Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Life Is Strange - Episode 1: Chrysalis


Komentáře

« Předchozí Následující »
  • PC --
Life Is Strange představuje, podobně jako poslední Sherlock Holmes, kvalitní spojení adventurní částí s filmovou, která zde převládá, a oproti tvorbě Telltale zde herní činnost není pouze znouzecností a výplní, ale působí poměrně zapadajícím dojmem.

Po stránce formy je titul zřetelně níže než předchozí dílo autorů, krásné avšak nehratelné Remember Me, ovšem z technicky lehce ochuzeného zhotovení se nová epizodická série může pyšnit naopak nezvyklou mírou detailů a s esteticky několika zajímavými lokacemi. Které jsou všehovšudy tři - okolí maličké univerzity s ubytovacím domem, dům kamarádky a maják. Tedy vše co bylo vidět v traileru, ze kterého jde vysledovat i vše, co se z hlediska děje v první epizodě odehraje.

Nic; mimo nově objevených schopností protagonistky (ano je to vracení času, nejhorší to část Rememer Me) a seznámení Max a hráče s nimi. K tématu mám mnoho subjektivních výhrad, které ve mně vyvolaly i kacířskou myšlenku toho, že zombie apokalypsa ještě není tak špatný nápad. Ve stručnosti se dozvíte pár problémů dívek okolo dvacítky, jak jsou všichni umělecky nadaní a potkáte i vašeho (skoro)přítele, který s Max alias kuřetem s hrncovitým účesem prohodí pár slov a lze očekávat, že se blíže poznají v dalších epizodách (kde asi zemře nebo bude hrát popkulturní studnici - zde již naplněnou filmy, jelikož je fanoušekem hip a trendy titulů Cannibal Holocaust a Faster, Pussycat! Kill! Kill!). Z charakterů tu je ještě zajímavá trochu hezčí nemesis Max - Victoria, plus sidekick Max - Chloe. Vše je podpořeno podprůměrným indie popem (samozřejmě jsem nečekal, že projekt s menším rozpočtem jako Life is Strange nabídne - reprezentativnější - spektrum jako Grimes, Arcade Fire nebo M83, ovšem zde mohl SE přidat), s nadprůměrnějším a závěrečným Obstacles.

Zdánlivě melancholický nádech prostupující závěrem jako vystřiženým z televizních seriálů podobného zaměření slibuje mnohé, a očekávání od dalších epizod přiživuje. Na místě je však obava z mdlého, teenagerského dramatu na škole s příchutí nově nabytých schopností v rukou zakřiknuté, ale odvážné dívky a její kamarádky opačných rysů. Pozornost si ale projekt Dontnod zaslouží - zvláště pokud hlavní bod série, zmizení Rachel, bude patříčně rozvíjeno.

Pro: míra detailů, hratelnost, engine a technické zpracování

Proti: možné směřování děje, většina charakterů, zasazení na americkou školu a tím pádem nudné reálie

+36 +38 −2
  • PC 95
Na hru jsem se dlouho těšil a záměrně moc nestudoval informace o hře, stačilo mi, že je obecně vcelku oceňovaná a oblíbená. Navíc jsem byl zvědav na porovnání s epizodickými hrami od TellTale.

Po spuštění mě zaujalo už menu s příjemnou hudbou. Začátek hry je v první minutě trochu chaotický, hrdinka Max je uprostřed vyučování a hráč neví vůbec nic o ní, o světě atd. Ale to se brzy změní. Možnost prozkoumání kdejakých předmětů a komentář k nim hodně pomůže. I osobní deník a mobil situaci rychle osvětlí.

Největší zážitek z první epizody jsem však měl, možná trochu paradoxně, z té nejklidnější pasáže, po odchodu ze třídy šmejděním po chodbě. Max si nasadila sluchátka pustila si opravdu příjemnou písničku a vtipně komentovala všemožné osoby, obsah nástěnek a další reálie. Z této pasáže vyzařovala neuvěřitelná pohoda, jakou jsem snad u hraní ještě nezažil.

Následovala událost, která spustila Maxinu schopnost vracet čas a události se tak rozeběhly. Došlo i na pár rozhodnutí, které budou mít, nevím jestli zásadní, ale určitě nějaký vliv na další hraní i v dalších epizodách. Jako dvousečná zbraň se při nich ukázala možnost rozhodnutí odvolat = přetočit čas a rozhodnout se jinak, stalo se mi však, že jsem toto provedl a teď nevím, jak jsem se nakonec rozhodl :D Uvidim časem, ale vím, že jsem udělal dobře. Oceňuji i řadu takřka banálních rozhodnutí jako je zalití/nezalití kytky, počítám, že když svou kytku v každé epizodě zaliju, tak nakonec buď chcípne, nebo zplesniví :) To bude jeden z momentů, na které jsem opravdu zvědav a který mě požene ke konci :D

Hra jako celek vypadá opravdu krásně (zvlášť když ji srovnám s letitou grafikou TellTale her). Některé scenérie jsou až dechberoucí. Oceňuji i několik míst, kde si Max může sednout/lehnout/relaxovat a protřídit si myšlenky za doprovodu panoramatických záběrů a pohodové hudby, skvělý nápad. Po čase zase hra, kde je focení součást herní mechaniky, nevím proč, ale focení ve hrách mě prostě baví. Prostředí americké střední je dost profláklé téma, alespoň co se filmů týče, ve hrách už to tak neplatí, takže i to je plus.

Max je krásná holka, problém je, že by jí 18 asi nikdo netipoval, některé myšlenky jsou spíše dětské a hlavně nemá žádný prsa, takže vypadá jak třinácka. Ale to je vlastně všeobecný problém této hry, žádná holka ve hře nemá prsa (ani ta stará učitelka), což je statisticky velmi nepravděpodobný, člověk tak tuší, jaký mají vývojáři vkus :D

Těším se na další díl, tohle byl příjemný rozjezd.

Pro: rozhodování, kochání, focení, časohrátky, soundtrack

Proti: občas naivní, malá prsa

+31
  • PC 80
Hurá, letos také dohraji alespoň jednu hru! První epizoda je celkem klasická adventura, která se úplně nestydí za své inspirace jinde v žánru (Max je charakterem dost podobná April z TLJ) i mimo něj (Butterfly Effect). Grafikou mě hra nenadchla, ale ani neurazila. Použité "ztvárnění" je dobrý způsob, jak udržet nároky na hardware na poměrně rozumné úrovni.

Téma mládeže na umělecké škole (zase podoba s TLJ) mě také až tak nenadchlo. Nadto od dohrání Post Mortem a Still Life mi jsou umělci v adventurách dosti podezřelí. :) Trochu budu do dalších dílů (které určitě koupím) doufat, že se nepotvrdí mé podezření na hlavního prevíta (pro které ale zatím nemám žádné podklady), páč jinak by té inspirace od dřívějších zástupců žánru bylo až moc.

Max (hlavní hrdinka) je ale sympatická. Onen tradiční geek, který se objevuje dnes a denně ve filmech a často i v dalších adventurách. Na moc nezkažených srdcí to ale ve hře nevypadá. Celé dílo se nese tak trochu v takové nostalgii (po ztrátě dětské nevinnosti?), navíc s padnoucí pěknou hudbou.

Každopádně moc příjemná adventura. Trochu mě obtěžuje nutnost "checkpointů", ale vzhledem k vracení času to asi jinak nejde. I pokud vše prošmejdíte, tak by hrací doba určitě neměla překročit deset hodin. Závěrečné "zhodnocení" mě btw i trochu pobavilo. Ještě žádná hra mi nevyčetla, že jsem zapomněl zalít kytku. :)

A je to na steamu zadara (další epizody už ale musíte koupit)!
+31
  • PC 95
Hra Life is Strange mě přivádí k nízké melancholii a dokáže mě zamyslet se nad svým životem, zda nepociťuji melancholii také.

Každý z nás má své dny, kdy by nejradši unikl před celým světem a raději by nikoho neviděl. A to mi připomíná hra Life is Strange.

Námět na příběh není vůbec špatný, ba naopak, dát to do filmu a zpracovat přesně jako takhle hra, byl bych velice nadchnut a hned bych si ji dal do sbírky mezi mé Blu-ray disky.
Nedokázal jsem se od této kapitoly odtrhnout a hned se těším na pokračování a jak to celé vůbec dopadne. Velice mě těší, že si můžu pohrát se svoji budoucností (tedy s budoucností hlavní hrdinky), a tím pádem určit později celý konec hry.

Dabing pro tuto hru je jako dělaný, a vyhovuje mi v každé postavě. Já někdy osobně říkám, že některé postavy jsou lepší ve hře nadabované než na stříbrném plátně.

Hudba je velice zajímavá a na srdce pohlazená. Já jakožto posluchač disko hudby, se v tomto oboru moc nepohybuji, ale mohu říci, že tento styl hudby bych klidně rád poslouchal.

Co se týče hratelnosti, tak je to to samé jako Dreamfall, nebo série Walking dead, akorát na rozdíl od nich si více zahraji než rozhodovat své odpovědi. Proto s tím neám žádný problém.

Jak už jsem zmínil, nemohu se dočkat dalšího pokračování, takže návykovost pro tuto hru je 100%

Opravdu se těším na další díl.

95%

Pro: Hratelnost, hudba, focení, melancholie.

+26 +28 −2
  • PC 90
Znáte to. Taková ta chvíle, kdy byste si něco pustili, nevíte co, instalovat se nic nechce, nic zběsile střílet taky ne a instalovaná je nějaká příběhová cosi, o čem nic nevíte, ale máte povědomí, že to mělo dobrý ohlas a na Steamu to bylo vystaveno zadarmo, byť jen první epizoda. No tak to zkusím, no.

CHCI VÍC! Jestli něco označit za videoherní adventurní mysteriózní partly-sci-fi krimi feel-good seriál, tak tohle. Byť je první epizoda skutečně jen takovým seriálovým pilotem, ve kterém se svět naučíte používat a dozvíte se, o čem to všechno asi tak bude. Bohatě a správně cíleně vás to nabudí do pokračování tohohle dobrodružství, které není jen "blbá počítačová hra", ale, pro mě nečekaně, i zážitkem. A vůbec se nedivím, že by se to mělo, v nějaké své reinkarnaci, dostat na televizní obrazovky.

Má to správnou atmosféru, nijak spěchající, takovou školně nudnou, s postavou mladé zakřiknuté slečny, jež se schovává za fotoaparát. A kolem ní se začne odehrávat příběh s mnoha dalšími postavami, u kterých stále nevíte, jak to s nimi je, natož dále bude. Oproti Bioware to prozatím vypadá, že vaše činy skutečně MAJÍ a budou mít nějaké reálné dopady - snad se nebudu mýlit. A ke konci jsem se i dozvěděl, že se mi i při té krátkosti první epizody podařilo některá rozhodnutí naprosto minout - aktuálně po prvním dohrání netuším, jak se mi to podařilo. Než se dostanu k pokračování, budu to muset napravit. Byl jsem spokojen, velmi spokojen, a to u mě nebývá zvykem :) Dokonce i s velmi vkusně zvoleným soundtrackem, který celou tu atmošku krásně uhladil.

Jsem ochotný i přehlédnout, že by hře nijak neuškodily ostřejší a detailnější lepší textury, na to, že to běží na Unreal Enginu a je to poměrně aktuální (2015); že na šperky, náhrdelníky a náušnice postav během dialogů neplatí gravitace, ale jsou vždy statické; že přetáčení času mi moc nedává smysl, pokud postava zůstává na místě nebo jí zůstává před posunem času sebraný ekvipment; že u některých jen dvěma slovy načrtnutých odpovědí není hned jasné, co že to vlastně postava bude odpovídat a čekání na případný reverz je tak mnohdy poněkud dlouhé; že hra má bugy a někdy se některým postavám dost nepřirozeně třepe ruka nebo Davidem nalezený joint zůstane po jeho odchodu ležérně a stále kouříc viset ve vzduchu apod. Ale na to kašlu.

PS: Tohle by byla VR pecka :)

Pro: Nálada a atmosféra; následky některých vaši rozhodnutí vidíte v krátkodobém horizontu hned, ale jaký budou mít dlouhodobý dopad...; hrátky s časem a mysteriózno; skvěle navozený pocit "Ještě 300 epizod a jdu spát."

Proti: Graficky mi to příliš neodpovídá kvalitám vzhledu her, jaký bych čekal od něčeho z roku 2015 na UE; střídmé bugy; co by samotná epizoda prostě nedokončenost nakousnutého bez vědomí následků provedených rozhodnutí

+24
  • PC 80
#Herní výzva 2016 - bod č. 7 (část 1)

Připravte se na zážitek, který se nebude hned tak opakovat. Je tu Max, hipsterka, pozérka a eko-fašistka. Je tu Warren, její kamarád a wannabe boyfriend. Je tu Victoria, třídní mrcha a vůdkyně protivných sprostých holek. A taky se tu dá vracet čas.

Nahlédněte do života mladé introvertní fotografky Max, která fotí polaroidem a pohrdá zábavou ostatních smrtelníků. Sledujte její napínavé dobrodružství, ve kterém musí dojít ze třídy na kolej a z koleje na parkoviště. Zachraňte život své kámošce z dětství, kterou poznáte až když vás skoro přejede... mimochodem v autě, které ještě před chvílí stálo na místě pro invalidy, což Max samozřejmě nekonečně pohoršilo. Zapřemýšlejte, jestli jsou to lesby, nebo jen kámošky.

Vracejte se v čase ale ne v místě, abyste mohli zachraňovat ptáčky, rozbíjet skateboardy a polévat spolužačky barvou. Nakreslete na cedulku u svých dveřích smutného smajlíka, a na cedulku šikanované holky symbol míru. Mějte rádi všechny kolem sebe. Sluníčkujte, co to jde. Posedávajte kde to jen půjde, abyste mohli přemýšlet o světě. To vše a mnohem víc v první epizodě jedinečného dramatu o vracení půjčené flsahky!

Pro: je to hrozně vtipný, škodolibě jsem se tomu smál celou dobu; atmosféra na mě působila; postavy jsou dobře rozehrané

Proti: málo svobody (ani fotit nemůžeme růčo, ba ani ovládat droid); všude samej hipster; i muzika je hipster; celý je to hipster, ale to je vlastně i klad vzhledem k tomu posmívání

+22 +24 −2
  • PC 85
Herní výzva 2017 - 3. Only the Best

Hodnocení po dohrání všech pěti epizod.

Hra LiS mě celkem dlouhou dobu úspěšně míjela a nebýt Herní výzvy, pravděpodobně bych si na ni nikdy čas neudělal. Což by byla škoda! O hře jsem nevěděl prakticky nic, takže jsem neměl tušení, co mě bude očekávat, o to víc jsem byl příjemně překvapen.

Z počátku jednodušší příběh brzy vygradoval a mně byla občas naservírována taková volba, že jsem několik minut jen nevěřícně zíral na obrazovku a přemýšlel, jak bych se zachoval v reálném životě, případně jsem byl občas svědkem tak silného/dojemného momentu, že jsem měl slzy na krajíčku.

Celkově se mi LiS hrálo velice dobře a kromě (dle mého) trochu slabší poslední epizody (už to bylo až moc psycho, navíc závěr de facto spláchnul celou hru do hajzlu) jsem se rozhodně nenudil a neustále hltal, co si vývojáři přichystali dál. Když bude někdy čas, možná to zkusím zahrát znovu s odlišnými volbami.

Pro: Příběh, některé hodně emotivní momenty, příjemný soundtrack, uvěřitelné postavy.

Proti: Chvílemi nevyužitý potenciál, některé zbytečné scény, slabší poslední epizoda.

+20 +21 −1
  • PC 75
Komentář k první epizodě.

Tahle hra je hodně jiná. První epizoda je asi dvouhodinový zážitek, který hodně ovlivňuje hráč. Nejen tím, jak se rozhoduje, ale i tím, jestli čte a prohlíží všechno kolem sebe. Není tu žádné intro, které by uvedlo do děje, jen 8 stran deníku, což mě nepotěšilo. Když neprohlížíte a nečtete, tak je svět kolem bez tváře. Když ale začnete poznávat příběhy postav, je to zajímavější. Tedy doporučuji při hraní nespěchat a snažit se vidět "všechno". To důležité vám hra citlivě strčí až pod nos.

Po pomalém rozjezdu přijde první velký zvrat, na kterém hra ukáže hráči, jak používat vracení času. Tahle pasáž se mi líbila fakt hodně a vyvolala ve mně dost silné emoce (šok, adrenalin). Pak následují nějaké banalitky a končíme opět něčím větším. Až mi připadalo, že koukám na nějaký seriál, který shodou okolností můžu taky částečně ovládat.

Možnost volby je zde mnohdy jen iluzorní. Někdy se změní jen jedna věta v následujícím rozhovoru, jindy něco víte nebo máte důkaz, což může děj odklonit významněji. Přesto jsem měl celou dobu dojem, že se pohybuji po předem přesně položených kolejích a skutečný vliv mých rozhodnutí jsem téměř nepociťoval. Nepomáhaly tomu ani neviditelné zdi v místech, kde jsem měl cítit volnost (venkovní prostory). Přesto věřím, že tato první epizoda je jen jakýsi tutoriál a vliv svých voleb si "vyžeru" teprve v dalších dílech.

Grafika je celkově slabší, ale je dostatečně stylizovaná, takže mě to po chvilce přestalo rušit. Jen nemožnost vypnout rozmazávání obrazu (jakási obdoba Depth of field) mi vyloženě pila krev. Hudba je pěkně vybraná a zapadá do hry, ale mimo hru se o ni zajímat nebudu. Je na mě až moc melancholická.

Nesedlo mi celkové zasazení do života středoškolačky. Upřímně mi ta "dramata" přišla trapná a nezajímavá. Všichni se navzájem šikanují, řediteli je to jedno a nejvíc každému záleží na tom, jaké má hadry, notebook a foťák. A "nejlepší kamarádka" Chloe je dobrá troska - drogy, dluhy, modré vlasy, doma bordel, odpor k autoritám, trauma z minulosti... vyloženě s takovým člověkem chcete trávit čas a svěřit se mu se svým velkým tajemstvím... Ehm.

Velmi se těším na další epizodu, protože si myslím, že tam se to konečně rozjede.

Pro: Zajímavý rozjezd a příslib něčeho většího / Jednoduché ovládání / Celkové vyznění

Proti: Středoškolská dramata / Slabší grafika / Nikdo tu není normální

+19
  • PC 85
Představte si, že se neznámo jak ocitnete neznámo kde, abyste o chvíli později uzřeli obrovské tornádo řítící se slimáčím tempem na Vaše rodné město a v následujících vteřinách na Vás spadl vrcholek majáku (hrůza)... A pak z ničeho nic jste zcela dezorientovaní procitli ve škole uprostřed vyučování (taky hrůza) a nebo v práci (ještě větší hrůza). :-D

Přesně tohle se stalo hlavní hrdince - Maxine Caulfield - na samém začátku úžasné 3D adventury Life is Strange , které je sice už 18 let a studuje na VŠ, ale vypadá jak třináctiletý prkno. :-( O ní samotné, ani lidech a světě, kteří ji obklopují toho zatím moc nevíme, ale po prozkoumání několika prvních předmětů během vyučovací hodiny (mezi nimiž nechybí Maxin deník) je hráči vše již mnohem jasnější. Po vyučování má hráč alias Max dostatek času, aby řádně prozkoumala a okomentovala okolí + prohodila pár slov s přáteli.

To už ale na Max čeká první zvrat: Na dámských toaletách se objeví překrásný modrý motýl a vzápětí je zastřelena neznámá dívka. V tento kritický okamžik Max zjišťuje, že dokáže přetáčet čas! (Pokud se Vám nic podobného nestalo, žijete ve špatné realitě nebo nedostatečně navštěvujete dámská WC.) A tady se začíná příběh zamotávat. :-) Hráč se seznamuje se školou a jejím okolím a Max se svými nově objevenými schopnostmi. Každá akce a rozhovor má různé cesty, kterými se může ubírat, i své následky, které se mohou projevit klidně až v následujících kapitolách hry, kterých je celkem pět a každá zabere na první hraní cca 4 hodiny.

Hra má krásnou cellshadovou grafiku, pohodovou hudbu a snadné ovládání. Hlavní hrdinka a její kamarádi jsou sympatiční a díky dobře vymyšlenému a po dávkách servírovanému příběhu chytne a už nepustí. Max je navíc fotografka, která má vždy u sebe svůj polaroid, takže hráč využívat příležitostí k fotografonání a fotky si pak ukládat do deníčku, kam se automaticky ukládají všechny důležité informace, nebo jen tak si posedět a relaxovat na lavičce či pod stromem, kochat se pohledy na okolí a pořizovat screenshoty. :-)

Pro: Příběh, grafika, hudba.

Proti: Nic.

+18
  • PC 90
Mám hodně rád hry, které mají zajímavý příběh a ještě radši mám hry, které mají filmově podaný příběh. Life is Strange je v některých ohledech spíše interaktivní film než filmová hra. A to se mi líbí.

Ovládání hry je velmi jednoduché, v podstatě můžete jen chodit, mluvit a vracet čas. Přesto během prvních dvou dílů (aktualizace: tří dílů) přichází hra s dalšími a dalšími novými hermími prvky. Hrátky s časem se kombinují do různých forem a používají se k různým věcem. Jednoduché ovládání a z počátku zdánlivě omezené možnosti se stále vyvíjí.

Největší peckou této hry je jednoznačně atmosféra, kvalitní příběh (zábavný, napínavý i záhadný a možná trochu sci-fi?!), celkové vizuální zpracování a soundtrack. Life is Strange je hra plná příjemné atmosféry. Klidná oddychovka s fajn indie skladbami a s nečekanými zvraty a napínavým vývojem.

Pro: Filmové zpracování, atmosféra, vizuál, soundtrack, příběh

Proti: Špatná synchronizace rtů postav při mluvení

+17
  • PC 80
Do příběhu jsem vstoupil, aniž bych si o hře cokoliv četl, nebo věděl, o co vlastně půjde. Věděl jsem jen o kladných recenzích, které se ukázaly jako odůvodněné.

Po grafické stránce působí hra (na moje střední nastavení) sice trochu zastarale, ale pouze co se týče modelů postav. Zbytek vypadá moc pěkně a musím uznale pokývat hlavou nad přirozenou detailností prostředí.

Zvuková stránka je špičková. Ve hře, kde se v první řadě jedná o prožitek, hraje voiceacting a odpovídající soundtrack ohromnou roli a Life is Strange se s touhle záležitostí popral na výbornou.

Co se týče příběhu, moc se mi líbí přirozenost, se kterou všechno probíhá. Max, Chloe a vlastně všechny postavy řeší typické teenagerské problémy, a tak jediné, co narušuje každodennost je Maxina schopnost, se kterou si jistě v dalších epizodách hodně užijeme. Moc se mi líbí koncept nutnosti rozhodování, přičemž to je scénáristicky zpracováno tak dobře, že se člověk opravdu zastaví a musí přemýšlet, jak by se zachoval.

A teď uháním k druhé epizodě. Ta první načala tolik zajímavých příběhů, že prostě musím vědět, co se stane dál.

Pro: Atmosféra, zvuková stránka, koncept hry, obyčejně-neobyčejný scénář

+17
  • PC 90
Komentář pro všechny epizody.

Byla to láska od prvních minut.

Zlatavé paprsky podzimního oregonského slunce si prorážely cestu skrze žaluzie do skromně zaplněné třídy. Dopadaly mi na tvář, stejně jako na prozatím anonymní spolužáky. Ve stylovém vizuálu jsem se rozhlédl okolo sebe. Mezi běžnými pomůckami středoškoláka mou pozornost upoutal deník. Procházení vyzdobených stránek odhalilo uměleckou duši jeho tvůrce. Začetl jsem se do prvních zápisků a ponořil do mysli Max. Zamiloval jsem se. Byla to láska od prvních minut.

Life is Strange by se dalo vytknout řadu věcí. Nedomyšlenou filozofii delších skoků do minulosti, velice špatnou mimiku, useknuté příběhové linky hraničící s balamucením hráče a pro mě osobně i dost věcí z poslední epizody. Všechno toto se ale rozplývá v příjemných pocitech, když hru zapnete a vaše vnitřní já rozvibrují první tóny podmanivé hudby kloubící se v artovém vizuálu. Ta hra je tak citlivě a věrohodně napsaná, s takovou péči nadesignovaná, že obyčejné procházení podzimními částmi Oregonu a povídání si s lidmi, je prostě – příjemné. A to hodně.

Objektivně se tento stav těžko popisuje a troufnu si tvrdit, že řada hráčů bude nechápavě kroutit hlavou. Life is Strange má ale určité kouzlo. Možná skloubením prostředí, postav, vizuálu, hudby, příběhu a zajímavých herních mechanik dosáhla toho, že se člověk nemůže dočkat, až se v tom světě zase bude moci ocitnout. Hlavní postavu Max s místy andělským hlasem a sílou charakteru téměř jako Ellie si zamilujete a vžijete se do ní tak intenzivně, že předhozené situace a jejich řešení berete přímo osobně.

Hry, které se zabývají především starostmi běžného života, v sobě mají obrovský potenciál a doufám, že jich bude vycházet stále více. Herní trh především od nástupu indie her už nějakou dobu začíná chápat, že po sté zachraňovat svět může být ubíjející.

O Life is Strange by se dalo debatovat dlouho, bohužel by se debaty nesly v tónu rozebírání samotného obsahu, což by byla škoda prozrazovat. Protože obsah a forma můžou za to, že až hru dohrajete a odložíte, stejně na ní budete myslet a vzpomínat. Celý zážitek se pomalu usadí a vy si začnete uvědomovat, že ta hra do vás udělala zřetelný otisk, který vás tuhle méně, tuhle více ovlivní. A po takovém díle se stýská velice snadno.

(Doporučuji se kouknout na ve hře přítomné komentáře vývojářů)

Pro: opojný pocit při hraní; pomalé tempo dovolující prozkoumat každý kousek světa; nádherný vizuál i hudba; dopad mechaniky vracení času na styl hraní; dabing - herecké výkony;

Proti: mimika; nelogické cestování do vzdálené minulosti; nedořešené příběhové linky;

+17 +18 −1
  • PC 95
Od Life is Strange jsem se nějakou dobu držel dál, když vycházeli epizody tak byl trh naprosto přehlcen hrama od Telltale. Nakonec jsem si koupil všechny epizody v letní slevě a zkusil jsem si je zahrát. Hra mě nehorázně chytla a na druhý run jsem byl odhodlán zachránit naprosto veškere ptactvo ... občas i nějakého toho člověka. Dialogy postav jsou velmi dobře udělané i když občas si člověk řekne "wut". Hlavním tahákej hry je příběh, který je dle mého názoru velmi kvalitní i když postavy občas vyvozují až podezřele rychlé závěry, dobrým příkladem je první scéna s Max kdy okamžitě ví, jak ovládat čas. Těchto momentů je jenom pár a hru nějak zásadně nepoškozují. Hra velice hraje na emoce a v několika momentech bylo až do breku.

Pro: grafické zpracování, příběh, postavy, dialog

Proti: vyjímečné chyby kamery a obličejů postav

+17
  • PC 80
Znáte to, když ve hře uděláte chybu, ale ono stačí nahrát uloženou pozici, a vše je vymazáno? Jistě, že ano, každý z nás to zná. To dělá hry dokonalé. Chyby mohou být vymazány a nahrazenou dobrou volbou, lepším výběrem dialogu, lepšími schopnostmi. Problém je, že potom se cítíte...jako podvodník. Life is Strange je dobrý v tom, že tato možnost podvod není, naopak je to přirozená součást hry s kterou se počítá.

Hra je neskutečně obyčejná (ano, i s možností vracet čas) a já nevím, jestli je to plus nebo mínus. Nedovedu ten příběh prostě nikam zařadit. Možná to je první epizodou? Asi ano, protože v tom cítím něco do budoucnosti. První epizoda je zkrátka jako první díl opravdu dobrého seriálu. Seznamování s okolím, hlavní postavou a vůbec celým tím ateliérem kde se bude točit. Protože ten potenciál vidím už teď, dám první epizodě toto hodnocení. A půjdu na epizodu číslo dvě.

Pro: Hrátky s časem já rád, různorodé charaktery

Proti: Zvláštní obyčejnost

+16
  • PC 90
ACHTUNG, ZPOILER! Nečtěte, pokud se nechcete ochudit o herní zážitek z Life is Strange, v naší mateřtině Život je divný. Tímto jste byli slušně varováni...

Když jsem na Steamu kupoval kompletní sezónu Life is Strange za dvacet Euro, nevěděl jsem, co od toho čekat. Do té doby jsem zatím viděl jenom vysílání Hrej.cz i přes upřímnou žádost, abych se nedíval a jsem rád, že jsem žádosti nedbal. Viděl jsem velmi pěknou adventuru z prostředí americké střední školy (akademie) se sci-fi prvky vracením se v čase. Co čekat, když o tom skoro nic nevíte? Všechno.

Začátek vás hodí pod kůži Maxine Caulfieldové, čerstvé osmnáctileté studentky, která se po pěti letech strávených v Seattlu vrací do rodného Arcadia Bay (Arkadijská zátoka), aby studovala na Blackwell Academy (Blackwellská akademie). Aby toho nebylo málo, Max (Maxine totiž hlavní hrdinka nesnáší) se dozví poněkud divnou shodou okolností, že se umí vracet v čase. Shledá se se starou nejlepší kamarádkou Chloe a spolu se rozhodnou vypátrat, co se to v Arcadia Bay vlastně všechno děje.

Po stránce příběhu může znít Life is Strange poněkud triviálně a stokrát opakované, ale DONTNOD Entertainment z Paříže na to šel originálně. Namísto toho, aby vás jako hlupáci museli příběhem překrmit už na pouhém začátku, se do něj dostanete jako slepý k houslím a musíte si ho poskládat pomocí Maxiina zápisníku a rozhovorů s hlavními i vedlejšími protagonisty, což je docela velmi příjemná cesta.

Vizualizace pomocí enginu Unreal, který pohání i všechny díly Batmana (Arkham série), se povedla na výbornou. Atmosféra střední školy byla mistry vývojáři zvládnuta s takovou zkušeností, že těžko budete hledat lepší proniknutí do hry a jejích tajů. Soundtrack poskládaný z nezávislých písní i pomocí kytary vás naprosto pohltí. Všechny aspekty hry jsou výborného až hvězdičkového ražení. Toto je důkaz, že i "indie" hry se mohou rovnat AAA hrám, jako Dragon Age nebo Call of Duty.

Některým záporům se ale debut nevyhne. Mírné bugy s převracením času jsou patrné (někdy se hra zasekne a musíte ji restartovat). Někomu se opakující dabéři mohou zdát otravní a zbyteční, ale tak hrozné to není. Více nedostatků 1. epizoda nemá, mírné kritice se však nevyhne.

Co říci na závěr? Debut Life is Strange se velice vydařil i přes menší nedostatky. Slovy "Nesuď knihu podle obalu." jsem si potvrdil, že většinu nových titulů spíše osočuji dle toho, jak se na ně dívám skrz Youtube nebo Twitch a ani je nevyzkouším. Jsem ale rád, že Life is Strange tento osud nepotkal.

Pro: Úvod, Postavy, Atmostféra, Soundtrack, Dabing, Lokace

Proti: Mírné bugy, "hození do vody" příběhu, jinak žádné významné výtky

+16
  • PC 70
Moc často jsem hry jako "interaktivní filmy" nehrál. Na hony vzdálený tomu mohl být v dávné době snad Fahrenheit. O existenci Life is Strange jsem nějaké tušení měl, ovšem neočekával bych, že by mě mohl takový žánr zaujmout. Sleva na steamu a první epizoda zdarma rozhodla, že si ji vyzkouším. Navíc první podnět byl také díky Herní výzvě a debatou s protřelou milovkyní herních příběhů MsRepulsive.

Když jsem se ponořil postupně do ovládacích prvků, procházel jednotlivé epizody, byl jsem příjemně překvapený jak moc mě hra dokázala u sebe udržet. Neustále jsem čekal, co se bude dít a jak má rozhodnutí budou mít vliv na ostatní. Často jsem zapomínal na SuperMaxinu (hlavní postava) schopnost vracet čas, takže jsem se někdy naprosto zbytečně potácel v některých místek déle, než bylo nutné.

Každá z epizod vrcholila nějakou zápletkou, nějakým wow momentem a do toho hrála naprosto skvělá a vhodná hudba. Tohle se prostě povedlo na jedničku. Animace postav, dialogy, charaktery si sedlo rovněž skvěle a vyplnilo tak prdelním masivem onen pomyslný hrnec až po jeho okraje. Charaktery postav byly ztvárněny pěkně, některé jsem nemusel, jiné nenáviděl abych další mohl mít v oblibě. I když pátá epizoda vysvětlí co a jak, pokládám ji za nejslabší. Jako celek však Life is Strange hodnotím jako skvěle zažitých 17 hodin v herním příběhu. Zřejmě se porozhlédnu po podobných hrách na steamu a hra se SuperMaxínou nebude poslední, kterou si zahraju :)

Pro: hudba, charaktery postav

Proti: některé pasáže páté epizody (herní ne příběhové hledisko)

+15
  • PS3 90
Life is Strange mě dlouho míjela. Ne snad, že bych neměl rád adventury, ale tak nějak jsem si ji zaškatulkoval jako "pokus o napodobení úspěšného formátu Telltalu". Jaká to chyba! Ano, hra jakoby z oka vypadla epizodickým filmovým hrám od Telltalu, ovšem chlapcům z DONTNODU se podařilo něco nevídaného - na první pokus porazili Telltale na jejich vlastním hřišti. Přitom z počátku to tak ani nemusí působit - děj začíná dosti komorně. V první epizodě se spíše jen lajnuje hřiště, ale už od počátku je cítit, že tady by mohlo být něco víc.
Příběh postupem času nabírá grády a na konci hry se dostavuje neodbytný pocit, že po 21 letech hraní jsem právě narazil na asi ten nejlepší příběh, který jsem ve hrách viděl. K tomu si připočtěte příjemnou grafiku a jeden z nejlepších soundtracků, jaký jste slyšeli, a vyjde vám z toho jedna z nejlepších her, po které můžete sáhnout

Pro: Perfektně napsaný příběh, soundtrack

+14
  • PC 70
Příjemná, technicky pěkně zpracovaná, odlehčená adventura pro příležitostné hráče, případně pro příznivce interaktivních filmů. Některé pasáže měly pěknou atmosféru, zejména pokud k tomu hrála příjemná hudba (bohužel jich ale nebylo zase tolik). Obecně nemám ke hře co namítnout, příznivce si viditelně našla. U mě osobně je problém, že mně a mojí manželce (která u hry seděla se mnou) vůbec nesedlo prostředí. Americká střední ze současnosti, s teenagerskými problémy, vztahy mezi sebou a s rodiči a americkou kulturní odlišností nám vůbec nepřišla zajímavá. Asi už jsme od této věkové skupiny příliš odrostli. Když nám tedy nesedlo prostředí, zbývají herní mechaniky, ale ty jsou bohužel dosti minimální a určitě nic, kvůli čemu bychom chtěli hrát další díly.

Takže celkově slušná hra, ale musí vás bavit prostředí/příběh. (První epizoda je naštěstí zdarma, takže to lze snadno vyzkoušet.)
+14
  • PS4 75
Tuto hru jsem si chtěla zahrát už dlouho a když už byly ty slevy na PS Store koupila jsem hned všechny epizody a nelituji. Jako velký plus hodnotím vizuál, který je vcelku originální a pro mě byla radost se procházet po kampusu školy. S tím úzce souvisí soundtrack. Ten atmosféru doplňuje skvěle a trefně. Co mě ale opravdu na celé hře štve jsou charaktery postav a především hlavní postava. Myšlenky a chování Max Caulfield mi přišlo jak z jiného světa, stejně tak u řady jiných postav. Od toho se pak také odvíjí příběh, který můžete do jisté míry ovlivňovat, ale přesto to nikdy nebude úplně podle vašich a některá rozhodnutí jsou horší než jiná, ale to je obecně problém her, kde konáte různá rozhodnutí a chápu, že potřebují nějakým způsobem odvyprávět pevně daný příběh. Po dohrání všech epizod ve mě ale zůstal dobrý pocit a především poslední dvě epizody byly skvělé a vcelku dobře vygradovaly. Už jsem si pořídila Before the Storm a jsem velmi zvědavá na příběh Rachel a Chloe. Pokud tedy máte chuť na pubertální příběh na odreagování s prvky mystična, je tato hra pro vás.

Pro: Vizuál, soundtrack, originalita v hrátkách s časem

Proti: Hlavní postava

+13
  • PS4 80
Hra kde vaše rozhodnutí budou dávat smysl a pocítíte je. Doporučuji zahrát alespoň tento úvodní díl, který je tuším na všech platformách zadarmo, takže vaše investice je vlastně jenom do 2h gameplaye. Pak začnete odkrývat jeden příběh za druhým, teda pokud chcete, když se některé postavy nezeptáte tak se její příběh nemusí pustit nebo vám budou chybět detaily. No a pak je tady vracení se v čase, kdy můžete třeba změnit odpověď, kterou jste předtím ani neznali.
První epizoda vás vlastně má navnadit na koupi dalších epizod a musím říct že to dělá velice dobře. Vy prostě chcete vědět co se všem těm postavám, které jste sotva poznali přihodí.

Pro: Ovládání času, rozhodovací proces, poznámky

Proti: Délka

+11