jsem potřebu ten nadbytek munice nějak zužitkovat. Ovšem mechanismus, který byl opravdu hodně vylepšen, je rozhodně plížení. To je tentokrát konečně plně funkční a lokace jsou nadesignovány mnohem příjemněji. Doporučuje 10/10 Garretů (těch herních).

V čem Metro: Last Light boduje především, je určitě atmosféra. Hra totiž ani nestaví tolik na akci a možnostech, jak se s protivníky vypořádat, ale na vyprávění a immersive pocitu z hraní. Prostředí člověka skutečně pohltí a nejlepší momenty jsem zažíval při procházení zalidněnými stanicemi a při sledování množství různých minipříběhů, které hra předává skrze dialogy mezi přeživšími. Škoda, že otitulkované jsou jen opravdu jen ty nejdůležitější, takže odpadla možnost zahrát si hru komplet v ruštině, což by určitě zvýšilo atmosféru na maximální možný stupeň. I samotný příběh je zajímavý. Trošku sice převrtává konec jedničky, ale jeho podání je supr, hra je o něco epičtější (někdy i na úkor hororové složky) a je solidně vypointovaná.

Na rozdíl od kolegy Garreta (uživatele DH) jsem za celou dobu nenarazil byť jen na jediný bug. Hra šlape jak po másle, navíc po celou dobu prakticky stále na konstantních 60 fps. Vypadá to skvěle - hra umí jak stísněné tmavé prostory opuštěného metra, tak rozsáhlé scenérie samotné Moskvy. Z těch všemožných světelných efektů možná někdy bolely až oči, ale vypadá to božsky. Jedinou slabinou je trochu budgetové provedení modelů postav, především co se mimiky týče. Obnažené lepé děvy v místním bordelu navíc působí divně... plasticky.

Systém ukládání není pravda zrovna šťastný, ale asi jsem měl štěstí, že mě žádný problém za celou dobu nepotkal.

Po dohrání hlavní kampaně (která jen tak mimochodem zabaví na velice slušných cca 14 hodin) se hráč může věnovat i hrstce DLC misí. Některé stojí sice za prd, ale některé fungují jako příjemně rozšíření příběhu. DLC mise z pavoučího hnízda navíc patří mezi nejlepší survival mise, co se kdy ve hrách objevily a určitě by bylo škoda ji minout. Pro arachnofobiky učiněné peklíčko.

Abych to shrnul. Metro: Last Light je pokračování, které si v ničem nezadá s původní hrou. Vypadá sice velmi podobně a možná působí spíše jako velice poctivý datadisk, ale rozhodně drží vysoko nastavenou laťku a v některých ohledech ji možná i překračuje. Pokud máte chuť na atmosférickou FPS bez hluchých míst a s focusem na narativní stránku, Metro: Last Light je jasná volba!

Pro: příběh a jeho podání, parádní design, odměňující exploring, luxusní vizuál, atmosféra, slušná výzva i na Survival Normal, optimalizace, hratelnost, nadprůměrná herní doba, kvalitní DLC

Proti: fakt mě nic nenapadá, možná jen že bych ocenil otitulkování VŠECH dialogů ve hře

+23+23 / 0
  • PC --
Upřímně, kdyby mě někdo posadil před Redux verzi Last Light a neřekl mi, že je to Redux, nepoznal bych to. Graficky tam je naprosto minimální rozdíl, který většině lidem asi unikne. Naopak, v některých momentech jsem měl pocit, že je původní verze hezčí. Méně přesvětlená, víc pochmurná, což je ostatně velmi dobře vidět na srovnávacích videích.

Protože jsem původní Last Light dohrál jen jednou, nedokážu ani zhodnotit všechny změny ve stavbě levelů a dalších maličkostech, kterými se Redux chlubí (nové pohyby, AI apod.). Podstatné pro mě je, že si můžu konečně zkontrolovat počet nábojů v bekpeku! Díky tomu je i nejvyšší obtížnost hratelná, i když občas se mi sice stávalo, že jsem držel zbraň a nevěděl jsem, jestli to žere standardní náboje, sniperské náboje nebo těžkou munici, ale to jsou už, v porovnání s původní verzí, maličkosti.

Co zůstává z 2033 Redux jsou technické problémy. Nejsem si úplně jistý, jestli se problémy týkají pouze mé konfigurace, ale vzhledem k tomu, že werze z neoficiálních kanálů fungovala bez problémů a různé druhy zamrzání začaly až s přechodem na Steam verzi, viděl bych to spíše na problém hry. Startování muselo probíhat tak na třikrát, předtím následovalo tvrdé ukončování přes ctrl-alt-del, nepamatuju na jediný bezproblémový přechod mezi misemi, zamrzaly zvuky, hra padala, navíc spousta herní bugů, jako je zaseklé ovládání nebo krouživá levitace nad zemí...

Při druhém hraní jsem měl taky zásadní problém s filtry, konkrétně v části v bažinách. Rushoval jsem celým levelem kvůli nedostatku vzduchu, souboje s velkým krabem byly spíše utrpením a při automatickém přejezdu na motorovém voru mi postava sundala masku a prostě chcípla, i když jsem jí nemohl ovládat. Autoři tedy přidali do Reduxu nové druhy obtížnosti (Survival/Ranger), očividně ale zapomněli vyvážit Survival pro Last Light.

Ačkoli je Redux pro LL zřejmě tou nejzbytečnější předělávkou v historii PC her, Last Light samotný je samozřejmě naprosto skvělá střílečka sám o sobě, jedna z nejlepších za posledních pár let. Navíc se mi podařilo dosáhnout na Good ending, přičemž jsem ani jednu z několika daných úrovní, které bylo možno projít bez zabíjení (a případně za to získat achieve), nesplnil. Smutné je, že outro "dobrého" zakončení je mnohem méně uspokojující, než to se "špatným" koncem.

Obtížnost: Survival Ranger Hardcore
(11 z 10 Garretů maximálně nedoporučuje tuto obtížnost)

Hodnocení Metro Last Light: ✰✰✰✰✰
Hodnocení Redux: ✰✰✰
+22+23 / -1
  • PC 95
Nevím proč, ale k tomuhle skvostu jsem se dostal až po pěti, respektive čtyřech letech od vydání. Sáhnul jsem rovnou po Redux verzi s vylepšeným vizuálem a asi jsem udělal dobře. Hned na začátek musím smeknout vývojářům kloubouček a do davů kolemstojících čumilů (konkurence) zařvat: "Koukejte, takhle se to má dělat!"

Když jsem v roce 1998 spustil Half-Life a nemohl se od něj odtrhnout, říkal jsem si, od této chvíle bude každá FPS minimálně takhle dobrá. Šeredně jsem se pletl. V roce 2004 následoval podobně dobrý Half-Life 2 a pak už mě nic v žánru stříleček z pohledu vlastních očí na dlouhou dobu tolik neoslovilo. O dalších 6 let později se objevilo parádní Metro 2033 a Last Light je zatím posledním dílem z této série, než dorazí Exodus.

Co je na Last Light úžasné je nenásilná možnost volby herního stylu. Můžete rovnou vletět do akce a postřílet všechno co má nohy a ruce, nebo si pomalu vychutnat postupné likvidování svých nepřátel. Cest, cestiček, zkratek a různých tunýlků je požehnaně. Způsobů odpravení nepřátel taky. Kulka do hlavy je jistota stejně jako podříznutí či omráčení. Co když ale nemáte na krev náladu? Taky to jde. Sice ne vždycky, ale jsou lokace, kde se soubojům můžete vyhnout zcela tichým proplížením.

Když jsem Last Light na začátku srovnal s Half-Lifem, tak je to především dáno parádním level designem a umělou inteligencí nepřátel. Už před těmi dvaceti lety nepřátelé reagovali na vaše chování a zde je to celé umocněno hrou světel a stínů, které mají reálnou funkci. Hraní na schovku tak nečekaně funguje a díky hudbě a různým zvukovým efektům, které reagují na konkrétní situaci je tahle hra na kočku a myš ještě zábavnější. O atmosférickém štěbetání vojáků mezi sebou ani nemluvě.

Ruku v ruce s úžasnou apokalyptickou atmosférou jde ruku v ruce vizuální a celkově technická stránka hry, která není jen lákadlem pro oči, ale má praktické vlastnosti. Oheň se šíří, různé druhy materiálu reagují na střely, pavučiny hoří, masky na mrtvolách můžete sebrat, teda pokud je nezasáhne zbloudilá kulka a neponičí je, masku je možné (a nutné) čas od času otřít od vody, krve, voda kape, teče a kachličky ze zdí po zásahu krásně odpadávají, kouř reaguje na výbuchy či procházení postav, ze zdí odpadávají kousky materiálu a zůstávají ležet na zemi, jiskry se od země odrážejí atd. a to díky technologii PhysX od Nvidie. Kdo hraje na jiné kartě, bude o některé tyto vizuální laskominy ochuzen.

Last Light je v hratelnosti mimořádně detailní a vše funguje jak by člověk čekal. Zdroje světla jdou zhasnout nebo zničit a ze zářivě osvětlené místnosti lze mrknutím oka udělat černo černou hrobku. Chytré používání zapalovače v různých situacích či možnost upravovat zbraně je příjemným prvkem pro ty, kteří mají rádi pestrou hratelnost. Převážné tunelování z předchozího dílu je ta tam a zde se často podíváte také na povrch, nebo to co z něj po výbuchu zbylo. Je to svým způsobem nádhera i hrůza zároveň, čeho je člověk svědkem a čeho je schopen. A protože ne všude vane příjemně čistý vánek, je potřeba si čas od času nasadit masku a hledat do ní filtry, což je takový nenásilný survival prvek, který hráče nutí lokace pořádně prozkoumat. U mě to zabralo celých 14 hodin.

Příběh je hodně upovídaný a musím říct, že to je jediná věc, která mi čas od času vadila. Už už jsem chtěl jít do akce, ale sem tam je zkrátka potřeba vyslechnout své okolí beze zbraně. Člověk tak lépe pochopí, oč ve hře jde nebo naopak mu to hlavu ještě víc zamotá. Tak či onak je pozoruhodné, jakou práci si tvůrci s příběhem, dialogy a okolními postavami dali. Někdy člověk narazí na sérii rozhovorů, která nebere konce a často je za svou trpělivost odměněn nějakou zajímavostí či vtípkem s pointou. Holt lidé i v těch nejhorších situacích i podmínkách neztrácejí a nesmí ztratit smysl pro humor.

O Last Light by se dalo hovořit dlouhé odstavce, ale proč všechno do detailu popisovat a rozpitvávat. Běžte si to zahrát. Tahle hra patří do zlatého fondu žánru FPS a její starší bratříček Half-Life z ní musí mít radost.

Pro: Po technické i hratelnostní stránce není co vytknout.

Proti: Snad jediné drobné mínusíčko je až pro mě osobně místy příliš ukecaný příběh, který zdržuje a někdy i zamotává hlavu.

+20+20 / 0
  • PC 90
Herní výzva 2017 č. 9 - Kamarád doporučuje

Pokud bych porovnával Redux verze dvou dílů Metra, příliš mnoho rozdílů bych nenašel. Přesto Last Light mohutně překonává „třiatřicítku“. Může za to jedna jediná věc: rozhodnutí oprostit se od adaptování děje knížky. Že by si s herní podobou příšerné 2034 říkali o katastrofální průšvih, je jen jedna věc. Využití Gluchovského světa pro vlastní příběh mělo i dost velkou výhodu: mnohem větší šance, že ho 4A tentokrát zvládnou odvyprávět.

Příběh Last Light netrpí tím, že by některé jeho části vyšuměly do ztracena nebo z bůh ví jakých důvodů byly nahrazeny, takže místo neustálého trpění jsem naopak napjatě očekával, co přijde dál. Může za to z velké části to, že 4A mě protáhli neprobádanými kouty moskevského podzemí: centrem post-apokalyptické kultury, vodou a kriminalitou takřka zatopenými Benátkami, po Rudém náměstí – místy, které jsem jinak navštěvoval jen imaginárním cestováním po mapě na zadní obálce knížek. Co se týče mých nadějí a očekávání, to byla trefa přesně do černý.

Ale příběh Last Lightu nestojí jen na prohlídce kuriozit, je velice povedený sám o sobě. Soustředit se místo Temných na frakce metra a jejich boj o moc, bylo výtečným krokem a vytvořilo prostor pro Pavla, jednoho z nejsympatičtějších šmejdů, s jakými jsem se ve hrách setkal, nebo snad jediné dítě, při jehož virtuálním doprovázení mým žilám nehrozilo přeřezání – i když to má trochu háček. I Leonidovo krátké cameo jsem si k mému velkému překvapení užil.

Jistě, má to svoje mouchy. Finální odhalení, že část temných si dává šlofíka uvnitř D6, jsem bral trochu jako ránu pod pás, a že o dobrém a špatném konci rozhodují i takové prkotiny jako zadrnkání na kytaru, je pořád pitomost nejvyššího kalibru. Ale pokud mi něco opravdu kazilo požitek, je to Arťomova zarytá němota, která v mnoha místech naprosto nedává smysl. Chápu, že Chán potřebuje stabilní práci, ale určitě by našel i jinou než „Arťomův tlumočník“.

Atmosféra byla snad to jediné, co mě dokázalo úspěšně dotlačit k dokončení prvního dílu a v Last Light se situace rozhodně nijak nezhoršila. Naopak bych řekl, že je ještě lepší. Moskva na stupnici děsivosti postoupila o několik příček výš, ale ani tunely metra nezaostávají. Bytovky plné mrtvých vzpomínek nebo úkryt oběšených stínů mi až příliš spolehlivě dokázaly přivodit husí kůži.

4A také rozšířili docela chudý bestiář o nové kousky, u kterých už není třeba rozlišovat rozdíly pod lupou. S tím se váže přidání bossů, kteří sice nejsou nijak extra nápadití, ale dokážou velice spolehlivě ulehčit od poctivě nastřádané zásoby nábojů a docela zpestřují zdlouhavější pasáže hry.

Gameplay je sice jinak prakticky identický s vylepšenou verzí jedničky, ale netrpí na směšně nevyváženou obtížnost. Ranger hardcore je místy opravdu hardcore, filtrů a medkitů je občas nepříjemný nedostatek a sejfy jsou lépe poschovávané a nepřetékají předválečnou municí až k prasknutí. Jedna věc mi bohužel úspěšně pila krev, a to je vypnutý HUD – nebo spíše jeho nedomyšlenost. Nemožnost zjistit, o co jsem právě obral ohlodaného nešťastníka, ověřit si, jestli se do boje neženu s poloprázdným zásobníkem a jestli budu střílet náboje, nebo peníze, je vážně pěkná otrava.

Ale jinak musím říct, že mě Last Light velice příjemně překvapil. Počítal jsem s tím, že mi bude po chuti víc než 2033, takové masivní zlepšení mě ale zaskočilo. Jsem opravdu hodně zvědav, jestli v tom Exodus bude pokračovat a jako bonus zažene pachuť z úmrtí STALKERa.

Pro: příběh, atmosféra, postavy, vyváženější obtížnost

Proti: Arťomova němota, nedomyšlenost chybějícího HUDu

+12+12 / 0
  • PC 85
První díl se mi líbil a tak jsem se vrhnul na pokračování. Zvolil jsem rovnou verzi REDUX, nevím tedy v čem se tato liší od původní verze - srovnávám tedy spíš obě redux verze navzájem.

Audiovizuálně se moc nezměnilo (což beru jako plus). Zpracování tunelů je líbivý, především na povrchu to na člověka dejchne - mrazivá atmosféra liduprádné Moskvy.

Rudý náměstí se mi podařilo v rámci pracovního výjezdu nedávno navštívit i naživo a musím uznat, že chrám Vasila Blaženého byl doslova dechberoucí - jak v reálu, tak jeho rozbořená poboba ve hře.


I gameplay se nijak výrazně nemění, naopak hráč mi přišel snad ještě víc veden za ručičku, než v jedničce. Vlastně skoro pořád jsem pod dohledem nějakýho NPC, kdy mi radí, vede mě, ukazuje kudy dál.

Obtížnost. No já nevím - dal jsem si jako prve v jedničce na maximální RANGER HARDCORE a bylo to hrozně nevyvážený. I když mě někde objevili nepřátelští vojáci, šlo je bez větších problémů vystřílet a ještě se na tom napakovat. Pokud na mě nabíhali mutanti, taky jsem s nima neměl většinou problém. Naopak nepříjemní mi přišli bossové - do téhle hry se to přitom nějak nehodí. Dohromady jsem musel opakovat asi jen čtyři místa, za to ty jsem opakoval i vícekrát. Filtrů bylo tentokrát celkem dost, sýpavě jsem pobíhal zmateně po Moskvě jenom jednou.

Příběh samotnej se odehrává v nám známém univerzu (i skoro se stejnýma postavama) - dokonce na předchozí události přímo navazuje a je bohužel znát, že trumfy už jsou vyplácaný. Příběh víc než nějaký tajemství či mrazivý neznámo rozkrývá pouze lidský zrady či šílený plány nacistickejch vůdců. Ač to dohromady jakoby dává celý smysl, rozhodně se to s napětím a spádem prvního dílu nedá porovnat.

Co nám tedy zbývá? Co má člověk v rukách? Je to opravdu totéž jako jednička, sází úplně na to stejný jako předchůdce. Autoři se úzkostlivě drží stejné dříve použité kostry, nesnaží se překonat jedničku nebo něco výrazněji vylepšovat, jen "zdvořile" navázat. Tentokrát tomu proto něco chybí - pořádnej příběh a háv tajemna. Přesto se stále jedná o kvalitní hru.

85%

Pro: Audiovizuální zpracování, atmosféra, METRO

Proti: Slabší příběh, málo novinek, nevyvážená obtížnost, příliš stejné jako předchůdce

+8+8 / 0